Turecko | Disput

Politické klíče k řešení otázky koridoru Zangezur

8. srpna (2025) zprostředkoval Washington dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o otevření tranzitního koridoru přes Jižní Kavkaz. Tato nová dohoda nahrazuje původní plán koridoru Zangezur tím, co je nyní známo jako „Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě“ (TRIPP).
Její ekonomická životaschopnost však zůstává velmi diskutabilní, přičemž někteří odborníci tvrdí, že projekt by zkrátil dopravní trasu mezi Tureckem a Ázerbájdžánem o celkem 343 km, což by vedlo k významné úspoře času a nákladů na přepravu zboží. Poukazují také na to, že nová trasa by mohla sloužit jako alternativa k vytížené dopravnímu trase Baku-Tbilisi-Kars (BTK), která v současné době nemá funkční ekvivalent a jejíž nedávné pětinásobné zvýšení kapacity z 1 milionu tun na 5 milionů tun stále nestačí. Západní odborníci zdůrazňují, že obě trasy by se mohly vzájemně doplňovat, což by vedlo k rozšíření regionálních logistických kapacit a zvýšení vnější poptávky po tranzitních službách.
Naopak někteří domácí odborníci popisují ekonomický význam Zangezurského koridoru jako zanedbatelný, protože stávající dobře zavedené dopravní koridory z Ázerbájdžánu do Turecka přes Gruzii již zajišťují významnou část logistiky na jižním Kavkaze.
Odborníci z různých zemí se však jednomyslně shodují, že tento projekt se nestane trasou „míru a prosperity“.

Ruské hranice: TRIPP a Moldavsko

Obsah:

Nahradit Zelenského, vytlačit Rusko?

Obsah:

Izrael, červenec 2025

Obsah:

Azerbajdžán, červenec 2025

OBSAH

~~~~~~~~~~~~

Mír na Ukrajině hybridní válku Západu proti Rusku neukončí

Obsah:

Nejnovější problémy v rusko-ázerbájdžánských vztazích by mohly být součástí turecko-americké mocenské hry

Turecko vidí příležitost k posílení svého vzestupu jako euroasijské velmoci podél celého jižního okraje Ruska způsobem, který bude autonomně v souladu s americkými velkostrategickými zájmy.

Rusko-ázerbájdžánské vztahy jsou v důsledku dvou skandálů napjaté. První se týká nedávné policejní razie proti podezřelým ázerbájdžánským zločincům v Jekatěrinburgu, během níž dva z nich zemřeli za okolností, které jsou nyní vyšetřovány. To vedlo Baku k oficiální stížnosti Moskvě, načež byla na sociálních sítích a dokonce i v některých veřejně financovaných médiích zahájena zuřivá informační válka, v níž se tvrdilo, že Rusko je „islamofobní“, „imperialistické“ a „pronásleduje Ázerbájdžánce“.

Nejprve to byla změna režimu, nyní chtějí rozbít Írán

Obsah:

Co se vleče, neuteče

Titul článku představuje přísloví, které se používá jako uklidňující reakce na obavy způsobené například dlouhým čekáním na výsledek, rozhodnutí, včetně ukončení bojů na Ukrajině.

Čtenáři s pamětí si vzpomenou na stejnojmennou písničku sboru Lubomíra Pánka zpívanou nedávno zemřelým nekorunovaným králem české dechovky, Josefem Zímou (1932-2025). Nebo knihu Honzy Volfa, ve které je psáno: Je pravda, že co se vleče, nikam neuteče, a že lepší je bejt vzpřímenej než zůstat zasněnej a celej život vkleče.

Rusko a Ukrajina připravují mír tím, že připravují válku

Obsah:

Istanbulské kabuki rozluštěno

Konečný výsledek je jasný: USA ztratí celý euroasijský kontinent. Ukrajina je v těchto obrovských geopolitických souvislostech pouze loutkou bez suverenity ve (velké) hře.
…
Je poučné vrátit se k velmistru Lavrovovi, který byl vždycky superrealista, a to v září 2024: „V dubnu 2022 dosáhli ruští a ukrajinští vyjednavači v Istanbulu dohody. Kdyby byla tato dohoda dodržena, Ukrajina by si zachovala část Donbasu. Ale pokaždé, když je porušena další dohoda, kterou Rusko vždy přijalo, Ukrajina se zmenšuje.“

Turecko jako fórum pro jednání mezi Ruskem, USA a Ukrajinou

Několik hodin po velkolepé přehlídce 9. května, která byla jasnou demonstrací síly Ruska a které se zúčastnilo mnoho hlav států, navrhl Vladimir Vladimirovič Putin jednání se Spojenými státy americkými o Ukrajině v tureckém Istanbulu. Není to poprvé, co bylo Turecko navrženo jako „neutrální místo“ pro uzavření smluv, a existuje důvod, proč je nyní mnohem strategičtější než v minulosti.
…
Objektivně má Rusko strategickou výhodu, která nutí evropské a americké lídry hledat řešení, která by nikdy nepovažovali za nutná. V těchto situacích je mnohem více reálné politiky než v mnoha parlamentních zasedáních, tiskových prohlášeních nebo fantomových víceletých plánech.
Válka je buď vyhrána, nebo prohrána. Dosažení jednání neznamená remízu.

Zabíjení alavitů v Sýrii

Podle Syrské pozorovatelské organizace pro lidská práva se sídlem ve Spojeném království, která se odvolává na své místní zdroje, se v posledních dnech členové prozatímní syrské správy a jejich příznivci doma i v zahraničí dopustili krutostí vůči syrské alavitské menšině a zabili nejméně 750 civilistů. Skutečný počet obětí je však pravděpodobně mnohem vyšší, neboť radikální islámští zločinci využili povstání alavitských milicí ke kolektivnímu potrestání jejich souvěrců, které považují za odpadlíky.

V čele prozatímní syrské správy stojí Ahmed al-Sharaa, dříve známý jako Abu Mohammad al-Julani, který byl dříve členem al-Káidy a na jehož hlavu USA dokonce vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Teroristická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kterou vedl, nakonec po bleskovém pádu Asadovy vlády koncem loňského roku převzala kontrolu nad Sýrií. Tento vývoj lze přičíst kombinaci sankcí, nenapravitelné korupce, promarněných příležitostí k míru, a dokonce i spekulativní zrady.

Aktivity ruské diplomacie

OBSAH

~~~~~~~~~~~~

Válka na Ukrajině a role Turecka

Ve válce, o níž budeme hovořit v následujícím článku, hrálo Turecko podružnou, ale velmi komplikovanou roli. V situaci, která se v dějinách světa vyskytuje jen zřídka, turecká kapitalistická třída a její politici dodávali zbraně jedné z válčících stran a zároveň rozvíjeli hospodářské vztahy a udržovali diplomatické styky s druhou stranou. Turecko sice definovalo Rusko jako okupanta a odsoudilo anexi Krymu, ale zároveň se snažilo co nejvíce ochránit Rusko před hospodářským embargem, které na něj uvalil euroatlantický blok. Na jedné straně si Turecko zachovalo členství v NATO a účastnilo se cvičení NATO, na druhé straně podporovalo Rusko tím, že dodržovalo pravidla smlouvy z Montreux a nepustilo NATO do Černého moře. Turecko se během války na Ukrajině nechovalo jako člen NATO ani jako typické kolečko v soukolí euroatlantického bloku, ale snažilo se hrát dvojí hru.
~~~~~~~~~~~~

Šest scénářů pro Sýrii

Situace v Sýrii je jako chaos v Libyi, ale působí zde mnohem více aktérů (místních i vnějších), takže je obtížné předvídat, co se stane.

Je naivní předpokládat, že současný režim v Sýrii zůstane na svém místě – tak jak je – i nadále. Sýrie je nyní ve stavu nelehké transformace a politicko-vojenská situace se bude měnit, dokud se nevyřeší konflikty mezi různými ozbrojenými a občanskými skupinami.

Spojené státy se musí připravit na likvidaci Turků v Sýrii

Turecko svým jednáním již překročilo Rubikon a ohrožuje americké jednotky a zájmy
…
Příliš mnoho západních představitelů a analytiků se v souvislosti s Tureckem dopouští dvou základních chyb. Zaprvé, vidí Turecko takové, jaké bylo, nebo jaké by si přáli, aby bylo, a ne takové, jaké je. Dvě desetiletí erdoğanismu zemi nenávratně proměnila. Za druhé se domnívají, že Turecko představuje pozitivní sílu, protože není Íránem nebo Ruskem.
…
Tureckým programem v Sýrii není syrská stabilita nebo samotná Sýrie s mírem ve vlastní zemi a se svými sousedy; Turecko spíše využívá páky syrských islamistů proti menšinovým skupinám, zejména arménským křesťanům v Aleppu a syrským Kurdům na severovýchodě Sýrie.

Interpretace Putinových poznámek o Sýrii, Izraeli a Turecku

Putin ve svém každoročním projevu ve čtvrtek komentoval změnu syrského režimu. Ruská vojenská intervence podle něj uspěla v cíli zabránit vytvoření teroristické enklávy podobné Afghánistánu. Skupiny, které se tam právě chopily moci, včetně těch, které jsou označené jako teroristické a k nim přidružené, během let zjevně změnily své názory. Proto s nimi chce Západ navázat vztahy. Změnu režimu proto nelze považovat za porážku Ruska.

Putin poté obhajoval chování svých ozbrojených sil během nedávných událostí tvrzením, že Rusko již v Sýrii žádné pozemní jednotky nemá. Navíc odhadovaných 30 000 syrských a „proíránských jednotek“, které měly Aleppo bránit, vydalo město pouze 350 ozbrojencům, načež jim až na výjimky přenechali i zbytek země. Prozradil také, že Rusko evakuovalo 4000 íránských bojovníků do Teheránu, zatímco ostatní spojenecké jednotky bez boje uprchly do Libanonu (odkaz na Hizballáh) a Iráku.

Splnil si Bibi svůj sen o vyhlazení arabského světa?

Uvidíme, jestli jsem to pochopil správně: Bidenova administrativa nahradí Asada teroristickou organizací, ale je náhle překvapená, když zjistí, že skupinu vedou teroristé. Je to tak?

Opravdu, je. Jak vidíte, nic z toho neřeší základní krizi vytvořenou odstraněním Asada. Místo toho hlavní zastánci změny režimu – Turecko, USA a Izrael – pouze proměnili Sýrii v ještě větší bojiště, kde se jejich vlastní protichůdné zájmy brzy utkají ve smrtelném boji.

Jak dlouho to bude trvat, než Turecko střetne s Izraelem nebo Spojenými státy? Jak dlouho bude trvat, než zemi pohltí sektářská válka?

Ne dlouho, vsadil bych se. A ať se lidé, kteří si mysleli, že svržení „zlého diktátora“ přinese mír a bezpečí. raději znovu zamyslí.

3 x Aleppo

Obsah:

Svět se neřídí podle Ameriky

V posledních týdnech došlo v daleko od sebe vzdálených regionech k řadě posunů ve vztazích, které dále podtrhávají, že se svět neřídí americkou cestou.

Tři události mohou mít větší význam než pozornost, kterou jim věnovala mainstreamová média.

Čeho dosáhl Izrael za poslední rok?

Obsah:

„Putin připravuje rozsáhlou invazi, aby ukončil tuto válku“ – Plukovník Douglas MacGregor

Clayton Morris, Douglas MacGregor | 20. 9. 2024 | Převzato, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina, Video | 1515 přečtení | Žádné komentáře | BRICS, Egypt, Írán, Izrael, Jordánsko, NATO, Německo, Palestina, Rusko, Střední Východ, Turecko, Ukrajina, Válka, Velká Británie, Vojenství

V rozhovoru s Claytonem Morrisem analyzuje plukovník Douglas MacGregor aktuální vývoj a vyhlídky války na Ukrajině, situaci na Blízkém Východě a rizika vypuknutí třetí světové války.

Prší, prší, len sa leje

Je zcela jedno, kterou verzi této lidové písničky posloucháte, Gottovu, Holého či Špinarové, nebo jiné, včetně hudební klasiky. Všechny představují pohlazení duše a srdce moudrostí života, krásou melodie a srozumitelností textu.

Nic z uvedeného neplatí pro zprávy politicky korektních médií, písničky zfetovaných hvězd, prázdné řeči a vysvětlování západních politiků o neúčasti členských států NATO ve vojenských akcích Ukrajiny. Těmi se Západ snaží přesvědčit občany, že Rusko jenom blafuje, bude poraženo a poté bude konat podle not Západu, protože bude mír a nebude schopno vést válku. Přitom s pravděpodobností hraničící s jistotou je skutečností, že Západ již před časem povolil Kyjevu bombardovat cíle hluboko v Rusku a Kyjev patřičně informoval. Proto poslední reakce prezidenta Putina byla uslyšena ve Washingtonu, Londýně, Bruselu a Berlíně. A přesto, podle zprávy MO Ruské federace za poslední den systémy protivzdušné obrany sestřelily tři americké rakety ATACMS, tři letecké pumy Hammer a bylo zničeno 53 dronů ozbrojených sil Ukrajiny.

Aydınlık: USA a NATO dělají, co mohou, aby zabránily Turecku v obrácení se do Asie

Turecký list Aydınlık otiskl mimořádně zajímavý text Fikreta Akfırata, ve kterém se autor zabývá geopolitickou orientací Turecka a protitureckými aktivitami USA a NATO. Informace a závěry stojí přinejmenším za zaznamenání a i úvahu. Řada názorů na dnešní vývoj na Ukrajině svědčí o namyšlené neznalosti. Měli bychom se poučit, abychom už nepřistupovali k významným otázkám s hloupostí.

Napětí mezi Íránem a Ruskem kvůli ázerbájdžánskému dopravnímu koridoru

Íránské zdroje uvádějí, že Teherán je rozhodně proti Ruskem podporovanému koridoru Zangezur v Baku, který by přerovnal jeho severní hranice. Rusko a Írán se v oblasti jižního Kavkazu střetávají a napětí mezi nimi se zvyšuje v souvislosti s navrhovanou dopravní trasou známou jako Zangezurský koridor.

Ruští představitelé nedávno vyjádřili podporu koridoru, který by spojil Ázerbájdžán a jeho exklávu Nachičevan s Ruskem a Tureckem, obešel arménská kontrolní stanoviště a vytvořil novou trasu spojující Asii, Evropu a Blízký východ. Írán to považuje za strategickou hrozbu a narušení svých hranic

Islámská fronta proti Izraeli?

Dostali jsme se do historického okamžiku, kdy se islámské národy opět spojí ve „svaté válce“, a tentokrát se konflikt odehraje na mnohem vyšší úrovni.

Turecko svým postupem zamíchalo všemi kartami na stole. Nejenže vláda v Ankaře oficiálně požádala o členství v BRICS+, ale nyní navrhuje vytvoření islámské aliance pro boj s Izraelem. Kromě frakcionářství a osobních pocitů je třeba význam této události velmi pečlivě analyzovat.

Turecko a svět

Obsah:

50 rokov tureckej invázie na Cyprus a poučenie pre Ukrajinu

Pred približne 50 rokmi (20. júla 1974) začala protiprávna turecká invázia na ostrov Cyprus proti tamojšiemu suverénnemu štátu Cyperská Republika. Turecko obsadilo vyše 36% územia ostrova a dodnes ho protiprávne okupuje, hoci v roku 1983 formálne vyhlásilo Tureckú Republiku Severný Cyprus. Ide o najvýznamnejší zmrazený konflikt na území EÚ, ktorý sa dodnes nepodarilo vyriešiť. Cyprus sa napriek tomu rozvíjal ekonomicky celkom úspešne a to by mohlo byť zaujímavé aj pre niektoré ďalšie krajiny, kde prebieha vojnový konflikt.

Podobne ako pre Cyprus a Turecko, aj pre Ukrajinu v dohľadnom čase platí, že na nejakom definitívnom riešení s Ruskom sa nebude možné dohodnúť a potrvá desiatky rokov, než sa podarí zaceliť rany. Súčasne tiež platí, že predstava konečného víťazstva a vyhnania agresora bude na Ukrajine podobne nereálna ako v prípade cypersko-gréckej predstavy o vojenskom obnovení suverenity nad ostrovom. Ale kým sa bude hľadať riešenie za rokovacím stolom, nebudú sa aspoň kopiť hekatomby obetí na bojovom poli, ani odchytávať muži na uliciach odvodovými komandami.

2 x Jan Campbell: Atentáty

Obsah:

Sbohem, Západe

Piero Messina: Sbohem Západe, útok na Gazu vyvolává v Africe hněv
SouthFront: Masakr v Gaze vyvolal globální hněv

Změna paradigmatu v Palestině

Krvavý konflikt, který začal v zeměpisné Palestině, přišel po 75 letech stejně vražedného bezpráví. Z hlediska mezinárodního práva mají Palestinci právo a povinnost bránit se izraelské okupaci, stejně jako mají Izraelci právo a povinnost reagovat na útok na ně. Povinností každého z nás je pomoci vyřešit nespravedlnost, kterou trpí obě skupiny, což neznamená podporovat krutou pomstu některých z nich.
Podpora, kterou lze poskytnout palestinskému a izraelskému lidu, navíc nesmí vést k amnestii jejich vůdců za zločiny, které spáchali, ani velmocí, které jimi manipulovaly.

Koridor Indie-Blízký východ

Nová hedvábná stezka, nebo diplomacie podle PowerPointu? Snaha USA postavit se Číně s novým tranzitním koridorem IMEC (India-Middle East-Europe Economic Corridor) nechává regionální mocnosti bojovat o vliv. Bude však skutečně využit?

Krize na jižním Kavkaze

Výběr na téma Ázerbájdžán, Arménie, Arcach + Turecko a RF:
Erkin Öncan: Zkoumání měnící se dynamiky v ázerbájdžánsko-arménských vztazích
Pepe Escobar: V Zakavkazsku hoří. Doslova. Znovu a znovu
Drago Bosnic: Arménie a „Pandořina skříňka“ jižního Kavkazu. Tlačit Turecko i Írán proti Rusku?

Pax Sinica – krok za krokom

Napriek formálnej pohode v regióne je vcelku jasné – a tu sa môžeme stotožniť so stále silnejúcimi expertnými hlasmi – že Stredná Ázia sa môže stať v pomerne skorej dobe zdrojom budúcich (ostrých) rozporov. Konkrétne medzi nastupujúcou mäkkou silou do Strednej Ázie, Čínou a historicky tradične (Ruské impérium, Sovietsky zväz a Ruská federácia) prítomným fenoménom.

Genocida na pokračování

V dnešním příspěvku nebudu popisovat historii a všeobecný význam Arménie, rodící se nový konflikt v Gruzii, Kyrgyzstánu, potažmo i Kazachstánu a jinde. Zmíním se krátce o několika výzvách, které jsou všeobecně spojeny s historií, územními nároky, geopolitikou a vojenskými a jinými aktivitami USA, UK, NATO a EU ve státech sousedících přímo nebo jinak spojených s Ruskou federací, včetně umírajícího státu Ukrajina a o genocidě.

Po rozhovoru

Prakticky ihned po metaforickém přestupu z lodi na bál, unaven z delší pracovní cesty v zahraničí, urgentního řešení privátní záležitosti po návratu a s potížemi se skype, rozhodl jsem se akceptovat rozhovor s Petrem Burešem (8.6.2023).

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře