Jak daleko je německá elita ochotna zajít ve vzdoru proti víru změn?

Analýzu How Far Will The German Elite Go In Resisting The Winds Of Change? publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 22. září 2025

Průzkum veřejně financovaných německých médií ukázal, že AfD se v popularitě opět vyrovná vládnoucí CDU s 26 %, což EuractivČesky vyhodnotil jako důkaz její rezistentnosti. Dále usoudil, že ztrojnásobení podpory v posledních volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější spolkové zemi Německa, na 14,5 % „zdůraznilo rostoucí národní základnu strany“. To navzdory mediálnímu pomluvám, konkrétně tomu, že ji podporuje KremlČesky a je to extremistická stranaČesky, a „statisticky nápadnéČesky“ smrti sedmi kandidátů.

Rostoucí podpora AfD v celém Německu lze připsat neoficiální recesi, do které se Německo propadlo v roce 2022 poté, když vyhovělo tlaku USA na uvalení sankcí na Rusko v solidaritě s Ukrajinou, a ze které se stále snaží zotavitČesky. Jednoduše řečeno, odříznutí spolehlivého přístupu k levným energiím zvýšilo ceny napříč zeměmi, což snížilo konkurenceschopnost německých společností a vedlo k ekonomickým problémům. To se odehrávalo souběžně s tím, jak vláda nabývala spíše „liberálně-totalitní“ podoby.

Rostoucí počet Němců se proto přirozeně přikláněl k jediné skutečně alternativní politické síle, která se v zemi do té doby objevila a kterou o to více přitahoval její pragmatický přístup k ukrajinskému konfliktuČesky. V tomto okamžiku už Západ nemůže zvítězit (dosud oficiálně považováno za obnovení hranic Ukrajiny před rokem 2014, ale nedávno to Zelenskyj popsal jako prostou pokračující existenci UkrajinyČesky), a vše, co může udělat, je dosáhnout dohodyČesky s Ruskem, nebo riskovat úplnou porážku svého klientského státu.

AfD upřednostňuje kompromis, který by dláždil cestu k obnovení dovozu ruského plynu do Německa, zatímco vládnoucí elita chce pokračovat v zástupné válce, jak dokazuje jejich nejnovější závazek poskytnout Ukrajině do roku 2026 9 miliard eurČesky. Politika první z nich by obnovila sílu německé ekonomiky a následně i její předkonfliktní úroveň sociálních výdajů, zatímco by politika druhé prohluboval ekonomickou krizi a zároveň obohatil ty, kdo investují do vojensko-průmyslového komplexu a prohlubujíČesky na Ukrajině korupci.

Vraťme se k článku Euractivu, který dospěl k závěru, že „Merz nečelí celostátním volbám dříve než v roce 2029, ale AfD se v příštím roce zaměřuje na řadu regionálních voleb, včetně hlasování ve dvou východních spolkových zemích, kde v průzkumech krajní pravice jasně vede.“ I když jsou předčasné volby možné, stejně jako ty únorové, které přivedly k moci kancléře Friedricha Merze a v nichž AfD šokovala establishment svým druhým místem, elita je pravděpodobně nebode riskovat (alespoň ne zatím).

Nebude chtít riskovat, že vyhraje AfD, a stále je třeba udělat mnoho práce na zmanipulování voleb, ať už se nakonec konají až v roce 2029 nebo dříve. To by mohlo mít podobu zákazu AfD pod záminkou extremismu, anebo by se do té doby mohlo více jejích kandidátů stát obětí „statisticky nápadných“ úmrtí. Možné je i opakování rumunského scénářeČesky, kdy jsou politicky nepohodlné volební výsledky pod nepodloženými záminkami zahraničního vměšování anulovány.

Tak či onak se očekává, že vládnoucí elita bude i nadále vzdorovat víru změn, rozpoutanému jejich vlastní politikou, zejména vůči Rusku a sabotáží strukturální síly ekonomiky, a nyní se valícímu po celé zemi. Zda se jim podaří udržet vůdkyni AfD Alici Weidelové mimo kancléřský post, se teprve uvidí, ale není pochyb o tom, že atraktivita její strany bude i nadále růst, protože je to jediná strana, která skutečně dbá na národní zájmy Německa.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.