Rusko vnímající evropské volání po válce oznamuje, že je připraveno

© Foto: Veřejná doména via SCF

Rámec pro zmírnění napětí, který vyvstal během americko-íránských jednání v Lucernu, se do značné míry držel původního íránského deseti bodového plánu. Prezident Trump a viceprezident Vance mezitím záměrně zamlžují situaci tvrzením, že Írán již souhlasil s inspekcemi MAAE v íránských jaderných zařízeních (což Írán opakovaně popírá): Vance oznámil, že MAAE mohla s inspekcemi začít již tento týden. Ne – – „rámec“ se týká pouze možného dohledu MAAE nad ředěním zásob uranu obohaceného na 60 %, a to za předpokladu, že bude dosaženo konečné dohody s USA.

Trump později na sociálních sítích nepravdivě prohlásil: „Írán plně a bezvýhradně souhlasil s jadernými inspekcemi na nejvyšší úrovni na dlouhou dobu do budoucna“. Ve skutečnosti MAAE na žádost Ruska provádí inspekce pouze v íránsko-ruské elektrárně v Bušehru, protože Rusko chce zajistit dodržování svých závazků v rámci této spolupráce. Jinými slovy, jde o ruskou žádost, jejímž cílem je splnit vlastní závazek vůči MAAE.

Trump poté Írán varoval, že možná bude muset „dokončit práci [vojensky]“ — (pokud nedosáhne velmi výhodné dohody) — což by podle něj trvalo „asi týden“, a dodává, že Írán bude povinenČesky použít veškeré rozmrazené íránské prostředky, které budou uloženy na účtech ESCROW (účty kontrolované USA), na nákup „kukuřice a sójových bobů pro svůj lid, protože právě teď jejich lidé velmi hladoví — a nakupují výhradně od nás“.

Je tedy celkem jasné, co nás čeká — Trump se vrací ke svému newyorskému stylu vyjednávání z oblasti nemovitostí. V knize The Art of the Deal z roku 1987, kterou za něj napsal Tony Schwartz, se doporučuje používat „extrémní a nepředvídatelné požadavky, aby se vyvolala úzkost a vynutily od soupeřů ústupky“.

Jsme tedy zpět u strategie generála Kellogga – Kellogg Trumpovi poradil, že jediné, co na Putina nebo Íránce funguje, je tlak – a pak ještě větší tlak.

Známá trumpovská taktika. Nejprve projevit trochu flexibility, aby protivníky nalákal k jednání; následně se pak pomocí falešných tvrzení o íránských ústupcích a extrémních požadavků tlak na Írán zvyšuje (zatímco před rozzlobenými neokonzervativními voliči a svou „základnou“ doma působí Trump jako tvrďák).

Tento styl nátlaku může fungovat u newyorských realitních obchodů, ale vůči Íránu i Rusku bude neúčinný.

Takové výhrůžky budou vůči Íránu kontraproduktivní a uvedou USA na kolizní kurz. „Dohoda z Islámábádu nebyla výsledkem nátlaku a donucování, ale spíše výsledkem odporu a autority íránského národa,“ odvětil pan Qalibaf, hlavní íránský vyjednavač.

Z praktického hlediska, jak poznamenáváČesky Will Schryver, bystrý pozorovatel americké armády, má Írán „více a účinnějších prostředků nátlaku, než jaké mohou USA uplatnit na bojišti.“

„Podle mého názoru [říká Schryver] se silná vojenská přítomnost USA v oblasti Perského zálivu stala naprosto neudržitelnou. Teď se jen snaží zachovat si tvář. Nevěřím, [uzavírá], že by americká armáda v tuto chvíli dokázala provést ani 72hodinovou operaci vysoké intenzity“.

„Myslím si ale, že to zkusí. Pravděpodobně jde jen o Trumpův bluf, ale nepřekvapilo by mě, kdyby se pokusili zahrát poslední kartu, aby získali převahu“.

(Možná až po volbách do Sněmovny reprezentantů a poté, až USA do určité míry doplní své nedostatky ve výzbroji).

Na což Írán pravděpodobně zareaguje opětovným uzavřením Hormuzského průlivu a souběžným útokem na regionální (perskozálivskou) infrastrukturu. Trump bude sázet na to, kdo jako první zahraje hru na „kuráž“ (Chicken). Další vojenský podnik postavení americké armády pravděpodobně jen dále oslabí.

Je však docela možné, že Trump bude připraven své ztráty v Íránu omezit – válka je pro něj v každém případě z hlediska volebních kalkulací před volbami do Kongresu přítěží – tím, že se vrátí k Ukrajině a Rusku. The Kiev IndependentČesky včera zveřejnil zprávu, v níž cituje „vysokého ukrajinského úředníka, který uvedl, že Trump dal soukromě Zelenskému zelenou, aby proti Rusku jednal ‚odvážněji‘“.

A je to tu zase, kruh se uzavírá – „Trump říká, že ve skutečnosti nevěří, že by Putin něco podnikl bez nátlaku“, dodal ukrajinský úředník.

Simplicius spekulujeČesky:

Trump je zjevně frustrován, že se mu nedaří snadno vyřešit žádný z konfliktů, které slíbil. A nedávno, v návaznosti na ságu kolem íránského memoranda, dokonce přiznal, že nyní „svou pozornost obrátí“ zpět k Ukrajině.

 

Je tedy pravděpodobné, že tajně povzbudil Evropany, aby ‚upravili bojiště‘ s cílem ‚oslabit‘ Rusko před tím, co si Trump pro budoucnost naplánoval.

Pokud je to pravda (a pravděpodobně je), Evropané si hrají se zápalkami a riskují, že vypukne požár.

Lídři E3, Starmer, Merz a Macron, se 7. června setkali se Zelenským, aby mu slíbili jak neochvějnou podporu, tak – v souvislosti se závazkemČesky vyvinout další tlak na Rusko –

zdůraznili naléhavou potřebu navýšit výrobu protiletadlových střel; posílit schopnosti hlubokých úderů a společný vývoj protiraketové obrany – a dále podporovat budoucí udržitelnost ukrajinských ozbrojených sil.

Stručně řečeno, Evropané mají v úmyslu zintenzivnit hluboké údery na Moskvu a Petrohrad, které pravděpodobně budou zabíjet a vyvolávat neklid mezi jejich obyvateli.

E3 pečlivě naplánovala, jak nadcházející summit G7 a summit EU zinscenovat, přičemž Zelenskyj bude na obou akcích vystupovat a slibovat zvýšení tlaku na „prezidenta Putina, aby souhlasil s okamžitým a úplným příměřím, jehož výchozím bodem bude současná kontaktní linie“. Evropští lídři se rovněž zavázali ke koordinaci před summitem NATO v Ankaře (7.–8. července), aby dosáhli zvýšení příslibů vojenské podpory pro Ukrajinu.

Státy E3 se výslovně vyzbrojují novými raketami, aby mohly zasáhnout hlouběji a ničivěji do Ruska. Britská vláda například oznámilaČesky, že —

britský projekt vývoje levných pokročilých zbraní pro údery na velké vzdálenosti pro Ukrajinu dosáhl významného milníku, když byly úspěšně otestovány tři systémy britské konstrukce. Tyto pozemní útočné zbraně jsou údajně schopny zasáhnout cíle vzdálené více než 500 km rychlostí 600 km/h – a to s bojovou hlavicí o hmotnosti 225 kg.

Podle deníku Financial Times byl Trump na summitu G7 minulý týden „velmi ohromen a nadšen“ nedávnou ukrajinskou kampaní dálkových úderů na cíle hluboko v Rusku. Na summitu rovněž souhlasil se zpřísněním sankcí vůči ruskému energetickému sektoru.

Je zřejmé, že země E3 připravovaly rozsáhlou psychologickou operaci s cílem přesvědčit Trumpa, že Ukrajina není vůči Rusku v defenzivě (jak mohl být Trump informován), ale naopak znovu získala převahu, a že USA by měly podpořit evropskou agendu směřující k vynucení ruské kapitulace (příměří, nezměněné hranice, reparace hrazené Ruskem a soudní procesy s ruskými úředníky obviněnými z válečných zločinů atd.).

Tyto události vyvolaly v Rusku dvě zásadní reakce:

Za prvé, vysoce postavení poradci Kremlu, zejména Jurij Ušakov, Putinův mluvčí, v posledních třech dnech opakovaně prohlašují, že „duch“ summitu v Anchorage a s ním související dohody „fakticky zkolabovaly“ – „USA je opustily“. Moskva již neočekává, že tyto závazky budou dodrženy, a soustředí se výhradně na zajištění svého vlastního „vítězství“ vojenskými prostředky.Česky

Ministr zahraničí Lavrov zašel ještě dále a popsal setkání na Aljašce jako americký „trik“ určený k získání času pro Ukrajinu, aby mohla obnovit a přezbrojit svou armádu – v podstatě je přirovnal k Minským dohodám, které byly podobně zinscenovány jako podvod.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl:

Zaznamenáváme také, že se postoj Washingtonu přibližuje k nejfanatičtější protiruské politice, kterou prosazují nejbližší evropští spojenci USA – konkrétně Velká Británie a Francie.

To představuje obrovský strategický posun. Rusko již neusiluje o vztahy s Washingtonem, i když kontakty s ním budou pokračovat.

Druhý posun vyplývá z projevu prezidenta Putina v Sále svatého Jiří před vojenskými kadety dne 23. června. Putin v podstatě mladým důstojníkům sdělil, že Západ vytváří ruskou hrozbu a poté obviňuje Rusko z toho, že tuto hrozbu samo vyvolává. Jedná se, jak uvedl Putin, o historicky se opakující vzorec sahající až do roku 1941.

Putin naznačil, že nyní byla překročena určitá hranice: Uvedl, že zatímco se země NATO donedávna omezovaly na podporu kyjevského režimu ve válce proti Rusku, Západ dnes otevřeně hovoří o přípravách na válku proti Rusku a navyšuje své rozpočty na vojenské ofenzivní operace. Německý kancléř Mertz se v tomto ohledu vyjadřuje poměrně hlasitě, uvedl Putin.

Reakce Ruska se podle něj soustředí na modernizaci jaderné triády a armády a na posílení bojové schopnosti leteckých a kosmických sil a námořnictva. Výslovná zmínka o jaderné triádě v bezprostřední souvislosti s diskusí o západních přípravách na válku proti Rusku byla nepochybně jasným vzkazem Trumpovi a Evropanům.

Rusko evropské volání po válce vyslyšelo. V reakci na to nyní přijalo strategické rozhodnutí připravit se na válku v Evropě.

Alastair CrookeČesky (*1949) je bývalý britský diplomat, zakladatel a ředitel Conflicts ForumČesky (Fóra pro konflikty) se sídlem v Bejrútu, organizace, která se zasazuje o spojení politického islámu a Západu. Byl téměř 30 let významným představitelem britské rozvědky (MI6Česky) i diplomacie Evropské unie. V roce 2003 byl nucen Střední východ z osobních bezpečnostních důvodů opustit. V roce 2009 napsal knihu Resistance. The Essence of the Islamist RevolutionČesky (Odpor. Podstata islamistické revoluce). Publikuje na Substacku Conflicts Forum a v řadě předních médií včetně Global Research, The Unz Review, Eurasia Review, The Alt WorldČesky, Al MayadeenČesky a dalších. Je rovněž vítaným partnerem videorozhovorů u Andrew Napolitana, Chrise Hedgese, Glena Diesena a jiných.