1. Tyler Durdan: Trump zdvojnásobuje úsilí o prohlášení Hormuzského průlivu za území USA: „Skvělý nápad“
2. Dave DeCamp: Trump nařídil Hegsethovi, aby společná vojenská cvičení s Jižní Koreou „podstatně omezil“
3. Al Jazeera: Trump oznámil „nejdrtivější ekonomickou operaci všech dob“
4. Larry C. Johnson: Ocas, který nestačil držet krok: Jak americké námořnictvo připravilo vlastní námořníky o jídlo a mýdlo

Komentář Tylera Durdana autora Trump Doubles Down On Plans To Make Hormuz Strait A US Territory: „A Great Idea“ vyšel na serveru ZeroHedge 17. srpna 2026

Trump zdvojnásobuje úsilí o prohlášení Hormuzského průlivu za území USA: „Skvělý nápad“

Trumpovy nejnovější výroky o Íránu z Oválu

Prezident Trump v pondělí při projevu k novinářům v Oválné pracovně zopakoval některá ze starých témat. Prohlásil, že Írán uzavřít dohodu chce, ale „neuzavřou takovou dohodu, jakou považuji za nezbytnou“.

„Podívejte, jsme tam z jednoho důvodu: Írán nemůže mít jaderné zbraně,“ řekl. Také zopakoval dřívější prohlášení, že chce, aby se Hormuzský průliv stal územím USA. Řekl, že je to „skvělý nápad“ – což ve skutečnosti vyvrací představu, že když to řekl poprvé, byla to pouhá nadsázka. To se děje i uprostřed probíhajících tvrzení, že americká armáda má nad průlivem „úplnou kontrolu“.

🇺🇸Trump just doubled down on plans to declare the Strait of Hormuz a U.S. territory, calling it“a great idea.”

Trump did not detail how the U.S. would claim jurisdiction over the strategic shipping lane between Iran and Oman which carries 20% of the world’s oil.…

— NewsForce (@Newsforce) August 17, 2026

Prudké růsty ropy, vývoj v Hormuzské oblasti se stále zhoršuje

Cena ropy uprostřed směsice dalších „špatných zpráv“ v titulcích o Hormuzském průlivu prudce stoupá, jelikož Íránci slíbili „ofenzívu“ ohledně požadavku, aby americké síly oblast opustily. Agentura Fars v současné době informuje, že íránské síly zadržely v Hormuzském průlivu ropný tanker Spojených arabských emirátů.

Americký ministr energetiky Wright mezitím slíbil, že americké námořnictvo se bude i nadále zlepšovat v doprovodu schválené námořní dopravy. Podle pondělních komentářů potvrdil, že „dosud jsme se plně nevrátili k plnému toku ropy na Blízkém východě“.

Cena ropy prudce stoupá, i když není jasné, co přesně by mohlo být katalyzátorem…

Írán: Přechod z defenzivy do „plně ofenzivní“ fáze

Po hojně medializované rekonstrukci vojenského veleníČesky před týdnem by to nemělo být žádným překvapením, ale vysoce postavený íránský představitel agentuře Reuters řeklČesky, že země ve svém konfliktu se Spojenými státy přechází z obranného postoje k „plně útočnému“ :

• Írán se rozhodl změnit svou politiku z obranné na „plně útočnou“, řekl agentuře Reuters vysoký íránský úředník.
• Írán stanovil lhůtu několika týdnů pro plné provedení memoranda o porozumění ze strany USA, uvedl úředník.
• Všechny íránské subjekty budou připraveny eskalovat napětí v Hormuzském průlivu a v regionu, pokud diplomacie selže, varuje úředník.
• Írán nebude čekat, když budou USA pokračovat v námořní blokádě donekonečna, dodává úředník.

Zatímco dluhopisy a akcie plnily titulky, ropa zůstala ovlivněna jen málo – možná opět proto, že Teherán signalizoval toto nové „ofenzivní“ sdělení jako změnu politiky už několik dní…

Írán mezitím popírá dřívější Trumpova tvrzení, že otevřel komunikaci s IRGC prostřednictvím zpětných kanálů…

Spokesperson for the Revolutionary Guard to Tasnim: Trump’s claims about behind-the-scenes talks with the IRGC are delusions stemming from defeat. There are no talks between IRGC officials and Americans

Based on our information and confirmation from foreign ministry officials,…

— barry with the NED (@bonzerbarry) August 17, 2026

A kupodivu došlo k tomuto vývoji:

Íránské drony zaměřily Barzáního kancelář v Erbílu. Masrúr Barzání prohlásil: „Moje osobní kancelář a dům šéfa Bezpečnostní a zpravodajské služby se staly terčem útoků íránských dronů.“ Žádné oběti nebyly hlášeny.

Toto se stalo poté, když Axios informoval, že Nečirvan byl zprostředkovatelským článkem ke zpětnému kanálu IRGC. Zde je to, co Axios v nedělní zprávě o těchto předchozích tajných diplomatických snahách uvedl:

V polovině května narazili američtí vyjednavači, kteří se snažili dosáhnout dohody s Íránem o ukončení války, na problém: Nedokázali rozeznat, zda lidé za jednacím stolem skutečně hovoří jménem mocných Islámských revolučních gard (IRGC).

 

Úředníci Trumpovy administrativy tedy udělali něco nekonvenčního – obešli íránské vyjednavače a oslovili přímo vedení IRGC. Osobou, kterou si pro komunikaci vybrali, byl Nečirvan Barzani, prezident iráckého Kurdistánu, který měl něco, co má jen velmi málo lidí: důvěru vůdců USA i IRGC.

Trump hrozí bombardováním Ománu, pokud se mu to postaví do cesty.

Prezident Trump v pondělí vydal několik nových prohlášení o Íránu, a to po víkendu, kdy se k otázce konfliktu, který zahájil téměř před šesti měsíci, vyjádřil relativně mírně. Konflikt byl dlouhodobě ústředním kontroverzním rozhodnutím, které učinil ve funkci vrchního velitele, a které hrozilo definovat celé jeho druhé funkční období. V krátkém rozhovoru s reportérkou Fox News Trey Yingst, která často informuje z Jeruzaléma a Blízkého východu, Trump pohrozil bombardováním Ománu, pokud se tato země Perského zálivu „postaví do cesty“ snahám USA o vyjednávání a uzavření příznivé mírové dohody s Íránem.

„Ptala jsem se prezidenta na… paralelní rozhovory, které probíhají mezi Íránem a Ománem o kontrole nad Hormuzským průlivem,“ uvedla Yingst. Trump odpověděl: „Pokud se Omán postaví do cesty [americké kontrole nad Hormuzským průlivem], ty sračky z nich vybombardujeme.“

Omán a Írán však již usilovně pracují na téměř finální dohodě o Hormuzském průlivu, která v podstatě vylučuje Spojené státy z jednání a správy této životně důležité energetické tranzitní vodní cesty. Dohoda je všeobecně vnímána jako faktické postoupení kontroly nad průlivem Teheránu, a tím i jako poskytnutí významného vlivu Íráncům v probíhající patové situaci a konfliktu s Washingtonem.

Načasování Trumpových výroků je ještě zajímavější vzhledem k tomu, že ve stejný den konečně vypršela 60denní lhůta stanovená v Memorandu o porozumění (MoU) podepsaném mezi USA a Íránem v červnu.

Íránské ministerstvo zahraničí v pondělí jasně uvedlo, že lhůta je stejně „irelevantní“, vzhledem k tomu, že rozhovory nikdy nezačaly, jelikož USA obnovily nepřátelské akce. Mluvčí Esmaeil Baqaei uvedl, že podle memoranda o porozumění má lhůta pro příměří dát oběma stranám čas na diskusi o „jaderné otázce“ a „zrušení sankcí“; nicméně obvinil USA z porušení podmínek, a tím zmaření šance na rozhovory.

Trump: zpětný kanál s IRGC otevřený, což Írán poté popírá

Přestože memorandum o porozumění bude nyní považováno za další neúspěšnou příležitost, prezident Trump překvapivě nastolil další možnost, když televizi Fox sdělil, že existuje zpětný kanál s představiteli Íránských revolučních gard (IRGC). IRGC samozřejmě v íránské vládě a struktuře vojenského velení představuje „tvrdou linii“, a proto je překvapivé, že by se jednalo o Trumpův údajný zpětný kanál. Teherán to v pondělí, jak se dalo očekávat, rychle popřel.

Trump prohlásil, že Írán by měl vztyčit „bílou vlajku kapitulace“ – ale že „nemá žádný časový harmonogram“ a s uzavřením dohody „nespěchá“. Zmínil se o svém poznatku, že Íránci jsou „dobří pokeroví hráči, ale umírají,“ řekl.

V rozhovoru byl prezident také dotázán na rozšířené zprávy o tom, že Pentagonu kvůli válkám v Íránu a na UkrajiněČesky docházejí rakety – jak obranné, tak útočné:

Ohledně americké munice použité proti Íránu Trump prohlásil, že to, co bylo dosud proti Íránu použito, „jsou jen drobné“. Dodal, že ačkoliv USA disponují mnoha zbraněmi střední úrovně, mnoho pokročilejších zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany, Ukrajině „daroval“ bývalý americký prezident Joe Biden.

Trump v pondělí v samostatném příspěvku Truth Social Post následující varování ohledně jaderných zbraní zopakoval:

Trumpova administrativa „má velké štěstí, že ceny ropy nevzrostly“

Mezitím má administrativa i nadále jen špatné možnosti. Teherán se bude snažit Trumpa před listopadovými volbami do Kongresu vykrvácet, tlačit na něj a ponižovat ho. Írán chce, aby se globální ekonomická a energetická bolest vrátila a zasáhla Američany, a tím v kongresových volbách potopila republikány.

Joey Hood, bývalý úřadující ředitel Úřadu pro íránské záležitosti amerického ministerstva zahraničí, poukázal na toČesky, že Trump povzbuzuje Američany, aby vnímali vyšší ceny jako „velmi malou daň výměnou za to, že Írán nezíská jadernou zbraň“.

Hood zdůraznil: „Ale nemyslím si, že by se některého z těchto cílů skutečně podařilo dosáhnout.“ Vysvětlil: „Trumpova administrativa má velké štěstí, že ceny ropy nerostly, protože země po celém světě přijaly opatření, aby se pokusily šok zmírnit. Stále se lodím také daří průlivem proplout, možná vypnutím transpondérů a proplutím bez povšimnutí.“

Íránci signalizují, že přešli z obranného postoje k útočnému, a varují, že při řešení akcí a provokací Washingtonu budou agresivnější.

Tyler Durden je pseudonym používaný serverem Zero HedgeČesky pro anonymní příspěvky. Jméno je převzato z postavy Vypravěče (The NaratorČesky) z  románu Chucka Palahniuka Klub rváčůČesky z roku 1996, jeho stejnojmenné filmové adaptaceČesky z roku 1999 a komiksů Klub rváčů 2 a Klub rváčů 3. Postava je nespavec s rozpolcenou osobností a je zobrazována jako bezejmenný „každý“ (ve filmu označovaný jako „Vypravěč“) během dne, který se v noci během nespavosti stává chaotickým a charismatickým Tylerem Durdenem.

Zpět na obsah

Komentář Dave DeCampa Trump Orders Hegseth To ‘Substantially Reduce’ Joint Military Exercises With South Korea vyšel na serveru Antiwar 16. srpna 2026

Trump nařídil Hegsethovi, aby společná vojenská cvičení s Jižní Koreou „podstatně omezil“

Prezident Trump v neděli prohlásil, že nařídil americkému ministrovi války Petu Hegsethovi, aby „podstatně omezil“ společná vojenská cvičení s Jižní KoreouČesky, a to s odkazem na jeho vztah s nejvyšším severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Vzhledem k mému velmi dobrému vztahu s Kim Čong-unem ze Severní Koreje nejsem spokojen s tím, že Spojené státy již dávno souhlasily s účastí na společných vojenských cvičeních s Jižní Koreou. Tato cvičení jsou nejen nákladná, přičemž velkou část těchto nákladů hradí Spojené státy americké (jako obvykle!), ale také vysílají naprosto nevhodný a nepřátelský signál vůči zemi, která, dokud je Donald J. Trump prezidentem, nám nehrozila a chovala se uctivě, napsal prezident na Truth Social.

 

Proto a vzhledem k tomu, že je na zrušení příliš pozdě, jsem ministrovi války Petu Hegsethovi nařídil, aby společná vojenská cvičení podstatně omezil! I když to s tím poněkud nesouvisí (?), nedávno jsem se zeptal prezidenta Jižní Koreje, zda by se k nám chtěl připojit v denuklearizaci Íránské islámské republiky, a on řekl: ‚Ne, děkuji!‘, dodal.

Trump a Kim se setkali v korejské demilitarizované zóně 30. června 2019 (foto z Bílého domu)

Trumpovo prohlášení přišlo v době, kdy se USA a Jižní Korea chystaly zahájit velké každoroční válečné cvičení známé jako Ulchi Freedom Shield. Zda bude cvičení, které by mělo trvat 11 dní, omezeno, se teprve uvidí.

Americký prezident se během své první administrativy setkal s Kimem třikrát a po jejich prvním setkání USA a Jižní Korea pozastavily velké válečné hry, které však byly obnoveny v roce 2022 za prezidenta Bidena a jihokorejského prezidenta Jun Suk Jola, který byl vůči Severní Koreji mnohem jestřábštější než jeho předchůdce Mun Če-in.

Jun byl v roce 2025 kvůli svému krátkému pokusu využít stanné právo a armádu k uzavření Národního shromáždění v prosinci 2024 z funkce odvolán a jeho nástupce I Čže Mjong zaujal vůči Pchjongjangu odlišný přístup a vyzval k oživení mírového úsilí.

Odložme naše úmysly vzájemně si vyhrožovat a začněme jako přímo zúčastněné strany jednat o ukončení dlouhotrvající války, řekl Lee v pátek. Díky tomu by mohlo být také možné prodiskutovat účinná opatření k zastavení rozvoje severokorejských jaderných schopností.

Trumpovo oznámení přišlo den poté, kdy zveřejnil fotografii z jednoho ze svých setkání s Kimem. „Navzdory nepřátelskému výrazu na této konkrétní fotce je jich mnoho, kde se usmíváme, Kim Čong-un a já si SKVĚLE rozumíme!“ napsal na Truth Social.

Zatímco Trump během svého prvního funkčního období usiloval o diplomatické jednání se Severní Koreou, zpráva deníku The New York Times z loňského roku odhalila, že také dohlížel na zpackanou razii provedenou jednotkami Navy SEALS. Účelem razie bylo umístit odposlouchávací zařízení, ale jednotky SEALS zahájily palbu na loď, která se k nim přiblížila, zabily všechny na palubě a poté ustoupily.

Dave DeCamp je redaktorem zpravodajského serveru Antiwar.comČesky na plný úvazek. Vyrostl na Long Islandu ve státě New York a navštěvoval SUNY Maritime College v Bronxu, kterou absolvoval v roce 2012, nyní sídlí ve Virginii. Pracoval v námořním průmyslu, naposledy jako pomocník na trajektu Staten Island v newyorském přístavu. V průběhu let vyzkoušel různé formy protiválečného aktivismu. Když byl stále více frustrován nedostatkem kvalitního mediálního pokrytí zahraniční politiky USA a válek, rozhodl se věnovat se psaní a našel domov na stránkách Antiwar.com. Je také moderátorem každodenního podcastu Antiwar News with Dave DeCampČesky s tématy zahraniční politika, konflikty a geopolitika. Jeho příspěvky lze nalézt na serverech jako Global Research, Libertarian InstituteČesky, Scheer PostČesky a dalších. Má rovněž účet na X (Twitteru).

Zpět na obsah

Zprávu Trump announces ‘most crushing economic operation ever’ against Iran vydala Al Jazeera 19. srpna 2026

Trump oznámil „nejdrtivější ekonomickou operaci všech dob“

Trump oznámil „nejdrtivější“ ekonomickou operaci proti Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump oznámil to, co označil za „nejdrtivější ekonomickou operaci“ proti Íránu, zatímco Washington v patové situace rozhovorů o ukončení války mezi oběma zeměmi stupňuje na Teherán tlak.

Ve středečním příspěvku na Truth Social Trump uvedl, že Írán „nevyužil“ příležitosti k uzavření dohody a bude čelit „ekonomické válce a izolaci v nebývalém rozsahu“.

Také pohrozil sankcemi proti jakékoli zemi, která s Íránem obchoduje.

KAŽDÁ země, která dovolí svým finančním institucím, podnikům, letištím nebo vládním subjektům poskytovat Íránu jakoukoli záchrannou cestu, bude sama čelit OBROVSKÝM ekonomickým důsledkům. Pašování ropy, směnné linky, převody hotovosti, směnárny, registry lodí, krycí společnosti – to vše musí IHNED skončit. Víte, kdo jste. Toto bude EKONOMICKÝ DEN D a potřebujeme, aby všichni naši spojenci stáli po boku Spojených států amerických, abychom íránskou hrozbu izolovali a porazili.

Není to poprvé, kdy Trump pohrozil Íránu ekonomickými sankcemi.

Jeho administrativa vedla kampaň ekonomického nátlaku na Írán pod hlavičkou operace Ekonomický hněv poté, kdy v únoru zahájila proti této zemi americko-izraelskou válku.

USA již uvalily rozsáhlé sankce na íránský ropný, lodní a finanční sektor ve snaze omezit příjmy Teheránu z vývozu energie. Také uvalily námořní blokádu na íránské přístavy a zaměřily se na společnosti, makléře a tankery obviněné z napomáhání Íránu prodávat jeho ropu do zahraničí.

Írán odsuzuje „ekonomický terorismus“

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí odmítl Trumpovy nejnovější hrozby ekonomickými sankcemi a označil je za „odvádění pozornosti od americké vlastní krize: bezprecedentního dluhu a prudce rostoucích úrokových nákladů“.

„Zdvojnásobení neúspěšné politiky přinese jen další porážku – a nepřátelství Íránců. Americký ekonomický terorismus ohrožuje globální ekonomiku a suverenitu po celém světě,“ napsal na X.

Státní média Trumpovo oznámení také odmítla jako nic nového.

Státní vysílací společnost IRIB uvedla, že oznámení následovalo „po neúspěchu vojenské agrese“, zatímco polooficiální tisková agentura Tasnim uvedla, že oznámení „nepředstavuje novinku“. Uvedla, že USA „se již léta snaží jakékoli finanční a ekonomické vazby s Íránem blokovat“, ale že Teherán „se naučil, jak tato omezení obcházet, a stal se v tom velmi zručným“.

Polooficiální tisková agentura Fars Trumpova tvrzení také označila za „klamná“ s tím, že USA opakovaně vyjadřovaly tvrzení o „bezprostředním kolapsu“ Íránu a jeho vojenském zničení, aniž by přinesly konkrétní výsledky.

Mike Hanna z Al Jazeery, který informoval z Washingtonu, D.C., uvedl, že Trumpův nejnovější krok vykazuje „určitou míru frustrace“ z patové situace v pět měsíců trvajícím konfliktu.

Hanna uvedl, že první otázkou bylo, jaký ekonomický tlak by Trump mohl na Írán vyvinout, který již není vyvíjen, a dodal, že oznámení by mohlo íránským představitelům připadat jako „další výhružný pokřik“.

Ale možná je jeho cílovou skupinou americká veřejnost, která se i nadále staví proti tomuto probíhajícímu konfliktu, řekl Hanna. Nyní zaujímá to, co doufá, že bude na veřejném fóru vnímáno jako velmi silný postoj, bez ohledu na to, že nemáme konkrétní podrobnosti, na základě kterých bychom mohli možnou účinnost tohoto konkrétního kroku posílení ekonomických opatření proti Íránu posoudit.

Výzva Číny

Trumpovo oznámení přišlo jen několik hodin poté, kdy Spojené arabské emiráty, klíčový obchodní partner Íránu, pozastavily se zemí veškeré finanční vztahy a obvinily ji z odpálení dvou balistických raket směrem k jejím vodám.

Teherán toto tvrzení popřel a označil ho za „operaci pod falešnou vlajkou“.

Nader Habibi, profesor ekonomie pro Blízký východ na Brandeisově univerzitě, uvedl, že se domnívá, že USA SAE „silně povzbuzovaly nebo nabádaly“ k zavedení obchodního embarga, a zmínil rozhovory mezi oběma stranami v posledních dnech, včetně úterního telefonátu mezi ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost emirátů šejkem Tahnoonem bin Zayedem Al Nahyanem.

Habibi uvedl, že mezi další íránské obchodní partnery, na které by se Trump mohl zaměřit, patří Čína, Irák a Turecko.

V případě Číny „může cílit na finanční instituce, které poskytují služby nezávislým rafinériím čajových konvic“, což jsou „poslední skupina, která íránskou ropu stále nakupuje“, řekl. „Výzvou však je, že čínská vláda čínské subjekty varovala, aby nespolupracovaly s americkými sankcemi,“ poznamenal.

Habibi dodal, že pro USA by bylo také obtížné plně prosazovat omezení íránského pozemního obchodu s Tureckem, Irákem a Střední Asií.

Brett Erickson, výkonný ředitel společnosti Obsidian Risk Advisor, uvedl, že skutečnost, že opatření, kterými Trump v současnosti hrozí, dosud nebyla použita, ukazuje na s tím spojená rizika.

„Pokud by [tato opatření] nabízela profil rizika a výnosu, který by byl pro Trumpovu administrativu příznivý, byla by již zavedena,“ řekl.

Erickson označil represivní kroky proti čínským bankám, které obchodují s Íránem, za „zdaleka nejdůležitější nástroj, jaký by Trump mohl použít“. Taková opatření „v kombinaci se skutečným vynucením tvrzení SAE, že přerušují obchodování s Íránem“, by se podle něj mohla stát „opravdu silnými“.

Největším omezením americké kampaně však „zůstává čas,“ řekl Erickson.

„Ekonomická válka proti Íránu nejenže musí přinést výsledky, ale musí je přinést urychleně,“ dodal.

Al Jazeera Media NetworkČesky (AJMN; arabsky: الجزيرة / „Ostrov“, česky „Al Džazíra“) je soukromý mediální konglomerát se sídlem ve Wadi Al Sail, Dauhá, částečně financovaný katarskou vládou. Vlajkovými kanály sítě jsou Al Jazeera ArabicČesky a Al Jazeera EnglishČesky, které poskytují zpravodajství z regionu a ze zahraničí spolu s analýzami, dokumenty a talk show. Kromě televizních kanálů rozšířila Al Jazeera svou digitální přítomnost o platformy, jako je AJ+Česky, které se zaměřují na mladší publikum s formáty a obsahem přizpůsobeným pro online konzumaci. Al Jazeera vysílá ve více než 150 zemích a teritoriích a má velké celosvětové publikum čítající přes 430 milionů lidí.

Zpět na obsah

Analýzu The Tail That Couldn’t Keep Up: How the US Navy Ran Its Own Sailors Short on Food and Soap publikoval Larry C. Johnson na svém Sonar21 16. srpna 2026

Ocas, který nestačil držet krok: Jak americké námořnictvo připravilo vlastní námořníky o jídlo a mýdlo

T-AOE 6 – rychlá loď pro bojovou podporu

Záběry byly tak všední, že se zdály těžší než jakékoli bitevní záběry: poloprázdné tácy s jídlem, šedý kus zpracovaného masa, námořníci, kteří si mezi sebou rozdělovali jídlo, aby nikdo nedostal víc než jiný. Během jara a léta 2026 se posádky letadlové lodi USS Abraham Lincoln a útočné lodi USS Tripoli potýkaly s nedostatkem potravin, dlouhými frontami na jídlo, rozbitými toaletami, plísní ve sprchách, nefungujícími pračkami a nedostatkem základních potřeb, jako je mýdlo a zubní pasta – na palubách válečných lodí operujících v Arabském moři a širším Indickém oceánu po více než 250 dnech na moři. Tlak se projevil na morálce a v nejhorších případech i na bezpečnosti posádky.

Když se situace dostala na veřejnost, institucionálním reflexem námořnictva bylo popírání. Opovrženíhodný ministr války Pete Hegseth odmítl první informace jako „falešné zprávy“ a mluvčí 5. flotily trval na tom, že posádka „zůstává odolná a připravená“ a loď „zůstává plně schopna plnit všechny úkoly mise“. Tuto reakci stojí za to si zapamatovat, protože je spíše součástí selhání než jeho vyvrácením – velení bylo spíše připraveno obhajovat svůj narativ o připravenosti, než se zabývat tím, proč jeho námořníci žili bez zásob. Podmínky byly reálné. Důležitější otázkou je, proč válečným lodím nejlépe financovaného námořnictva světa vůbec docházely zásoby potravin a hygienických potřeb.

Odpověď se primárně netýká jedné letadlové lodi nebo jednoho zásobovacího důstojníka. Je strukturální, buduje se patnáct let a nachází se v části flotily, kterou veřejnost nikdy nevidí – v lodích, které zásobují a poodporují bojové lodě.

Flotila za flotilou

Válečné lodě samy o sobě nenesou dostatek zásob, aby mohly zůstat na moři neomezeně dlouho. Údernou skupinu letadlových lodí, která se nemusí vracet do přístavu, zásobuje palivem a dozbrojuje specializovaná flotila zásobovacích lodí zvaná Bojové logistické síly (CLF) – zásobovací lodě provozované Velitelstvím vojenské námořní přepravy s převážně civilními posádkami, které plují podél válečných lodí a překládají palivo, munici, potraviny a zásoby po lanech a hadicích, zatímco se obě lodě pohybují.

CLF se dodává ve třech variantách. Lodě pro doplňování zásob flotily (T-AO) přepravují palivo. Lodě pro suchý náklad a munici (T-AKE) přepravují munici, náhradní díly a potraviny. A rychlé bojové podpůrné lodě (T-AOE) jsou prémiovým aktivem – „jednotným kontaktním místem“, které přepravuje palivo, munici a zásoby společně a je dostatečně rychlé na to, aby se pohybovalo uvnitř úderné skupiny letadlových lodí, místo aby se k nim přesouvalo tam a zpět. Tato poslední kategorie je přesně ta loď, kterou chcete, když jedna letadlová loď drží pozici ve vzdáleném moři celé měsíce v kuse. A je to kategorie, kterou námořnictvo zlikvidovalo.

Malé počty, vyprázdněná kapacita

Zde je jádro problému. Logistické bojové síly dnes čítají přibližně 34 lodí – toto číslo zůstává v podstatě stejné již více než deset let. Na papíře stabilita. V praxi pomalé ubývání, protože požadavky na tyto síly vzrostly, zatímco nejschopnější lodě zmizely.

Kolem roku 2010 námořnictvo provozovalo všechny čtyři své rychlé bojové podpůrné lodě třídy Supply. Dnes zbývají už jen dvě. V polovině roku 2010 námořnictvo dvě z nich deaktivovalo do zálohy, aby ušetřilo zhruba 30 milionů dolarů ročně na provozních nákladech – rozhodnutí, které v tabulce vypadalo rozumně, ale z paluby hladové lodi se zdá neobhajitelné. Důvod, proč to vadí, je aritmetický: nahrazení kombinované kapacity jedné rychlé podpůrné lodi obvykle vyžaduje tanker a loď pro suchý náklad – dva trupy, dvě posádky, dva harmonogramy – k přepravě paliva, munice a potravin, které dříve přepravovala jedna loď v jednom balíku. Pokud se flotila rychlé podpůrné lodi sníží na polovinu, bude těžší uživit každou trvalou misi s jednou letadlovou lodí.

Zbytek pod touto stagnací stárne. Naftové lodě třídy Henry J. Kaiser, které tvoří páteř flotily, pocházejí z 80. let 20. století a jsou vyřazovány z provozu rychleji, než dorazí jejich náhrady. Nový program naftových lodí třídy John Lewis má flotilu rekapitalizovat přibližně dvaceti loděmi, ale vedoucí loď byla dodána až v roce 2022 a plně funkční byla do poloviny roku 2025 pouze jedna. Novější řešení námořnictva – menší a početnější „lehká doplňovací naftová loď“, T-AOL, – výstavba začne až ve fiskálním roce 2027 a v dostatečném počtu dorazí až ve 30. letech 21. století. Analytický konsenzus mezi výzkumníky v oblasti obrany je jednoznačný: logistické síly nestačí a nejsou dostatečně rychlé na to, aby splňovaly požadavky, které jsou na ně nyní kladeny.

Proč je Arabské moře nejhorším místem pro nedostatek zásob

Geografické podmínky proměnily celoflotilové nedostatky v problém loďstva a situace ve vodách u pobřeží Arábie a v Indickém oceánu se blíží nejhoršímu možnému scénáři.

Pozice letadlových lodí v severním Arabském moři se nachází na vzdáleném konci velmi dlouhého zásobovacího řetězce, často bez snadného, ​​přátelského a vysoce kapacitního přístupu k přístavům, jakému se těší například při nasazení ve Středomoří. Všechno, co posádka sní a spotřebuje, se na palubu dostalo buď před nasazením, nebo se to musí na loď dopravit právě tou doplňovací flotilou, která je přetížená. Když se nasazení protáhlo – a u Lincolnu to tak bylo, po 250 dnech, po které se v roce 2026 protáhla a prodloužila válka s Íránem – spotřebovávala loď spotřební materiál rychleji a déle, než bylo plánováno, přesně v době, kdy logistická část byla dodatečných plaveb do vzdáleného moře schopna nejméně. Dlouhé nasazení a slabá zásobovací flotila jsou špatnou kombinací kdekoli. V Indickém oceánu se projevují v prázdných regálech.

To je také důvod, proč je rychlá bojová podpůrná loď v tomto divadle tak důležitá. Celým účelem její konstrukce je udržet skupinu letadlových lodí daleko vpředu bez neustálého přesouvání jednotlivých tankerů a nákladních lodí. Operace v Rudém moři v posledních dvou letech námořnictvu ukázaly tuto lekci – že víceúčelová loď, na které v roce 2010 ušetřilo, je tou, kterou nyní pro trvalou, vzdálenou a rychlou přítomnost potřebuje nejvíce. Nedostatek tohoto typu lodi se nejvíce projevil v misi, pro kterou byly stavěny, a námořníci na palubě Lincolnu zaplatili za rozhodnutí o zakázce, které bylo učiněno deset let předtím, než mnozí z nich narukovali.

Od mazání po prázdné podnosy

Cesta od zredukovaných logistických sil až ke konkrétnímu prázdnému podnosu vede systémem, v němž již nezbývá téměř žádná rezerva. Námořnictvo, které provádí dlouhodobé nasazení ve vzdálených vodách a spoléhá se na zásobovací flotilu, jejíž počet zůstává nezměněn, zatímco se svých nejschopnějších lodí zbavuje, je námořnictvem fungujícím s mizející rezervou. Když je rezerva malá, selhání se nejprve projeví na těch nejméně okázalých místech – ne u rakety, která nevystřelí, ale v prádelně, která nefunguje, a v lodní kuchyni, kde docházejí zásoby. Jídlo, mýdlo a čistá voda jsou hlavními ukazateli systému zásobování fungujícího na hranici svých možností a u pobřeží Arábie v roce 2026 se tyto ukazatele dostaly do červených čísel.

K materiálním ztrátám se přidaly i lidské ztráty. Posádka vyčerpaná více než osmi měsíci na moři, postrádající základní věci, díky nimž je život na palubě snesitelný, je posádkou pod tlakem, který sahá hlouběji než pouhé nepohodlí – tlakem, který se projevil poklesem morálky a v nejhorších případech obavami ze sebevražd námořníků. Bylo by příliš zjednodušující a nespravedlivé vůči zúčastněným lidem redukovat tyto lidské ztráty na jedinou příčinu; morálka a duševní zdraví na palubě válečné lodi závisí na mnoha faktorech. Je však spravedlivé říci, že flotila nemůže po svých námořnících požadovat, aby snášeli stále delší nasazení, zatímco omezuje prostředky, které jim zajišťují stravu a hygienu, a zároveň očekávat, že to nebude mít žádný dopad na pohodu lidí uvnitř lodi. Zajištění základních potřeb není luxus. Je to podmínka pro výdrž posádky.

Závěr

Je lákavé vnímat události na palubě lodi Lincoln jako příběh jedné lodi či jedné mise. Užitečnější je však chápat je jako příznak, který se projevil na konci zásobovacího řetězce. Po patnáct let udržovaly Spojené státy svou bojovou logistickou sílu v přibližně konstantní velikosti, zatímco rušily své nejschopnější zásobovací lodě, nechávaly své tankery stárnout a odkládaly jejich náhradu – a to vše při požadavku, aby flotila zvládala delší nasazení ve vzdálenějších a více sporných vodách. Síla takto přetěžovaná zpočátku neselže za velkého rozruchu. Selže tiše, v lodní kuchyni, ve sprchách a v prádelně, na lodích operujících na samém konci nejdelších zásobovacích tras, jaké námořnictvo má.

Nedostatky u pobřeží Arábie nebyly náhodou, pověstí ani špatným týdnem zásobovacího důstojníka. Byly předvídatelným výsledkem patnácti let rozhodnutí, která nechala erodovat rezervu, která jim měla zabránit – a poté, když se důsledky dostaly až do jídelny, instinktem na nejvyšší úrovni bylo trvat na tom, že je vše v pořádku. Flotila, kterou nelze spolehlivě zásobovat, nemůže být spolehlivě udržována. Hlad a nedostatek na palubě lodi Lincoln byly signálem, že se tato rezerva konečně vyčerpala, a námořníci, kteří to zažili, si zasloužili něco lepšího než nedostatek i popírání skutečnosti.

Larry C. JohnsonČesky je americký blogger. Pracoval v CIA čtyři roky jako analytik, poté přešel do Úřadu pro boj proti terorismu ministerstva zahraničí. V roce 1993 opustil vládní práci, aby si „vybudoval dvojí kariéru jako obchodní konzultant a odborník na zpravodajství“. Je zakladatelem a řídícím partnerem společnosti BERG Associates, založené v roce 1998. Larry poskytoval 24 let výcvik komunitě speciálních operací americké armády. Vystupuje také v televizních programech, jako je The News HourČesky nebo Judging FreedomČesky. Vede si vlastní blog Sonar 21 a účet na Telegramu sonar_21. „Byl očerňován pravicí i levicí, což znamená, že něco musí dělat správně.“

Zpět na obsah