Je to oficiální: Opuštění Ukrajiny ze strany USA je blízko

(Al Mayadeen English; Illustrated by Batoul Chamas)

Časopis TIME zveřejnil 19. ledna překvapivý článekČesky, který plně potvrzuje to, co disidentští, protiváleční akademici, aktivisté, novináři a pozorovatelé tvrdí již dlouho. USA měly vždy v úmyslu opustit Ukrajinu poté, když zemi připravily na zástupnou válku s Ruskem, a nikdy neměly chuť ani úmysl pomoci Kyjevu Moskvu porazit v konfliktu, natož dosáhnout jeho maximalistických cílů, jimiž je znovuzískání Krymu a obnovení hranic země z roku 1991. Že tuto nezpochybnitelnou skutečnost konečně potvrdil významný mainstreamový zdroj, je převratná událost.

Už jen krátký první odstavec článku TIME je plný výbušných odhalení. Uvádí, že když v únoru 2022 zástupná válka vypukla, tehdejší prezident Joe Biden „stanovil tři cíle americké reakce“ – a „vítězství Ukrajiny mezi nimi nikdy nebylo“. Navíc fráze často opakovanáČesky aparátčíky Bílého domu, že Washington bude Kyjev podporovat „tak dlouho, jak bude třeba“, nebyla nikdy míněna doslova. Místo toho šlo jen o „záměrně vágní“ newspeakČesky, z něhož žádný časový rámec, a dokonce ani výsledek nevyplýval.

Eric Green, člen Bidenovy Rady národní bezpečnosti, který na politiku vůči Rusku dohlížel, uvádí, že USA „záměrně… nedaly prezidentu Volodymyru Zelenskému žádný slib“, že „získá zpět všechna území, která Rusko okupovalo“ od počátku konfliktu, „a už vůbec ne“ Krym nebo odloučenéČesky republiky Doněckou a Luganskou. Bílý dům se podle něj domnívá, že „to není v silách Ukrajiny, a to ani s robustní pomocí Západu“. Bylo dobře pochopitelné, že pokud se o to pokusí, takové snahy „nebudou pro Kyjev v konečném důsledku úspěšné“.

Bidenova administrativa prý měla na Ukrajině tři klíčové cíle, kterých podle TIME všech „dosáhla“. Nicméně „úspěch“ na těchto frontách „poskytuje malé uspokojení dokonce i některým nejbližším spojencům a poradcům“ bývalého prezidenta. Green byl citován, že údajné vítězství Washingtonu na Ukrajině je „bohužel takovým úspěchem, ze kterého skvělý pocit nemáte“, a to kvůli „utrpení Kyjeva“ a „tolika nejistotám ohledně toho, jak to nakonec dopadne“.

„Přímý konflikt“

Jedním z cílů bylo „vyhnout se přímému konfliktu mezi Ruskem a NATO“. Jako zázrakem, navzdory tomu, že USA a jejich spojenci jasně stanovené červené linie Moskvy v otázce pomoci Kyjevu, poskytování zbraní a další podpory Ukrajině důsledně překračují, což sám Biden v březnu 2022Česky výslovně a vehementně vyloučil s odůvodněním, že by to mohlo vyvolat třetí světovou válku, a dávají zelenou nebezpečně eskalačním úderům hluboko uvnitřČesky ruského území, se zatím totální horká válka nekoná. Na této frontě snad lze říci, že bývalý prezident zvítězil.

Nicméně další „bylo, aby Ukrajina přežila jako suverénní, demokratická země, která může svobodně usilovat o integraci se Západem“. Tato vyhlídka se den ode dne zmenšuje, protože frontová linie zástupné války neustále balancuje na hraně totálního kolapsuČesky. Kyjevu hrozí konečná a zřejmě nevyhnutelná porážka určitého rozsahu, přičemž konflikt bude pravděpodobně urovnán výhradně za podmínek Ruska a Zelenskij – nebo kdokoli, kdo ho nahradí – nebude mít žádnou vyjednávací pozici, která by stála za řeč. V prosinci 2024 časopis Empire House Foreign Policy dokonce otevřeně obhajovalČesky vyloučení Kyjeva z případných mírových jednání.

Biden také „chtěl, aby USA a jejich spojenci zůstali jednotní“. Právě tento cíl se zřejmě nejvíce nepodařilo naplnit, a to zcela spektakulárně. Jak tento novinář opakovaně zdokumentovalČesky, britské zpravodajské služby důsledně usilovaly o eskalaci zástupného konfliktu do totální války mezi Západem a Ruskem a podporovaly Kyjev v jeho maximalistických cílech, a to až do té míry, že za tímto účelem tajně plánovaly velkolepé operace a cvičily Ukrajince k jejich provádění. Podle uniklých dokumentůČesky je prvořadou ambicí Londýna „udržet Ukrajinu v boji za každou cenu“.

Západní média přiznávajíČesky, že ukrajinská nešťastnáČesky invaze do ruské Kurské oblasti v srpnu 2024 byla ve všech ohledech britskou operací. Londýn poskytl Kyjevu obrovské množství vybavení, které bylo pro toto úsilí „klíčové“, a „úzce“ radil svým ukrajinským protějškům ohledně strategie. Cílem bylo odlákat ruské síly z Donbasu a posílit vyjednávací pozici Kyjeva, což se na obou frontách ukázalo jako ohromný trapas. Za vpádem však stál širší, zákeřnější cíl.

Británie svou zásadní roli v kurském nezdaru otevřeně a horlivě inzerovala, aby doma posílila veřejnou podporu pro pokračování zástupné války a „přesvědčila klíčové spojence, aby více pomáhali“. Jinými slovy, normalizovat otevřené zapojení Západu a vyvolat „přímý konflikt“, kterému se Bidenova administrativa tak ráda vyhnula. Londýn byl také v čele nátlaku na členské státy NATO, aby Ukrajině povolily používat ze zahraničí dodané zbraně a materiál dovnitř Ruska, což by mohlo podobně vyvolat jejich dlouho požadovanou horkou válku proti Moskvě.

Několik západních zemí – včetně USA – takové svolení nabídlo. Přesto Rusko na údery hluboko uvnitř svého území důsledně reagovaloČesky těžkými protiútoky, které Kyjev nebyl schopen odrazit. Mezitím byla výzva Londýna jeho spojencům, aby se otevřeněji zapojili do zástupné války, zjevně odmítnuta. V listopadu 2024 také provládní deník Ukrajinska pravda zveřejnil překvapivé vyšetřováníČesky, které forenzně podrobně dokumentovalo, jak byla operace Krynky v období říjen 2023 – červen 2024, vedená à la Kursk, v podstatě britská.

O této devítiměsíční akci, o níž dnes ukrajinští představitelé raději nemluví, se vlna za vlnou pokoušela zajistit předmostí ve vesnici u řeky v Ruskem kontrolovaném Chersonu. Špatně připravení vojáci při pokusu dostat se do Krynky zemřeli pod neúnavnou dělostřeleckou, dronovou, plamenometnou a minometnou palbou. Z těch, kteří noční můru přežili, pak většina zahynula pod neustálou a stále stupňovanou palbou v podmínkách bažin. Ruský nápor byl tak neúprosný, že evakuace obětí nebo zásobování jednotek i základními zásobami se dostalo na hranici možností.

Ti, kdo přežili katastrofu v Krynkách – jednu z absolutně nejhorších ve vojenské historii – a kteří hovořili s deníkem Ukrajinska pravda, prozradili, že se doufalo, že předmostí „změní pravidla hry“, otevře druhou frontu konfliktu a umožní kyjevské invazní námořní pěchotě pochodovat na Krym a připravit půdu pro totální vítězství v zástupné válce. Doufali, že se jim podaří zopakovat vylodění v Normandii v červnu 1944 – Den D. Je až příliš snadné si představit, jak britská rozvědka takovými fantaziemi zaplňuje hlavy svých ukrajinských frekventantů.

„Uklidněte se“

Přesuneme-li se do současnosti, Británie a Francie otevřeně diskutují o vyslání „mírových sil“ na Ukrajinu, aby „pomohly podpořit“ jakékoli „poválečné urovnání“ mezi Kyjevem a Moskvou. Stalo se tak poté, když v únoru 2024 francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl formální vysláníČesky sil své země na Ukrajinu, aby postup Moskvy zastavily. Návrh byl obratem stažen a zapomenut, když ruští představitelé dali jasně najevo, že každý francouzský voják vyslaný na frontu bude bez váhání zabit a Paříž se ve válce může formálně stát bojující stranou.

Vypadá to, že „mírový“ plán pravděpodobně postihne stejný osud. Dne 20. ledna, shodou okolností či nikoliv v den inaugurace Donalda Trumpa, zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa, vytvořené CIA, vysvětlující příručkuČesky o tom, proč by vyslání evropských vojáků na Ukrajinu bylo „neúspěšné“. Mimo jiné proto, že Rusové jednoznačně vítězí, a proto je nepravděpodobné, že by nabídli mnoho ústupků a zejména že by dovolili cizím vojákům obsadit území Kyjeva. Navíc „Moskva jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN může jakoukoli mírovou misi zablokovat“.

Jako by vzkaz Londýnu a Paříži nebyl dostatečně důrazný, o dva týdny dříve pronesl Trump na tiskové konferenciČesky ve svém letovisku Mar-a-Lago řadu poznámek, v nichž zopakoval svůj závazek zástupnou válku ukončit. „Budeme se muset s Ruskem dohodnout,“ prohlásil. Pozoruhodné je, že prezident vyjádřil pochopeníČesky pro „do kamene vytesané“ odhodlání Moskvy Kyjev do NATO nepřipustit, varoval, že situace „by mohla eskalovat a být mnohem horší“, a vyjádřil naději, že by konflikt mohl být ukončen do šesti měsíců.

Pozoruhodné je, že Zelenskij nebyl pozván na Trumpovu inauguraci. V rozhovoru pro Newsweek 6. ledna ukrajinský prezident – který se obvykle mezinárodním radovánkám nikdy nevyhýbá – uvedl, že se nemohl zúčastnit, protože to „během války“ nebylo „vhodné“. Zábavné je, že Trumpův syn Donald mladší Zelenského vyprávění vyvrátil a prohlásil, že on – „jakýsi podivín“ – o pozvání „třikrát výslovně požádal“, a „pokaždé byl odmítnut“.

Pro Berlín, Kyjev, Londýn, Paříž a NATO v širším slova smyslu nemůže být nápis na zdi jasnější. Bez ohledu na to, jaké sny mohou o dalším udržování zástupné války mít – a Velká Británie nedávno podepsala s Ukrajinou 100leté partnerství, v jehož rámci bude „zkoumat“ možnost vybudování vojenských základen na jejím území – všichni nakonec zůstávají imperiálními vazaly, jejichž existence je zcela závislá na finanční a vojenské podpořeČesky USA. S výjimkou velkého incidentu pod falešnou vlajkou může být Trumpovo poselství v prostředí vojenské aliance jedině přijato.

Kit Klarenberg je britský investigativní novinář žijící v Bělehradu. Má vlastní blog Global DeliquentsČesky a píše pro server The GrayzoneČesky, jeho příspěvky publikují servery jako Covert Action MagazineČesky, Global Research, ScheerpostČesky, The Electronic IntifadaČesky Sri Lanka GuardianČesky a dlouhá řada jiných. Zabývá se rolí zpravodajských služeb při utváření politiky a ovlivňování vnímání veřejnosti. V květnu 2023 byl zatčen a vyslýchán pro podezření, že Greyzone poskytl ruské FSB materiály o naverbování dvou budoucích útočníků 11. září CIA, britských plánech na zničení Kerčského mostu a další odhalení.