Zhroucení al-Asadovy Sýrie – rok poté
Když Ahmed al-Sharaa, známější pod svým bojovým jménem Abu Mohammad al-Julani, v listopadu loňského roku vstoupil do Oválné pracovny, byl symbolický význam tohoto momentu nepřehlédnutelný. Bylo to poprvé od roku 1946, kdy byla syrská hlava státu přivítána v Bílém domě. Tento prezident však svou veřejnou kariéru nezačal jako diplomat nebo reformátor, ale jako emír Fronty al-Nusra – syrské pobočky al-Káidy – a později jako vůdce Hay’at Tahrir al-Sham (HTS).
Julaniho cesta od vězně v táboře Bucca po boku Abu Bakra al-Baghdadiho přes velitele rebelů, faktického vůdce po Assadově útěku v prosinci 2024 až po prezidenta prozatímní syrské vlády v lednu 2025 je často prezentována jako překvapivý zvrat osudu Blízkého východu.
Není tomu tak.
Pane Běhunčíku: Poslední odstavec tesat do kamene.
Pan Rychlík u mne ztratil punc historika, když v televizním vystoupení o ukrajinských dějinách vynechal vyvraždění 70-ti tisíc Poláků ukrajinskými…
Cituji druhý odstavec projevu paní Lenky Procházkové : "Mnichovské trauma ale nelze vyléčit tím, že dnes budeme potomky Henleinovců objímat…
...připadne mi nemístné řešit tuto problematiku v kontextu nějakých 80 let soužití německých rodů s českou populací. Asi musíme počkat…
Jsem také pravoslavný a otce Fejsaka dobře znám. Je to jak píšete. Ale protože znám též zákulisí, mohu to doplnit.…