Rusko na pokraji jaderného Rubikonu: Proč si Západ zahrává?

John Mearsheimer a Sergej Karaganov rozebírají, proč je Rusko vystaveno rostoucímu tlaku na obnovení své odstrašující síly, což pravděpodobně rychle vyústí v jaderný úder na Evropu. Mearsheimer a Karaganov se shodují, že jaderný úder by pravděpodobně vedl k úspěšnému obnovení odstrašující síly, jelikož by na něj USA nereagovaly.

Válka se šíří, ať si to připouštějí, nebo ne

Znepokojuje mě, že vojenští představitelé v mnoha zemích stále častěji diskutují o stejném časovém rámci. Vrchní velitel lotyšských ozbrojených sil nedávno varoval před obdobím strategické zranitelnosti, které sahá zhruba do roku 2028. Tchaj-wan buduje vojenské kapacity konkrétně s ohledem na rok 2029. NATO se připravuje na delší konfrontaci. Ukrajina varuje před rozsáhlejšími ruskými ofenzívami. Nezávislí aktéři docházejí k podobným závěrům, přestože se na svět dívají zcela odlišnou optikou.

Vzhůru do války!

Obsah:

  1. Tomas Fazi: Krok od propasti: NATO na cestě k totální válce s Ruskem
  2. Russia Today: Člen NATO kritizuje litevskou „nezodpovědnou“ hrozbu proti ruské exklávě
  3. Andrew Korybko: Francouzské „odstrašení předem“ vůči Rusku zvyšuje riziko jaderné války
  4. Sputnik International: EU a NATO tlačí Rumunsko do války s Ruskem, uvedla europoslankyně
  5. Joe Lauria: Nalákat Rusko do války

Zachránit zemi a zachránit svět

Pane Karaganove, jste znám jako ofenzivní realista a nedávno jste prohlásil, že se „stará dobrá Evropa“ proměnila ve „starou zlou Evropu“ a že je na čase ji přivést k rozumu. Když odložíme emoce stranou, jak daleko jsme ochotni zajít v konfrontaci s Evropou? Mnoho lidí se nyní obává, že „omezený jaderný úder“, o kterém píšete, by otevřel takzvanou Pandořinu skříňku. Jak byste mohl uklidnit skeptiky a vysvětlit jim, že nejde o bluf, ale o racionální plán?

Začala třetí světová válka, spravedlivá pro všechny. Téměř.

Cicero formuloval koncept bellum iustum et pium / spravedlivé a zbožné války a tvrdil, že válka je přípustná pouze jako odplata za způsobenou škodu, na obranu spojenců, s formálním vyhlášením a bez nadměrného násilí. V jistém smyslu je tato teorie reaktivní (válka jako odpověď na válku) a omezená etickými rámci.

Všichni globální a dokonce i regionální hráči ve třetí světové válce se budou muset rozhodnout, na jaké straně stojí. V opačném případě  za ně jejich pozici určí jiní.

Před námi válka

Obsah:

  1. Tyler Durden: Orbán z kodaňského summitu: „EU se rozhodla jít do války“
  2. Łukasz Jastrzębski: Podaří se Orbánovi zachránit Polsko?
  3. Alexandr Dugin: Před námi válka
  4. John Helmer: Když Tomahawk potká medvěda, zvítězí Orešnik

Válka proti realitě

Evropa se nachází v historickém bodě zlomu, chycena mezi rozpolcenou elitou ochotnou obětovat svůj lid, aby si udržela moc, a geopolitickou dynamikou, která se vymyká kontrole. Pod záminkou obrany hodnot a reakce na imaginární hrozby hrají evropští lídři nebezpečnou hru a vrhají kontinent do spirály války a krize. V tomto boji o zachování své hegemonie ignorují sociální, ekonomickou a lidskou realitu, a odsuzují tak lid, který si nepřál být držen jako rukojmí. Tváří v tvář tomuto šílenství je jedinou cestou ven kolektivní a zodpovědný čin občanů, protože je na nás, abychom předefinovali důstojnou a svobodnou budoucnost, daleko od války a beztrestnosti.

Ti, kdo tvrdí, že nám vládnou, už nevidí svět takový, jaký je, s jeho napětím, složitými realitami a nevyhnutelným vývojem. Ne, vidí ho skrze zkreslený hranol svých fantazií, svých zastaralých ideologií, neschopní akceptovat vznikající multipolaritu. Daleko od pochopení globální dynamiky se raději uzavírají do ideologické bubliny, pevnosti popírání, paranoie a arogance. Všechno, co unikne jejich zúženému pohledu, se v jejich očích stává hrozbou. Proto odsuzují tzv. rusko-čínské spiknutí s horlivostí inkvizitora hledajícího kacíře, když je to právě jejich vlastní nepřátelství, jejich arogantní pohrdání vnějším světem, jejich systematické vměšování, co tyto mocnosti stmelilo do planetárního bloku sjednoceného proti nim.

7 těžkých otázek, které by si měl každý ohledně útoku na ruský „Pearl Harbor“ položit

Ve světě, kde se šíří klamání, je nesmírně důležité zpochybňovat narativy, které nám jsou vštěpovány. Ukrajinský útok na ruský „Pearl Harboru“ byl mimořádně působivý a zdá se, že způsobil nemalé škody. Máme ale také obrovské štěstí, že nevyvolal jadernou válku. Pokud by naše jaderné bombardéry na leteckých základnách Minot, Barksdale a Whiteman byly zasaženy překvapivým útokem, projevili bychom podobnou zdrženlivost? Jsme doslova blíž jaderné válce než kdykoli předtím v celé lidské historii a ti, kdo ukrajinskou bezohlednost bezmyšlenkovitě oslavují, zřejmě nemají ani tušení. Útok na ruská strategická jaderná aktiva je opravdu, ale opravdu špatný nápad. Vladimir Putin se nyní bude cítit nucen reagovat velmi rázně a Ukrajinci s tím velmi počítají. Následuje 7 těžkých otázek, které by si měl každý ohledně útoku na ruský „Pearl Harbor“ klást…