USA se budou snažit přimět Evropu, aby splnila Putinův požadavek zastavit vyzbrojování Ukrajiny

Analýza The US Will Struggle To Get Europe To Abide By Putin’s Demand To Stop Arming Ukraine vyšla na Substacku Andrew Korybka 27. března 2025

Oficiální interpretace KremluČesky posledního Putinova telefonátu s Trumpem opakuje Putinův požadavek, že se „úplné zastavení poskytování zahraniční vojenské pomoci a zpravodajských informací Kyjevu musí stát klíčovou podmínkou pro zabránění eskalaci konfliktu a dosažení pokroku směrem k jeho řešení“. Trumpovo dočasné pozastaveníČesky pomoci dokazuje, že má politickou vůli zastavit ji nadobro, pokud z jednání s Putinem dostane, co chce, ale Evropané jsou jiný příběh.

V pondělí na schůzce kabinetu řeklČesky ministr zahraničí Marco Rubio Trumpovi před koncem 12hodinovýchČesky rusko-amerických rozhovorů v Rijádu, že „jsme [navzdory] překážkám z jiných zemí pokročili“, což byla pravděpodobně narážka na válečné štvaní Evropanů. I když je záměrně vágní, mohl se velmi dobře zmiňovat o plánech EU a Spojeného království pokračovat ve vyzbrojování UkrajinyČesky navzdory Putinovu požadavku, aby vyzbrojování přestalo, jako jedné z jeho nejdůležitějších podmínek míru.

PolskoČesky, RumunskoČesky a Černé mořeČesky v sestupném pořadí slouží jako vstupní body pro zahraniční zbraně na Ukrajinu, nad kterou USA nemají plnou kontrolu. Společně provozují logistický uzel Rzeszow v jihovýchodním Polsku, přes který prochází odhadem 90–95 % všech zbraníČesky na Ukrajinu, ale když se USA stáhnou, může toto zařízení fungovat i nadále. Podobná situace je s nově vybudovanou rumunskou „moldavskou dálnicí“Česky pro usnadnění přepravy zbraní z řeckých přístavů na Ukrajinu.

Americká armáda provozuje společně pouze místní přístavní zařízení v Alexandroupolis, přičemž na „moldavskou dálnici“ nemá žádný přímý vliv, obě mohou fungovat i bez ní. Pokud jde o Černé moře, nová dohoda o obilíČesky, o které USA vyjednávají s Ruskem, by mohla vést buď k mezinárodním kontrolám nákladu za účelem odhalování obchodu se zbraněmi, anebo pro tento obchod vytvořit věrohodnou zástěnu. V každém případě, stejně jako u předchozích dvou, jde o to, že se na tuto trasu mohou spolehnout i ostatní kromě USA.

Je nepravděpodobné, že by Trump pohrozil ekonomickými sankcemi proti nominálním spojencům NATO, jejichž země ve vyzbrojování Ukrajiny pokračují, i když se sám rozhodne ji definitivně zastavit v rámci série pragmatických kompromisů, které s Ruskem o udržitelném ukončení konfliktu vyjednává. Jediný scénář, ve kterém by mohl přimět Kongres ke schválení dalšího zbrojního balíčku, by byl, pokud Rusko svou pozemní kampaň za regiony, které prohlašuje za ruské, výrazně rozšířilo, jak bylo diskutováno zdeČesky.

Dokud se tak nestane, americká pomoc z Bidenovy éry brzy dojde a Ukrajina pak bude zcela závislá na evropské pomoci, ale není jasné, zda by toto její drastické omezení (také s ohledem na již značně vyčerpané zásobyČesky) Rusku stačilo k zastavení nepřátelství. Putin by s tím mohl souhlasit jako součást řady pragmatických kompromisů, které s Trumpem vyjednává, nebo může od svého protějšku požadovat, aby na Evropany vyvíjel větší tlak, aby šli v jeho stopách.

Trump by měl v druhém scénáři svázané ruce, jak bylo právě vysvětleno, ale mohl by také Evropanům navrhnout, aby místo toho vybavení, které chtějí na základě svých závazků „bezpečnostní záruky“Česky vůči Kyjevu poslat na Ukrajinu, uskladnily v Polsku a Rumunsku. Souvisí to s dvoustrannými pakty uzavřenými v loňském roce, ve kterých velké země jako Spojené království, Francie, Polsko, Itálie a samotné USA v podstatě souhlasily s obnovením stávající úrovně podpory Ukrajině, pokud nepřátelské akce znovu vypuknou.

Ať už by Evropané poslali na Ukrajinu jakékoli zbraně, přerušení americké pomoci by to nekompenzovalo, takže by své vybavení přiváželi ke zničení za jediným účelem, oddalovat nevyhnutelné politické řešení konfliktu, kdy by Rusko mohlo dokonce získat více území. Pokud bude válka pokračovat, dával by Putin samozřejmě přednost tomu, aby NATO v blízkosti ukrajinských hranic nic pro rychlou přepravu neskladovalo, ale Rusko nemůže kontrolovat, co na svých území dělají.

Trump a jeho tým by proto udělali dobře, kdyby Evropanům tyto body sdělili, aby ukrajinský mírový proces usnadnili. Putin možná nebude s příměřím nebo klidem zbraníČesky souhlasit, dokud budou Evropané ve vyzbrojování Ukrajiny pokračovat. Což by z jejich strany každopádně bylo marné, jen by plýtvali zbraněmi, které by se daly lépe využít jinak, pokud by nepřátelství znovu vypuklo a USA svou předchozí úroveň podpory Ukrajině obnovily. Tento navrhovaný kompromis by mohl vést k průlomu.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky.