V diskuzích o zahraniční politice se výraz „národní zájem“ používá téměř všudypřítomně, což by mohlo vést k domněnce, že se jedná o jasně definovaný a absolutní pojem.
Většina debat, zejména těch, které se týkají změny diplomatické strategie nebo prosazování či odmítání určitého druhu ekonomické nebo vojenské intervence, používá tento výraz jako ospravedlnění doporučovaného postupu.
Ale co je vlastně národní zájem?
…
Když Rusko v únoru loňského roku napadlo Ukrajinu, pákistánský premiér Imran Chán vzbudil svým rozhodnutím udržovat vztahy s Kremlem podezření Washingtonu. Krátce po začátku války také příznačně bezelstně navštívil Moskvu. Do Islámábádu se vrátil s kamenem na krku.
„Co si o nás myslíte? Že jsme vaši otroci a uděláme vše, co po nás budete chtít? Jsme přátelé Ruska a jsme přátelé Spojených států,“ řekl Chán davu svých příznivců. „Jsme přáteli Číny a Evropy, nejsme součástí žádné aliance.“
Chán netušil, že jeho slova nejspíše přispěla ke konci jeho politické kariéry.
Pane Běhunčíku: Poslední odstavec tesat do kamene.
Pan Rychlík u mne ztratil punc historika, když v televizním vystoupení o ukrajinských dějinách vynechal vyvraždění 70-ti tisíc Poláků ukrajinskými…
Cituji druhý odstavec projevu paní Lenky Procházkové : "Mnichovské trauma ale nelze vyléčit tím, že dnes budeme potomky Henleinovců objímat…
...připadne mi nemístné řešit tuto problematiku v kontextu nějakých 80 let soužití německých rodů s českou populací. Asi musíme počkat…
Jsem také pravoslavný a otce Fejsaka dobře znám. Je to jak píšete. Ale protože znám též zákulisí, mohu to doplnit.…