České dějiny 14: Církevní restituce

Vůbec jsem o nich nechtěl psát. Dokonce ani přemýšlet. Z toho mála, které jsem zaznamenal z médií jsem usoudil, že je tu dost jiných na to, aby zákon v dané podobě neprošel. Výjimečně jsem přeposlal text Lenky Procházkové na rozdělovník, kam jinak rozesílám odkazy na své vlastní. Přes všechny mé často provokativní teze jsem ještě nikdy neobdržel tak rychle tolik různorodých reakcí. Od „To je vedle Mahlera jediný chlap v té zlé parodii na stát“ přes „já si myslím – a to nejsem rozhodně žádný bigotní katolík – že se pí Procházková dočista zbláznila“ až po „naštěstí existuje ještě podzemní církev, do které se asi znovu ve svém životě vrátím, když ta všeobecná nálada k tomu směřuje“. Především mne ale následné diskuse s autory donutily se nad tématem zamyslet podrobněji.

Kverulant vyhrál soud proti ministerstvu obrany. Veřejnost má právo znát podrobnosti o nákupu kulometů za 1,5 miliardy

Ještě za ministra Lubomíra Metnara (ANO) uzavřelo ministerstvo obrany miliardovou smlouvu na dodávku tisícovky pravděpodobně pětkrát předražených kulometů MINIMI. V dubnu 2022, tedy již za ministryně Jany Černochové (ODS) byla cena za kulomety navýšena z 1,1 miliardy na 1,5 miliardy. Nákup proběhl bez výběrového řízení a kulomety nedodává belgický výrobce, ale překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany včele s Janou Černochovou mu je však odmítlo poskytnout. Překupník, který kulomety dodává si to prý nepřeje.

K budování a obraně (nové) ústavy – vždy připraven(i)!

Svůj komentář o změnách, které tento týden proběhly na Ústavním soudu ČR začnu asi netradičně: literárně-politickým exkursem. Díla spisovatele Michaila Bulgakova (1891 – 1940) byla po většinu jeho života zakázaná a on sám se dopustil předpovědi, že nikdy nenastane taková doba, kdy by byla povolena navždy. Skuteční umělci jsou většinou dobří proroci. Bulgakovův nejznámější román (který autor po jeho vzniku v roce 1930 pro jistotu spálil, načež ho znovu psal až do roku 1936) byl v Sovětském svazu ve zcenzurované verzi povolen až za třicet let (1966), necenzurovaná verze směla vyjít až za dalších třiadvacet let (1989), načež byl na Bulgakovově rodné Ukrajině dalších čtyřiatřicet let povolen – aby byl letos tamtéž vyškrtnut z učebnic a vyřazen z knihoven (i se svým autorem a většinou všech autorů píšících v ruském jazyce, v kterém byla shodou okolností vychována i dnešní hlava Ukrajiny Vladimir Zelenskyj…).

Válka podle plánu

Možná jste stejně jako já před pár týdny přehlédli pozměňovací návrh č. 222 senátora Randa Paula k zákonu o autorizaci národní obrany na fiskální rok 2024. Měl krátkou životnost. K Paulovi z Kentucky se v podpoře připojilo pouze patnáct senátorů, všichni republikáni, včetně Rona Johnsona z Wisconsinu, Marca Rubia z Floridy a Mikea Leeho z Utahu. Meritum pozměňovacího návrhu znělo následovně: Vyjádřit právní názor Kongresu, že článek 5 Severoatlantické smlouvy nepozastavuje ústavní požadavek, že Kongres vyhlašuje válku dříve, než do ní Spojené státy vstoupí.

Kverulant podává na generála Jiřího Šedivého trestní oznámení pro korupci

Armádní generál v záloze Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu Generals, s.r.o. Ta se věnovala lobbingu v oblasti armádních zakázek a za rok 2022 vykázala příjmy ve výši téměř 10 milionů korun. Kverulant je přesvědčen, že jde o provizi za lobbování pro nákup 12 předražených amerických armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun a že se Šedivý přijetím těchto provizí dopustil trestného činu dle § 333 nepřímé úplatkářství. Proto na Jiřího Šedivého dnes podal trestní oznámení.

Co zpráva o extremismu nepodchycuje…

Kabinet Petra Fialy schválil zprávu o extremismu a „předsudečné nenávisti“ v České republice za rok 2022. Skupina lidí nespokojených s vládou a situací v ČR je podle resortu vnitra „silně ovlivněna konspiračními teoriemi a představuje snadno manipulovatelný cíl pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro hybridní působení cizí moci“.

Londýn vytváří precedent, na který může doplatit celý Západ

Nejvyšší soud v Londýně svým rozhodnutím o Janukovyčově dluhu překonal všechny a všechno

Británie sebrala odvahu nejen k vyvlastnění ruského majetku, ale i k tak drastickým krokům, jako je souhlas s odmítnutím dlužného státu plnit své závazky vůči věřiteli. Londýn podpořil přání Kyjeva nesplatit ukrajinský dluh Ruské federaci. 16. března oznámila agentura Bloomberg zprávu: Ukrajina vyhrála případ u Nejvyššího soudu Spojeného království ohledně takzvané „Janukovyčovy půjčky“.