Maďarsko s Čínou už obchoduje a investuje více v yuanech než dolarech

Už skoro začínáme brát jako klišé, když se dovídáme, jak zase stouplo vzájemné vyrovnávání obchodů v čínských yuanech místo amerických dolarů v Asii, Africe i Latinské Americe, nebo kdekoliv podél Nové Hedvábné cesty. Jenže faktem je, že na tu Hedvábnou cestu čili Pás a cestu (BRI) jsme napojeni také, protože po železničním koridoru mezi Východní Asií přes Rusko do Evropské unie rovněž proudí zboží k nám a od nás. A v blízké středoevropské zemi v Maďarsku je jeden z významných uzlů BRI a je to jedno z hlavních ohnisek ekonomické spolupráce mezi Evropou a Čínou.

Krize na jižním Kavkaze

Výběr na téma Ázerbájdžán, Arménie, Arcach + Turecko a RF:
Erkin Öncan: Zkoumání měnící se dynamiky v ázerbájdžánsko-arménských vztazích
Pepe Escobar: V Zakavkazsku hoří. Doslova. Znovu a znovu
Drago Bosnic: Arménie a „Pandořina skříňka“ jižního Kavkazu. Tlačit Turecko i Írán proti Rusku?

Plán Západu, jak popohnat Čínu, byl vypracován na Ukrajině.

Evropa se obává ztráty přístupu na čínské trhy, což ji uvrhne do hlubší krize životních nákladů. Více se však obává hněvu Washingtonu. Západ píše scénář o svých vztazích s Čínou, který je plný zavádějících informací jako román Agathy Christie. V posledních měsících se američtí a evropští představitelé vydali do Pekingu na takzvaná jednání, jako by se psal rok 1972 a v Bílém domě seděl Richard Nixon. Tentokrát však k žádnému dramatickému, éru určujícímu paktu mezi USA a Čínou, nedojde. Pokud se vztahy změní, bude to rozhodně k horšímu.

Západ potřebuje politiku Ruska, ne Putina

Démonizování Putina není politika. Je to výmluva pro absenci politiky.
Ještě před poslední fází války na Ukrajině se vyprávění o politice Západu vůči Moskvě soustředilo na ruského prezidenta Vladimira Putina. Takový přístup ignoruje skutečnost, že Putin působí spíše jako rozhodčí a konečný stabilizátor roztříštěné politické elity země.

Poučení ze Španělska pro americký úpadek

Ti, kdo uvažují o možném zániku americké globální hegemonie, se nejčastěji obracejí pro poučení k Římu nebo Sovětskému svazu, ale paralely mezi Amerikou a Španělskem jsou zarážející. Obě země byly ve svých formativních, předimperiálních obdobích definovány procesy územní expanze přes měnící se hranice: reconquista jižního Španělska od Maurů a dobytí amerického Západu. V obou případech se uzavření hranic – v případě Španělska v roce 1492 dobytím Granady Ferdinandem a Isabelou, v případě Ameriky, které v roce 1893 slavně označil historik Frederick Jackson Turner – shodovalo s počáteční fází zámořské územní expanze, která vedla k získání statusu velmoci. Kolumbus dorazil do Karibiku ve stejném roce, kdy padla Granada; Amerika se zmocnila Kuby, Portorika a Filipín v roce 1898, tedy ve stejném roce, kdy Kongres ratifikoval anexi Havaje.

Pax Sinica – krok za krokom

Napriek formálnej pohode v regióne je vcelku jasné – a tu sa môžeme stotožniť so stále silnejúcimi expertnými hlasmi – že Stredná Ázia sa môže stať v pomerne skorej dobe zdrojom budúcich (ostrých) rozporov. Konkrétne medzi nastupujúcou mäkkou silou do Strednej Ázie, Čínou a historicky tradične (Ruské impérium, Sovietsky zväz a Ruská federácia) prítomným fenoménom.

Co je na „agresivní neutralitě“ tak špatného?

Když Rusko v únoru loňského roku napadlo Ukrajinu, pákistánský premiér Imran Chán vzbudil svým rozhodnutím udržovat vztahy s Kremlem podezření Washingtonu. Krátce po začátku války také příznačně bezelstně navštívil Moskvu. Do Islámábádu se vrátil s kamenem na krku.
„Co si o nás myslíte? Že jsme vaši otroci a uděláme vše, co po nás budete chtít? Jsme přátelé Ruska a jsme přátelé Spojených států,“ řekl Chán davu svých příznivců. „Jsme přáteli Číny a Evropy, nejsme součástí žádné aliance.“
Chán netušil, že jeho slova nejspíše přispěla ke konci jeho politické kariéry.

Mohou sankce přispět k míru? Podle této zprávy spíše ne.

Podle zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Mezinárodní krizová skupina, mohou ekonomické sankce bránit mírovému úsilí.
Klíčové otázky, kdy sankce uvalit, jak je využít jako páku a kdy je zrušit, nebyly nikdy tak aktuální jako poté, když USA a Západ po napadení Ukrajiny v únoru 2022 uvalily na Rusko nejtvrdší globální embargo v historii – přesto jsou ukončení války, natož diplomatický kurs, stejně nepolapitelné jako kdykoli předtím.