Na okraj slovního hodnocení…

Glosa Na okraj slovního hodnocení… vyšla na serveru Brno Žurnál 1. července 2025

Archivní snímek, Hradecký Deník 27. 6. 2025

Nedávno skončil školní rok a dítka přinesla vysvědčení.

Tuto zajímavou skutečnost neopomenula zaznamenat média. V rádiu jsem zaslechl vzpomínání jaké pěkné to bylo, když soudružka učitelka rozdávala vysvědčení, jednoho po druhém vyvolala, potřásla ručkou, pochválila a za příklad dala některého z jedničkářů, povzbudila ostatní a zadoufala, že příště budou jedničkáři všichni…

Krátce před koncem školního roku dohořel také souboj mezi sněmovnou a senátem. Sto šedesát jedna poslanců ze 163, napříč politickým spektrem, jak se dnes říká, zrušilo veto senátu, kterým tato ctihodná organizace zamítla původní parlamentní rozhodnutí o slovním hodnocení v prvních a druhých třídách základních škol.

Takže už je to jasné. Od září roku 2027 děti v prvních a od září roku 2028 děti v druhých třídách základních škol nebudou vystaveny stresu a zabráněno bude, aby od počátku školní docházky nebyl v dětech vytvářen negativní přístup ke školnímu vzdělávání, jak zní parlamentní zdůvodnění. Hodnoceny budou slovem. Rodiče to dostanou písemně.

Popravdě, ono to slovní hodnocení není žádná novinka. Setkal jsem se s ním poprvé někdy ve třetí třídě obecné školy. Dostal jsem tehdy šestku z němčiny. Bylo to v dědině poblíž Slavkova, kam jsme byli s bratrem odvezeni z Brna. Podle mínění starších, měla tam válka probíhat mírněji než ve wehrmachtem obrněném Brně. Od třetí třídy byla za Protektorátu povinná němčina.

A já jsem z ní dostal šestku. Hrozně mne to zkrušilo. Domů jsem šel, co noha nohu mine… Co tomu řeknou naši, co babička a děda…

Doma byla jen babička, ostatní byli nejspíš na poli… A babička Hedvika se, světě div se, zasmála a řekla, to je z němčiny, to nevadí… Hned ze mne všechno spadlo, utíkal jsem do zahrady, děda byl ve včelíně a poplácal mne po rameni…

Definitivní šestkovou škálu tehdejšího školního hodnocení přejatého z Říše smetlo ze stolu až osvobození té dědiny rumunskou armádou… Jsem rád. Šestky z našeho školního systému zmizely. Pětky naštěstí zůstaly. A babičkovské slovní hodnocení určitě též…

Buďme rádi. Děcka si to srovnají…

Ladislav Vencálek je původním povoláním geolog, už mnoho desítek let ale známý především jako novinář a spisovatel. Tím ovšem výčet jeho aktivit nekončí. Je například také autorem textů k řadě písní Jiřího Bulise. V roce 2022 vydal spolu se Zdeněkem Bláhou a Přemyslem Dížkem knihu Brno včera, dnes…a zítra.