Ďábel je v detailech: Trump oznámil „okamžité“ rozhovory o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Analýzu The Devil’s In The Details As Trump Announces “Immediate” Russian-Ukrainian Ceasefire Talks publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 20. května 2025

Zdá se, že Trump si ve svém příspěvku, který v pondělí zveřejnil po svém posledním telefonátu s Putinem, uvědomil limity zprostředkování třetí strany mezi Ruskem a Ukrajinou. Oznámil „okamžité“ zahájení jednání o příměří mezi nimi, ale upřesnil, že „podmínky pro to budou vyjednány mezi oběma stranami, jinak to nelze, protože znají podrobnosti jednání, o kterých by nikdo jiný nevěděl.“ Zde je deset stručných informací, které zasazují jeho nejnovější postoj do kontextu:

* 12. března: „Souhlasí Putin s příměřím?Česky“

* 1. dubna: „Trumpova nejnovější hrozba sankcemi proti Rusku naznačuje, že se začíná těšit na dohoduČesky.“

* 4. dubna: „Putinův ekonomický vyslanec pomohl překonat rusko-americkou patovou situaci ohledně UkrajinyČesky“

* 10. dubna: „Jak by se mohly změnit vztahy USA s Ukrajinou a Ruskem, pokud USA od svého mírového úsilí upustí?Česky“

* 28. dubna: „Pět významných neshod vysvětluje Trumpův nově objevený hněv na PutinaČesky“

* 2. května: „Podepsaná dohoda o nerostných surovinách pravděpodobně povede k dalším americkým balíčkům zbraní pro UkrajinuČesky“

* 3. května: „Pět výhod, které by USA donucením Ukrajiny k dalším ústupkům Rusku získalyČesky“

* 10. května: „USA zpřísňují svůj vyjednávací postoj vůči RuskuČesky“

* 13. května: „Zprostředkování třetí strany mezi Ruskem a Ukrajinou se blíží svým limitůmČesky“

* 17. května: „Po posledních istanbulských rozhovorech je míč na straně TrumpaČesky“

Pro srovnání, USA dosud chtěly, aby Rusko akceptovalo zmrazení linie kontaktu (LOC) výměnou za řadu lukrativních (pravděpodobně zaměřených na zdroje) dohod, bez kterých by mohlo být zavedeno další kolo amerických sankcí a možná i rozsáhlé obnovení vojenské pomoci Ukrajině. Sankce jsou stále na stoleČesky, ale Trumpův poslední příspěvek byl napsán mnohem zdvořileji než některé předchozí, vyjadřující rostoucí netrpělivost s Putinem, což naznačuje, že určitého pokroku bylo dosaženo.

Lze jen spekulovat, čeho během své dvouhodinové diskuse dosáhli, ale Trump naznačil, že kreativní ekonomická/energetická diplomacieČesky ze strany USA by mohla šance Ruska na kompromis s Ukrajinou zvýšit. Napsal, že „Rusko chce po skončení této katastrofální ‚krvavé lázně‘ vést se Spojenými státy rozsáhlý OBCHOD, a já s tím souhlasím. Pro Rusko je to obrovská příležitost k vytvoření obrovského množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je NEOMEZENÝ.“

Putin se i nadále zdráhá přistoupit na bezpodmínečné příměří, protože v červnu loňského roku prohlásilČesky, že s ním bude Rusko souhlasit pouze tehdy, pokud se Ukrajina stáhne z celého sporného území, vzdá se svých plánů na vstup do NATO a bude odříznuta od všech zahraničních zbraní. Zelenskyj po jejich pondělních rozhovorech uvedl, že se Ukrajina stáhneČesky, ale je i nadále odhodlána vstoupit do NATO, a že pro USA bude také obtížnéČesky přimět Evropany, aby Ukrajinu přestali vyzbrojovat, takže není jasné, jak budou jejich rozhovory o příměří pokračovat.

Putin nicméně po telefonátu s Trumpem prohlásilČesky, že „klíčovou otázkou nyní samozřejmě je, aby ruská a ukrajinská strana prokázaly své pevné odhodlání k míru a dosáhly kompromisu, který by byl přijatelný pro všechny strany. Postoj Ruska je jasný. Odstranění základních příčin této krize je pro nás nejdůležitější.“ Putinova znaha dosáhnout vzájemně přijatelného kompromisu naznačuje, že by mohl projevit větší flexibilitu než dříve, možná zlákán ekonomickými nabídkami USA.

I když si jistě přeje, aby se rodící seČesky ruskoČesky – americkéČesky„NovéČesky détanteČesky“ po skončení konfliktu vyvinulo v plnohodnotné strategické partnerství, jeho opětovné potvrzení, že základní příčiny krize musí být odstraněny, by mělo rozptýlit spekulace, že se „prodá“, že se výměnou za to vzdá cílů speciálníČesky operaceČesky. Pro připomenutí čtenáři se jedná o obnovení ústavní neutrality Ukrajiny, její demilitarizaci, denacifikaci a nyní také o uznání nových realit po referendech ze září 2022.

První a poslední jsou jasné, zatímco další dva ponechávají velký prostor pro interpretaci. To znamená, že Rusko pravděpodobně nepřistoupí na kompromis v otázce obnovení ústavní neutrality Ukrajiny nebo stažení se z území, které si nárokuje. Hypoteticky by však mohlo zmrazit územní rozměr konfliktu tím, že by se již nesnažilo vojensky získat kontrolu nad celým územím sporných regionů, pokud by zbytek ovládaný Ukrajinou získal autonomii, která byla Donbasu slíbena v rámci Minských dohod.

Aby bylo jasno, nic nenasvědčuje tomu, že by se o tom uvažovalo, a jedná se pouze o podložené dohady, stejně jako o návrhu na demilitarizovanou oblast „za Dněprem“ kontrolovanou nezápadními mírovými silamiČesky, která by zahrnovala vše severně od hranice provincie a východně od řeky. Posledně zmíněný by mohl představovat vzájemně přijatelný kompromis v oblasti demilitarizace a denacifikaci, jejíž cíle, jak bylo napsáno výše, ponechávají velký prostor pro interpretaci, ale nezdá se, že by to v současné době bylo součástí jejich jednání.

V každém případě jde o to, že by demilitarizace a denacifikace mohly být dva cíle, u kterých by Putin mohl nejrealističtěji udělat kompromis, ale pouze za účelem zajištění hmatatelného zlepšení dlouhodobých národních bezpečnostních zájmů Ruska. Obecně řečeno to znamená, že Ukrajina buď nesmí do konce konfliktu fungovat jako zástupce NATO, nebo musí být hrozby, které stále představuje, odsunuty dále od hranic, čehož by bylo možné dosáhnout prostřednictvím „zadněperského“ návrhu.

Obecněji řečeno by bylo nejideálnější, kdyby došlo také k zásadnímu sblížení mezi Ruskem a USA, čímž by se pravděpodobnost, že by nejmocnější člen NATO mohl být jakýmikoli provokacemi svých„darebáckých“ spojenců manipulován do války proti Rusku, výrazně snížila. Tento výsledek by byl zdaleka nejvýznamnější kvůli svému velkému strategickému významu, takže je možné, že by Putin mohl udělat více kompromisů, než se očekávalo, pokud by si skutečně myslel, že to bude pak dosažitelné.

Zároveň ho zajímají pouze kompromisy, nikoli jednostranné ústupky, jaké požaduje Zelenskyj a o které USA důrazně naznačily, že je chtějí. To znamená, že jakékoli kompromisy, které navrhne, zejména pokud jsou neočekávané, musí Ukrajina a/nebo USA opětovat. Pokud Zelenskyj odmítne, pak by bylo na Trumpovi, aby ho k podřízení donutil, aby neztratil příležitost k míru, kterou by jakékoli neočekávané Putinovy ​​kompromisy nabízely.

Jakákoli Zelenského negativní reakce by musela být řešena přísně, jinak by Trumpův plánovaný „rozsáhlý OBCHOD“ s Ruskem, o kterém věří, že má „NEOMEZENÝ“ potenciál, byl ztracen, stejně jako věrohodná šance, že by později získal Nobelovu cenu míru, jak si pro svůj odkaz přeje. To by mohlo mít podobu zastavení veškeré vojenské zpravodajské pomoci a možná dokonce zajít tak daleko, že by se vyhrožovalo sankcemi proti všem evropským zemím, které by ji v té době nadále poskytovaly.

Trump naznačil možnost opětovného zmrazeníČesky vojenské pomoci Ukrajině, když po telefonátu s Putinem zmínilČesky: „Toto není naše válka. Tohle není moje válka… Myslím tím, že jsme se zapletli do něčeho, do čeho jsme se neměli zaplést.“ Také potvrdilČesky, že Zelenský „není zrovna nejjednodušší člověk, se kterým se dá jednat. Ale myslím, že přestat chce… Doufám, že odpověď zní, že to chce vyřešit.“ Pokud začne vnímat jako překážku míru Zelenského, ne Putina, pak by mohl dodávky znovu přerušit.

Ďábel se nakonec skrývá v detailech nadcházejících rusko-ukrajinských rozhovorů o příměří, které následně do značné míry rozhodnou o tom, zda USA uvalí sankce na Rusko, nebo odříznou Ukrajinu. Veřejnost není obeznámena s vyjednávací strategií obou týmů ani s flexibilitou, kterou jim jejich vůdci poskytli, takže odteď se bude objevovat spousta falešných zpráv, spekulací a informovaných dohadů. Každý by se na to měl připravit a osvěžit si mediální gramotnostČesky, aby nebyl uváděn v omyl.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.