Židovský blok pro Palestinu na solidární demonstraci za Palestinu v Londýně, 8. června 2024.
(Alisdaire Hickson, Flickr, CC BY-SA 2.0)

Konečně, konečně se židé s vlivným hlasem shromáždili v hojném počtu – řekl bych, že v kritickém počtu – aby odsoudili Izrael a brutální vlnu vražd, hladovění a teroru, kterou právě teď na palestinském obyvatelstvu v Gaze a na okupovaných územích na Západním břehu páchá.

Možná už víte o otevřeném dopisu, který podepsalo více než 450 amerických, evropských a izraelských Židů a který byl zveřejněn tento týden. Tato rozmanitá skupina významných osobností v něm odsuzuje zločinnost sionistického režimu a prosazuje „univerzálnost spravedlnosti a spravedlivé a rovné uplatňování mezinárodního práva“. Signatáři také vyzývají mezinárodní společenství, aby na apartheidní Izrael okamžitě uvalilo sankce.

Podle mého názoru se jedná o velmi významný krok. Neříkám to kvůli obsahu tohoto dokumentu – podobných výzev ke spravedlnosti je již mnoho –, ale přímo kvůli tomu, čí jména jsou na něm uvedena.

Možná o tomto dopise víte, možná ne, měl bych dodat: The GuardianČesky o něm informoval ve svém vydání z 22. října. Turecká tisková agentura Anadolu Ajansi tuto zprávu také okamžitě přinesla. Arab News o něm také informovaly. Stejně tak Middle East Monitor, The New Indian Express a v USA Common Dreams. V Británii se toho ujala organizace Jewish Voice for Liberation (J.V.L.).

Britský deník je však jediným významným západním médiem, které o této významné výzvě k celosvětové akci proti sionistickému státu informuje. V hlavních západních médiích o tom nic nečteme a od hlavních vysílacích stanic nic neslyšíme. K tomuto důležitému bodu se brzy vrátím.

„Připojte se k celosvětové židovské výzvě“, jak zní název dopisu, byl zorganizován a vydán zjevně ad hoc „koalicí“ s názvem Jews Demand Action (Židé požadují akci). Dokument a různé přílohy, které jej vysvětlují, najdete zdeČesky. Jak jasně uvádí webová stránka Jews Demand Action, záměrem je oznámit trvalé zapojení do hnutí za spravedlnost – spravedlnost pro Palestince, spravedlnost pro sionistické fanatiky vinné z genocidy, což je termín, který skupina používá s evidentním přesvědčením a také s evidentním hněvem. Kromě mnoha dalších věcí obsahuje dopis formulář, pomocí kterého mohou Židé petici podepsat a dostávat aktuální informace o chystaných akcích.

„Konečně vážný globální židovský požadavek na sankce proti Izraeli,“ prohlásila v výše uvedené zprávě J.V.L., britská verze organizace Jewish Voice for Peace (Židovský hlas pro mír) ve Spojených státech.

Ano, konečně.

Mnoho dalších Židů se veřejně postavilo proti apartheidnímu státu, mnozí z nich již dlouhou dobu. Je tu rabín Yaakov Shapiro, úžasně otevřený rabín a autor knihy The Empty Wagon: Zionism’s Journey from Identity Crisis to Identity Theft / Prázdný vagón: Cesta sionismu od krize identity k krádeži identity; (Bais Medrash a Primedia eLaunch, 2020), je tu výše zmíněná organizace Jewish Voice for Peace a židovské organizace a studenti aktivní na univerzitních kampusech a v ulicích velkých měst. Bezvýhradná chvála jim a mnoha dalším, které nemohu všechny vyjmenovat.

Nemám jasnou představu, proč těmto stovkám vlivných lidí se zřejmým svědomím trvalo tak dlouho, než se připojili k ostatním proti entitě, která trvá na tom, že se nazývá „židovským státem“. Odvážím se odhadnout, že poslední dva roky nevýslovného barbarství Izraele byly pro signatáře tohoto dopisu jistě mučivé, stejně jako pro nesčetné Židy po celém světě, kteří se snažili oddělit svou víru a tradice od chování ultranacionalistického režimu, který by si měl zasloužit jejich loajalitu, ale důrazně o ni přišel.

Akce „Stop Starving Gaza Shabbat“ (Zastavte hladovění v Gaze) s organizací Jewish Voice for Peace, Washington, D.C., 27. června.
(Diane Krauthamer, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0)

Kdybych měl vybrat jednu větu z tohoto dopisu, která je nejvýznamnější a nejmocnější – raději bych to nedělal, ale udělám to – byla by to tato: „Naše solidarita s Palestinci tedy není zradou judaismu, ale jeho naplněním.“

Po této pravdě následují tyto:

Když naši mudrci učili, že zničit jeden život znamená zničit celý svět, neudělali výjimku pro Palestince. Nebudeme odpočívat, dokud toto příměří nepovede k ukončení okupace a apartheidu.

Toto je koncepční rámec, v němž signatáři oslovují Antónia Guterrese, generálního tajemníka OSN, jakož i „prezidenty, premiéry, hlavy států [a] stálé zástupce při OSN“. Ačkoli dopis schvaluje příměří, nebo to, co z něj v tuto chvíli zbývá, uvádí:

A přesto by nemělo být pochyb o tom, že toto příměří je křehké: izraelské síly zůstávají v Gaze, dohoda se o Západním břehu nezmiňuje, základní podmínky okupace, apartheidu a popírání palestinských práv zůstávají neřešeny.

„Jako Židé a jako lidské bytosti prohlašujeme: Ne naším jménem,“ uvádí se v dopise. Následně uvádí čtyři klíčové požadavky, které signatáři předkládají svým jménem: Respektování autority Mezinárodního soudního dvora (Ano!), odmítnutí spoluviny, kterou západní vlády svým občanům vnucují, úplné stažení vojsk, dodávky pomoci a všeho ostatního, co je k obnově Gazy potřebné, a konečně „vyvrácení falešných obvinění z antisemitismu, která zneužívají naši společnou historii k očernění těch, s nimiž společně usilujeme o mír a spravedlnost“ (Ano, ještě desetkrát!).

Mezi signatáři najdete několik velkých jmen (otevřený dopis neuvádí úplný seznam): Daniel Levy, dříve „mírový“ vyjednavač za Izrael a nyní prominentní kritik; Gabor Maté, lékař a psychoterapeut; Wallace Shawn, dramatik, herec a spolehlivý starý levičák; Amy Eilberg, americká rabínka a aktivistka; Peter Beinart (jeden z organizátorů Jews Demand Action), Naomi Klein, „progresivní“ kanadská spisovatelka; Yuval Abraham, spolurežisér dokumentu No Other Land [1], který loni získal Oscara.

Basel Adra a Yuval Abraham, cena Berlinale za dokumentární film No Other Land, Berlinale 2024.
(Martin Kraft/Wikimedia Commons/ CC BY-SA 4.0)

Pokud to neřeknu příliš zjednodušeně, tito lidé nehovoří o zničení Izraele, ale o jeho návratu k rozumu – a tedy o jeho záchraně. Ve svém dopise nezmiňují dvoustátní řešení, ale člověk má dojem, že právě to je jejich nadějí. V těchto bodech s nimi lze nesouhlasit (jako rozhodně nesouhlasím já), ale to, co bych krátce nazval jejich umírněností, je součást toho, co činí jejich otevřený dopis tak důležitým: Jsou to (opět zkráceně řečeno) mainstreamoví Židé.

Kdo může říci, jak pečlivě nebo kolik prezidentů, premiérů, zástupců OSN atd. tento dopis uváží? Ale to není podstatné. Poukazuje na výrazně rostoucí odcizení mezi světovým židovstvem a státem, který má být jeho domovem. A tím již tak zjevnou izolaci židovského státu rozšiřuje a prohlubuje. To možná není záměrem signatářů otevřeného dopisu, ale nepochybně to bude patřit k jeho důsledkům.

Rostoucí konsenzus

Demonstrace „Not In Our Name“ (Ne naším jménem), Washington, D.C., 4. listopadu 2023.
(Diane Krauthamer, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0)

„Zastupujeme rostoucí konsensus světových Židů, nikoli izraelskou vládu,“ prohlašuje dopis v jedné ze svých podnadpisů. Přesně tak. A jak poukazuje výše citovaný článek z The Guardian, otevřený dopis by měl být čten společně s některými ohromujícími čísly z nejnovějších průzkumů veřejného mínění. V nedávném průzkumu Washington Post 61 procent dotázaných amerických Židů uvedlo, že se Izrael dopustil v Gaze válečných zločinů; necelých 40 procent se signatáři otevřeného dopisu souhlasí: Jsme svědky genocidy.

V průzkumu, který nerozlišuje mezi Židy a nežidy, Brookings Institution zjistila, že si 45 procent dotázaných myslí, že Izrael páchá genocidu. Nedávný průzkum provedený Quinnipiac University ukazuje, že 50 procent registrovaných voličů souhlasí; mezi demokratickými voliči je to 77 procent. Ve čtvrtek Reuters zveřejnil průzkum, který ukazuje, že si 59 procent dotázaných Židů a nežidů myslí, že by Spojené státy měly uznat Palestinu jako suverénní stát.

Vidím, jak se stále více vyostřuje velmi významný konflikt mezi rostoucím počtem otevřených Židů se svědomím a těmi mnoha – a stále jich je velmi mnoho – kteří nadále hájí spravedlnost izraelské teroristické mašinérie. Situace se stává obzvláště nepříjemnou pro mainstreamová média, jako je sionisty kontrolovaný New York Times, kde o organizaci Jews Demand Action a jejím otevřeném dopise nenajdeme žádnou zmínku. To nemůže skončit dobře pro Times a všechny ty pilotní ryby, které ho následují.

Ať už Times mlčí jakkoli dlouho, ať už sionističtí mediální miliardáři převezmou a zkorumpují jakkoli mnoho médií, ať už dosadí na vysoké pozice jakkoli mnoho Bari Weissů, nedosáhnou tím nic jiného, než diskreditaci těchto médií. Jsou fakticky spoluviníky sionistického znesvěcení židovské tradice. To je další důvod, proč je otevřený dopis důležitý.

Svět už dlouho a naléhavě potřebuje slyšet „nás“, jejichž jména jsou pod tímto dopisem. Nežidé se musí naučit rozlišovat mezi judaismem a šíleným sionismem, který nyní Izraeli vládne, aby o těchto otázkách mohli jasně uvažovat. A jak dobře vědí, ti Židé, kteří izraelský ultranacionalistický sionismus odmítají, se musí ozvat i v zájmu judaismu.

Neakceptuji, že se by na nás valila nějaká velká vlna antisemitismu – neexistuje žádný „divoký nárůst“, jak to absurdně vyjádřil Joe Biden. Ale potenciál pro takový obrat je vzhledem k rozsahu nelidskosti Izraele a v kombinaci s jeho tvrzením, že je „židovským domovem“, zřejmý.

Sionistické hordy hrozbu antisemitismu milují: jak dobře slouží jejich zhoubnému účelu. Konečně se této zákeřné lsti postavili ti, jejichž hlasy mají největší váhu – hlasy Židů.