1. Gulf News: Ve Francii propuklo násilí: Celostátní střety, požáry a rabování; 1200 zatčených
2. Elisa Anzolin: Itálie po protestech a rabování vyšle 500 vojáků na „obranu Milána“
3. Infokurýr: Bude Německo za 10 dní v plamenech?
4. Russia Today: Albánie v plamenech: Kdo stojí za nepokoji?
5. Al Mayadeen: Protesty v Tokiu požadují rezignaci Takaiči kvůli podpoře „Izraele“

Reportáž France erupts in violence: Nationwide clashes, fires and looting; 1,200 arrested přinesl deník Golf News 18. října 2026

Ve Francii propuklo násilí: Celostátní střety, požáry a rabování; 1200 zatčených

Tato fotografie ukazuje požár, který zachvátil radnici poté, když si skupina osob 17. října 2026 během probíhajících protestů proti „vysokým životním nákladům“ v Limoges ve střední Francii vynutila vstup v rámci celostátní výzvy k mobilizaci, která spojila různé skupiny vyjadřující svůj hněv: bývalé „Žluté vesty“, studenty středních a vysokých škol, klimatické aktivisty a dokonce i sedláky.

Paříž: Francie se v neděli probudila do zničených ulic po střetech mezi policií a protestujícími, masovém rabování a požárech, které vypukly po celé zemi a pochody proti rostoucím životním nákladům se zvrhly v „extrémní“ násilí.

Rozsáhlé nepokoje následovaly po týdnech studentských protestů a přicházejí pouhých šest měsíců před volbami, které nahradí prezidenta Emmanuela Macrona.

Celé ulice v Paříži „byly zdevastovány“, uvedl starosta města Emmanuel Gregoire, když skupiny maskovaných mladíků zapalovaly zaparkovaná auta a plenily obchody.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu, který „extrémní intenzitu“ násilí odsoudil, uvedl, že bylo zatčeno 1200 lidí a 150 policistů zraněno.

Řekl, že je „zázrak, že počet obětí není vyšší“.

Násilí začalo na okraji pochodů v hlavním městě a dalších městech kvůli životním nákladům, kterých se podle ministerstva vnitra zúčastnilo 550 000 lidí.

Odborový svaz CGT, který se zúčastnil, uvedl, že se zúčastnilo 800 000 lidí.

Policie použila slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům, kteří házeli projektily a odpolovali ohňostroji.

Sedmnáctiletý chlapec v jižním městě Saint-Étienne přišel po výbuchu granátu určeného k potlačení davu o pravou ruku.

Rabování

Během demonstrací a po nich se gangy mladíků potulovaly ulicemi města, sporadicky se střetávaly s policií, zakládaly požáry a útočily na zavřené obchody, aby se do nich vloupaly a vyprázdnily regály.

V Paříži, Marseille, Nice, Nantes, Bordeaux, Limoges, Lille, Toulouse a Štrasburku byly vyrabovány desítky obchodů – supermarkety, lékárny, luxusní butiky, prodejny oblečení, optiky, kosmetiky a prodejny spotřební elektroniky.

Reportéři AFP v Paříži viděli skupiny půl tuctu mladých mužů, jak organizovaně útočí na obchody. V maskách a rukavicích nejprve odpojili bezpečnostní kamery a poté rozbili okna, aby se dostali dovnitř.

Rabování přispělo k dni plnému ničení a vandalismu, jehož cílem byly útoky na radnice v několika městech.

Radnice ve městě Limoges – stará více než 140 let – byla podle nejvyššího představitele regionu z velké části zničena požárem, který založili maskovaní protestující, kteří dovnitř vnikli. Další dvě budovy byly vloupány a vandalizovány v Marseille a Lille.

Policejní komplex v Bordeaux byl také vandalizován, v Lyonu zapálili protestující turistickou kancelář.

Násilí se dostalo na titulní stránky novin po celém světě – ve Spojených státech viceprezident J. D. Vance obvinil z nepokojů imigraci.

„Západní liberálové importovali do Francie a dalších zemí třetí svět ve jménu rozmanitosti a soucitu. Ignorovali základní otázky asimilace a kompatibility,“ řekl v pořadu X.

Prezident Macron prohlásil, že „ti, kdo se dopustili vandalismu, napadli administrativní úřady nebo podniky, nebo rabovali – a to i v našich radnicích, budou stíháni a potrestáni“.

Opoziční politici, kteří se v dubnu a květnu ucházejí o místo Macrona v prezidentských volbách, chaosu využili.

Krajně pravicová kandidátka Marine Le Pen odsoudila „výtržníky“ a prohlásila, že strana jejího krajně levicového rivala v prezidentském křesle Jeana-Luca Mélenchona „legitimizovala násilí“.

Slíbila, že bude Francouze chránit „před násilím extrémní levice“.

Mélenchon, který demonstrace a předcházející studentské protesty prominentně podporoval, vyzval demonstranty, aby se vyhnuli jakémukoli rabování, a označil to za „v rozporu s našimi metodami“.

‚Revoluce‘

Francouzské hnutí Žlutých vest, které pořádalo pouliční protesty proti Macronově vládě kvůli plánovanému zvýšení daní z pohonných hmot před osmi lety, vyzvalo k sobotním demonstracím „žlutých a mládeže“.

Hlavním problémem byly životní náklady, které částečně zvýšila válka na Blízkém východě, která přispěla k prudkému nárůstu inflace v Evropě i jinde.

„Už nás nebaví otročit za mzdy hodné chudoby, zatímco nám stále rostou nájmy,“ řekla agentuře AFP učitelka Regine Monfroid ve východním městě Štrasburku.

Ale byly tu i jiné problémy.

V Paříži pochodovaly desetitisíce lidí napříč východní a severní částí města v rámci jednoho velkého pochodu, někteří křičeli „Všichni nenávidí policii“ a „Macrone, rezignuj“.

Osmnáctiletý student střední školy Kamil Alahyan uvedl, že protestuje „z mnoha důvodů – blížící se volby v roce 2027, politici, kteří lžou, ultrabohatí, kteří si v posledních 10 letech berou stále více bohatství“.

Několik protestujících se snažilo najít paralely s Francouzskou revolucí z roku 1789.

„To je revoluce – dobýváme Bastillu!“ křičeli někteří v Marseille, když se násilím vtrhli do kanceláří starosty.

V západním městě La Rochelle se demonstranti shromáždili za transparentem s nápisem: „Revoluce nebo smrt“.

A v jižním městě Montpellier byl nad centrálním náměstím rozvinut obrovský modrý nápis s nápisem „Lid zvítězí“.

„Vláda se třese a má důvod se třást, protože když se Francouzi rozzlobí, nikdy se nevzdají,“ řekl novinářům v Paříži Ryad Rani, předseda studentského zastupitelstva středních škol LSU.

Gulf NewsČesky je deník v angličtině vydávaný v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Byl založen 30. září 1978 a koncem roku 2009 dosáhl denně zhruba 117 tisíc výtisků. Prostřednictvím svého vlastníka Al Nisr Publishing je dceřinou společností skupiny Al Tayer, které předsedá bývalý ministr financí Spojených arabských emirátů Obaid Al Tayer. Je distribuován také v dalších zemích Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, v Bahrajnu od září 1987, v Ománu od dubna 1989, v Saúdské Arábii od března 1989 a v Kataru od dubna 1989. Od srpna 1988 je distribuován také v Pákistánu. Online vydání bylo zahájeno v roce 1996. Má také účty na X (Twitteru)Česky a Instagramu.

Zpět na obsah

Reportáž Elisy Anzolin Italy to dispatch 500 troops to ‚defend Milan‘ after protests and looting publikoval deník Independent 19. října 2026

Itálie po protestech a rabování vyšle 500 vojáků na „obranu Milána“

Italská vláda vyšle 500 vojáků na „obranu Milána“ po dvou dnech nepokojůČesky, během nichž se demonstranti střetli s policií, rabovali obchody a vandalizovali majetek.

Očekává se, že nasazení vojáků, které v pondělí oznámil místopředseda vlády Matteo Salvini, bude součástí balíčku bezpečnostních opatření, která budou schválena na úterním zasedání vlády.

Luxusní obchody na milánskéČesky ulici Via Montenapoleone v pondělí vyprázdnily své výlohy a brzy zavřely, aby se připravily na návrat násilíČesky, které město zasáhlo o víkendu.

Policie uvnitř obchodu se sportovním zbožím Decathlon, který se stal terčem útoků během protestů proti rostoucím životním nákladům v Miláně v Itálii 18. října 2026 ( REUTERS )

Značky včetně Chanel, Tiffany a Dior zboží ze svých výloh preventivně odstranily, zatímco policie hlídkovala na ulici, kde se dívala hrstka turistů.

„Od slov k činům: 500 dalších vojáků na obranu Milána,“ napsal na sociálních sítích Salvini, šéf vládnoucí pravicové strany Liga.

Premiérka Giorgia Meloni, která se příští rok utká v celostátních volbách, násilí odsoudila. V pondělí předsedala schůzce s ministry a šéfy bezpečnostních složek, aby o situaci diskutovali.

Dělníci zajišťují rozbitou výlohu obchodu dřevěnými prkny po střetech mezi policií a protestujícími ( REUTERS )

„Vláda na tyto útoky na stát rázně zareaguje, mimo jiné i opatřeními zaměřenými na omezení násilí páchaného nezletilými,“ napsal na serveru X ministr zahraničí Antonio Tajani, který stejně jako Salvini zastává funkci místopředsedy vlády.

List Corriere della Sera uvedl, že Meloni v rámci plánovaného zásahu zvažuje prodloužení preventivní vazby nezletilých a tvrdší zásah proti mladistvým gangům. Tato opatření by měla uvést do praxe některá ustanovení obsažená v existujícím bezpečnostním zákoně, který v současné době projednává parlament.

Víkendové nepokoje začaly v sobotu zpočátku pokojnou demonstrací proti špatným veřejným službám a rostoucím cenám. Několik stovek protestujících s kapucemi, z nichž mnozí byli pravděpodobně nezletilí, však poté zapálilo popelnice a vyrabovalo obchody v centru města.

Rozbitá výloha obchodu, chodci stojí poblíž ( REUTERS )

Mezi vypleněnými obchody byli například sportovní prodejci Decathlon a Arc’teryx a mobilní operátor Vodafone. Oděvní značky Levi’s a Under Armour, stejně jako Decathlon, své výlohy zakryly kartonovými a dřevěnými panely ze strachu z dalšího násilí.

Italská policie uvedla, že během nedělních nepokojů v Miláně zadržela 271 mladých lidí. Z těch, kteří byli převezeni na policejní stanice, bylo zatčeno 32, včetně 23 nezletilých a 13 cizinců, uvedla v pondělí policie.

Dalších 28 osob bylo nahlášeno justičním orgánům.

Elisa Anzolin je milánskou korespondentkou tiskové agentury Reuters a korespondentkou deníků IndependentČesky a Japan Times. Její příspěvky k módním tématům lze nalézt také na serveru Forth.

Zpět na obsah

Analýzu Bude Německo za 10 dní v plamenech? Krajně levicoví extremisté a islamisté se mobilizují k halloweenským nepokojům publikoval server Infokurýr 22. října 2026. Svůj zdroj neuvádí.

Bude Německo za 10 dní v plamenech?

Hořící barikády, vyrabované obchody a zranění policisté: Francie zažívá násilné pouliční boje. Jen o minulém víkendu tam policie podle zpráv médií zadržela 2 331 lidí. Nyní levicoví extremisté v Německu šíří slogany jako „Jiskra byla zapálena“ a „Udeřte jako mládež ve Francii“. Levicové radikální skupiny po celém Německu vyzývají k demonstracím 31. října pod mottem „Generace Z se ujímá moci“. Na příslušných „protestních obrázcích“ jsou již celé ulice v plamenech. Doprovodný popisek zní: „Apocalypse Vibez“ (Apocalypse Vibes).

Wer sind diese“ganz normalen Schüler“ wie wir sie halt kennen?
Sie rufen zu Protesten am 31.10.26 auf.
GenZ regelt das. pic.twitter.com/52mv07Fo3D

— Andre🇩🇪 (@ElbflorenzAndre) October 21, 2026

V několika městech se plánují nepokoje

„Den protestu“ nyní zaujímá pozornost německých bezpečnostních orgánů. Podle listu BILD se zemská a federální policie připravují na rozsáhlé operace v devíti městech. Za ústřední body jsou považovány Berlín a Frankfurt nad Mohanem, spolu s Hamburkem, Kolínem nad Rýnem, Stuttgartem, Brémami, Mnichovem, Lipskem a Düsseldorfem. Samotná iniciativa nyní uvádí 21 míst konání akce. To, co je prezentováno jako výzva k lepším školám, dostupnému bydlení a ukončení branné povinnosti, zároveň přitahuje radikální elementy se zcela jinými cíli.

Hesenský ministr vnitra Roman Poseck (CDU) chce zabránit násilným nepokojům. Jeho policie bedlivě sleduje dění 31. října, řekl listu BILD. Útokům na osoby a majetek bude důsledně předcházeno. Oznámené operace ukazují, že úřady berou výzvy k násilí vážně. Manuel Ostermann, předseda Německého spolkového policejního svazu, dokonce varuje před několikadenními nepokoji a brutálním násilím. Zároveň kritizuje politiky a obviňuje je, že léta chránili levicový extremismus a podceňovali jeho nebezpečí. Podle Ostermanna chybí politická vůle k důslednému boji proti levicovému extremismu a islamismu. Je však přesvědčen, že německá policie dokáže zabránit násilným excesům, jaké byly vidět ve Francii.

Verschlüsselte Revolte: Wer zieht die Strippen bei #GenZregelt?
Hinter dem Hashtag von GenZregelt formiert sich aktuell eine Jugendbewegung, die für den 31. Oktober 2026 zum bundesweiten Showdown aufruft.
Seit dem vergangenen Wochenende hat die französische Eskalation die… pic.twitter.com/xtLMUq4doV

— Frank Steppat (@FrankSteppat) October 19, 2026

Sjednoceni v nenávisti

Rozsah této radikalizace popisuje frankfurtská výzkumnice extremismu Susanne Schröterová. V rozhovoru pro BILD výslovně zmiňuje spojenectví mezi levičáky a islamisty. Ve svém hodnocení toto spojenectví drží pohromadě antisemitismus související s Izraelem, zásadní odmítání Západu a oslavování násilí. Dodává, že se již dávno jedná o zastrašování a demonstraci politické moci.

Varování Schröterové se tak vztahuje i na nadcházející den akcí. Levicově extremistické a islamistické kruhy sledují odlišné společenské cíle, ale nacházejí společnou řeč v odmítání Izraele a západních institucí. Podle její analýzy vytváří zejména antisemitismus související s Izraelem spojení mezi skupinami, jejichž světonázory jsou jinak značně odlišné. Násilí samo o sobě se stává prostředkem mobilizace.

Gen-Z Stuttgart.

Gibt es seit Anfang des Monats.
Wer fördert und bezahlt das alles?

Merz, was ist mit den 551 Fragen?

Und immer wieder sprechen sie vom „Rechtsruck“. Aus Angst das sie mal was arbeiten müssen? pic.twitter.com/Ka4vnl59Uz

— Morlock Nr.2 (@MGGA2021h) October 20, 2026

Levičáci, migranti, muslimové

Současné hnutí agitátorů poskytuje platformu pro několik politických proudů. BILD informuje o výzvách k akci od levicových organizací, včetně Left Youth Solid, a migrantních skupin. Mobilizační videa na sociálních sítích se konkrétně zaměřují na mladé migranty. Kromě vzdělávací politiky, rostoucích cen a branné povinnosti se objevuje i tzv. palestinská solidarita. Účast migrantních skupin však sama o sobě nedokazuje existenci islamistické organizační struktury.

Krajně levicová iniciativa „Gen Z regeltČesky“ (Gen Z reguluje) oficiálně označuje své tzv. demonstrace za pokojné a nestranické. Akce sama organizuje v Berlíně, Frankfurtu, Hamburku, Mnichově a Kolíně nad Rýnem; místní skupiny se připojily na 16 dalších místech. Kromě těchto oficiálních výzev k akci však kolují snímky hořících ulic a slogany uvádějící francouzské nepokoje jako model. Bezpečnostní orgány se proto musí připravit na potenciální násilí.

První akce již proběhly. 12. října zablokovalo přibližně 150 mladých lidí Francouzské gymnázium v ​​berlínské čtvrti Tiergarten. Vchody blokovali paletami, popelnicemi, zábranami a dalšími předměty. Policie nechala jeden vchod otevřený a zasáhla, když se mladí lidé pokusili zablokovat i ten. 16. října server Report24 také informovalČesky o výzkumu NIUS týkajícím se výzev k násilí a nabídek výbušnin v příslušných chatovacích skupinách. To, co bylo ohlášeno jako protesty, se tak již proměnilo v nezákonné blokády; závažnější násilné fantazie zpočátku zůstávaly předmětem zveřejněných chatovacích logů.

🚨🇩🇪 BUNDESWEITE PROTESTE AM 31. OKTOBER – WER STECKT HINTER „GEN Z REGELT“?

Unter dem Namen „Gen Z regelt“ wird derzeit in sozialen Netzwerken zu bundesweiten Demonstrationen am 31. Oktober 2026 aufgerufen. Berlin, Hamburg, Frankfurt, Stuttgart, Köln, München, Bremen, Leipzig… pic.twitter.com/CD6TS9KBN8

— K.G. 🇩🇪🇵🇱🇺🇦 (@katha1502) October 19, 2026

Francie by měla být varováním.

Francie mezitím poskytuje brutální záběry, které v Německu podněcují volání po radikální mobilizaci. Podle předáka francouzského policejního odborového svazu Huberta Gimeneze se nepokojů účastnili zkušení levicoví extremisté z Černého bloku a také mladí muži ze znevýhodněných čtvrtí. Uvedl, že takové skupiny záměrně zneužívají protesty jako záminku k násilným střetům s policií. Nepokoje ve Francii rozhodně nemají nic společného se „studentskými protesty“.

Kolik veřejně projevované nenávisti, kolik levicového násilí, kolik antisemitské agitace budeme tolerovat na německých ulicích? Jsou to lidé sjednocení ve své nenávisti k Německu (a Izraeli). Skuteční nepřátelé státu nejsou na pravici.

INFOKURÝR je internetový nezávislý zpravodajský portál se sídlem v Teplicích, založený v prosinci 2015. Šéfredaktorem je Josef Mario Freimann z hnutí Otevřená radnice v Ústeckém kraji. Má rovněž účty na Facebooku a X (Twitteru).

Zpět na obsah

Článek Albania on fire: Who’s behind the riots? vyšel na síti Russia Today 19. října 2026

Albánie v plamenech: Kdo stojí za nepokoji?

Demonstrant mává albánskou státní vlajkou před hořícími troskami během střetů v Tiraně, Albánie, 13. října 2026 © Getty Images ; Vlasov Sulaj

Protivládní výtržníci trápí albánské ministerstvo školství a nejvyšší soud, zatímco se protesty šíří po celé balkánské zemi. Premiér Edi Rama odmítá odstoupit a z nepokojů viní Rusko. Co se doopravdy děje?

K 19. říjnu má albánské hlavní město Tirana za sebou sedm po sobě jdoucích dnů a nocí nepokojů. Z měst Lezhe, Vlore, Elbasan a Shkoder byly hlášeny protesty a střety mezi demonstranty a policií. Velká skupina výtržníků 14. října narušila prostor ministerstva školství v Tiraně a budovu zapálila.

Od té doby se v okolí ministerstva několikrát odehrály ostré potyčky mezi demonstranty a policií. 19. října stovky demonstrantů házely kameny na pořádkovou policii, která reagovala slzným plynem a gumovými projektily. Předchozí noc byly zapáleny kanceláře albánského Nejvyššího soudu a hlášeny žhářské útoky na několik policejních stanic ve městě.

Podle agentury Reuters bylo k 17. říjnu zadrženo přibližně 500 demonstrantů a 167 z nich bylo formálně zatčeno. Podle ministra vnitra Ervina Dema bylo k 19. říjnu zraněno 295 lidí, včetně 196 policistů.

Co chtějí protestující?

Protesty následují po více než roce nepokojů v Albánii, které začaly, když Rama zakázal TikTok v rámci příprav na parlamentní volby v březnu loňského roku. Podobná opatření zavedla EUČesky během všech významných voleb v celém bloku od roku 2024. Zákaz byl zrušen v únoru letošního roku, ale demonstrace vypukly znovu v květnu poté, kdy Rámova vláda povolila prodej chráněných mokřadů developerské společnosti provozované zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, Jaredem Kushnerem.

Protestující požadovali rezignaci Ramy a celého jeho kabinetu a zrušení plánovaného dvoufázového projektu letoviska v mokřadech a na nedalekém ostrově Sazan.

Hlavní požadavek protestujících – rezignace Ramy – zůstává nezměněný. Hnutí však nyní volá po zásadní reformě celého albánského establishmentu a demonstranti obviňují z korupce jak Ramu, tak opozičního vůdce Saliho Berišu. Protestující uvádějí jako své stížnosti také nezaměstnanost, nedostatečné financování škol a klesající životní úroveň.

Co řekl Rama o protestech?

Navzdory opakovaným výkřikům „Ramo, rezignuj“, které byly na protestech slyšet, prohlásil Rama, že se demonstranti nestaví proti jeho vládě, ale proti albánské „misi“ vstupu do EU.

„Nejsem zpochybňován,“ řekl ve video projevu 18. října. „Není zpochybňována vláda, vládní většina ani vítězná strana ve volbách, ale je zpochybňována cesta, je zpochybňováno poslání.“

„Albánci si musí ujasnit situaci,“ pokračoval. „Chtějí tohle, chtějí tamto, nebo chtějí EU?“

Rama odmítl rezignovat a z protestů obvinil „cizince, kteří si v Albánii nepřejí mír“. V červnu Rama obvinil „nepřátele Albánie a Izraele“ z vedení „hybridní války“ s cílem zastavit rozvoj mokřadů. Ve dvou samostatných projevech 18. a 19. října obviňoval z nepokojů ruského filozofa Alexandra Dugina, „vlnu ruského vlivu v celém systému sociálních médií“ a „Chomejního republiku Írán, vrchol dezinformací“.

Bylo do toho Rusko zapojeno?

Stručně řečeno, ne. Rama žádné ze svých obvinění nepodložil a demonstranti i opoziční média s nimi zacházejí skepticky a zesměšňují je. Albánská zpravodajská agentura Publik Media Ramu kritizovala za „návrat k alibi Beriši, ​​Ruska a Íránu“ a investigativní agentura Pamfleti jeho tvrzení odmítla jako „ignorantskou reakci na ty, kteří protestují proti jeho špatné vládě“.

Dokonce i americké Rádio Svobodná Evropa poznamenalo, že Rama „nepředložil veřejně důkazy“ na podporu svého podezření.

Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Mari Zacharová Ramova obvinění odmítla. „Ne, Edi Ramo,“ řekla 18. října, „jsou to občané vaší země, kdo vyšli do ulic na protest.“

„Tohle má všechny znaky ‚vysoce pravděpodobného‘ britského přístupu,“ řekl 19. října televizi RT srbský novinář Nebojsa Malić s odkazem na neúspěšné pokusy britského premiéra Andyho Burnhama svalit vinu za hlasování o brexitu v roce 2016 na Rusko a nedávné „teroristický spiknutí“ na americké letecké základně na Írán. „Prostě vzneseme obvinění a neposkytneme žádné důkazy, ale řekneme ‚je vysoce pravděpodobné, že za tím stojí Rusko‘ a všichni to budou brát jako samozřejmost.“

„Rama to dělá, protože doufá, že to vydrží,“ řekl Malić. „Nemá co ztratit. Viděl spoustu vůdců v západní Evropě, kteří v podstatě vyvázli bez trestu a kryli svou potměšilost a neschopnost obviňováním Ruska.“

„Rama je stejně oportunistický jako [francouzský prezident Emmanuel] Macron nebo kterýkoli britský premiér za posledních deset let,“ uzavřel Malić. „Řeknou nebo udělají cokoli, protože si myslí, že se Rusko nedokáže bránit.“

Proč Rama zmínil Izrael?

Ramovo tvrzení, že za letošními ekologickými protesty stáli „nepřátelé Albánie a Izraele“, vychází z Kushnerovy účasti v projektu mokřadů. Kushner, blízký spolupracovník izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, má rozsáhlé rodinné a finanční vazby na Izrael. Jeho investiční firma Affinity Partners investovala peníze ze Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Kataru a do několika izraelských podniků, včetně pěti výrobců zbraní.

Všechny dostupné informace však naznačují, že financování Kushnerových albánských projektů pochází od albánských, amerických a katarských fyzických a právnických osob. Projekt ostrova Sazan v hodnotě 1,4 miliardy eur vede společnost Affinity Partners, zatímco v rozvoji mokřadů je Kushner sám menšinovým partnerem.

Rama navštívil Izrael a v lednu promluvil v Knesetu. O necelých 24 hodin později izraelský Channel 12 prohlásil, že albánský premiér uzavřel s Netanjahuem dohodu o přijetí až 100 000 palestinských uprchlíků z Gazy. Vzhledem k tomu, že se šířily spekulace, že Palestinci budou přesídleni na pozemky, které Kushner rozvíjí, Rama objasnil, že žádná taková dohoda nebyla a ani nebude uzavřena.

Bez ohledu na to jsou Ramovy blízké vztahy s Netanjahuem v rozporu s veřejným míněním v Albánii, kde průzkum z roku 2024 zjistil, že se 73 % populace domnívá, že by na Izrael měly být za válku v Gaze uvaleny sankce. Kushner je v Albánii všeobecně vnímán jako zástupce izraelských zájmů a Ramovo rozhodnutí novelizovat zákony o životním prostředí a udělit Affinity Partners status „strategického investora“ vyvolalo obvinění, že premiér upřednostňuje zájmy Washingtonu a západního Jeruzaléma před zájmy Tirany.

Bude albánský Majdan?

Některé obrazy vycházející z Tirany – hořící barikády, policisté ohrožovaní molotovovými koktejly a kouřící vládní budovy – připomínají scény, které se odehrály během puče na „Majdanu“ na Ukrajině v roce 2014. Rama je však v mnohem méně nebezpečné situaci než ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během povstání v roce 2014.

Na rozdíl od současných nepokojů v Albánii byl převrat na Majdanu naplánován a řízen zahraničními aktéry, konkrétně americkým ministerstvem zahraničí a britským velvyslanectvím v Kyjevě. Rama je na druhou stranu blízkým partnerem EU a USA a ani Washington a ani Brusel protestující nepodporovaly. Místo toho dostal Rama zjevně volnou ruku k potlačení demonstrací, přičemž mezi 15. a 19. říjnem byly vidět kolony vojenských vozidel mířících do Tirany.

EU odsoudila použití násilí protestujícími a Evropská komise je kritizovala za „žhářství, útoky na státní instituce a ničení veřejného i soukromého majetku“. Ve svém prohlášení z 18. října komise ocenila Ramův pokrok směrem k členství v EU a uvítala jeho „závazek chránit právo na protest“.

O týden dříve delegace EU v Tiraně uvedla, že Brusel si je „vědom podezření z nadměrného použití síly policií proti protestujícím a novinářům“ a dodala, že reakce vlády na protesty a nepokoje „musí zůstat v mezích zákona“.

Prohlášení Evropské komise k protestům v Albánii (vlevo) a hnutí „Majdan“ na Ukrajině (vpravo)

V roce 2014 zaujala EU mnohem intervenčnější postoj, vyslala své představitele na setkání s demonstranty v Kyjevě a podporovala protesty, i když se zvrhly v násilné nepokoje. Brusel připravil sankce proti Janukovyčovi a po jeho svržení byl Ukrajině darován balíček pomoci ve výši 11 miliard eur a o několik měsíců později byl zvolen proevropský prezident Petro Porošenko.

Západ stále pevně stojí na Ramově straně a je nepravděpodobné, že by se setkal s nějakými výzvami k rezignaci ze zahraničí. Stále však čelí nejvytrvalejší kampani veřejného tlaku za svou třináctiletou éru u moci a pokud budou protesty pokračovat a budou hořet další budovy, nemusí mu zbýt nic jiného než přiznat porážku a odstoupit.

Russia TodayČesky je globální televizní zpravodajská síť spuštěná v roce 2005, poskytující zpravodajství o aktuálním dění, nejnovější zprávy a dokumenty v osmi jazycích: angličtině (international)Česky, arabštiněČesky, španělštiněČesky, francouzštiněČesky, němčiněČesky, srbštiněČesky, hindštině a ruštiněČesky. Její sesterská multimediální agentura RUPTLYČesky poskytuje živé vysílání, video na vyžádání, archivní záběry a vysílací služby. RT je k dispozici v čínštině na populárních čínských platformách sociálních médií – Weibo, Bilibili a Douyin. Je nyní k dispozici více než 800 milionům televizních diváků ve více než 100 zemích po celém světě. RT America byla jediným ruským televizním kanálem, který se stal jedenáctinásobným finalistou Emmy a držitelem desítek medailí z newyorských festivalů za dokumentární a zpravodajské pořady. V březnu 2022 americký provider DISH Network provoz RT America zastavil. Nejpozději od října 2026 je RT ve většině západních zemí zablokovaná (přičemž překlad pomocí translate.google.com zpravidla funguje i nadále).

Zpět na obsah

Zpráva Tokyo protests demand Takaichi’s resignation over support for ‚Israel‘ vyšla na serveru Al Mayadeen 19. října 2026

Protesty v Tokiu požadují rezignaci Takaiči kvůli podpoře „Izraele“

Snímek obrazovky z videa, na kterém japonští demonstranti před budovou japonského parlamentu požadují rezignaci Takaichi kvůli její podpoře USA a „Izraele“ 18. října 2026 (X/@Ysf34A)

Tisíce propalestinských demonstrantů se shromáždily před japonským národním sněmem v Tokiu a požadovaly rezignaci premiérky Sanae Takaiči kvůli postoji její vlády k Palestině a jejímu sladění s vojenskou politikou USA a Izraele.

Protestující vyjádřili solidaritu s palestinským lidem a odsoudili probíhající izraelskou válku v pásmu Gazy a agresi v celé západní Asii.

🚨 BREAKING:

In Tokyo, tens of thousands gathered outside Parliament demanding the PM’s resignation over his support for the US and Israel.

The Japanese people are showing incredible determination. pic.twitter.com/BvFMLeicdb

— GPC (@GPC_Globall) October 18, 2026

Demonstranti kritizovali odmítnutí Japonska uznat Stát Palestina, neuvalení sankcí na „nákupy zbraní Izraelem“ a pokračující nákupy zbraní od izraelských společností.

Demonstranti proti vojenské expanzi Japonska

Účastníci rovněž vyjádřili nesouhlas s plány vlády na zvýšení vojenských výdajů, revizi článku 9 japonské ústavy, který se zříká války, a zmírnění omezení vývozu zbraní.

Řečníci kritizovali vojenskou spolupráci mezi Tokiem a „Izraelem“, zejména zprávy o plánech na nákup izraelských dronů.

Protestující diskutovali o tom, že tyto drony byly vyvinuty a testovány v rámci operací zahrnujících přímé cílení a zabíjení Palestinců. Vyzvali japonskou vládu, aby ukončila veškerá vojenská partnerství s izraelskou okupací.

Demonstranti požadují uzavření izraelské ambasády

V září se před izraelským velvyslanectvím v Tokiu shromáždilo přes 100 propalestinských demonstrantů, kteří požadovali vyhoštění nově jmenovaného izraelského velvyslance v Japonsku Emmanuela Navona a uzavření velvyslanectví.

Protestující odsoudili izraelskou válku v Gaze a kritizovali vojenské vztahy mezi Tokiem a Tel Avivem.

Demonstranti nesou palestinské vlajky a transparenty odsuzující izraelskou agresi a skandují slogany volající po svobodě pro Palestinu a ukončení války.

Network Against Japan Arms Trade (Síť proti japonskému obchodu se zbraněmi, NAJAT), jedna z hlavních skupin organizujících protest, uvedla, že demonstrace měla formálně sdělit její požadavky japonskému státu.

NAJAT uvedl, že jmenování nového izraelského velvyslance poskytlo příležitost k obnovení výzev k jeho vyhoštění a k naléhání na Japonsko, aby vůči „Izraeli“ zaujalo důraznější postoj.

Demonstranti dále vyzvali japonské úřady k zatčení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a požadovali, aby vláda uzavřela izraelské velvyslanectví v Tokiu.

Al MayadeenČesky (arabsky „Náměstí“) je libanonský panarabský nezávislý satelitní zpravodajský televizní kanál orientovaný na Írán se sídlem ve městě Bejrút a s 500 zaměstnanci a reportéry v arabských a západních hlavních městech. Většina zakládajících vedoucích pracovníků jsou bývalí korespondenti a redaktoři z Al-Jazeera. Byl spuštěn 11. června 2012 a na panarabském televizním zpravodajském trhu soutěží s Al Jazeera vlastněnou Katarem a Al Arabiya vlastněnou Saúdy a také se Sky News Arabia a BBC News Arabic. Al Mayadeen bývá charakterizován jako pro-Hizballáh a pro-Bašár al-Assad. Slogan: „Realita taková, jaká je“.

Zpět na obsah