Západní Asie, prosinec 2025
Obsah:
Obsah:
Když Ahmed al-Sharaa, známější pod svým bojovým jménem Abu Mohammad al-Julani, v listopadu loňského roku vstoupil do Oválné pracovny, byl symbolický význam tohoto momentu nepřehlédnutelný. Bylo to poprvé od roku 1946, kdy byla syrská hlava státu přivítána v Bílém domě. Tento prezident však svou veřejnou kariéru nezačal jako diplomat nebo reformátor, ale jako emír Fronty al-Nusra – syrské pobočky al-Káidy – a později jako vůdce Hay’at Tahrir al-Sham (HTS).
Julaniho cesta od vězně v táboře Bucca po boku Abu Bakra al-Baghdadiho přes velitele rebelů, faktického vůdce po Assadově útěku v prosinci 2024 až po prezidenta prozatímní syrské vlády v lednu 2025 je často prezentována jako překvapivý zvrat osudu Blízkého východu.
Není tomu tak.
Po první návštěvě syrského ministra zahraničí Ahmada Šara v Rusku byly oznámeny dohody týkající se základen, zbraní a infrastruktury
K setkání došlo téměř rok poté, co rebelové vedeni Šarem svrhli bývalého syrského prezidenta Bašára al-Asada. Setkání se konalo uprostřed zpráv naznačujících, že obě strany se možná blíží dohodě o osudu ruských základen v Sýrii a dalších důležitých záležitostech.
Obsah:
Obsah:
Podle Syrské pozorovatelské organizace pro lidská práva se sídlem ve Spojeném království, která se odvolává na své místní zdroje, se v posledních dnech členové prozatímní syrské správy a jejich příznivci doma i v zahraničí dopustili krutostí vůči syrské alavitské menšině a zabili nejméně 750 civilistů. Skutečný počet obětí je však pravděpodobně mnohem vyšší, neboť radikální islámští zločinci využili povstání alavitských milicí ke kolektivnímu potrestání jejich souvěrců, které považují za odpadlíky.
V čele prozatímní syrské správy stojí Ahmed al-Sharaa, dříve známý jako Abu Mohammad al-Julani, který byl dříve členem al-Káidy a na jehož hlavu USA dokonce vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Teroristická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kterou vedl, nakonec po bleskovém pádu Asadovy vlády koncem loňského roku převzala kontrolu nad Sýrií. Tento vývoj lze přičíst kombinaci sankcí, nenapravitelné korupce, promarněných příležitostí k míru, a dokonce i spekulativní zrady.
Silvestrovské střípky jsou ovlivněny především obsahem pobytu autora v Rakousku (vstup do EU 1.1.1995, do Schengenského prostoru 1997 a eurozóny 1999), seznámení se programem Novoročního koncertu 2025 včetně interview s dirigentem Riccardo Mutti, který poprvé představí Ferdinandus Walzer napsaný Straussovou současnicí Constanze Geiger (1835-1890), seznámením se se 100 nejpodivnějšími sportovními příběhy roku 2024, srovnáním vzpomínek na tsunami před 20 roky, a v neposlední řadě i s těžkým porodem rakouské vládní koalice po volbách v době neodkladné potřeby přiznat si antropologickou degeneraci, nemožnost plánování a konání po staru a předpovědi kam se dostane umělá inteligence během roku 2025.
Situace v Sýrii je jako chaos v Libyi, ale působí zde mnohem více aktérů (místních i vnějších), takže je obtížné předvídat, co se stane.
Je naivní předpokládat, že současný režim v Sýrii zůstane na svém místě – tak jak je – i nadále. Sýrie je nyní ve stavu nelehké transformace a politicko-vojenská situace se bude měnit, dokud se nevyřeší konflikty mezi různými ozbrojenými a občanskými skupinami.
Obsah:
Turecko svým jednáním již překročilo Rubikon a ohrožuje americké jednotky a zájmy
…
Příliš mnoho západních představitelů a analytiků se v souvislosti s Tureckem dopouští dvou základních chyb. Zaprvé, vidí Turecko takové, jaké bylo, nebo jaké by si přáli, aby bylo, a ne takové, jaké je. Dvě desetiletí erdoğanismu zemi nenávratně proměnila. Za druhé se domnívají, že Turecko představuje pozitivní sílu, protože není Íránem nebo Ruskem.
…
Tureckým programem v Sýrii není syrská stabilita nebo samotná Sýrie s mírem ve vlastní zemi a se svými sousedy; Turecko spíše využívá páky syrských islamistů proti menšinovým skupinám, zejména arménským křesťanům v Aleppu a syrským Kurdům na severovýchodě Sýrie.
Putin ve svém každoročním projevu ve čtvrtek komentoval změnu syrského režimu. Ruská vojenská intervence podle něj uspěla v cíli zabránit vytvoření teroristické enklávy podobné Afghánistánu. Skupiny, které se tam právě chopily moci, včetně těch, které jsou označené jako teroristické a k nim přidružené, během let zjevně změnily své názory. Proto s nimi chce Západ navázat vztahy. Změnu režimu proto nelze považovat za porážku Ruska.
Putin poté obhajoval chování svých ozbrojených sil během nedávných událostí tvrzením, že Rusko již v Sýrii žádné pozemní jednotky nemá. Navíc odhadovaných 30 000 syrských a „proíránských jednotek“, které měly Aleppo bránit, vydalo město pouze 350 ozbrojencům, načež jim až na výjimky přenechali i zbytek země. Prozradil také, že Rusko evakuovalo 4000 íránských bojovníků do Teheránu, zatímco ostatní spojenecké jednotky bez boje uprchly do Libanonu (odkaz na Hizballáh) a Iráku.
OBSAH:
Uvidíme, jestli jsem to pochopil správně: Bidenova administrativa nahradí Asada teroristickou organizací, ale je náhle překvapená, když zjistí, že skupinu vedou teroristé. Je to tak?
Opravdu, je. Jak vidíte, nic z toho neřeší základní krizi vytvořenou odstraněním Asada. Místo toho hlavní zastánci změny režimu – Turecko, USA a Izrael – pouze proměnili Sýrii v ještě větší bojiště, kde se jejich vlastní protichůdné zájmy brzy utkají ve smrtelném boji.
Jak dlouho to bude trvat, než Turecko střetne s Izraelem nebo Spojenými státy? Jak dlouho bude trvat, než zemi pohltí sektářská válka?
Ne dlouho, vsadil bych se. A ať se lidé, kteří si mysleli, že svržení „zlého diktátora“ přinese mír a bezpečí. raději znovu zamyslí.
Obsah:
Obsah:
Ve všech válkách, s výjimkou těch nejkratších, je zabíjení neměnnou, ponurou rutinou. Jsou také chvíle, jako v posledních dnech na Blízkém východě, kdy události postaví válčící strany a jejich spojence na rozcestí, kde je třeba učinit závažná rozhodnutí.
Již v roce 2000 vydal Chalmers Johnson, dobře informovaný a vnímavý generální ředitel, specialista na taktiku protipartyzánské války a Japonsko, knihu s názvem “Blowback”. Předpověděl v ní, že v příštích padesáti letech se Západu dostane odplaty, především v Asii a Africe, za to, co tam provedl od půli dvacátého století. Počínaje Hirošimou a Nagasaki. Kniha zůstala zpočátku bez povšimnutí. Ale po 11. září 2001, kdy vyšlo druhé vydání, se jeho “Odplata” stala populární.
Piero Messina: Sbohem Západe, útok na Gazu vyvolává v Africe hněv
SouthFront: Masakr v Gaze vyvolal globální hněv
Mluvíme o velmi konkrétním incidentu z roku 2018. V Sýrii došlo k údajnému útoku jedovatým plynem na předměstí Damašku Dúmá.
Zpráva mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) to vyšetřovala a vydala o tom zprávu. Pak to začalo být vzrušující, protože tato zpráva byla odložena, komise byla vyměněna, vydala novou zprávu a ta říkala opak toho, co ta první. Podle ní je naprosto jasné, že to byla syrská armáda, že to byl paša al-Asad.
O Ukrajině a církvi pravoslavné viz "Banderism and Mazepism: The war against Orthodoxy in Ukraine" / Banderismus a mazepismus: Válka…
V jednom bodě s Tomášem Zítkem nesouhlasím. Píše, že "covid-19 patří mezi tzv. zoonózy". To naznačuje hypotézu živočišného původu, kterou…
Je zajímavé, že anglosaský Západ plánuje budoucnost jako přípravu na válku. Nové technologie jsou pouze nástroje této přípravy. Takže budoucnost…
Souhlasím, pane Podracký. Tady je důležitá také etická a morální stránka jednotlivce a celého společenství - viz vánoční příspěvek.
Nemůžeme jen negativně pohlížet na člověka. Člověk se rodí se dvěma základními instinkty: ego a sounáležitost. Z ega se vyvíjí…