Židé a Izrael
Obsah:
Obsah:
Seriál Demytizace Palestiny a Palestinců publikuje Zdeněk Jehlička postupně na deníku Britské listy a na stránkách Mezinárodního hnutí solidarity. Vybrali jsme z něj poslední dvě kapitoly:
Poslední zcela křesťanské město na Izraelem kontrolovaném Západním břehu zažívá vlnu útoků násilných židovských osadníků, říká místní církevní vůdce a pobízí rodiny, aby uprchly, a vůdčí klérus město prohlašuje za „nikoliv už bezpečné“ pro naše obyvatele. Osadníci si navíc zřídili zlověstné „předsunuté stanoviště“ i na okraji tohoto města – Taybeh, Ramallah – tj. 4 500 let staré komunity s ohromným významem v příběhu o Ježíši Kristovi.
OBSAH
~~~~~~~~~~~~
Dominantní představou židovského příběhu je nevinnost, opakované pronásledování a následné vykoupení vytvořením židovského nacionalistického státu Izrael.
…
„Neexistuje žádná hranice. Bez ohledu na to, kolik Palestinců zemře, nepřeváží misku vah, protože hodnota Palestince je konečná a hodnota židovského státu je nekonečná.“
Současný židovský život je plný této modloslužby, poznamenává. „Ve většině dnešního židovského světa je odmítání židovské státnosti větším kacířstvím než odmítání samotného judaismu.“
…
Trvalým nebezpečím Izraele je arabské obyvatelstvo, které vytlačil, ale nevyhladil. Ti jsou odhodláni vykoupit své přirozené právo žít v Palestině stejně svobodně jako Židé.
Místo dobývání navrhuje Beinart model zdrženlivosti, spolupráce a respektu – podle vzoru židovských myslitelů od Ahada Ha’am přes Judu Magnese až po Alberta Einsteina.
Mnohé z jejich vizí židovského osídlení Palestiny byly univerzalistické a pacifistické.
V roce 1927 sionistický spisovatel (a chráněnec Chaima Weizmanna) Maurice Samuel ve své knize Já, Žid uvažoval o tom, že židovská civilizace „po šedesát generací“ dokazovala, „že k jejímu přežití není nutné ani dobývání, ani útlak. …skupina může přežít i bez masového vraždění“.
~~~~
Útok Hamasu ze 7. října lze přirovnat k zemětřesení, které zasáhlo starou budovu. Praskliny se již začaly projevovat, ale nyní jsou již viditelné v samotných základech. Mohl by sionistický projekt v Palestině – myšlenka instalace židovského státu na arabské, muslimské a blízkovýchodní půdě – čelit více než 120 let od svého vzniku vyhlídce kolapsu? Historicky může zhroucení státu způsobit velké množství faktorů. Může být důsledkem neustálých útoků sousedních zemí nebo chronické občanské války. Může následovat po rozpadu veřejných institucí, které se stanou neschopnými poskytovat služby občanům. Často to začíná jako pomalý proces dezintegrace, který nabírá na síle a pak během krátké doby strhne struktury, které se kdysi jevily jako pevné a pevné.
Tak tedy Izrael, USA, celý svět byl neočekávaným útokem Hamásu překvapen? Přišlo mi to od prvního okamžiku tak nevěrohodné, že jsem o tom spontánně začal psát. Pak jsem se nechal řadou analytiků a komentátorů, jejichž úsudku si cením, přesvědčit, že Mossad, Šin Bet, AMAN, 8200, SIGINT, Divize Gaza, DAROM fatálně selhaly, protože ve své samolibosti a aroganci věřily víc vlastnímu konceptu, Hamásu, který nemá o bojování zájem, než docházejícím informacím a vlastním očím; že IDF byly od hranic Gazy staženy na Západním břeh, aby ochránily osadníky loupící palestinskou půdu; že Hamás stačil zničit veškerá komunikační zařízení IDF dřív, než napadené posty vůbec mohly spustit poplach; že se příliš sofistikované systémy jako zeď mezi Gazou a Izraelem mohou ukázat jako náchylné poruchám a selhání. Tak jsem rozepsaný text zahodil.
Co mají Židé a palestinští Arabové společného, kromě společného mytologického praotce Abraháma (Ibrahíma), téže jazykové rodiny, podobného písma (psaného z našeho pohledu „pozpátku“), a velkého kusu společných dějin? Oba národy patří mezi Srby, Chorvaty, Černohorce, Makedonce, Albánce, Iry, Tádžiky, Malajce, Mongoly, Laosany, Abcházy a Osetince – tedy ty národy, jejichž příslušníků ve vlastním národním státě žije míň než v zahraničí. Tutéž zvláštnost mají i dva další národy, které se v těchto dnech vzájemně vyhlazují: Arméni a Ázerbájdžánci. (Ti posledně jmenovaní před pár dny po 2400 letech vyhladili enklávu Náhorní Karabach, která byla od roku 1926 i de iure republikou pod arménskou správou – za velké pomoci Izraele, který je pro muslimskou ázerskou armádu druhým největším regionálním dodavatelem zbraní a válečného materiálu po Turecku!).
Izrael se dnes musí sám rozhodnout, jak chce, aby věci pokračovaly. Bez míru Izrael nemůže dlouhodobě existovat, protože jsme teď viděli, jak nepravidelná armáda podnikla impozantní komandovou operaci. A není to pravidelná armáda ve srovnání s tou, kterou má Izrael. Žádným způsobem nelze Izrael dlouhodobě chránit jen vojensky. Chtějí ochránit to, co chtějí ochránit v rozporu s mezinárodním právem, totiž stát apartheidu. A proto si myslím, že pokud, jak Biden již uznal, politické řešení neexistuje, pak to můžeme všichni rovnou zabalit.
K tomuto textu mě svým článkem inspiroval kolega z Krajských listů MUDr. Tomáš Vodvářka, který vidí vše přímočaře: Židé jsou vyvolený národ a „Být Židem znamená bohužel i stálý boj o vlastní existenci“…
Mackinderův Heartland jsme představili 24. 11. 2023 v článku "Potřeba změny: Čína a Mackinder" (související odkaz číslo 3). Detaily jsou…
Autor předpokládá, že čtenáři teorii Mackindera znají. Že vědí jakou roli hraje Rusko a proč se už snad dvě stě…
Kuba USA neohrožuje a vlády ji nechávají jako skansen. Kdyby USA chtěly, už dávno by Kubu zlikvidovaly. Kuba v podstatě…
Výborný článek. Těžko něco namítat, pouze snad to, že internet svobodu udržuje do té doby, pokud bude světový a bude…
Horší než popisované zločiny, které páchají mocní tohoto světa a utvrzují se tak v tom, že si mohou dovolit prakticky…