Ruská společnost Rosatom povede mezinárodní konsorcium pro jaderný projekt v Kazachstánu

V říjnu 2024 se v Kazachstánu konalo celostátní referendum, v němž více než 71 procent občanů republiky podpořilo návrh prezidenta Kassym Tokajeva na výstavbu první kazašské jaderné elektrárny od dob Sovětského svazu ve vesnici Ulken na břehu jezera Balchaš. Elektrárna bude mít dva reaktory o výkonu 1,2 GW, které by podle odborníků měly do konce desetiletí pokrýt rostoucí potřeby průmyslu republiky v oblasti elektřiny. podle odborníků pokrýt rostoucí potřeby průmyslu republiky v oblasti elektřiny do konce desetiletí. Od té doby republika zahájila aktivní fázi hledání potenciálních stavitelů projektu. V souladu s pravidly MAAE vybrala Astana čtyři potenciální dodavatele. Kromě Rosatomu projevili zájem také francouzská společnost Électricité de France, jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a čínská China National Nuclear Corporation (CNNC).

Trump vyděšen strategickou hrozbou BRICS

Je to tady. Vládnoucí třídy Impéria chaosu a současný klaunský cirkusový principál si konečně uvědomili, že BRICS představuje vážnou strategickou hrozbu – a existenční výzvu – pro jejich jednostrannou dominanci v současném systému mezinárodních vztahů.

K tomuto závěru nedospěli pečlivým zkoumáním výročního summitu BRICS v Riu – ani loňského průlomového summitu v Kazani: základní domácí úkoly jim nejdou.

Spíše se zdá, že je probudilo z letargie to, že na vlastní kůži pocítili, jakým směrem – globálním – vane vítr, pokud jde o nejrůznější modely, které se testují s cílem obejít americký dolar a železnou kontrolu brettonwoodských institucí.

Trumpovo „důležité prohlášení“ o Rusku je neohrabaným pokusem navléknout nit do jehly

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Trumpovo „důležité prohlášení“ o Rusku je neohrabaným pokusem navléknout nit do jehly
  2. Alex Mark: Tohle je spíš o BRICS, ale o tom se nikdo nezmiňuje
  3. Parlamentní listy: Jásot nad „proukrajinským“ Trumpem končí. Je to prý jinak

Je naléhavé vystoupit z NATO

Zatímco se zdá, že konflikt mezi Izraelem a Íránem alespoň prozatím utichl, Donald Trump se choval jako obvykle, jako západní císař, a nařídil členským zemím NATO zvýšit vojenské rozpočty.

Přiznejme si, že evropské země pravděpodobně v posledních dvaceti letech příliš snížily své vojenské výdaje. Trumpovy požadavky jsou však naprosto šílené. Trump chce totiž zavést stejně arbitrární číslo jako limity deficitu podle maastrichtských kritérií, a to 5 % výdajů na zbrojení. Je třeba si uvědomit, že se jedná o úroveň výdajů, která je vyšší než ta, kterou jsme měli během studené války. To by znamenalo, že francouzský vojenský rozpočet by se dostal na úroveň, na které byl během války v Alžírsku. Přitom nejsme s nikým ve válce a ve skutečnosti nehrozí francouzské národní bezpečnosti žádná hrozba. Až na ty hrozby, které si americká diplomacie a armáda ráda vymýšlí.

Kontinent, který zničil sám sebe

Prožíváme situaci, kterou dějiny nepoznaly. Pád civilizace sice není nic nového, ale ten se konal vždy zánikem jen určité vrstvy obyvatel. Dnes ovšem zaniká obyvatelstvo téměř všechno.

Když mluvíme o pádu Říma nebo Byzance, vždy se jednalo o civilizaci, která byla vyspělá jen v jisté vrstvě lidí. Masy otroků pád přivítaly, poddaní se obrany země nezúčastnili a noví pánové se k nim někdy chovali lépe než staří. Uvolnění poddanských pout, které vzniklo postupným zánikem moci znamenalo svobodu, alespoň na nějakou dobu. V novém paradigmatu vzniklém po pádu starých pořádků se původní obyvatelé obvykle dobře zařadili a mnohdy si zachovali svoje zvyky a jazyk. Tento scénář ovšem dnes není. Dnes vymírá a zaniká celá evropská populace, nebo alespoň její převážná část.

Jednoho tichého rána v Pekingu sklouzla dolaru koruna

Snaha o novou studenou válku proti Číně se točí právě kolem obav USA – především strachu, že čínská výstavba digitální penežní „superdálnice“ se ukáže jako mnohem pokročilejší než vratká cesta, která je cestou amerického dolaru.

Dnes ještě tato superširoká dálnice možná není tak hojně využívána. To je teď. Ale už teď dochází k přechodu ze staré silnice na čínskou superdálnici.

Pro americký establishment představuje čínská „superdálnice“ „jasné a bezprostřední“ ohrožení jeho hegemonie. Obavy se ve skutečnosti netýkají čínského duševního vlastnictví ani „krádeže duševního vlastnictví“. Jde o strach, že USA nebudou schopny držet krok s novými finančními ekosystémy, které Čína buduje, ani se sofistikovaností digitálního jüanu.