1. Zdeněk Jemelík: Ministryně Otloukánek
2. Zdeněk Jemelík: Bitcoinová zaslepenost politiků

Článek Zdeněk Jemelík, Ministryně Otloukánek vyšel na serveru Chamurappi 3. srpna 2025

Ministryně Otloukánek

Úlet mého oblíbence, bývalého ministra Pavla Blažka, vyvolal záchvat „bitcoinové“ hysterie na obou stranách politické bariéry. Jediný, kdo mu nepodlehl, je sám Pavel Blažek, jenž s pokerovou tváří občas vysvětluje novinářům, že se vlastně nic špatného nestalo.

Paní ministryně zpočátku hysterii sdílela a uplatnila různá nadbytečná opatření k oslabení vlivu bitcoinového skandálu na veřejné mínění, na podlamování důvěry občanů ve stát. Možná podlehla i vlivu politického vedení ODS. Ale je zřejmé, že vystřízlivěla a zbytečná opatření odbourává. Čelí přitom nepřímým důsledkům přijetí bitcoinového daru, o nichž před vyslovením souhlasu s převzetím úřadu nemohla vědět. Pavla Blažka a jeho pomocníky konečně přenechala výsadní „péči“ NCOZ, což je jediné možné účelné jednání a v tomto ohledu po ní nelze žádat nic více.

Naproti tomu opozice stále setrvává v hysterickém přístupu k Blažkovu úletu a obviňuje ji, že do úřadu nastoupila speciálně proto, aby zahladila jeho působení na veřejné mínění. Takový přístup je ale skutečně hysterický, protože Blažkův úlet nemá s politikou nic společného. Není třeba usilovat o jeho utajení. Je to prosté selhání jednotlivce, s kterým jeho mateřská ODS nemá nic společného a nezbývá, než aby jej nestranně prověřily orgány činné v trestním řízení.

Prvotním úkolem Petra Fialy po Blažkově resignaci bylo obsadit opuštěný úřad ministra spravedlnosti, tedy zajistit chod ministerstva. Vím cosi o starostech, které měl Andrej Babiš, když ho do podobné situace dostal náhlou (nekriminální) resignací Jan Kněžínek. Z nouze se nakonec musel spokojit s Marií Benešovou, kdysi právem odvolanou z funkce nejvyšší státní zástupkyně. Úřad ministra spravedlnosti totiž není „džob snů“, po němž by toužily davy zdatných zájemců. Předseda vlády by měl mít široký výběr z většího počtu zájemců, kteří něco umí a navíc jsou ochotní nevděčnou práci přijmout. Jeho volba mohla dopadnout podstatně hůře. Eva Decroix nemá zkušenost z řízení jiného velkého úřadu, ale má přiměřené vzdělání a inteligentním vystupováním na veřejnosti a zálibou v modré barvě působí konejšivě. Určitě ministerstvo převede přes krizovou situaci do lepších časů.

Soustředění na „okopávání kotníků“ ministryně odvedlo pozornost opozice, ale i vládní koalice od osudu původce zla, Tomáše Jiříkovského. Je zřejmé, že zapřením znalosti přístupových hesel k notebookům oklamal soud. Je podezření, že nakládá s výnosy z trestné činnosti. Přesto mu nikdo nebránil, aby prodal část bitcoinů, jež mu zbyly po zaplacení daru ministerstvu spravedlnosti a aby pak dokonce vycestoval do Asie, kde mohl „ulít“ své bohatství do nějaké tamní banky (netvrdím, že se tak stalo, ale někdo by to měl prověřit). Policie mu v ničem z toho nezabránila. Politickou odpovědnost za její netečnost nese vlivný ministr vnitra Vít Rakušan. Jemu ale opozice „kotníky neokopává“.

Opoziční politici pod vlivem „bitcoinové hysterie“ ztratili schopnost „periferního vidění“ a soustřeďují se pouze na úlohu Evy Decroix v „bitcoinovém“ skandálu. Nejen, že zapomněli na Tomáše Jiříkovského, ale zatím nikdo z nich nereagoval na rozhodnutí GIBS a státního zastupitelství zajistit beztrestnost organizované zločinecké skupině, která se dopustila brutálního vydírání zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových. Nelze od nich přece žádat, aby se vžili do hrůzy, kterou prožívali vydíraní, ležíce svázaní a oslepení na postelích a naslouchající rozhovorům jejich hlídačů, aby pak pro záchranu svých životů podepsali listiny neznámého obsahu a přivodili si tak škodu ve výši 120 milionů Kč. K nepravostem státních orgánů došlo v době, kdy za činnost GIBS politicky odpovídal Petr Fiala jako nadřízený ředitele GIBS a Pavel Blažek jako ministr spravedlnosti, v obou případech představitelé ODS. Oba jsem chtěl varovat, ale neumožnili mi to. Ale opozice je nenapadá, ač došlo k velkolepému zpochybnění povahy České republiky jako právního státu.

Selhání Pavla Blažka již nelze napravit. Ministerstvo spravedlnosti bude muset zaplatit náklady, jež mu v důsledku přijetí daru vznikly. Policie jistě nestranně prověří odpovědnost Pavla Blažka a jeho souputníků za přijetí pochybného daru. Ctím presumpci neviny a Pavel Blažek patří k mým oblíbencům mezi ministry spravedlnosti, s nimiž jsem měl co do činění. Nebude mi vadit, vyvázne-li se zdravou kůží, i když to nepředpokládám. Možná ještě dojde na prověření jednání Tomáše Jiříkovského, jenž se údajně nachází ve zkušební době z podmíněného propuštění z výkonu trestu. Ale stále ještě zbývá trocha času na zjednání spravedlnosti pro pachatele brutálního násilí, spáchaného na bratrech Lebánkových. To je výzva pro předsedu vlády Petra Fialu jako nadřízeného ředitele GIBS a pro ministryni spravedlnosti Evu Decroix jako nadřízenou nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Vyzval jsem také městskou státní zástupkyni v Praze Danielu Smetanovou, aby nechala prověřit, zda někteří z činitelů, kteří se postavili s přehnanou vstřícností k výše zmíněné organizované zločinecké skupině, se nedopustili kárného provinění nebo dokonce trestného jednání.

Zpět na obsah

Článek Zdeněk Jemelík, Bitcoinová zaslepenost politiků vyšel na serveru Chamurappi 6. srpna 2025

Bitcoinová zaslepenost politiků

Částečně mají pravdu, neboť opatření, přijatá paní ministryní po nástupu do funkce, k opatření jimi požadovaných informací nevedla a ani vést nemohla. Nestranné, úplné objasnění záhad přinese pouze policejní vyšetřování. Pokud se paní ministryně na ně odvolává, není to projev její nechuti podat poslancům úplné informace, neboť je nemá a ani mít nemůže. Nemá nástroje k vedení vyšetřování a není ani oprávněna vyslýchat svého předchůdce.

Základní otázka, která dnes volá po objasnění, jsou důvody bývalého ministra Pavla Blažka po důvodech jeho podivného jednání. Nezodpoví ji žádný koordinátor ani auditoři a bude-li se po pravdě pídit NCOZ, hezky se u toho zapotí. Nicméně je v pořádku, že paní ministryně Eva Decroix ustupuje od neúčelných opatření, přijatých v prvním záchvatu bitcoinové hysterie. Zbývá jí ovšem nepříjemný úkol vypořádat se s nepřímými následky neuváženého přijetí daru. Pochybuji, že to tušila, když se rozhodovala, zda má přijmout nabídku na jmenování ministryní. Čeká ji několik právních sporů a ministerstvo musí uhradit různé vyvolané náklady.

Je třeba smířit se s tím, že došlo k individuálnímu úletu ministra, jenž neměl s jeho politickou příslušností nic společného, takže by neměl mít vliv na volební výsledky SPOLU. Předejít ani zabránit jeho skutku zřejmě nebylo možné.

Bitcoinová hysterie způsobila, že se pozornost politiků a novinářů soustřeďuje pouze na počin Pavla Blažka & spol. a jeho následky, ale téměř si nevšímají původce zla, Tomáše Jiříkovského. V této souvislosti by se představitelé STAN měli ptát svého ministra vnitra, politicky odpovědného za jednání PČR, co si myslí o její reakci na skutky Tomáše Jiříkovského, jenž možná porušil podmínky podmíněného propuštění z výkonu trestu po jeho částečném odpykání. Bez objasnění jeho počínání je obraz pozadí skandálu neúplný.

Zdá se být důvodné podezření, že v bitcoinové kauze došlo k trestnému jednání s obrovskou finanční škodou. Nakonec ale jde pouze o peníze. Jako občanského aktivistu mě případy, v nichž jde toliko o peníze a kvůli nim prováděné nezákonné skutky, neznepokojují tolik, jako násilné trestné činy. Životy, zdraví a svoboda lidí jsou důležitější než peníze. A v neprospěch politiků na mne působí jejich zaslepenost bitcoinovou kauzou, která jim nedovoluje dívat se kolem sebe a všímat si donebevolajícího násilí, o němž se pojednává ve veřejném prostoru. Začal jsem zveřejňovat poznatky o brutálním vydírání zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových organizovanou zločineckou skupinou (viz seriál Zločinci pod záštitou státu 1-5). Všechny nepravosti se odehrály v době vládnutí koalice SPOLU. Nevšiml jsem si, že by opoziční politici dali najevo pobouření nad tím, že za účelem získání neoprávněného majetkového prospěchu zločinců došlo k použití násilí a omezení osobní svobody poškozených způsobem, oprávněně navozujícím v nich obavy o život. Přihlížejí váhavosti orgánů vymáhání práva mlčíce, patrně se domnívajíce, že prosazení řádného vedení trestního řízení a postavení zločinců před soud by jim asi hlasy voličů nepřineslo. Proto jim nevadí stav, jenž odporuje představám o znacích právního státu a nevyužívají nástrojů opozice k vyvíjení tlaku na SPOLU, aby jeho představitelé zjednali v kauze pořádek.

Zpět na obsah