Mezinárodní | Disput

Film Vlny = propaganda, co nás probouzí

Přiznám se upřímně, že čím jsem starší, tím víc mi vadí dvě věci: výročí a volby – protože během nich se už tak hystericky rozštěpený národ ještě víc rozštěpí a už i jinak nedýchatelná atmosféra se stane vražednou. Zvlášť když do tohoto ohně ještě shora přilévají. Pro člověka, který už skoro tři desítky let pracuje v médiích a všímá si, odkud všude ten olej přitéká, je to ještě markantnější.

Tentokrát se výročím-rekordmanem stal 21. srpen. Logicky – je to ideální příležitost, jak připomenout, kdy v minulosti nám něco zlého provedli Rusové (přičemž je úplně zbytečné donekonečna připomínat neruskou národnost tehdejší skutečné i formální hlavy sovětského státu, velitele okupačního zásahu, ba i předavatele a akceptovatele zvacího dopisu, kteří byli shodou okolností všichni paradoxně z národa, kterému dnes – v konfliktu, který fakticky nemá žalobce ani soudce, jen nešťastné oběti – oficiálně fandíme).

Od roku 1948 se nic nezměnilo – až na to, že nyní izraelské výmluvy nefungují

Obsah:

ČTVRTÁ světová válka je již tady

Západní političtí a bezpečnostní představitelé si v mnohem větší míře než jejich „východní“ protějšky, jako je Rusko a Čínská lidová republika, neuvědomili, že hlavní silou na strategickém bojišti na počátku 21. století je psychologická oblast, přestože kognitivní rozměr dlouho zkoumali a investovali do něj dlouhá léta výzkumu. Úroveň výdajů na obranu je pouze malou složkou strategického úspěchu či neúspěchu. Veškerý úspěch či neúspěch je generován myslí a v žádné době nedávné historie to nebylo tak zřejmé jako dnes, kdy se formální konflikt během studené války a po ní stal menším faktorem měnící se globální rovnováhy sil.
…
Realita by neměla být zaměňována: „čtvrtá světová válka“ je v plném proudu a – stejně jako se o první světové válce rozhodovalo na „hřištích Etonu“, rozhoduje se o ní v městské a venkovské krajině, kde se masy „globalistů“ a „nacionalistů“ řadí a jsou ovlivňovány, posilovány nebo poráženy odstíny pojmů a obrazů, profesionálně nasazovaných na hřištích Harvardu a dalších hvězdně obsazených univerzit, kde je kognitivní rozměr konfliktů velmi jasný, ale těžko se dostává do řídících sálů s ovládacími knoflíky.

Achillova pata Ukrajiny

Proč oligarcha Achmetov požadoval mír prostřednictvím Zelenského?

Město Krasnoarmejsk (Pokrovsk) je nejdůležitějším logistickým bodem, z něhož probíhá zásobování jak jihodoněcké skupiny AFU, tak celé slavjansko-kramatorské aglomerace. Pokrovsk není jen křižovatkou. Je to největší železniční uzel v Donbasu.

Ztráta Pokrovského dolu a továrny je pro Achmetova něco jako „smrt Kostěje nesmrtelného“. A není vůbec překvapivé, že prý dal nedávno Zelenskému ultimátum – buď mírové rozhovory, nebo začne znovu naplno investovat do opozičních aktivit. V sázce je krach nebo život jeho podnikatelského impéria, které tak dlouho budoval.

Politici v Dystopialandu varují, že druhý kandidát způsobí dystopii

Na současných prezidentských volbách v USA je bizarní sledovat, jak politici v jedné z nejdystopičtějších civilizací, které kdy existovaly, varují lidi, že druhý kandidát je chce dovést do temné dystopie, kterou, podle strany, nazývají „komunismus“ nebo „fašismus“.

Politici ze srdce této tyranské noční můry varují, že pokud je nebudete volit, ocitnete se v zemi, která se proměnila v tyranskou noční můru.
A tak blábolí, že vás druhý kandidát chce zavést do nějaké děsivé dystopické budoucnosti, a doufají, že si nevšimnete, že už v ní jste.

Když prezidenti zabíjejí

Nějakou dobu předtím, než odstoupil z prezidentského klání, prezident Joe Biden tajně potvrdil svou vlastní, svévolně vytvořenou pravomoc zabíjet osoby v jiných zemích, pokud má CIA a její vojenské protějšky „téměř jistotu“, že cílem vraždy je člen teroristické organizace. Tuto normu vymyslela administrativa George W. Bushe v roce 2002.
…
Žádná osoba nesmí být z morálního hlediska z jakéhokoli důvodu vládou určena k usmrcení, pokud to není aktuálně nutné k tomu, aby aktivně nezabíjela nevinné. Ve výše uvedených případech byly prezidentské vraždy provedeny za účelem zastrašení politických oponentů, neboť civilní cíle byly bezmocné. A vrazi byli oslavováni jako hrdinové.

EU právě vyhlásila válku svobodě slova v Americe. Je čas se bránit

Před osmdesáti lety zahájila americká vláda kampaň válečných dluhopisů s obrazem umělce Normana Rockwella v boji proti autoritářské hrozbě z Evropy. Obrázek, který si vybrala, byl Rockwellův Freedom of Speech (Svoboda slova) zobrazující muže, který povstal, aby vyslovil svůj názor na zasedání místní rady ve Vermontu. Obraz shromáždil národ kolem toho, co Louis Brandeis nazval naším „nepostradatelným právem“.

Nyní je právě toto právo znovu pod útokem jiné evropské vlády, která si nárokuje právo cenzurovat to, co Američané smí říkat o politice, vědě a dalších tématech. Hrozbě ze strany Evropské unie se skutečně může podařit omezit americkou svobodu v míře, jakou si mocnosti Osy ani nedokázaly představit. Mohou vyhrát a naši vůdci k tomu zatím neřekli ani slovo.

2x z webu Larryho Johnsona, srpen 2024

Zoufalství ukrajinských orgánů a orgánů NATO se naplno projevuje v Kurské oblasti a v Záporožské jaderné elektrárně. Pokud čtete většinová média, jásají a oslavují „drtivé“ ukrajinské vítězství a naprosté ztrapnění Vladimira Putina. Má to jen jeden maličký problém – jsou to kecy.
…
Ukrajinský Zelenskyj se rychle snaží odvést pozornost od útoku na ZNPP tvrzením, že ho provedli Rusové. Dobrý pokus, Vladimíre. Možná bys měl omezit množství šňupání, které si cpeš do té své prázdné hlavy. Zelenskij a plánovači NATO se opět hrubě přepočítali a vsadili spoustu ukrajinských životů na polovičatý plán. Tohle ruskou odhodlanost neoslabí, to naopak rozpálí do běla rozpálené peklo. Kvůli této šílené operaci zemře více Ukrajinců.
…
…
Zdá se, že v Rusku se blíží ke konci případ Wagner Group vs. Ministerstvo obrany. Zhruba osm náměstků ministra obrany bylo zbaveno funkce a někteří z nich byli zatčeni. Obecnou stížností se zdá být korupce. Bývalý ministr obrany generál Šojgu byl po Putinově znovuzvolení přeřazen do funkce tajemníka Rady bezpečnosti. Nový ministr obrany Bělousov je civilista a pochází z ekonomického a podnikatelského prostředí.
…
Čína, Indie a Rusko čelí ve vztahu k USA stejnému problému jako Írán ve vztahu k Izraeli: Měly by následovat příkladu USA v podobě atentátů, převratů, barevných revolucí a ovlivňování voleb, nebo ne?

Únos Európy

Mocenský trojuholník H. Kissingera o vzťahoch medzi USA, ČĽR a RF (ZSSR) je všeobecne známy. Jeho kalkulácia na oslabenie ZSSR fungovala od začiatku 70-tych rokov. Problém nastal, keď Čína dosiahla taký vzostup, že sa stala jednou z globálnych veľmocí a teda konkurentom USA.
…
S. P. Huntington (anglické vydanie knihy v r.1996) k tomuto článku doplnil, že okrem paradigmy štátu funguje aj civilizačný prístup. Podľa toho nemusí prepuknúť vojna, ale Ukrajina sa s ohľadom na kultúrne faktory rozdelí na dve krajiny po civilizačnej zlomovej línii, ktorá oddeľuje pravoslávnu východnú Ukrajinu od uniatskej východnej Ukrajiny. Predpoklad, že tento rozpad bude síce búrlivý, lež menej krvavý ako v Juhoslávii, nevyšiel. O skutočných príčinách vojny na Ukrajine bolo v Slove uverejnených viac kvalifikovaných článkov, okrem iného aj od J. Mearsheimera.

Nerealistické vojenské iniciativy: USA podkopávají evropský obranný průmysl

Realizace obranného programu European Sky Shield Initiative (ESSI), zahájeného v září 2022 z iniciativy a pod záštitou Německa, nabírá v Evropě na obrátkách.

16. července se k účasti na tomto vojenském projektu přihlásilo #de# Švýcarsko. Dosud se programu ESSI účastní Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Spojené království, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko.

Přední členové NATO, včetně Francie, Itálie, Polska, Španělska a Turecka, však od účasti na ESSI upustili.

Proč se neutrální Rakousko připojilo k sankční politice EU vůči Rusku

Je známo, že tehdejší ministr zahraničí Sebastian Kurz v roce 2014 velmi silně vedl kampaň za zavedení sankcí proti Rusku, ale od této situace uplynulo hodně času a přesto neutrální stát jako Rakousko je stále v souladu se sankční politikou proti Rusku.

Chování proti národním zájmům je okamžitě odměněno strukturami v pozadí. Přestože Rakousko bylo vždy místem zprostředkování mezi rivaly v Evropě, s podporou sankcí proti Rusku se to radikálně změnilo. Již v roce 2014 bylo předkládáno jako příklad všem evropským politikům, jak je důležité sankce proti Rusku zavést.

Masové hroby, Vladimír Vysockij a my

Opovrhovať Rusmi a Ruskom je dnes predpísaná morálna povinnosť. Rusko vojensky napadlo suverénny štát. Ale opovrhovať Rusmi a Ruskom bola taká tichá povinnosť dávno predtým. Bratislavský Slavín býval toho svedkom – za Dzurindu, za Radičovej, za Matoviča i Hegera sa oprašovala revanšistická myšlienka: nie, to nie sú osloboditelia, ktorí skončili v spoločnom masovom hrobe, to sú vlastne „zachvatčiky“. Nebyť ich, mohli sme byť už vtedy Západ!
…
Vladimír Vysockij bol aj naším básnikom a spevákom, poznáme texty jeho piesní naspamäť. Pri každom výročí jeho smrti sa spomína najmä jeho rebelantstvo, jeho desaťročné manželstvo na diaľku s francúzskou herečkou Marinou Vlady, áno, aj jeho postihnutie alkoholom a morfiom, no už menej sa vie o jeho detstve.
…

Cenzura se stala byznysem a zákulisní hrou vlád a jejich bezpečnostních služeb

Když jsme téměř před čtyřmi lety zakládali Společnost pro obranu svobody projevu, naší hlavní obavou byla svoboda projevu na sociálních sítích. Obávali jsme se, že nadnárodní platformy s takřka monopolním postavením na trhu, kam se postupně přesunula velká část společenské diskuze i zpravodajství, by mohly zneužívat svoji moc k ovlivňování politiky umlčováním nepohodlných, přesto zcela legitimních, názorů. Díky tomu by mohly manipulovat s názory voličů, a představovat tak hrozbu pro samou podstatu demokracie.

Nicméně když se dnes někdo se mnou pustí do debaty na toto téma, což se stále děje velmi často, už jen mávnu rukou. Kéž by to byl tento rozpor, který představuje náš největší problém. Situace se změnila rychleji, než kdokoliv čekal. A změnila se bohužel k horšímu.

K českým podpůrcům slovenského Majdanu

Abych parafrázoval svůj oblíbený český film Pelíšky: Rozmohl se nám tady takový nešvar – osobnosti, které neprotestovaly, když se u nás doma děly (a dějí) věci stejné nebo horší, protestují proti tomu, co se děje v jiné zemi, kde ale svým protestem nemají co ztratit.

Kdyby se dnešní gymnazisti těsně před maturitou z dějepisu (ti jediní jsou z dnešní mládeže snad trochu v obraze) propadli v čase o padesát let, viděli by některé z těch, kteří toto pondělí podepsali petici „Je třeba podat ruku!“, jak spěchají na protestní akci a přistupují k řečnickému pultíku. „Protestujeme!“ znělo by tehdy, v roce 1974 pateticky z málo kvalitních reproduktorů: „Jsme proti umlčování kultury, proti odebírání slova umělcům!!“ Koho mají na mysli? myslel by si neobeznámený maturant z roku 2024. Hutku? Landovského? Kubišovou? Kunderu? Uhdeho? Juráčka? Chramostovou? Kohouta? Třešňáka? Exulanta Kryla? Nebo snad dokonce – samotného Havla?? Nevěděli by, že oficiální umělci české normalizace protestují proti tomu, že americké levicové písničkářce Joan Baezové letos pořadatelé zrušili turné po konzervativním americkém jihu. V tehdejší době se mezi prostým českým lidem téhle vysmívané logice, jak odvrátit pozornost od vlastních problémů prstem ukázaným na jinou světovou stranu, přezdívalo: Ale vy zase bijete černochy…

Ekonomická situace Západu

Před dávnými časy bývala Amerika kapitalistickou ekonomikou. Bankovní vklady se používaly k půjčkám, které rozšiřovaly výrobní kapacity. Amerika vyráběla své vlastní zboží a pěstovala své vlastní potraviny. Americká měna byla podložena zlatem a inflace neexistovala. Nové technologie, které do hry přivedly nové investice, zvyšovaly produktivitu práce a životní úroveň rostla. Zlepšování výrobních metod a rozšiřování produkce bylo návratné a přinášelo zisky.

Vlády dotovaly veřejné infrastruktury a vzdělání. To snižovalo dopravní náklady, tudíž výrobní náklady a ceny, a průmyslu a výrobě to zajišťovalo vzdělanou pracovní sílu. Jakožto obyvateli státu mi moje roční školné na Georgijské Technice vyšlo na asi 450 $.

Tento vysoce úspěšný způsob vedení ekonomiky nahradila úplně odlišná ekonomika, ta co máme dnes. Kdo za to může a jak k tomu došlo, to jsou příběhy, o kterých budu mluvit asi později, ale ne ještě v tomto článku.

Tři odpírači izraelské armády: ‚Nebudeme se podílet na genocidě‘

Tento týden se v náborovém středisku izraelské armády Tel Hašomer poblíž Tel Avivu přihlásili tři 18letí odpůrci vojenské služby z důvodu svědomí a prohlásili, že na protest proti okupaci a současné válce v Gaze odmítají nastoupit povinnou vojenskou službu. Yuval Moav, Oryan Mueller a Itamar Greenberg byli každý postaveni před soud a odsouzeni k počátečním 30 dnům ve vojenském vězení, které budou pravděpodobně prodlouženy. Další odpírači, kteří se od 7. října veřejně postavili proti povolání z politických důvodů – Tal Mitnick, Ben Arad a Sophia Orr – byli nedávno propuštěni poté, kdy si odpykali tresty vězení v celkové délce 185 dní, 95 dní a 85 dní.

Třetí plénum a jeho význam

Stojí za zmínku, že Jižní velitelství USA (SOUTHCOM) pečlivě sleduje realizaci čínských infrastrukturních projektů v regionu a s dokončením stavebních prací se otázka Chancay stává pro Washington stále důležitější. Začátkem března 2024 předložila šéfka SOUTHCOM, generálka Laura Richardsonová Výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů zprávu o zvýšených výzvách, kterým Spojené státy čelí v Latinské Americe. Richardson kladla zvláštní důraz na zvýšení obchodního a ekonomického vlivu Číny v regionu: od roku 2002 do roku 2022 se obchodní obrat mezi Čínou a zeměmi Latinské Ameriky zvýšil z 18 miliard dolarů na 450 miliard dolarů a do roku 2035 to bude 700 miliard dolarů. Vývoz z Peru do Číny v roce 2023 činil 23 miliard dolarů, což představuje nárůst o 300 % oproti 5 miliardám dolarů v roce 2010.

Obsah:

2x na téma Bangladéš

Obsah:

Ukrajinské válečné úsilí rychle směřuje k nicotě

Deník New York Times uvedl, že ruský ministr obrany Andrej Bělousov nedávno telefonoval ministru obrany Lloydu Austinovi, „aby mu předal varování, jak tvrdí dva američtí představitelé a další úředník, který byl o hovoru informován: Rusové zjistili, že se připravuje ukrajinská tajná operace proti Rusku, která má podle nich požehnání Američanů. Byl si Pentagon vědom tohoto spiknutí, zeptal se pan Bělousov pana Austina, a jeho potenciálu zvýšit napětí mezi Moskvou a Washingtonem?“

Austin zjevně popřel odpovědnost USA, ale učinil by tak bez ohledu na pravdu. Bělousovova otázka ukázala rostoucí riziko zástupné války Washingtonu. Bohužel, ujištění Bidenovy administrativy mají vzhledem k její převažující roli v konfliktu jen malou váhu. Americká přítomnost na Ukrajině byla na začátku velká a rostla spolu s konfliktem. Veřejná prohlášení o odpovědnosti za zabití ruských generálů a potopení ruských lodí účast Washingtonu potvrdila.

Ukrajinci utíkají z ČR pod hrozbou vydání armádě, Fialova vláda jim na sídlišti chtěla zavřít vodu

Fialova administrativa chtěla zavřít Ukrajincům vodu, aby potrestala Rusy. U nás na sídlišti občané UK i RF žijí v míru. Ruská Ukrajinka (znovu) vypráví.

Opětovný rozhovor (po dvou letech) s nejmenovanou pražskou Ukrajinkou, která vyrostla v Rusku a jejíž totožnost je autorovi i redakci známa. První část rozhovoru najdete zde. Nově mluvíme i s jejím manželem. Ukrytí jejich identity je z důvodu bezpečnosti. A to jak v České republice, tak i jejich rodiny v Rusku i na Ukrajině. Lze předpokládat, že pokud by si ruská či ukrajinská strana spojila jejich jméno s jejich příbuznými na svém území, měli by tito s tamními režimy problémy, které by mohly vyústit až k jejich pronásledování či uvězněni. Od současné české vlády se komunitě, v níž rodina žije (jak se ještě dozvíme) už také dostalo mírné šikany – ale anonymitu si manželé vyžádali výslovně z důvodů bezpečnosti své a svých blízkých ze strany ruského a ukrajinského státu.

Během 100 let byl ukrajinský nacionalismus proti Rusku použit 4x

„Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.“ Takto zní známý a bohužel zapomínaný výrok, jehož autorem je George Santayana. Možná všechny národy světa mají sklon zapomínat historickou zkušenost. A takto opakují staré chyby. Kdyby se na Ukrajině z historie země nevybíraly pouze jednotlivé právě „vhodné“ oblázky, ale zachovávala se celá mozaika, mohli si Ukrajinci všimnout, že kdykoliv se jim dostalo podpory odkudkoliv ze západně položených zemí, bylo to vždycky a bez výjimky pouze v souvislosti s některou „západní“ válkou proti Rusku. Nikdy jinak!

Sionismus na pokraji: Válka v Gaze po Netanjahuovi

Politickým analýzám na toto téma už nějakou dobu dominuje představa, že izraelskou válku v Gaze v podstatě vede a udržuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve vlastním zájmu. Tento názor je často udržován při životě veřejným míněním v Izraeli. Většina průzkumů od začátku izraelské genocidy v Gaze naznačuje, že se drtivá většina Izraelců domnívá, že jsou Netanjahuova rozhodnutí motivována osobními, politickými a rodinnými zájmy.

Takový závěr je však příliš pohodlný a ne zcela přesný.

Venezuela – puč a BRICS

Obsah:

Jak se pozná dítě v nouzi ?

„Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“. Zajímá mě, co si o Herakleitově výroku myslí ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který se pokusu o řízení resortu spravedlnosti podjal již podruhé. Má smůlu: v době prvního mandátu mu nezbylo než stáhnout z poslanecké sněmovny předlohu zásadního reformního zákona o státním zastupitelství, když zjistil, že návrh je neprůchodný. Vznik návrhu zákona a jeho dopracování do předložené podoby předcházela široká veřejná diskuse, které se směla zúčastnit i laická veřejnost. Aspoň dílčí prvky neúspěšného návrhu se snad po mnohaleté pauze podaří teprve v současnosti uvést do života. Dnes Pavel Blažek usiluje o protlačení nového trestního zákoníku. Diskuse také probíhá, ale má spíše kabinetní charakter, neboť vývoj naší demokracie směřuje k vyloučení laické veřejnosti z debaty. Hlavně Pavel Blažek vůbec nemá jistotu, že do konce volebního období dospěje do cíle, protože v některých ohledech není názorově sjednocená vládní koalice a opozice má samozřejmě výhrady. Hrozí mu, že ukončí druhý mandát v pozici ministra, jenž dvakrát sedlal umírajícího koně.

4x Caitlin Johnstone (srpen 2024)

Obsah:

K 79. výročí Hirošimy a Nagasaki

Obsah:

Jak se mohou američtí patrioti poučit z kolapsu ukrajinské obrany?

Ve svém článku ‚Rusko ukrajinskou obranu přemůže, proč tedy nejsou mírová jednání‘ z května jsem vyložil své důvody k předpovědi blízkého zhroucení ukrajinské obranné frontové linie a rozsáhlých záborů území ruskými vojsky. Mým primárním argumentem od raných měsíců války bylo, že se Ukrajina pokouší skrývat ohromné ztráty živé síly a že ten podfuk bude nakonec odhalen. A co z toho vyplývá? Války vyhrávají muži a ne technologie DARPA, ani kufříky plné natištěných peněz.

Co nabízí porážka Německa

I tento srpen bude měsícem změn, zážitků a možností rozloučit se starým, každý po svém. Jeden se již rozhodl zabíjet na cizím území cizího občana, druhý se rozhodl zveřejnit článek v prestižním časopise o zabití vůdce atomové velmoci (o čemž bude příští článek), třetí se nemůže rozhodnout zastavit zabíjení vlastních občanů, protože ztratil kontrolu sám nad sebou.

Zabíjení má společného jmenovatele: strach na poli, jehož dva rozměry určuje pokušení a pokání.

Orbánův projev o stavu světa

Maďarský premiér Viktor Orbán každoročně pronáší v sedmihradském městě Tuschnad (Băile Tușnad, maďarsky Tusnádfürdő) projev, který svět sleduje s napětím. Letošní projev byl podle mého názoru druhým nejdůležitějším, který kdy pronesl.

To, co řekl letos, bylo důležité, protože předložil kompletní analýzu stavu světa, nastínil předvídatelný vývoj do roku 2050, lokalizoval místo Maďarska v tom všem a oznámil „velkou strategii“, s níž by Maďarsko mělo maximalizovat své šance na úspěch v tomto novém světovém řádu uprostřed epochálních změn naší doby – protože tyto změny jsou zároveň příležitostí.

Podle Orbána bude americká politika usilovat také o přilákání evropského finančního a hospodářského potenciálu do Ameriky. Již nyní lze pozorovat, že velké evropské společnosti raději investují v USA – mimo jiné proto, že se EU svou politikou sankcí „střelila do nohy“ a poškodila konkurenceschopnost Evropy.

O milostech prezidenta republiky

Pravomoc prezidenta republiky udělovat milost je obrovský dar. Prezident jím nabyl možnost mírnit křivdy, rozdávat štěstí. Prezidentská milost je nesystémové opatření, které otvírá prostor pro uplatnění odpuštění a soucitu, pro které v trestním řízení není místo.

Veřejnost při hodnocení prezidentů si mimo jiné všímá rozdílnosti způsobu, jímž jednotlivé hlavy státu svou pravomoc využívaly.

Už toho konečně nechte

Poslední masivní raketový úder na Ukrajinu z 8. července odhalil nový trend v náladách veřejnosti. Zatímco dříve po takovém ostřelování ukrajinské sociální sítě téměř jednomyslně požadovaly pomstu Rusku a pokračování války až do vítězství, nyní byla reakce jiná.
Samozřejmě se opět ozývaly výzvy k válce až do vítězství, a bylo jich mnoho. Zaznělo však také mnoho výzev, aby se úřady co nejdříve dohodly na míru.

„Potřebujeme ukončit válku? Jednoznačně! Desetitisíce našich občanů již zemřely, staly se invalidy. Ženy denně ztrácejí své nejlepší manžele, syny, rodiče. Už jsme toho ztratili tolik! Už jsme pocítili všechny důsledky války… Jako politik, jako vlastenec své země nechci, aby Ukrajina přestala existovat! Velmi bolestně prožívám každou naši ztrátu, každý život… Proto musíme udělat vše pro ukončení války na všech úrovních, při každé příležitosti! Právě konec války bude vítězstvím!“ – napsal poslanec Artem Dmytruk (dříve vyloučený ze „Služebníků lidu“) na svém kanálu Telegram.

Sankce jsou příčinou smrti

Rozhovor s Prof. Dr. Dr. hab. Alenou Douhan, expertkou na mezinárodní právo a zvláštní zpravodajkou OSN.

Zeitgeschehen im Fokus: V médiích neustále slyšíme o sankcích proti Rusku. Nikdy se ale nebavíme o tom, jak v důsledku toho trpí civilní obyvatelstvo. Jak hodnotíte tento režim sankcí?

Alena Douhan: Jako profesorka mezinárodního práva to posuzuji ze dvou stran. Musí existovat právní analýza, protože země, včetně EU, právní základ nikdy ani pořádně nezvažují. Nemůžete reagovat na chování jiných zemí nezákonnými prostředky. A z druhé strany – je velmi důležité hodnotit humanitární dopady jednostranně aplikovaných opatření.

50 rokov tureckej invázie na Cyprus a poučenie pre Ukrajinu

Pred približne 50 rokmi (20. júla 1974) začala protiprávna turecká invázia na ostrov Cyprus proti tamojšiemu suverénnemu štátu Cyperská Republika. Turecko obsadilo vyše 36% územia ostrova a dodnes ho protiprávne okupuje, hoci v roku 1983 formálne vyhlásilo Tureckú Republiku Severný Cyprus. Ide o najvýznamnejší zmrazený konflikt na území EÚ, ktorý sa dodnes nepodarilo vyriešiť. Cyprus sa napriek tomu rozvíjal ekonomicky celkom úspešne a to by mohlo byť zaujímavé aj pre niektoré ďalšie krajiny, kde prebieha vojnový konflikt.

Podobne ako pre Cyprus a Turecko, aj pre Ukrajinu v dohľadnom čase platí, že na nejakom definitívnom riešení s Ruskom sa nebude možné dohodnúť a potrvá desiatky rokov, než sa podarí zaceliť rany. Súčasne tiež platí, že predstava konečného víťazstva a vyhnania agresora bude na Ukrajine podobne nereálna ako v prípade cypersko-gréckej predstavy o vojenskom obnovení suverenity nad ostrovom. Ale kým sa bude hľadať riešenie za rokovacím stolom, nebudú sa aspoň kopiť hekatomby obetí na bojovom poli, ani odchytávať muži na uliciach odvodovými komandami.

Evropské Net Zero a zařízení budov

Evropská unie se chce do roku 2050 zbavit emisí CO₂ (Net Zero), což ovšem není tak snadné a jednoznačné, jak se nám přednáší.

Plyn CO₂ patří mezi základní molekuly, které umožňují život na naší planetě. V současné době se množství CO₂ v atmosféře pohybuje kolem 400 mg/l. Stávající premisa přitom je, že CO₂ je příčinou oteplování Země. Z historie je ovšem známo několik období ledových dob, kdy teplota klesla pod hodnoty, které velmi omezily život na Zemi. Podívejme se na celou tuto problematiku o něco blíže…

Zda a jak bychom případně upustili od závislosti na plynu, zatím nebylo ani na úrovni vlády zmíněno. Je ovšem třeba vzít v potaz, že na úrovní EU se tato otázka již řeší.
Lze proto předpokládat, že bude postupně nutno vybudovat vedle regulačních stanic plynu trafostanice. Současně se pravděpodobně budou muset zesílit kabelové rozvody a zkontrolovat vlastnosti vnitřních instalací pro výměnu sporáků, ohřívačů a kotlů, případně posoudit možnost použití tepelných čerpadel. Velmi pečlivě se musí zvážit proveditelnost jejich použití v plošné instalaci. Také je třeba provést hydrogeologický průzkum v případě, že se uvažuje o použití tepelných čerpadel voda/voda. Pokud se investor rozhodne pro využití zemníku jako zdroje tepla, musí si uvědomit, že na povrchu nad zemníkem bude snížená teplota, která se může projevit na růstu rostlin na povrchu.

A to nemluvíme o nutnosti vzdělání nových profesí, „převýchovy“ cechovních pracovníků a učňů, z nichž nejcitelněji to pocítí zřejmě elektro oblasti. Pokud tedy projdeme všechny důvody a potenciální problémy, je poměrně jasné, že abychom byli plně připravení vydat se „zelenou cestou“, měli bychom celé Net Zero odložit o nějakých třicet let, abychom na něj vůbec byli připravení technologicky.

LUK: 2x Jiří Jírovec

Jiří Jírovec: Z dopisu poslanci
Vidím svět, který je řízen lidskými zrůdami, nebo válečnými zločinci, chcete-li. Chtějí vládnout světu. Neexistuje pro ně ani žalobce ani soudce a tak jdou bezohledně za svým cílem. Mohou bombardovat a zabíjet kohokoli a kdekoli, když si umanou. K tomu stačí použít správnou nálepku k označení nepřítele. Takovou v Hitlerově Německu dostali Židé: žlutou hvězdu, aby se jim mohli ostatní včas vyhnout a neušpinili se od nich. Poslouží i nálepka terorismu, šikovná jsou obvinění z porušování lidských práv i kecy o demokracii.
…
Jiří Jírovec: Návrat do historie
Potřebujeme „pravdivou historii“, říkají „moderní badatelé“ a tak rozvíjejí ad absurdum slova „hnus“ a „devastace“, jimiž jakýsi Farský charakterizoval naši minulost. Hloupost spojená s propagandou a zákonem o protiprávnosti minulého režimu posunula naši minulost nejen mimo zákon, ale také mimo kontext dějin minulého století.

Dohody o obraně a bezpečnosti: ČR – Ukrajina, Ukrajina – Polsko

Obsah:

Nesnesitelná krutost Izraele

Obsah:

Čína je na Středním východě úspěšná, USA se nedaří

Čína zase jednou vstoupila na globální diplomatické jeviště a za neúčasti USA zprostředkovala průlomové dohody mezi palestinskými soupeřícími frakcemi. Po usmíření mezi hlavními velmocemi Středního východu, podepsaném Saúdskou Arábií a Íránem v březnu 2023 v Číně, tu teď máme „Pekingskou deklaraci“ mezi Hamásem a Fatáhem, podepsanou 23. července.

Irsko, Norsko, Španělsko a Slovinsko po vzniku strašlivé humanitární situace v obležené Gaze při neustálých útocích bez prostoru pro uprchlíky palestinskou státnost na základě hranic z roku 1967 uznaly. K evropským státům, které Palestinu uznávají, patří i Bulharsko, Kypr, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko, přičemž celkový počet takových členských států OSN je 147.

Chorvatsko, Černá Hora a genocida v Jasenovaci

Obsah:

Nahradí Indie Čínu jako vůdce počínajícího nezápadního mírového procesu na Ukrajině?

Indický WION v pátek s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje informoval, že premiér Módi plánuje koncem srpna návštěvu Kyjeva. To bylo překvapivé vzhledem k tomu, že si v polovině července Indie předvolala ukrajinského velvyslance, aby si stěžovala, že Zelenskyj veřejně urazil Módiho, když navštívil Rusko.

Analyzovali jsme, že když Ukrajina zaútočila na vůdce nejlidnatější země, riskovala ztrátu podpory globálního Jihu, ale pak se stalo něco zásadního, co kalkulaci Dillí změnilo.

Lidé umírají kvůli kovu

Od samého počátku bojů v Donbasu, tedy od roku 2014, bylo jasné, že kyjevský režim poslal svou armádu na východní Ukrajinu nikoli proto, aby, jak se tehdy vyjádřil, „chránila občany“ a „zachovala celistvost země“. Zástupci Západu měli pragmatičtější cíle v podobě zajištění přístupu svých zámořských pánů k nerostným zdrojům. Je pravda, že pokud se před několika lety v médiích probíralo téma těžby břidlicového plynu v Donbasu, pak po nedávném prohlášení Ulricha Bluma, ředitele Německého institutu pro lithium, se ukázalo, že zájmy Západu na východní Ukrajině jsou mnohem širší.

Proč se kolem lithia a dalších přírodních zdrojů vede tak urputný boj? Americký senátor Lindsey Graham (na seznamu Rosfinmonitoringu jako terorista a extremista) v červnovém rozhovoru pro CBS uvedl, že USA nechtějí dát ukrajinské nerostné suroviny Rusku. Uvedl, že tamní zásoby se odhadují na biliony dolarů.

Jestliže nyní pomůžeme Ukrajině, mohla by se stát nejlepším obchodním partnerem, o jakém jsme kdy snili, a kritická přírodní aktiva v hodnotě 10-12 bilionů dolarů by mohla být využita Ukrajinou a Západem, místo aby byla předána Putinovi a Číně,“ prohlásil senátor.
O jaká přírodní aktiva se přesně jedná? The Washington Post již v srpnu 2022 spočítal, že „Rusko převzalo kontrolu nad několika ukrajinskými ložisky nerostných surovin, jejichž hodnota se odhaduje na 12,4 bilionu dolarů.“

Americký vazal Německo se štěpí

„Německo musí zůstat kotvou stability Evropy,“ řekl kancléř Olaf Schoz poté, když jeho koalice před letními prázdninami schválila rozpočet.

Není přesně jasné, jak zamázla schodek ve financování zhruba 25 miliard euro. Neobtěžovala se totiž poskytnout podrobné vysvětlení.

Ministr financí Christian Linder byl asi zaneprázdněn jinými věcmi, jako že vystavil svůj obrázek, na kterém během nedávného vojenského cvičení třímá raketu Stinger.

Spekulační firma před atentátem údajně vsadila na propad 12 milionů Trumpových akcií

Obsah:

Kvantové technologie v RF a ČR

Obsah:

Byli jsme dobrovolníci v nemocnici v Gaze. To, co jsme viděli, je nevyslovitelné.

Ve Spojených státech by nás ani ve snu nenapadlo operovat někoho bez jeho souhlasu, natož podvyživenou devítiletou dívku sotva při vědomí v septickém šoku. Nicméně, když jsme viděli Juri, přesně to jsme udělali.

Netušíme, jak Juri v předoperačním prostoru Evropské nemocnice v Gaze skončila. Jediné, co jsme viděli, bylo, že měla na levé noze vnější fixátor – lešení z kovových kolíků a tyčí – a nekrotickou kůži na obličeji a pažích po výbuchu, který roztrhal její malé tělíčko na cáry. Pouhý dotyk přikrývek vyvolával výkřiky bolesti a hrůzy. Pomalu umírala, a tak jsme se rozhodli podstoupit riziko, že ji uspíme, aniž bychom přesně věděli, co najdeme.

„Ježíšikriste,“ zamumlal Feroze, když jsme jí smývali larvy do kbelíku, „to je teda dojebané dítě.“

Probuzení do reality: Ruská speciální vojenská operace světu ukázala slabost amerického obranného průmyslu

Desetiletí výroby zbraní spíše k prodeji než k boji a bojů ve „válkách“ s nízkou intenzitou přetvořila americký vojenskoprůmyslový komplex na síť zbytečných startupů.

Na internetu denně obíhají videa ukazující ruské vojáky sestřelující západní drony používané ukrajinskými ozbrojenými silami. Jsou tam záznamy sestřelování loveckými puškami, kameny, klacky a i obyčejnými lahvemi na vodu, používané na Ukrajině proti americkým dronům. Západní drony lze zjevně sestřelit vším.

„Progresivní“ olympiáda bez Rusů, Bělorusů a klimatizace. (Zato s Davidem Černým, laureátem státní ceny Petra Pavla.)

Tak nám dnes začínají další reklamo-kšeftové slavnosti. A ještě k tomu v Macronově Francii…

Zatímco v minulosti se olympijské hry stávaly dějištěm velkorysých činů (například mexický prezident José López Portillo podmínil životně důležitou dodávku uhlí Kubě tím, že mu východněblokové ČSSR vydá Věru Čáslavskou, která se po svém zákazu živila jako uklízečka na pražských sportovištích a byl jí odebrán pas), dnes David Černý (lidovým humorem zvaný „národní umělec D. Č., laureát státní ceny P. P.“) vyměnil zamítnutou sochu onanisty na pražském Národním divadle (Národní se vzácně pochlapilo!) za to, že vytvoří Věru Čáslavskou před českým olympijským domem. O dnes už celonárodně známých nástupových „národních“ kostýmech českého týmu od Liběny Rochové ani nemluvě. Vůbec nejlépe je charakterizoval můj kolega z Krajských listů Bruno Solařík (autor sobotní historicko-etnografické rubriky Pátrání B. S.) svým symbolickým sloganem: „Modrou krev na sobě nezapřeš. Učební obor řezník-uzenář, Paříž 1793.“

Když je podpora Izraele povinností: Mění Gaza Západ?

Mnoho bylo napsáno o politických zemětřesení v Británii a Francii, z nichž první vyústilo v drtivou porážku Konzervativní strany a druhé v přemožení krajní pravice převážně levicovou koalicí.

Nebyly to však jediné důležité výsledky všeobecných voleb ze 4. a 7. července ve dvou nejvlivnějších evropských zemích.

Dalším důležitým, ne-li bezprecedentním výsledkem, byl ústřední význam palestinské věci v politických diskursech v Londýně a Paříži, které jsou ve skutečnosti pouze odrazem větších změn probíhajících na celém evropském kontinentu a v jeho politice.

Proč chtějí zabít Trumpa

V souvislosti s konfliktem mezi Trumpem a „hlubokým státem“, který dospěl až ke krveprolití, na sebe upozorňuje takzvaný „Projekt 2025“ – strategie hlubokých reforem ve Spojených státech, kterou předložila konzervativní The Heritage Foundation.
Právě tímto projektem strašil Biden své voliče pouhý den před střelbou v Pensylvánii. Je opravdu tak děsivý?

Cílem Projektu 2025 není podle prohlášení nic menšího než „dekonstrukce administrativního státu“ ve Spojených státech. Tedy téhož Deep State, který zapletl Trumpa do jeho prvního funkčního období a který, jak je nyní jasné, umožnil – ne-li přímo zorganizoval – střelbu v Butleru 13. července.

V historickém rozsudku ICJ prohlašuje izraelskou okupaci za nezákonnou, vyzývá k evakuaci osad a reparacím

Mezinárodní soudní dvůr prohlásil izraelskou okupaci Západního břehu a východního Jeruzaléma za nezákonnou, osady musí být evakuovány, Palestinci musí být odškodněni a musí jim být umožněn návrat na jejich území.

« Starší příspěvky

Další příspěvky »

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře