Nemocnice jako terč: Al-Šífá se změnila v mučírnu a smetiště

Izrael už 20 měsíců vede v Gaze systematickou válku proti zdravotnictví. Je to zločin proti lidskosti. Zatímco svět mlčí, zdravotníci jsou unášeni, umírají ve věznicích, nemocnice jsou proměněny ve vojenské základny.

Nemocnici Al-Shifa v centrální Gaze, kterou v letech 1967-2005 sama izraelská vláda rozšiřovala, proměnili okupanti v mučírnu, smetiště, masový hrob a hřbitov. Izrael už 20 měsíců vede v Gaze systematickou válku proti zdravotnictví. Je to zločin proti lidskosti. Zatímco svět mlčí, zdravotníci jsou unášeni, umírají ve věznicích. Nemocnice jsou proměněny ve vojenské základny a po skončení vojenské operace jsou zničeny. Al-Rimal bylo civilní, historické, administrativní a zdravotnické centrum hlavního města Gazy. Nacházela se zde největší a nejdůležitější nemocnice pásma Gazy zvaná Al-Shifa Hospital. Z této nemocnice je dnes troska. Spálená, vyrabovaná, zneuctěná. A s Davidovou hvězdou nastříkanou na zdech jako výsměch – nebo jako výhrůžka?

Nevyslovené aspekty íránského jaderného programu

Od pádu Iráku, pod údery Britů a Spojených států, Londýn a Washington popularizují mýtus o íránském vojenském jaderném programu, navazující na mýtus o iráckých zbraních hromadného ničení. Tento mýtus převzali izraelští „revizionističtí sionisté“ (nezaměňovat se „sionisty“ jako takovými) a jejich vůdce Benjamin Netanjahu. Západní veřejnost je již dvacet let zaplavována touto propagandou a uvěřila jí, ačkoli tvrzení, že Teherán bude mít „příští rok“ atomovou bombu, nedává žádný smysl.

Čína a Rusko opakovaně prohlásily, že Írán od roku 1988 nemá vojenský jaderný program. Na rozdíl od nás Rusko ví, o čem mluví: podílí se na íránském výzkumu. V mnoha íránských jaderných zařízeních pracují Rusové. Je samozřejmé, že Moskva se stejně jako my obává šíření jaderných zbraní. Na rozdíl od nás se však nejedná o civilní jadernou energii. Na základě práce Andreje Sacharova pokračují Rosatom a Ruská akademie věd ve výzkumu, zejména v rámci projektu Tokamak. Čína, Jižní Korea, Spojené království a Francie provádějí vlastní výzkum v této oblasti.

Poslední křesťanské město na Západním břehu je obleženo izraelskými osadníky

Poslední zcela křesťanské město na Izraelem kontrolovaném Západním břehu zažívá vlnu útoků násilných židovských osadníků, říká místní církevní vůdce a pobízí rodiny, aby uprchly, a vůdčí klérus město prohlašuje za „nikoliv už bezpečné“ pro naše obyvatele. Osadníci si navíc zřídili zlověstné „předsunuté stanoviště“ i na okraji tohoto města – Taybeh, Ramallah – tj. 4 500 let staré komunity s ohromným významem v příběhu o Ježíši Kristovi.

Zde je důkaz, že Izrael válku prohrál

Americkému lidu se neřekne, proč Izrael souhlasil s příměřím s Íránem. Ano, Izraeli rychle docházely protiletadlové střely (což ho činilo zranitelnějším vůči íránským útokům). Ale tato otázka je až druhořadá. Skutečným důvodem, proč příměří chtěl, bylo, že byl systematicky drcen na prach a potřebovali rychle zastavit krvácení. Proto „hodil ručník do ringu“ necelé 2 týdny po úvodní salvě, protože Írán decimoval jeden cíl za druhým bez konce v dohledu. Izrael tedy kapituloval.

To samozřejmě není příběh, který jsme četli v západních médiích, kde se nezmiňuje o rozsáhlém ničení izraelských strategických cílů (íránskými balistickými raketami); tyto zprávy byly z hlavního zpravodajství zcela vypuštěny. Ale právě proto Izrael přesvědčil Trumpa, aby našel diplomatickou cestu; protože ztráty začaly narůstat a Írán „nepolevoval“.

Chvíle uprostřed apokalypsy

Myslím si, že problém, s nímž se nyní potýkáme, má mnoho úrovní. Vysvětlení není lineární a situaci lze a je třeba nahlížet z různých úhlů pohledu. Především je třeba poznamenat, že útok USA na Írán ve skutečnosti znamená, že s velkou pravděpodobností – mnohem větší než 50 % – se nacházíme ve stavu třetí světové války. Tato válka již doutnala na Blízkém východě a na Ukrajině, propukala v konfliktech v Kašmíru mezi Indií a Pákistánem a také v dalších regionálních střetech, ale v podstatě se stávala stále nevyhnutelnější. Přímá účast USA na útoku na Írán a údery na jeho jaderná zařízení…
Tomu předcházelnevyprovokovaný útok Izraele na Írán bez vážných důvodů, jen aby zabránil Íránu ve výrobě jaderných zbraní. Izrael, který disponuje jadernými zbraněmi, prohlašuje: „Mám jaderné zbraně, ty je chceš vyrobit, proto na tebe zaútočím a zasáhnu tvé jaderné objekty.“ To nedává žádný smysl, zvláště když se za něco podobného, alespoň formálně, postavila Evropská unie a celý Západ proti Rusku. Domnívali se, že jsme jako první zaútočili na Ukrajinu, a proto je třeba nás zničit. Nyní, když Izrael bez jakýchkoli důvodů útočí na Írán a vědomě útočí na jeho jaderná zařízení a poté se k tomu přidávají USA, nikdo proti těmto zemím nevznáší žádné námitky.
To už nejsou jen dvojí standardy – to je něco, co přesahuje rámec. Ukázalo se, že na formální stránku věci se nemusíme vůbec dívat: kdo zaútočil první, proč, jaké byly argumenty, kdo to odsoudil, kdo je pro, kdo proti – to už nemá žádný význam.

Největší hrozbou pro Izrael není Írán ani Hamás, ale vlastní pýcha

Lid, jehož celá existence závisí výhradně na vojenské síle, je odsouzen k tomu, aby skončil v nejtemnějších koutech zkázy a nakonec byl poražen.

Je to více než 46 let, kdy jsem v devíti letech s rodinou opustila Írán. Většinu svého života jsem strávila v Izraeli, kde jsme založili rodinu a vychovali naše dcery – ale Írán nikdy nepřestal být mou domovinou. Od října 2023 jsem viděla nespočet obrazů mužů, žen a dětí stojících u ruin svých domovů a jejich pláč se mi vryl do paměti. Ale když vidím obrazy z Íránu po izraelských útocích a slyším pláč v perštině, mém mateřském jazyce, pocit zhroucení ve mně je jiný. Představa, že tuto destrukci provádí země, jejímž mám občanství, je nesnesitelná.

Obdiv k technologiím bez vztahu k morálce a právu

Den poté, kdy se Izrael dopustil nevyprovokované agrese proti Iránu, během níž zabil na území cizího státu vysoké důstojníky a jaderné vědce Iránu, v jedné zahradní restauraci vedli spolu debatu dva čeští vysokoškolsky vzdělaní třicátníci, které na celé akci, jež se uskutečnila v rozporu s mezinárodním právem, zaujala pouze technologická vyspělost izraelských raket, které dokázaly své oběti zasáhnout s vysokou přesností v jejich domácím prostředí. Zaujalo je toto, oči se jim rozzářily obdivem, a nic víc. Všechny okolnosti nevyprovokovaného útoku jednoho státu na jiný stát zůstaly úplně mimo okruh jejich pozornosti.

Trump ve válce

Překotný a chaotický průběh posledního týdne fakticky znemožňuje jeho vystižení několika překlady ze stovek a tisíců zdrojů. Namísto toho jsem sepsal vlastní shrnutí událostí od pátku 13. června do středy 25. června. Upustil jsem i od dokumentování jednotlivých fází odkazy na zdroje – na to už prostě nezbyl čas.

Írán je poslední ze sedmi rivalů Izraele, které se sionistická lobby v roce 2001 rozhodla v následujících pěti letech zničit: Irák, Sýrii, Libanon, Libyi, Somálsko, Súdán a závěrem Irán. Protáhlo se to, předposlední padla Sýrie, kde za podpory Izraele, USA a Turecka převzal moc Islámský stát až letos v květnu.

Zastavte Netanjahua, než nás všechny zabije

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už téměř 30 let žene Blízký východ do války a zkázy. Tento muž je sud střelného prachu a násilí. Ve všech válkách, které vedl, Netanjahu vždy snil o té velké: porazit a svrhnout íránskou vládu. Jeho dlouho očekávaná válka, která právě začala, by nás mohla všechny zabít v jaderném Armagedonu, pokud nebude Netanjahu zastaven.

Netanjahuova fixace na válku sahá až k jeho extremistickým mentorům, Ze’evovi Žabotinskému, Jicchaku Šamirovi a Menachemu Beginovi. Starší generace věřila, že by sionisté měli použít jakékoli násilí – války, atentátů, teroru – které je potřeba k dosažení jejich cílů, kterými je odstranění jakéhokoli palestinského nároku na vlast.

Patrick Sullivan: Čeho dosáhne Izrael údery proti Íránu?

Před dvěma měsíci jsem napsal článek, v němž jsem očekával, že Izrael nebo Spojené státy provedou preventivní úder proti íránskému jadernému programu. K takovému úderu došlo ze dne na den, kdy Izrael zahájil na celém území Íránu operaci Rising LionČesky / Vycházející lev s cílem zlikvidovat vysoké vojenské vedení, technické a vědecké know-how, schopnost obohacování štěpného materiálu a výrobní kapacity balistických raket, a to vše s deklarovaným cílem zajistit, aby „na konci operace neexistovala žádná jaderná hrozba“. Vzhledem k desítkám let trvajícím šarvátkám, které vedly k tomuto úderu, se jeho příchod jeví jako historický bod zlomu (kromě politicky orientovaného bodu, na který jsem odkazoval ve svém původním článku).

Tyto náklady obětované příležitosti doplňují fixní náklady spojené se situací Izraele na Blízkém východě. Politolog Kenneth Waltz ve svém článku v časopise Foreign Affairs z roku 2012 přišel s neorealistickým postřehem, že postavení Izraele jako faktického regionálního hegemona na Blízkém východě (protože je jediným státem v regionu, který má jaderné zbraně, což všichni vědí, přestože Izrael provádí politiku záměrné dvojznačnosti) si žádá, aby bylo vyvážené. V opačném případě zůstanou regionální vztahy nestabilní kvůli zjevnému bezpečnostnímu dilematu, které představují pro regionální státy, jež nejsou ve spojení s Izraelem.

Západ proti Íránu

Obsah:

  1. Lorenzo Maria Pacini: Lev a slib
  2. Marko Milanovic: Je izraelské použití síly proti Íránu ospravedlnitelné jako sebeobrana?
  3. Eldar Mamedov: Čistý Orwell: Evropa odsuzuje Írán za útoky proti svému vlastnímu území
  4. Hamid Bahrami: Diplomacie jako podvod
  5. Přemysl Janýr: Katylytická událost

Poslední dny Gazy

Tohle je konec. Poslední krví nasycená kapitola genocidy. Brzy skončí. Maximálně za několik týdnů. Dva miliony lidí táboří v troskách nebo pod širým nebem. Desítky lidí jsou denně zabíjeny a zraněny izraelskými granáty, raketami, drony, bombami a kulkami. Chybí jim čistá voda, léky a jídlo. Dosáhli bodu kolapsu. Nemocní. Zranění. Traumatizovaní. Ponížení. Opuštění. Chudí. Hladoví. Zoufalí.

Na posledních stránkách tohoto hororového příběhu Izrael sadisticky láká hladovějící Palestince sliby jídla na úzký a přeplněný devět mil dlouhý pás země, který hraničí s Egyptem. Izrael a jeho cynicky pojmenovaná Nadace pro humanitární pomoc Gazy (GHF), údajně financovaná izraelským ministerstvem obrany a Mossadem, zneužívají hladovění jako zbraň. Láká Palestince do jižní Gazy stejně, jako lákali nacisté hladovějící Židy ve varšavském ghettu, aby nastoupili do vlaků do vyhlazovacích táborů. Cílem není Palestince nakrmit. Nikdo vážně netvrdí, že by existoval dostatek potravin nebo humanitárních center. Cílem je nacpat Palestince do přísně střežených komplexů a deportovat je.

82 % Izraelců chce vyhnat Palestince z pásma Gazy; 47 % chce zabít každého muže, ženu a dítě

Průzkum zjistil, že 82 % dospělých izraelských občanů si přeje vyhnání Palestinců z pásma Gazy. 47 % chce zabít každého muže, ženu a dítě. Bývalý premiér Ehud Olmert prohlásil, že Izrael vede „válku zničení“.

Podpora genocidy, masových vražd a etnických čistek je v Izraeli rozšířená.

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert připustil, že jeho země vede „válku vyhlazování: bezohledné, nekontrolované, kruté a zločinné zabíjení civilistů“.

Mezitím chce drtivá většina Izraelců vyhnat Palestince z pásma Gazy a zhruba polovina chce zabít každého muže, ženu a dítě v obléhaném pásmu.

Kde sa berie narastajúca kritika Izraela?

Obsah:

  1. Eduard Šebo ml: Kde sa berie narastajúca kritika Izraela?
  2. Chris Hedges: Trumpovi užiteční idioti
  3. Caitlin Johnstone: Tato dystopie by nikdy neuspěla bez rozsáhlé indoktrinace

Proč Čína, Rusko a dokonce i Izrael odolávají vnějšímu tlaku – a co to znamená pro západní zahraniční politiku

Řada strategických faktorů nám pomůže vysvětlit, proč je Amerika předurčena k prohře v obchodní válce s Čínou, proč západní koalice nedokáže porazit Rusko na Ukrajině a proč vnější tlak pravděpodobně nedokáže zabránit izraelským zvěrstvům, pokud USA nezastaví svou podporu. Podívejme se na tyto faktory podrobněji.
– Suverenita vždy zvítězí nad kolektivním rozhodováním
– Klíčem jsou hluboké finanční rezervy
– Zvládání vnitropolitického tlaku je zásadní
– Co to znamená pro koalice?
– Jaké závěry můžeme vyvodit z našeho postoje vůči Číně, Rusku a Izraeli?

O mír třeba každodenně pečovat

Zkušenost z OSN, diplomacie i české politiky mě naučila, že mír nevzniká sám od sebe. Je třeba o něj každodenně pečovat. Nejen odmítat válku, ale aktivně vytvářet podmínky pro důvěru a spolupráci. Kultura míru není stav – je to proces. Neustálé hledání společného jazyka, i tam, kde se zdá nemožné se domluvit.
Potřebujeme občanskou společnost, veřejné intelektuály a politiky s odvahou myslet jinak. A dovolte mi teď shrnout klíčové principy, které považuji za zásadní.

Střední Evropa má jedinečnou zkušenost: zná cenu války, okupace i míru. Byla mostem i bitevním polem a mohla by i dnes navázat spolupráci měst, univerzit a občanských iniciativ v duchu Visegrádu. Visegrád nyní děsně skřípe, zvláště díky politice české vlády, která však na podzim skončí, a tak si myslím, že by šlo využít historie Visegrádu pro společnou diplomatickou iniciativu v OSN směřující k nové evropské bezpečnostní architektuře založené na rovnosti a spolupráci.

Trump a Netanyahu

Obsah:

  1. Times of Israel: Jak Trump zhatil Netanjahuovy plány na konfrontaci s potenciálně jaderným Íránem
  2. Israel Hayom: Trump odsunul v politice Blízkého východu Netanjahua stranou, protože se vztahy zhoršují
  3. Israel National News: USA nepotřebují „povolení“ Izraele k uzavření dohody s Hútíyi
  4. New Arab: Izrael se nebude podílet na distribuci potravin v Gaze v rámci amerického plánu pomoci, říká americký vyslanec
  5. Thierry Meyssan: Donald Trump odděluje Spojené státy od Izraele

Jak se žije ve světě emocionální disonance?

V Gaze probíhá genocida s brutalitou, která nemá v moderních dějinách obdoby. Izrael napadá, bombarduje a okupuje sousední státy. USA pronásledují ty, kdo proti tomu protestují a uvalují sankce na vyšetřovatele zločinů proti lidskosti. Ukrajinci musí umírat ve válce bez naděje na vítězství a platit za to USA, které je do ní nahnaly. V Sýrii převzali s požehnáním Západu moc teroristé Al-Kaidy/ISIS. V Rumunsku byly anulovány volby, ve Francii, Rakousku, Německu jsou nejsilnější strany bojkotovány. EU vyhrožuje Twitteru a Meta, protože odmítají cenzurovat, a zbrojí do války.

Jak se žije ve světě, ve kterém jsou všechny lidské hodnoty vymýcené, ve kterém se nejhorší zločiny staly každodenním normálem? Jsou lidské hodnoty, soucit, rozhořčení nad nespravedlností, zděšení nad brutalitou, anachronickými rezidui, kterých je třeba se zbavit?

Křičící vojáci a otevřená vzpoura: Jak jedno video odhalilo vnitřní mocenský boj v Izraeli

Zdánlivě zvláštní rozhodnutí učinil korespondent izraelské televize Channel 12, když se 22. dubna rozhodl zveřejnit jedno z nejponižujících videí, na kterém je relativně velký počet izraelských vojáků napaden jediným palestinským bojovníkem. Když vojáci křičeli a klopýtali po schodech budovy v Chán Júnis, vypukl chaos: někteří padali se přes sebe, jiní se schovávali za betonovou zdí a někteří dokonce chaoticky stříleli, čímž ohrozili své vlastní kolegy.

Vzhledem k obvyklému dodržování přísné a často nepřiměřené vojenské cenzury ze strany izraelských médií to vyvolává vážnou otázku: co vedlo k rozhodnutí zveřejnit tak ponižující portrét vlastních vojáků?

Nikdy nešlo o rukojmí. Nikdy nešlo o Hamás.

Obsah:

  1. Caitlin Johnstone: Nikdy nešlo o rukojmí. Nikdy nešlo o Hamás.
  2. New Arab: Izraelský televizní producent volá po „holocaustu a plynových komorách v Gaze“
  3. Mnar Adley: „Byli střeleni do rozkroku“: Americká sestra z JIP odhaluje válečné zločiny v Gaze

V sázce jsou jednání Donalda Trumpa s Íránskou islámskou republikou

Široká veřejnost si vůbec neuvědomuje skutečné sázky v jednáních mezi Washingtonem a Teheránem. Tento článek představuje situaci, v níž se po tři desetiletí hromadí lži, což jakýkoli pokrok obzvláště ztěžuje. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není íránským jaderným problémem, zda Teherán získá atomovou bombu, ale zda bude schopen pomoci Palestině, aniž by se uchýlil ke zbraním.

Palestina: Niet inej zeme

Obsah:

  1. Branislav Ondruš: Palestina: Niet inej zeme
  2. Chris Hedges: Izrael se chystá vyprázdnit Gazu
  3. Eduard Chmelár: Genocída v Gaze je najväčším zločinom tohto storočia…
  4. Abdulah Baud: Zabíjení palestinských dětí se dostává na průmyslovou úroveň

Jak Izrael genocidu rozšiřuje, sílí v USA represe

Zatímco Izrael připravuje plány na rozsáhlou pozemní invazi a okupaci Gazy, která v týdnu od doby, kdy jednostranně ukončil dohodu o příměří, zabila stovky Palestinců, jeho domácí podporovatelé stupňují zásahy proti odporu proti genocidě podporované USA.

Je to proto, že se zoufale snaží znovu získat kontrolu nad příběhem, který se jim vymkl z rukou, neboť americká podpora Izraeli klesla na 25leté minimum.

Izrael porušil příměří. Je třeba eskalovat odpor.

Izrael v úterý podnikl desítky náletů, při nichž zahynulo přes 400 Palestinců – polovina z nich byly ženy a děti. Tím rozbil křehké příměří v Gaze, které od podpisu 18. ledna běžně porušuje.

Poslední dva týdny Izrael Gazu úplně blokoval a používal hladovění jako válečnou zbraň, zatímco pokračoval v beztrestném zabíjení Palestinců. A nyní, když od Trumpovy administrativy dostal zelenou, Izrael svůj genocidní útok na Gazu obnovil.

Pozdě bycha honiti

Všichni víme, že rčení pozdě bycha honiti vypovídá o situaci, kdy je bohužel na některé věci v našem životě pozdě, kdy se události, které se již odehrály, nedají odestát, prostě vzít zpátky. Jinými slovy: Rčení vyjadřuje stav, kdy se již nedá napravit to, co se událo, kdy je již pozdě litovat toho, co se stalo. Nejstarší písemný doklad používání tohoto lidového rčení je podle Václava Flajšhanse z 15. století. Později se vyskytuje ve sbírce Přísloví česká od Jana Blahoslava. Připomínám, že úsloví znal i J. A. Komenský a vyskytuje se i v Rosově slovníku a Čelakovského knize: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích.

V knize Zákulisí slov do třetice je slovo bych výstižně přiblíženo: Ten bych, kterého podle našich jazykově vtipných předků honíme, je slůvko bych vyskytující se ve větách, jimiž litujeme svých minulých činů nebo naopak nečinností.

Vysoký izraelský představitel říká, že všichni dospělí Palestinci v Gaze „by měli být zlikvidováni“

Místopředseda izraelského parlamentu vyzval k oddělení dětí od jejich matek a zabíjení dospělých v Gaze.

Během rozhovoru s  rádiem Kol BaRama Nissim Vaturi nazval Palestince „šmejdy“ a „podlidmi“ a dodal, že jde o skupinu lidí, kterou nelze akceptovat.

„Kdo je v Gaze nevinný? Civilisté vyrazili a chladnokrevně zabíjeli lidi,“ řekl Vaturi v rádiu Kol BaRama.

Bývalý izraelský válečný velitel potvrdil vydání Hannibalovy směrnice k zabíjení vlastních civilistů a vojáků

Izraelské síly použily útočné vrtulníky, bezpilotní letouny a tanky k zabíjení vlastních civilistů a vojáků a z jejich smrti obviňovaly Hamás.

Bývalý izraelský ministr obrany Yoav Gallant přiznal rozkaz armádně, aby použila Hannibalovu směrnici k zabíjení izraelských civilistů a vojáků během útoku Hamasu dne 7. října 2023.

Ve vztahu k Palestině uvízl svět ve slepé uličce

Odpor USA a Izraele vůči Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě ukazuje nové dělicí linie světa po Trumpově nástupu, ale i neudržitelnost dosavadního konsensu světového společenství ve věci izraelsko-palestinského konfliktu.

Na oficiálních stránkách Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) lze shlédnout působivé video, ve kterém se představitelé členských států Rady bezpečnosti OSN vyslovují o nezastupitelném významu UNRWA pro poskytování humanitární pomoci Palestincům ve válkou zničené Gaze.

Představitelé všech zemí, jak stálých členů Francie, Velké Británie, Číny a Ruska, tak nestálých členů evropských (Dánsko, Řecko a Slovinsko), asijských (Jižní Korea, Pákistán), afrických (Alžírsko, Sierra Leone, Somálsko) i amerických (Guayna, Panama), tu jeden po druhém oceňují práci agentury a jejích zaměstnanců. Zástupci všech zemí, až na jednu. Spojené státy americké.

Nic neilustruje lépe situaci, kterou máme před sebou. Máme tu dlouhodobý celosvětový konsensus, přinejmenším na seriózní diplomatické úrovni, který je založen na dvou premisách — Palestinci mají nárok na své území a svůj stát, a zadruhé a ještě naléhavěji, mají nárok na život, na účinné poskytování humanitární pomoci, když byla infrastruktura jejich území zcela zničena.

Chris Hedges: Západní způsob genocidy

Gaza je pustinou s 50 miliony tun trosek a sutin. Mezi troskami a páchnoucími kalužemi nečištěných odpadních vod se prohánějí krysy a psi. Zpod hor rozbitého betonu stoupá hnilobný zápach a nákaza z rozkládajících se mrtvol. Není tu žádná čistá voda. Málo jídla. Vážný nedostatek lékařských služeb a téměř žádné obyvatelné přístřešky. Palestincům hrozí smrt z nevybuchlé munice, která tu zůstala po více než 15 měsících náletů, dělostřeleckých přepadů, raketových úderů a výbuchů tankových granátů, a z nejrůznějších toxických látek, včetně bazénů se znečištěnou odpadní vodou a azbestu.

Toto peklo vytvořil Izrael, kterému USA, Německo, Itálie a Velká Británie dodaly zbraně za miliardy dolarů. Hodlá ho udržovat. Gaza má zůstat v obležení. Po počátečním nárůstu dodávek pomoci na začátku příměří Izrael opět výrazně omezil přísun pomoci nákladními auty. Infrastruktura Gazy nebude obnovena. Její základní služby, včetně čističek vody, elektřiny a kanalizace, nebudou opraveny. Zničené silnice, mosty a farmy nebudou obnoveny. Zoufalí Palestinci si budou muset vybrat, zda budou žít jako jeskynní obyvatelé, tábořit uprostřed rozeklaných kusů betonu, umírat na nemoci, hlad, bomby a kulky, nebo budou trvale vyhnáni. To jsou jediné možnosti, které Izrael nabízí.

Strategické přežití Hamasu přivádí Izrael k šílenství

Využitím své institucionální síly, přizpůsobivosti v terénu a psychologické taktiky Hamás mistrovsky proměnil zničení Gazy v projev odolnosti, dosáhl jak symbolických, tak taktických zisků a zároveň zabránil Izraeli v nároku na jakékoli politické vítězství.

Propuštění tří izraelských zajatkyň v Gaze vojenským křídlem Hamásu, brigádami Kasám, výměnou za 90 palestinských zadržených, vyvolalo v okupačním státě mediální šílenství.

Dramatická „scéna“ – bojovníci vynořující se uprostřed trosek války, obklopeni jásajícím davem – podkopala oficiální izraelské vyprávění o válce, jejích cílech a zacházení s izraelskými zajatci. U Izraelců to vyvolalo vystřízlivění otázkou: Co jsme v Gaze 15 měsíců dělali?

Hanba za to, co jsme udělali

Dominantní představou židovského příběhu je nevinnost, opakované pronásledování a následné vykoupení vytvořením židovského nacionalistického státu Izrael.

„Neexistuje žádná hranice. Bez ohledu na to, kolik Palestinců zemře, nepřeváží misku vah, protože hodnota Palestince je konečná a hodnota židovského státu je nekonečná.“
Současný židovský život je plný této modloslužby, poznamenává. „Ve většině dnešního židovského světa je odmítání židovské státnosti větším kacířstvím než odmítání samotného judaismu.“

Trvalým nebezpečím Izraele je arabské obyvatelstvo, které vytlačil, ale nevyhladil. Ti jsou odhodláni vykoupit své přirozené právo žít v Palestině stejně svobodně jako Židé.

Místo dobývání navrhuje Beinart model zdrženlivosti, spolupráce a respektu – podle vzoru židovských myslitelů od Ahada Ha’am přes Judu Magnese až po Alberta Einsteina.

Mnohé z jejich vizí židovského osídlení Palestiny byly univerzalistické a pacifistické.

V roce 1927 sionistický spisovatel (a chráněnec Chaima Weizmanna) Maurice Samuel ve své knize Já, Žid uvažoval o tom, že židovská civilizace „po šedesát generací“ dokazovala, „že k jejímu přežití není nutné ani dobývání, ani útlak. …skupina může přežít i bez masového vraždění“.
~~~~

Podpora genocidy v Gaze hlavní důvod prohry Kamaly Harris

Nový průzkum ukázal, že izraelský útok v Gaze byl hlavním důvodem, proč Američané, kteří se v roce 2020 rozhodli pro Joea Bidena, nevolili v roce 2024 Kamalu Harris.

Průzkum, který provedly  YouGov a Institute for Middle East Understanding Policy Project, „našel, co byl málokdo v Demokratické straně ochotný připustit: Viceprezidentka Harris ztratila hlasy kvůli podpoře Bidenovy administrativy pro izraelskou genocidu Palestinců v Gaze.“

Po Iráku, Libyi, Gaze, Libanonu a Sýrii útočí Pentagon na Jemen

Je to závod s časem, který Pentagon zahájil ještě před nástupem prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Poté, co zničil Irák, Libyi, Gazu, Libanon a Sýrii, vyráží se svými muži proti Jemenu. Nepleťte si zdání s realitou: oficiálně Izrael reaguje na bombardování Ansar Alláha a Spojené státy reagují na útoky na západní lodě. Ve skutečnosti je zničení Jemenu pouze jedním z kroků ke zničení všech politických institucí širšího Blízkého východu. Nevěřte tomu, co vám říkají o nevyhnutelnosti střetu civilizací, to vše je jen léčka, která vás má přimět přijmout nepřijatelné.

Dnes vidíme, jak se válka přesouvá do Jemenu. Tato země je již hluboce poznamenána předběžnými operacemi, které tam probíhají od roku 2014: téměř 400 000 přímých či nepřímých obětí. Oficiálně Izrael reaguje na bombardování Ansar Alláha, oficiálně Spojené státy a Spojené království reagují na útoky na plavidla v Rudém moři. Ansar Alláh však pouze podporuje gazanské civilisty masakrované IDF, což bychom měli dělat všichni. Rada bezpečnosti OSN, která se sešla 30. prosince v New Yorku, se mohla pouze postavit čelem k faktům: „ Jedině jednotným a koordinovaným přístupem můžeme doufat, že dosáhneme míru a bezpečnosti pro všechny národy Jemenu a regionu.“ Na širším Blízkém východě probíhá již 23 let pouze jedna válka.

Silvestrovské střípky

Silvestrovské střípky jsou ovlivněny především obsahem pobytu autora v Rakousku (vstup do EU 1.1.1995, do Schengenského prostoru 1997 a eurozóny 1999), seznámení se  programem Novoročního koncertu 2025 včetně interview s dirigentem Riccardo Mutti, který poprvé představí Ferdinandus Walzer napsaný Straussovou současnicí Constanze Geiger (1835-1890), seznámením se se 100 nejpodivnějšími sportovními příběhy roku 2024, srovnáním vzpomínek na tsunami před 20 roky, a v neposlední řadě i s těžkým porodem rakouské vládní koalice po volbách v době neodkladné potřeby přiznat si antropologickou degeneraci, nemožnost plánování a konání po staru a předpovědi kam se dostane umělá inteligence během roku 2025.

Stížnost na neústavní jednání a zneužívání veřejných funkcí občanem, poslancem a předsedou vlády Petrem Fialou

Stížnost na neústavní jednání a zneužívání veřejných funkcí občanem, poslancem a předsedou vlády Petrem Fialou, který se zneužitím svých funkcí jedná proti Ústavě České republiky, Chartě OSN a dalším mezinárodním úmluvám a závazkům Ústavou garantovaným, když osobně nebo ve spolčení s občanem Janem Lipavským a dalšími podporuje okupační mocnost, okupaci a osoby podezřelé z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinu vraždy a zlehčuje nebo popírá zločiny a jednání, které podle Mezinárodního trestního soudu a zjištění HRW a Amnesty International zakládají podezření na páchání genocidy.