Brusel po letech váhání „znovuobjevuje“ jadernou energii

Ilustrační obrázek: Pexels

V rámci energetické strategie Evropské unie získává jaderná energie opět na významu. Po letech, kdy se debata v Bruselu soustředila téměř výlučně na obnovitelné zdroje, si EU začíná uvědomovat, že splnění klimatických cílů, zajištění energetické bezpečnosti a udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu bude vyžadovat zachování a dokonce i rozšíření stávajících jaderných kapacit.

Poslední osobností, která tuto skutečnost uznala, je evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen. V rozhovoru se zástupci odvětví tento týden uvedl, že jaderná energie zůstane nezbytnou součástí evropského energetického systému, přičemž zdůraznil potřebu snížit závislost, kterou několik členských států stále udržuje při Rusku v klíčových oblastech, jako jsou dodávky obohaceného paliva a určité technologické služby.

Jeho poznámky odrážejí významný vývoj v rámci samotné Evropské komise, i když většina ideologických předsudků zůstává nezměněna.

Jaderná energie z energetického mixu EU nikdy zcela nezmizela. V současné době provozuje jaderné reaktory dvanáct členských států a tato technologie vyrábí přibližně 23 % veškeré elektřiny spotřebované v celé Evropské unii. Dominantním hráčem v tomto odvětví zůstává Francie, ačkoli země jako Polsko, Česká republika, Rumunsko, Maďarsko a Švédsko rozšíření nebo modernizaci svých jaderných kapacit rovněž zvažují.

Co se změnilo, je politický přístup Bruselu.

Nejnovější prognózy zveřejněné Komisí předpokládají, že instalovaný jaderný výkon v EU vzroste z přibližně 98 gigawattů v roce 2025 na zhruba 109 gigawattů do roku 2050. K dosažení tohoto cíle bude podle odhadů BruseluČesky zapotřebí investic ve výši přibližně 241 miliard eur, a to jak na prodloužení životnosti stávajících reaktorů, tak na financování nových zařízení a nových technologií.

Mezi tyto technologie patří malé modulární reaktory (SMR)Česky, které Komise považuje za jeden z nejslibnějších budoucích vývojů v tomto odvětví. Na začátku tohoto roku Brusel představil speciální strategii zaměřenou na urychlení jejich zavádění a na to, aby první evropské projekty byly uvedeny do provozu během příštího desetiletí.

Tato změna priorit je do značné míry výsledkem měnícího se geopolitického prostředí v Evropě.

Ruská invaze na Ukrajinu a následná energetická krize odhalily zranitelnost Evropy vůči vnějším závislostem. Zatímco se počáteční debata soustředila především na dodávky plynu, Komise začala zkoumat také závislosti existující v určitých segmentech jaderného průmyslu.

V důsledku toho plán REPowerEUČesky zahrnuje konkrétní opatření zaměřená na postupné snižování dovozu produktů souvisejících s jadernou energií z Ruska. Členské státy budou muset do konce roku 2025 předložit národní plány, v nichž podrobně popíší, jak hodlají tuto závislost v nadcházejících letech snížit.

Jaderná energie již není prezentována jako přechodná technologie předurčená k postupnému zániku. Místo toho je stále častěji vnímána jako nástroj, který Evropská unie považuje za nezbytný k posílení energetické bezpečnosti, snížení emisí a udržení průmyslové konkurenceschopnosti v nadcházejících desetiletích.

Bez zásadních veřejných obratů nebo jakéhokoli výslovného uznání minulých chyb se zdá, že Komise přijímá závěr, který sdílí stále větší počet členských států: energetická transformace Evropy bude zahrnovat jadernou energii, nebo se stane mnohem obtížnější, než se původně předpokládalo.

Javier Villamor Cantera (*1987) je španělský novinář a analytik. Má dvojí titul v oboru žurnalistika a audiovizuální komunikace na CEU San Pablo University v Madridu. Předtím studoval biologické vědy na Complutense University ve stejném městě. Studoval v zahraničí v Německu, Francii, Anglii, Spojených státech a Kanadě. Má více než 17 let zkušeností v oblasti mezinárodní politiky, obrany a bezpečnosti. Působí v Bruselu jako konzultant, který poskytuje strategické pohledy na globální záležitosti, NATO a EU a geopolitickou dynamiku. Je členem redakčního týmu Brussels Signal, jeho analýzy lze nalézt rovněž na The European ConservativeČesky, Real Clear WorldČesky či na španělských La Gaceta de la Iberosfera, El DebateČesky či ActuallČesky. Je aktivní rovněž na Telegramu a X (Twitteru)