Proč USA nepomohou vyjednat mír na Ukrajině?

Již popáté od roku 2008 vyzvalo Rusko USA k jednáním o bezpečnostních opatřeních, tentokrát v návrzích prezidenta Vladimira Putina #en# ze 14. června 2024. Spojené státy již čtyřikrát nabídku jednání odmítly v zájmu strategie neokonzervativců Rusko pomocí války a tajných operací oslabit nebo rozdělit. Taktika amerických neokonzervativců katastrofálně selhala, Ukrajinu devastovala a ohrozila celý svět. Po všech válečných štvanicích nastal čas, aby Biden jednání o míru s Ruskem zahájil.

Od konce studené války bylo hlavní strategií USA Rusko oslabit. Již v roce 1992 zastával tehdejší ministr obrany Richard Cheney názor, že po zániku Sovětského svazu v roce 1991 by mělo být rozbito i Rusko. Zbigniew Brzezinski v roce 1997 zastával názor, že by Rusko mělo být rozděleno na tři volně konfederované entity Ruské Evropy, Sibiře a Dálného východu. V roce 1999 aliance NATO vedená USA po dobu 78 dní bombardovala ruského spojence Srbsko, aby ho rozbila a v odtrženém Kosovu zřídila masivní vojenskou základnu NATO. Vedoucí představitelé vojensko-průmyslového komplexu USA počátkem 21. století hlasitě podporovali čečenskou válku proti Rusku.

Proč velmoci bojují a proč spolupracují

Kniha „Ekonomická vzájemná závislost a válka“ přesvědčivě ukazuje, že dynamický realismus svou vysvětlující silou předčí všechny ostatní teorie mezinárodních vztahů. Copeland ukazuje, že „ve třiceti ze čtyřiceti případových období hrála ekonomická vzájemná závislost střední až silnou příčinnou roli“. Obchodní očekávání měla často význam v době, kdy jsme to nejméně čekali. Japonsko se usilovně snažilo uzavřít mír s USA až do roku 1941, kdy americké embargo dotlačilo jeho vůdce k zoufalému pokusu zajistit přežití národa dobytím a válkou.

Copeland nastiňuje, proč lze čínskou iniciativu Pásmo a cesta a budování vojenských sil interpretovat buď jako agresivní kroky, nebo jako předvídatelné jednání rostoucí mocnosti usilující o bezpečnost a zdroje. Zdůrazňuje, že je třeba, aby Spojené státy lépe porozuměly silám, které řídí chování Číny, a vytvořily „vyváženou politiku, která by signalizovala odhodlání a zároveň se vyhnula vytváření spirály nepřátelství“. Tvrdí, že totální ekonomická strategie zadržování a zasahování do čínské domácí politiky by mohly Čínu dotlačit k vojenskému konfliktu ve sporných oblastech, jako je Tchaj-wan a Jihočínské moře.

Evropská vzpoura: Důsledky právě začínají

Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly tento měsíc, se voliči ve většině z 27 zemí Evropské unie přiklonili ke ke stranám, které jsou ke vzdáleným institucím EU rezervované.

Ve Francii kdysi tabuizovaná strana Národní shromáždění překonala stranu prezidenta Macrona v poměru 2:1; v Německu se strana Scholtze, SPD (ostřílená německá strana) zhroutila na 13% voličskou podporu a s ní se zhroutily i ostatní složky vládní koalice. Zelení klesli na 12 % a FDP byla na hranici 5 % hlasů (5 % je hranice pro vstup do německého parlamentu).

Mnoho bylo napsáno, aby se tvrdilo, že Evropské parlamentní centrum „vydrželo“, ale i to visí na vlásku, dokud se nově zvolení poslanci EP poprvé nesejdou, aby schválili spojení nejvyšších funkcí EU: tj. tři „prezidentů“ – prezidenti Komise, Rady a Parlamentu; plus vysoký představitel (tj. „ministr zahraničí“ EU).

Dnes jsou to právě dva roky od zatýkání v kauze Dozimetr

V ranních hodinách 15. června 2022 proběhlo na Pražském magistrátu a v Dopravních podnicích rozsáhlé zatýkání v kauze Dozimetr. Politici, kteří tehdy zůstali na svobodě údajně nechápali, jak je možné, že korupce tak prorostla vedením města a dopravního podniku. Slibovali, že zadají provedení hloubkových auditů, které odhalí vady systému a zabrání tomu, aby se situace opakovala. Kverulant opakovaně požádal o kopie těchto auditů. Marně. Kverulant proti liknavosti magistrátu a utajování dosavadních zjištění protestuje a pražským politikům znovu odeslal dopis ve kterém je žádá, aby všechny auditní zprávy neprodleně zveřejnili.

Potěmkinovo mírové jednání a Macron-Švejk

„Nikdo z vás si nepřeje vroucněji, aby ve Francii zavládl mír. Aby však po něm mohlo začít grandiózní dílo obnovy, musí to být mír opřený o definitivní vítězství našich vojsk,“ řekl v roce 1799 Napoleon Bonaparte, načež se ve Francii vžilo úsloví: „Máme hlavu státu v generálské uniformě.“ Po dvou a čtvrt století hlavám států dvourohý funebrácký klobouk s písmenem N tak přirostl k duši, že už ho na sobě nemusí mít ani fyzicky. O tom svědčí i „mírové jednání“, které o tomto víkendu proběhlo v luxusním švýcarském horském rezortu, se jménem symbolizujícím, že o mírový život obyčejných lidí tu asi nepůjde (jmenuje se Bürgenstock, což lze přeložit i jako „Měšťanská pozice“).

Evropská vzpoura proti neliberálnímu řádu

Vzpoura se vzmáhá, protože na Západě už mnozí příliš jasně vidí, že je západní vládní struktura neliberální mašinérie ‚systému kontroly‘.

Už nějakou dobu píši, že se Evropa (i USA) nachází v období alternativní revoluce a občanské války. Historie nás varuje, že se takové konflikty obvykle protahují s epizodami vrcholů, které jsou revoluční (když se převažující paradigma poprvé zhroutí); ale které jsou ve skutečnosti jen alternující modi toho stejného – ‚překlápění‘ mezi revolučními vrcholy a pomalými ‚vleklými‘ kulturními válkami.

A myslím si, že právě v takové éře se nacházíme.

Biden a další západní vůdci by mohli čelit stíhání za válečné zločiny v Gaze a na Ukrajině

Americký prezident Joe Biden a evropští vůdci jsou zodpovědní za válečné zločiny v Gaze a na Ukrajině a mohou čelit trestnímu stíhání.

To je hodnocení mezinárodně uznávaného právního experta Alfreda de Zayase a kolektivu právníků z Geneva International Research Peace Institute.

Profesor de Zayas a jeho kolegové předložili Mezinárodnímu trestnímu soudu formální žádost o vyšetřování předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen za spoluúčast na válečných zločinech v Gaze a na palestinských územích spáchaných státem Izrael.

Hegemon nařizuje Evropě: vsaďte na válku a ukradněte Rusku peníze

Švýcarské „mírové“ divadlo kabuki přišlo a odešlo – a vítězem se stal Vladimir Putin. Ani se nemusel ukázat.

Putin ve svém pečlivě kalibrovaném projevu k diplomatům a vedení ruského ministerstva zahraničí vytyčil neuvěřitelně zdrženlivý a strategický přístup k řešení ukrajinského problému. V kontextu eskalační zelené linky hegemona – ve skutečnosti již několik měsíců v praxi – pro útok Kyjeva do hloubi Ruské federace byla Putinova nabídka nesmírně velkorysá.

To je přímá nabídka Hegemonovi a kolektivnímu Západu – protože kyjevský herec v upoceném tričku je kromě nelegitimity i irelevantní.

Kryptoměny v USA jako offshore bankovní centrum

Deník Wall Street Journal dnes (14. června 2024) otiskl objevný článek Paula D. Ryana „Crypto Could Stave off a U.S. Debt Crisis“ / „Crypto by mohlo odvrátit dluhovou krizi USA“.

Pan Ryan, libertariánský republikánský předseda Sněmovny reprezentantů v letech 2015-2019, který nyní působí v pravicovém American Enterprise Institute, píše, že: „Stablecoiny kryté dolary vytvářejí poptávku po americkém veřejném dluhu a způsob, jak držet krok s Čínou.“

IDF vědělo o plánu Hamasu unést 250 rukojmích před útokem 7. října

IDF měly přesné informace o záměrech Hamasu, ale kvůli převládajícím konceptům v bezpečnostním establishmentu a možné nedbalosti úředníků na varovné signály nereagovaly.

Nově zveřejněný dokument odhalil, že izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské systémy měly o plánu Hamasu napadnout Izrael a unést 250 lidí podrobné znalosti týdny před masakrem 7. října.

Pavel Letko: výtah z rozhovoru Tuckera Carlssona s Jeffrey Sachsem + infografika

Volně z rozhovoru Tuckera Carlssona s Jeffrey Sachsem „The Untold History of the Cold War, CIA Coups Around the World, and COVID’s Origin“ z 28. 5. 2024.
– Ukrajina – Kolektivní (ne)bezpečnost – Vazalové, kolaboranti a jiní šplhouni – Armagedon: úsilí o konec civilizace – Impérium dobra? – Rozpad SSSR – Nordstream (jak přátelům rozbít bábovičky) – A co kauza Covid?

Infografika pozadí války na Ukrajině 2010 – 2024: (multietnicita – tok energií – militarizace – sponzoři – sankce)

Chybná reakce Joe Bidena na válku na Ukrajině může vyvolat válku s Ruskem

Mělo by být více než zřejmé, že je v životním národním zájmu Ameriky co nejdříve ukončit podporu války na Ukrajině, okamžitě zvýšit diplomatickou angažovanost a snažit se konflikt ukončit za co nejlepších podmínek pro Kyjev. Další spoléhání se výhradně na vojenskou sílu může vést k mnohem horšímu výsledku, než si Washington představuje.

Evropské volby jako zrcadlo

Ach, ty volby minulý týden do Evropského parlamentu, ve kterých voliči v celé Evropské unii uštědřili pořádnou lekci technokratům, tržním fundamentalistům a liberálním autoritářům, kteří nyní drží moc ve velké části kontinentu: Zkusme podniknout to, co se od nás vůbec nepředpokládá. Zkusme jim porozumět.

Evropský parlament, abychom uvedli několik základních detailů na pravou míru, je jednou nohou třínohé stoličky, ze které je unie vyrobena: nevolení technokraté jsou v Bruselu, nevolení centrální bankéři jsou ve Frankfurtu a volený zákonodárný sbor je ve Štrasburku. Belgie, Německo a Francie: Rozdělení institucionální moci tímto způsobem je myšleno jako projev těžce vydobyté jednoty kontinentu.

Háček a důvod, proč jsem já a mnozí další před lety z autobusu EU vystoupili, je ten, že zákonodárci ve Štrasburku jsou v podstatě bezmocní.

Den D na východní frontě

Operace „Bagration“, kterou Rudá armáda spustila 22. června 1944, byla dnem D na východní frontě. Svým rozsahem, velikostí, měřítkem a dopadem se jednalo o vojenský úspěch, který neměl ve druhé světové válce obdoby.

Navzdory koordinaci operace Bagration s Dnem D a navzdory jejímu nevýslovnému vojenskému a strategickému významu o ní během oslav 75. výročí Dne D v severní Francii v roce 2019 nepadla ani zmínka.

Smrt Wolfowitzovy doktríny a její globální válka proti rozvoji. Druhý díl

Politika USA v Africe se točí kolem nekonečných vojenských intervencí a bombardování civilistů i infrastruktur (např. už přes 30 let v Somálsku, Súdánu, Libyi a v zemích Sahelu), přičemž se terorismus a islamistické milice stejně šíří. Afriku odvrátila od socioekonomického rozvoje. Ovšem zatímco USA usilují o rozšíření své stopy a ospravedlnění „terorismem“, usilují některé africké země o novou budoucnost a dosažení trvalých bezpečnostních řešení a ekonomického rozvoje za pomoci partnerství s Ruskem a s Čínou. Washington však, místo aby svoji selhavší politiku korigoval, prezentuje Čínu s Ruskem překvapivě i nadále jako strašáky.

Izrael a nepochopení reality

Na všech frontách se izraelské vnitřní paradigma bortí; a navenek se Západ sám trhá a stává se na globální scéně vyvrhelem. Výslovné napomáhání krvavé čistce Palestinců ze strany západních vůdců zarylo do panoramatu starého přízrak „orientalismu“ a kolonialismu. A nutí Západ k tomu, aby byl „světem nedotknutelný“ (spolu s Izraelem).

Celkově to vypadá, že cílem izraelské vlády je přiblížení a následné nasměrování – mnohostranného napětí do široké vojenské eskalace disgorgementu (velké války) – což by jí nějakým způsobem přineslo obnovu odstrašení. Takový postup současně implikuje, že by se tak Izrael obrátil zády k prosbám Západu, aby to šlo nějak „přiměřeně“. Tuto „přiměřenost“ většinou definuje Západ tak, že by Izrael akceptoval chiméru návratu k „normálu“ prostřednictvím saúdskoarabského korunního prince, který mu ho udělí výměnou za to, že zkroušený Izrael zruší sedm desetiletí židovské nadřazenosti (tj. přijme palestinský stát).

Rozmístění u pobřeží Floridy: Jak mocná je ruská útočná ponorka třídy Yasen-M?

Ruské námořnictvo vyslalo útočnou ponorku s jaderným pohonem třídy Yasen-M, aby vedla flotilu na Kubu, což odráží širší trendy směrem ke zvýšenému zájmu Moskvy o vojenské operace v Latinské Americe. Válečná loď zakotví v kubánském hlavním městě Havaně od 12. do 17. června po boku fregaty Projektu 22350 Admirál Gorškov, ropného tankeru Pašin a záchranného remorkéru Nikolaj Čiker. Dislokace byla široce interpretována jako jedna z mnoha reakcí na eskalaci americké vojenské podpory Ukrajině, včetně poskytnutí raket s delším doletem Kyjevu, povolení jejich užití proti cílům hluboko v Rusku a poskytováním personálních a zaměřovacích údajů z leteckého a satelitního průzkumu takové útoky usnadnit.

Proč americká hloupost pochoduje na Ukrajině?

Ctihodný ekonom John Kenneth Galbraith ve svých pamětech „Život v naší době“ poznamenal, že politiku začal vnímat nikoli jako „umění možného“, ale spíše jako volbu mezi „katastrofálním a nepřijatelným“.
Za současného stavu věcí se zdá, že podobná volba – mezi katastrofální eskalací a nepřijatelným urovnáním – je pro Ukrajinu jedinou možnou volbou. A díky řadě událostí v průběhu posledních dvou týdnů je stále jasnější, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho sponzoři ve Washingtonu jsou stále více odhodláni volit první možnost místo té druhé …

SPIEF 2024 a cesta k harmonii

Okolnosti mě zadržely v Praze. Tím způsobily neúčast na zasedání rytířů v Rakouském městečku Rankweil, za což se omlouvám členům řádu. A umožnily mi neplánované setkání s jedním známým, čínským právníkem. Tak se objevilo okénko pro napsání tohoto článku s volně vybranými částmi ze setkání prezidenta Putina s novináři ze 16 zemí (5.6), z plenárního zasedání SPIEF 2024 (7.6) a několika střípků z dění ve světě v průběhu týdne.

Uvedené společně a v kontextu indikují surrealitu života se všemi charakteristickými znaky: plynulý tok motivů vycházejících z nevědomí, fantazie neomezené logickým myšlením, žádné plány a pravidla, znaky spontánnosti, obrazotvornosti, nepravděpodobnosti, vzrušivosti.

457 milionů za beztrestně způsobené škody

Podle článku Evy Pasekové, který uveřejnil dne 10. června 2024 server Česká justice, došlo v r. 2023 k vyplacení rekordního odškodnění účastníků soudního řízení, postižených vadným úředním postupem. Jde o vrchol vzestupné řady: v roce 2007 šlo o 50 milionů korun, za rok 2022 již 153 milionů a za rok 2023 dokonce 457 milionů. Část je náhradou za nepřiměřenou délku řízení.

Byly časy, kdy domáhat se odškodnění bylo celkem beznadějné. Aspoň nesmělý průlom v názorech na odpovědnost státu za škody, spáchané justicí, nastal zásluhou dnešní senátorky Daniely Kovářové ve funkci ministryně spravedlnosti Fischerovy úřednické vlády.

MUŽ – nebo slepá ulička vývoje?

Vzpomínám – kolik je to let? Jednou o vánočním večírku v Divadle na provázku, který s přáteli po několik let spřádal Břetislav Rychlík a kde se hrály a zpívaly písně Jiřího Bulise, tak na tom večeru s interprety – kdo jimi byli a kam je herecký život zavál už nevím – přišla půvabná mladá dáma. A nádherný šanson s textem Zdeňka Šlaise a Jiřího muzikou doprovázela znakovou řečí…

Vzpomněl jsem si na to, když jsem nedávno v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea mobilem fotografoval QR kódy u nových exponátu a v mobilu mi naskočil figurant, který znakovou řečí vyprávěl o tom exponátu, a pak o dalších, o jejich zrodu a životě, o Zemi a člověku… o historii plné podivných slepých i děsivých zákrut, kterých se člověk, s prominutím, dodnes nezbavil…

Demonstrace za Svobodu Palestině

Obsah:

  1. Bethan Sexton: Masivní propalestinský protest před Bílým domem se změnil v chaos
  2. Emily Jane Davies: Propalestinští demonstranti po celé Velké Británii cílí na banku Barclays
  3. UnHerd: Většina mladých Britů si myslí, že Izrael by neměl existovat

Středeční tragédie v Pardubicích rozkryla hrůzy systému

Minulou středu 5. 6, se ve 22:49 u stanice Pardubice srazily dva vlakové expresy, osobní a nákladní. Výsledkem byli 4 mrtví a 27 zraněných. Po havárii jsem poprosil o rozhovor svého informovaného známého, kvalifikovaného železničáře, který před lety z úřednické pozice přešel na místo řadového strojvůdce. Vzhledem k tomu, že respondent je v rozhovoru nebývale upřímný a zároveň je ve svém podniku stále zaměstnán, redakce vyhověla jeho přání, aby svou identitu (která je autorovi kompletně známa) mohl v tomto článku omezit pouze na iniciály V. P.

Vstup do války: Nejdřív se odmítne. Pak se o tom mluví. Potom se řve na ty, kdo nechtějí

Každý, kdo správně čte mocenskou politiku v Evropě z historie zná, že radikální změny nejprve navrhne některá strana nebo strany, aby je ostatní političtí představitelé odmítli. Také se to v češtině nazývá balónky nebo sondy veřejného mínění, ale není to to samé. Zatímco po balónku se dle reakcí vyhodnotí, zda-li politickou akci spustit nebo ne, zmíněné návrhy se po první „iniciaci“ začnou objevovat v novinových článcích a komentářích politických lídrů, kde se z prvního odsouzení pomalu dostávají do neutrality, aby pak skončily u přijetí a přišla dehonestace těch, kteří jsou stále proti.

Problémem Izraele je jeho prohnilá společnost, ne Benny Gantz

Můžete se pustit do Bennyho Gantze, který zachránil Benjamina Netanjahua, když to s ním po 7. říjnu vypadalo, že končí, ve dnech, kdy se bibiisté a kahanisté styděli a usmysleli si vypustit to zlaté tele, které nás přivedlo do téhle katastrofy. Můžete se vysmívat nedostatku politických instinktů nebo Gantze podezřívat z touhy stát se premiérem a vést. Může vás rozzuřit jeho neúspěšné načasování, nedostatek odhodlání, naivita, neobratná snaha být jakoby státníkem. Ale Gantz není problém.

Problém je mnohem hlubší a širší, i když někdy chcete křičet vztekem nebo do něčeho praštit, abyste si vybili alespoň kousek své frustrace a strachu. Občas, jako teď, už to vypadá jako konec.

Film Svatá = první pokus ČT otevřeně legitimizovat lež

Začněme od lží, na které jsme dennodenně zvyklí v médiích. Základem nového televizního filmu Svatá bylo vyprávění hlavní hrdiny Olgy Térové o jejím dětství, odehrávajícím se v soustavě sovětských táborů, jimž dal později jméno gulag jejich vězeň Alexandr Solženicyn a které existovaly v SOVĚTSKÝCH letech 1923 – 1961 na území celého Sovětského svazu a řada z nich byla mimo území Ruska (a hlavní podíl na jejich existenci měli Stalin a ministři vnitra Jagoda a Berija – z nichž nikdo nebyl etnický Rus). Ty nejsou v inscenaci samozřejmě SOVĚTSKÉ, ale RUSKÉ. A to i přesto, že po roce 1945 nejpočetnější vrstvou vězňů v SOVĚTSKÝCH gulazích byli zajatí příslušníci Vlasovovy protisovětské RUSKÉ osvobozenecké armády. Pravda, jednou ve filmu padne slovo SOVĚTSKÝ, v šalamounské větě: „Matku paní Térové s dcerou odvlekla SOVĚTSKÁ rozvědka do RUSKA“.

Začněte se připravovat na nemyslitelné

Toto jsou řádky, které by nikdo z nás nikdy nechtěl napsat, ale musíme. Současná situace ve válce na Ukrajině a kolem ní otevřela cestu, která by mohla vést k jaderné konfrontaci.

S extrémně těžkým srdcem vydáváme varování před možným jaderným úderem v Evropě. Toto varování je prozatím platné.

Kdyby byl Trump prezidentem, válka není.

Kdy se maďarský premiér Viktor Orbán naposledy bál o svůj život anebo o životy svých blízkých? Se slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem, jenž byl vážně postřelen atentátníkem, se shoduje v otázce odmítání dodávek zbraní na Ukrajinu, jak ale zahájit mírová jednání? Volodymyr Zelenskyj absolutně odmítá Putinova slova o ukončení války za předpokladu, že se udrží současná frontová linie, kdo by měl vyjednávat s Vladimirem Putinem? Mohl by to být Donald Trump, kdo válku zastaví? Bude válka pokračovat v případě znovuzvolení Joe Bidena? A jak blízko jsme globálnímu konfliktu – třetí světové válce?

V Praze je blaze

Z respektu ke staronové lásce a ve formě výjimky jsem zhlédl představení duetu Nerudová – Turek pod vedením rádoby-moderátorky, které mělo být reklamováno jako Děs – běs a ne jako předvolební diskuze. Představení bylo daleko pod úrovní amatérského divadelního spolku Děs – Běs, nebo práce malé chovatelské stanice v Moravském krasu, která se zabývá chovem nejmenšího ovčáka-belgického plemene Šiperka. Fenka je sportovní povahy i vzhledu a divím se, proč na ní, nebo na povídku S. Kinga-1922 (Černočerná tma), nedošla řeč u paní Danuše.

Infografika: Počty zahraničních žoldnéřů zabitých na Ukrajině

Podle údajů, které v březnu 2024 zveřejnilo ruské ministerstvo obrany, bylo do února 2024 v akcích na Ukrajině zabito téměř 6 000 zahraničních žoldnéřů. Na Ukrajinu jich v tomto období přijelo více jak 13 000. Vysílající státy jsou barevně rozlišeny podle počtu vyslaných žoldnéřů. Na ČR připadá 188 žoldnéřů.

Západ je již ve válce s Ruskem, ale jeho představitelé se nemohou probudit ze sna

Plánuje NATO na Ukrajině něco velkého? Jsme nyní na pokraji vypuknutí třetí světové války, protože USA nyní podpořily myšlenku, že Ukrajina může odpalovat rakety za své hranice do Ruska?

Členové NATO jsou v otázce celkové strategie vůči Ukrajině rozděleni, a tak si členské státy dělají, co chtějí. Pokud budeme svědky dalších takových úderů, bude tlak na Putina, aby reagoval, ohromný, ale až ten čas přijde, bude praktikovat strategii oko za oko a udeří na ekvivalentní vojenská zařízení v Evropě nebo alespoň na ukrajinské bezpilotní letouny operující v Černém moři. To bude pro Západ šok. Bude trvat několik dní, než bude takový úder vnímán jako to, čím je: varováním. Vzkazem bude, že hra na eskalaci má své meze a že došlo k překročení hranice.

Největší nepřítel liberálních demokratů

Šokující je, že do Fica skoro vyprázdnil zásobník člověk, který si myslel, že tím prokáže službu demokracii.

Termín „demokracie“ zažívá takovou inflaci, že se zcela vyprazdňuje. A politiky teatrálně bránící demokracii vlastně lidé ani nezajímají.

Západu se nelíbí, že gruzínská vláda chce dál udržovat dobré vztahy s Ruskem, a tak využívá iluzí mládeže k protestům.

Kandidáti do europarlamentu většinou slibují, co nemohou splnit – třeba obhajobu národních zájmů, nebo se teatrálně vlamují do otevřených dveří.

Piráti chtějí udělat ze státu realitku, která „moudře“ nakládá s majetkem občanů – tedy s jejich byty, aby vyřešili palčivý problém nedostatku dostupného bydlení.

Neúspěšný atentát na Roberta Fica vyvolává přízrak západního spiknutí

Nezávislý postoj slovenského premiéra Roberta Fica si vysloužil hněv NATO a EU. Spustilo jeho pokus o atentát spiknutí řízené Západem, jehož cílem bylo sesadit jeho problematickou vládu z úřadu?

V roce 1997 tehdejší ministryně zahraničí Madeleine Albrightová Slovensko veřejně popisovala jako „černou díru v srdci Evropy“, čímž ho formálně vyznačkovala k odstranění. A tak NED financoval vytvoření Občanské kampaně 98 (OK’98), koalice 11 protivládních nevládních organizací.

3 x Izrael a ICJ / ICC

Obsah:

  1. David Kattenburg: Expert OSN: „Velmi malá naděje“, že Izrael dodrží příkaz Mezinárodního soudního dvora a zastaví invazi do Rafahu
  2. Tom Fowdy: „Izrael“ prohrál bitvu o globální veřejné mínění
  3. Ha’aretz: Proč je rozsudek ICJ v Gaze vlastně dobrý pro Izrael (a špatný pro Netanjahua)

Evropa v úpadku: bilancování a ohlédnutí

Během pěti let od posledních voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 přibývaly známky dramatického úpadku bruselské unie. Komise a Rada reagují na ztrátu politického významu, územní redukce a četné hospodářské krize celým souborem represivních opatření. Pro vnější svět jsou to jen stěží skryté vojenské operace a bezprecedentní ekonomická válka proti Rusku. Interně poskytla koronová opatření impuls k podkopávání občanských práv a k ustavení režimu cenzury, který stále více kriminalizuje to, co lze říci veřejně. V následujícím chceme osvětlit současný stav Evropské unie a poměřit základy tolik citovaného „hodnotového společenství“ s jeho historickými sliby.

Šéf izraelského Mossadu „vyhrožoval“ žalobci ICC kvůli vyšetřování válečných zločinů

Někdejší šéf izraelské zahraniční zpravodajské služby Mossad údajně vyhrožoval hlavní žalobkyni mezinárodního trestního soudu na sérii tajných schůzek, na kterých se na ni pokoušel vyvíjet nátlak, aby upustila od vyšetřování válečných zločinů, odhalit The Guardian.

Ke kontaktům Yossi Cohena s tehdejší žalobkyní ICC Fatou Bensouda došlo v letech před jejím rozhodnutím zahájit formální vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na okupovaných palestinských územích.

Ve stínu zlata a žvanění

Nejsem členem žádného think-tanku, nebo někým placený, přesto jako senior považuji za povinnost upozorňovat na věci v kontextu, které nezapadají do oficiálního myšlenkového rámce současnosti. Proto jsem občas dotazován na to, proč udržuji dialog s Ruskem a Čínou, a zdali nemám strach, když již i Parlamentními listy mně daly na černou listinu a nezveřejňují příspěvky, kterými se pouze snažím podpořit snahy o neformální dialog, především o obtížných otázkách bezpečnostní a mezinárodní politiky.

Blízký východ: V konečném důsledku jde USA o to, aby neztratily kontrolu

(ZIF): Jakou roli v tom všem hrají USA?
Karin Leukefeld: Sledují své vlastní zájmy. Usilují o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. To je plán USA již od druhé světové války. Na začátku roku 1945 – před koncem druhé světové války – se Roosevelt snažil dosáhnout dohody se saúdským králem, že přijme budoucí Izrael. Král Saúd to odmítl. USA se o to snaží i dnes a současná vláda pod vedením Joea Bidena v tomto plánu pokračuje. Tento zájem je pro USA prioritou, a to i s ohledem na nadcházející prezidentské volby. Biden to chce prezentovat jako „trofej“. Americký ministr zahraničí Blinken v uplynulém týdnu hodně cestoval. Nejprve byl v Jordánsku, pak několik dní v Rijádu a nyní v Tel Avivu. Zdá se, že jedním z výsledků těchto návštěv je, že chce oddělit situaci v Gaze od amerického plánu. Dojednává se dohoda, podle níž má být Saúdská Arábie postavena pod ochranu USA. Postupně se objevují různé scénáře. Jak jsem řekl na začátku, jedná se o velmi komplikovanou záležitost.

Xaverovy patálie

Před několika dny začalo ve veřejném prostoru rezonovat jméno Luboše Xavera Veselého (dále jen LXV), novináře, hlavní tváře hojně sledované nezávislé internetové televize Xaver Live, navíc člena Rady ČT. Vyvolal poprask hulvátským vyjádřením o bývalé diplomatce Magdě Vašáryové kvůli jejímu problematickému výroku o voličích slovenského premiéra Roberta Fica. Hulvátství je jedním z příznačných znaků příslušníků spodiny.