- Zdeněk Jemelík: Nepříčetné běsnění kolem vezírova střetu zájmů
- Zdeněk Jemelík: Skončí mé mediální hrátky s Pavlem Buráněm ?
Článek NEPŘÍČETNÉ BĚSNĚNÍ KOLEM VEZÍROVA STŘETU ZÁJMŮ vyšel blogu Zdeňka Jemelíka 29. května 2026
Při sledování dění kolem údajného střetu zájmů Andreje Babiše docházím k závěru, že vyspělá politická kultura je dobrá věc, protože chrání politiky i veřejnost před zbytečnými trapasy. Národ by o nic nepřišel, kdyby se Andrej Babiš do politiky nepustil, na druhé straně on sám by nemusel platit za svůj výkon běsnící nenávistí odpůrců. Cena, kterou platí za úspěch, je nadměrná a snižuje se efektivita činnosti Poslanecké sněmovny. A veřejnost mohla být ušetřena nekulturních nenávistných projevů politiků.
I když se Andrej Babiš ke mně chová jako osobní nepřítel, nemohu trpně sledovat jeho víceleté napadání kvůli domnělému střetu zájmů. Odvádí ho to od práce. Samozřejmě nelze připustit, aby oligarcha zneužil svého vládního postavení k nezákonnému zvýhodňování jeho firem. Nikdo ho ale zatím věcně neusvědčil z takového jednání na úrovni srovnatelné s dokazováním v trestním řízení. Ozývají se pouze úvahy o tom, co by se mohlo dít, kdyby… Babišovi kritici přesvědčují veřejnost, že dotace pro Agrofert jsou neoprávněné obohacení jen proto, že právě on je majitelem Agrofertu. Pravidla, podle nichž se dotace poskytují a jejich uplatnění v jednotlivých konkrétních případech nikoho nezajímají. Jejich znalost se považuje za nadbytečnou, protože protibabišovská intifáda je důležitější než cokoli dalšího.
Již dříve jsem navrhl zřízení kontrolního orgánu, jenž by posoudil právní nárok na přiznání dotace Agrofertu před proplacením. Byla by to suchá, nezáživná práce, která by ovšem neposkytla tolik prostoru ke žvanění před obrazovkami jako pokračující podezírání, proto takový orgán nevznikne.
Psal jsem o tom již před lety (viz 1/) i později (viz 2/ a 3/). Návrat k námětu mě nelákal, ale nakonec mě strhl článek Ondřeje Neffa na Neviditelném psu (viz 4/). Shrnuje totiž přehledně všechny dosud zveřejněné výhrady k Babišově postavení nositele střetu zájmů a možná východiska včetně rady, aby oligarcha prodal Agrofert. Mohl bych vstoupit do diskuse k článku, ale dám přednost samostatnému vystoupení.
Začněme již od vymezení zájmů, u nichž může dojít ke střetu. Andreje Babiše vidíme na obrazovce až příliš často. Pohled na něho dokonce bývá nepříjemný, když se „obouvá“ do svých protivníků. Nelze ale popřít, že veškerou energii a čas věnuje zájmu o prosazení jeho politických cílů a o řádné vedení správy státu. Jako všichni ostatní má jen omezené zdroje energie a jeho čas je vymezený. Pokud by jeho zájmem měla být i prosperita Agrofertu, odkud by bral čas a energii na jeho uplatnění ?. A lze ho usvědčit z chuti „přihrávat“ Agrofertu dotace nad právní nárok? Spíše ho podezírám z nezájmu. Ostatně svěřením Agrofertu do správy svěřenského fondu ztratil vliv na jeho řízení, takže se pouze může modlit, aby správci svěřenského fondu nepřivedli Agrofert ke krachu. Sotva by jim v tom mohl zabránit. Jeho nenávistníci mají pravdu v tom, že případné dotace do spravované firmy budou zvyšovat její hodnotu, ale proti tomu nelze nic dělat. Jde-li o dotace, poskytnuté podle práva, musejí si politici uvědomit, že k základům kapitalistického podnikání patří rovnost podnikatelských subjektů. Nelze krátit firmě příjem jen proto, že její vlastník se náhodou jmenuje Andrej Babiš. Příjmy lze sice odebrat, ale opět pouze na právním základě. Nemění to vše nic na tom, že dotace jsou zlo samy o sobě.
Z tohoto hlediska bych namítl, že ve střetu zájmů mohou být i původci různých akcí proti Andreji Babišovi a jeho střetu zájmů, např. mimořádných schůzí Poslanecké sněmovny, z nichž nevzejde žádné vykonatelné rozhodnutí. Je v zájmu bezbranných daňových poplatníků, aby jim zajišťovali luxusní živobytí, i když právě provozují činnost, která je pustým mařením času ? Nejsou zde poslanci ve střetu zájmů s daňovými poplatníky ?
Pokud by se opozičním poslancům podařilo prokázat, že předseda vlády zneužil své pravomoci k obstarání neoprávněného prospěchu Agrofertu nebo jiné jeho firmě, budu podporovat ministra Jeronýma Tejce v případném záměru na zvýšení trestní sazby za příslušný skutek. Ale projevy o střetu zájmů bez takového podkladu budu nadále považovat za mlácení prázdné slámy, za které přece nejsou poslanci placeni.
Tím nechci říci, že souhlasím se vším, co Andrej Babiš dělá a že se mi líbí jeho způsob polemizování v demokratické diskusi s odpůrci. Jako justičnímu potížistovi mi vadí jeho okázalý nezájem o nepravosti v trestním řízení, na které jsem ho upozornil, obecně jeho nezájem o zachování povahy České republiky jako právního státu. To ale není součástí odůvodnění jeho napadání kvůli střetu zájmů.
Howgh.
Článek Zdeněk Jemelík, Skončí mé mediální hrátky s Pavlem Buráněm ? vyšel na webu Chamurappi 1. června 2026
Skončí mé mediální hrátky s Pavlem Buráněm ?
Pavel Buráň si byl vědom nebezpečí a ještě dříve, než zprošťující rozsudek nabyl právní moc, již v polovině roku 2022 začal proti němu mediálně brojit. Protože jsem byl svědkem trápení nespravedlivě stíhaných Novotných, ale i „únosců“, jeho chování mě pobouřilo. Rozhodl jsem se uvádět na pravou míru výstupy jím najatých novinářů, a to jako bloger na rozdíl od Buráňových podporovatelů bez nároku na honorář. Začaly „hrátky“, jež spočívaly v tom, že vyšel článek nebo televizní vystoupení, zaplacené Pavlem Buráněm, a vzápětí vyšla má reakce. Odehrávalo se to na Parlamentních listech. Obsah Buráňových filipik se postupně vyvíjel: na začátku směřovaly hlavně k ostouzení Novotných, postupně narůstal význam ostouzení olomoucké justice. Během doby se ukázalo, že souběžně s pronásledováním Novotných se rozběhlo vyšetřování proti Pavlu Buráňovi pro daňové podvody, vyvolané Finančně analytickým úřadem, a do článků se dostaly i narážky na obtěžující počínání NCOZ.
Poslední dvojice článků tohoto „souboje“ pochází ze 7. a 9. července 2025[1], ale ještě i ta předcházející z 29.ledna 2025[2] je „výživná“. Samozřejmě má činnost vzbudila nenávist Pavla Buráně a jeho kumpánů. Příležitostně mě veřejně uráželi, např. na semináři, ke kterému zneužili prostory Poslanecké sněmovny. V knize Zločiny beze zbraní 2c mi novinářská chátra, neznalá trestního spisu Novotných, zanechala vzkaz, že mám prostudovat spis, a pak se omluvit panu Buráňovi. Kromě financování mediálních skopičin Pavel Buráň obcházel se svou bajkou o „únosu bez únosců“ různé vlivné osoby, např. „bitcoinového“ ministra Pavla Blažka. Není asi náhodou, že někteří činitelé, s nimiž jsem celé roky spolupracoval, po rozhovoru s ním se mnou přestali mluvit. Došlo i k narušení mých finančních zájmů.
Zdá se ale, že nadále bude mít Pavel Buráň jiné starosti než pokusy o zpochybnění zprošťujících rozsudků Novotných a jeho „únosců“. Změnil způsob podnikání. Již se nevěnuje obchodování s hazardem, ale stal se velkým prodejcem aut a poskytovatelem servisu. Jako vstupní kapitál při založení nové skvělé firmy mu asi posloužil nesplacený dluh vůči podvedenému společníkovi a daňové prostředky, ukradené eráru. Se skvělou firmou mu ovšem přibyly starosti: co s ní, pokud by ho NCOZ poslala tam, kam se mu nepodařilo poslat Novotné? Zatím si poradil vložením firmy AutoUH do svěřenského fondu Valor. Horší to je s pohledávkou bývalého společníka. Narostla o úroky do nepříjemné výše. Slyšel jsem vyjádření Pavla Buráně o dluhu dvakrát při výslechu před trestním soudem: potvrdil reálnou existenci výchozí pohledávky a pouze se nejapně vymlouval, proč dosud nezačal splácet. Nepředpokládám proto, že jeho věřitel odejde od soudu úplně s prázdnou.
Řekl bych, že v tomto ohledu se Pavel Buráň chová iracionálně. Zatím dává najevo, že dluh nehodlá splatit. Dokonce použil volné finanční prostředky ve výši 24 milionů Kč k nákupu fotbalového klubu, který začlenil do majetku své firmy, jejímž je jediným vlastníkem. V situaci, kdy mu hrozí trestní soud, by bylo účelné hledat cesty ke kompromisům s nepřáteli, ale to u něho zřejmě nehrozí. Hypoteticky nelze vyloučit, že by mu věřitel něco z úroků prominul, kdyby přišel „s čepicí v ruce a kytkou růží pro paničku“ a kdyby začal rychle splácet. Je to sice málo pravděpodobné, ale nikdy jsem nezapomněl na zásadu Johna Boka „nezkusit byl by hřích“.
Na mediální scéně se vynořil nový úkaz: dne 30. května 2026 vyšel na SeznamuZprávách článek Vojtěcha Blažka[3], který čtenáře informuje o závažném svědectví proti Pavlu Buráňovi v jeho stíhání pro daňové podvody. Je to poněkud zvláštní, protože zřejmě došlo k úniku poznatků z neveřejného trestního spisu, ale SeznamZprávy si troufl zprávu zveřejnit bez obav z možných nepříjemností. Působí to dojmem cílené přípravy veřejnosti na brzkou změnu veřejného obrazu Pavla Buráně, dosud jako skvělého podnikatele a oběťi intrik olomoucké justice, který nově nahradí obraz posedlíka potřebou peněz, jenž se při snaze o jejich získání dopustí téměř čehokoli.
Odkazy:
„Zvorala“ to policie, 9.7.2025
https://www.jemelikzdenek.cz/2025/07/zvorala-to-policie.html
Parlamentní listy, Jan Procházka, Z oběti žalovaným: Případ Pavla Buráně otřásá důvěrou ve spravedlnost. Forman a Xaver v debatě bez servítek,7.7.2025,
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Z-obeti-zalovanym-Pripad-Pavla-Burane-otrasa-duverou-ve-spravedlnost-Forman-a-Xaver-v-debate-bez-servitek-776518¨
O dluhu neuneseného podnikatele, 29.1.2025
https://www.jemelikzdenek.cz/2025/01/o-dluhu-neuneseneho-podnikatele.html
Parlamentni listy, Karel Vyborny, Takovou kauzu česká justice od revoluce nevyplodila! Únos pro stamiliony opět zaměstnává soudy,29.1.2025
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Takovou-kauzu-ceska-justice-od-revoluce-nevyplodila-Unos-pro-stamiliony-opet-zamestnava-soudy-768525
SeznamZpravy 30.05.2026, Vojtěch Blažek, Závodníci rally přiznali obří podvody. Usvědčují tím šéfa hazardní firmy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-zavodnici-rally-priznali-obri-podvody-usvedcuji-tim-sefa-hazardni-firmy-307213
Ing. Zdeněk Jemelík (*1935) promoval v roce 1958 na Agronomické fakultě a 35 let působil v resortu zemědělství a výživy. Od roku 1989 byl ředitelem sekretariátu Federálního ministra zemědělství a výživy ve Vládě národního porozumění a od roku 1990 vedoucím sekretariátu náměstka, řídícího petrochemickou výrobu a zemědělství na Federálním ministerstvu hospodářství. V roce 1990 odjel do Španělska studovat zahraniční obchod, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.

Článek je vyvážený a psán se vzácným pochopením pro obě strany konfliktu, což se nevidí často. Pan Letko prostě vidí…
My jsme tu neměli ani Stalina a ani Tita, kteří by pořádek s Němci (myšleno, abychom se tady po nocích…
Nemožnost poválečného soužití je v Česku rozšířený blud. Příklady Jugoslávie, Ukrajiny a řady dalších říkají něco jiného - národy, které…
Wikipedie zde říká: Poválečné vysídlení osob německé národnosti z Československa bylo realizováno na základě rozhodnutí tří velmocí na Postupimské konferenci…
Pane Habře, trochu si své vědomosti osvěžte. Benešovy dekrety nebyly "důsledky rozhodnutí vítězných velmocí", ale předcházely mu. Naopak, Stalin jednání…