Turecko jako fórum pro jednání mezi Ruskem, USA a Ukrajinou

Atraktivní návrh

Několik hodin po velkolepé přehlídce 9. května, která byla jasnou demonstrací síly Ruska a které se zúčastnilo mnoho hlav států, navrhl Vladimir Vladimirovič Putin jednání se Spojenými státy americkými o Ukrajině v tureckém Istanbulu. Není to poprvé, co bylo Turecko navrženo jako „neutrální místo“ pro uzavření smluv, a existuje důvod, proč je nyní mnohem strategičtější než v minulosti.

Pojďme si to vzít popořádku.

Putin přednesl svůj návrh právě v době, kdy se v sobotu 10. května v Kyjevě scházeli evropští lídři loajální k ukrajinskému klaunskému vůdci. V této souvislosti Zelenskyj v neděli ráno 11. května odpověděl, že pokrok v návrhu je pozitivním signálem, ale před zahájením jednání požaduje příměří, které chce zahájit 12. května a které by mělo trvat nejméně 30 po sobě jdoucích dní, což podporují i Stramer a Macron. Putin ze své strany zdůraznil, že příměří je předmětem jednání a mělo by být proto projednáno v Istanbulu, nikoli předem a jednostranně.

Rusko již navrhlo různá příměří, například na Velikonoce nebo na přehlídku 9. května, ale Ukrajina vždy odpověděla „ne“ a pokračovala v útocích.

Trump se do této záležitosti vloží, protože byl vyzván k účasti na jednáních. Americký prezident totiž opakovaně prohlásil, že chce být považován za mírotvůrce, a jakýkoli možný mírový návrh mezi Ruskem a Ukrajinou je pro něj příležitostí, jak si připsat body.

Trump by měl být od úterý 13. do pátku 16. na Blízkém východě, kde navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Jaká je šance, že se rychle přesune do Turecka, kde jsou Putin a Zelenskyj?

Na sociální síti Truth napsal (Trump):

Ruský prezident Putin nechce dohodu o příměří s Ukrajinou, ale raději se ve čtvrtek setká v Turecku, aby vyjednal možné ukončení krveprolití. Ukrajina by měla tento návrh OKAMŽITĚ přijmout. Alespoň se tak bude moci rozhodnout, zda je dohoda možná, a pokud ne, evropští lídři a Spojené státy budou vědět, na čem jsme, a budou moci postupovat podle toho! Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství druhé světové války, které by bez Spojených států amerických nebylo možné dosáhnout (ani v nejmenším!). USKUTEČNĚTE SETKÁNÍ IHNED!!

Na programu je tedy třístranné setkání: Putin, Trump a Zelenskyj, všichni společně v Turecku.

Taktika a strategie

Z pohledu Ruska je to skvělá příležitost. Kreml by mohl jednat s ohledem na určitá kritéria.

Za prvé, Turecko je členem NATO od roku 1952 a díky své strategické poloze je zemí, kterou je třeba vyjmout jako první, protože otevírá a uzavírá průchod mezi Východem a Západem, mezi Středozemním a Černým mořem, mezi Evropou a Blízkým východem. Odchod Turecka z NATO je dlouhodobým cílem a pokusy o to trvají již řadu let.

Výběr Turecka jako místa setkání vystavuje zemi velkému riziku: Erdoganova již tak nestabilní vláda se ocitne v jednání, v němž by mohla být vyzvána, aby za to zaplatila. Pokud jednání selžou, Erdogan by mohl nést část viny, čímž by riskoval úplnou diskreditaci.

Putin by totiž mohl jako podmínku navrhnout vystoupení Turecka z Atlantické aliance, což by výrazně oslabilo vojenskou sílu NATO a vliv USA ve Středomoří a na Blízkém východě. Vzhledem k jednání mezi Izraelem a Palestinou a všem mezinárodním kontroverzím, které se rýsují, představuje Turecko pro Izrael výhodu, protože se tyto země vždy vzájemně podporovaly. Putin by tak mohl vyloučit velkou část Trumpova vlivu. Američané jednají na Blízkém východě s klidem, protože vědí, že mají podporu Turecka, bez níž by riskovali ohrožení své mise.

Nezapomínejme na význam Sýrie v pádu vlády Bašára Asada, což je urážka, kterou si Rusko dobře pamatuje a která bude dříve či později muset být splacena.

Právě tak je třeba interpretovat Trumpovy protichůdné výroky o Palestině a Izraeli v posledních týdnech: šlo o blafování v dokonalém pokerovém stylu, jehož cílem bylo vyprovokovat reakci protivníka a pokusit se odhalit jeho další kroky. Rusko však tento americký styl dobře zná a je připraveno reagovat.

Místo jednání v Istanbulu, Druhém Římě, je velmi symbolické: pro Američany, kteří dobyli První Řím, to znamená krok vpřed; pro Rusy, kteří považují Moskvu za Třetí Řím, to znamená ohlédnutí se zpět do minulosti a opuštění ostatních, protože jsou již před nimi. Jedná se o velmi subtilní, ale velmi účinnou formu komunikace.

Zatímco prezident Vladimir Putin je možnosti obnovení jednání s Ukrajinou otevřený, v ruské společnosti nechybí kritické hlasy.

Hnutí Oplot, které se přiklání k radikálně vlasteneckým postojům, vydalo prohlášení, v němž uvádí: „Pokud nakonec nebudou cíle speciální vojenské operace dosaženy, všechny naše ztráty budou zbytečné. Kolik lidí zemřelo zbytečně? Zbytečně jsme snášeli omezení. Vše bude zbytečné.“ Text zpochybňuje legitimitu Zelenského vlády, odsuzuje riziko zmrazení konfliktu a kritizuje zapojení Turecka jako potenciálního mediátora. Podle Oplotu zůstávají minimální podmínky stejné: denacifikace, demilitarizace, uznání nových regionů a plná odpovědnost za spáchané zločiny.

To jsou ostatně podmínky, které Putin vždy zdůrazňoval, a je pravděpodobné, že budou zopakovány na schůzce se Zelenským a Trumpem naplánované na 15. května. Nejnáročnějším úkolem bude přimět Zelenského, aby pochopil, že mu jeho pozice neumožňuje tvrdě vyjednávat, a že by proto měl začít uvažovat racionálněji. Celá Evropa riskuje střet s východním medvědem jen proto, že kokainový závislák pokračuje v provokacích a nesmyslném žvanění, a to s požehnáním svých zaměstnavatelů.

Objektivně má Rusko strategickou výhodu, která nutí evropské a americké lídry hledat řešení, která by nikdy nepovažovali za nutná. V těchto situacích je mnohem více reálné politiky než v mnoha parlamentních zasedáních, tiskových prohlášeních nebo fantomových víceletých plánech.

Válka je buď vyhrána, nebo prohrána. Dosažení jednání neznamená remízu.

Lorenzo Maria PaciniČesky (*1994) vystudoval na více italských univerzitách a v Číně celou řadu oborů jako bioetiku, filozofii estetiky, politickou filozofii a politickou metafyziku. Na univerzitě UniDolomiti v Belluno přednáší politickou filozofii a na univerzitě Lorenza De‘ Medici ve Florencii filozofii, sociologii, krateziologii (vědu o moci, propagandě a manipulaci) a další obory. Pracuje rovněž jako konzultant v oblasti strategické analýzy, zpravodajství a mezinárodních vztahů. Publikuje – zpravidla v italštině – na Strategic Culture FoundationČesky, KatéchonČesky. Arktos. Jeho poslední knihou je Dugin e PlatoneČesky (Dugin a Platon, 2024).