Evropská idiokracie přichází do temnoty

Esej Europe’s idiocracy goes to the dark side vyšel na Substacku Alexe Krainera 30. března 2025

V roce 2022 pózoval ukrajinský prezident Zelenskyj na focení v olivově zeleném tričku s bizarním designem s nápisem: „Pojď na temnou stranu… Ovládni, nebo zemři“. Tehdy jsem přemýšlel, kdo považuje za vhodné taková hesla vůbec vymýšlet, natož aby je měl na prsou ukrajinský prezident. Focení zajistil britský PR tým. Na sociálních sítích o tom tehdy vyšla krátká dokumentární zpráva (zde je klip na YouTube).

Dennis SmallČesky, editor v Executive Intelligence ReviewČesky, to komentoval takto:

Připomeňme si, že Zelenskyj je herec… dostává řádky k přečtení. Lidé poskytující tyto řádky panu Zelenskému jsou dvě firmy pro styk s veřejností (PR) v Londýně, které spolupracují s Ukrajinci na vytvoření poselství přicházejícího od Zelenského, které je z velké části směrováno na Západ.

Výzva hry Clarion „pojď na temnou stranu“ byla pravděpodobně Zelenskému předána prostřednictvím těchto kanálů. Zavázal se a oslovil západní veřejnost s tímto poselstvím na hrudi. Představte si, jak by reagovala západní média, kdyby takové tričko na sobě měl Vladimir Putin. Ale pokud vás zve na temnou stranu Zelenskyj, je to všechno naprosto dobré a zdravé a není třeba poselství zpochybňovat. Domnívám se však, že to byl velmi významný okamžik, který by neměl být přehlížen.

Odhalení poslání a záměru

Zelenského tričko se nevyrobilo samo: někdo musel vymyslet jeho poselství a chtěl, abychom ho viděli. Dali si tu práci navrhnout ho a ujistit se, že ho má na sobě ukrajinský prezident při oslovování západního publika. Ta zpráva byla něčí nápad a nebyla to náhodná volba, ani to nebyl vtip. Bylo to odhalení poslání a záměru a jako takové by se to mělo brát vážně. Dnes můžeme vidět, že vedoucí evropské mocnosti výzvu následují, když společně a cílevědomě přijímají militarizaci a seriózní přípravy na válku.

Evropští idioti váleční jestřábi

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila svůj plán ReArm Europe s až 800 miliardami eur na vojenské výdaje. Vzápětí prosazuje německý kancléř Friedrich Merz neomezené půjčování siČesky na infrastrukturu a obranu. Ještě před nástupem do úřadu získal souhlas německého parlamentu pro fond 500 miliard eurČesky na financování obranných projektů. Ale to je jen začátek: Merz prosazuje ústavní dodatky, které by odstranily fiskální omezení dluhu a uvolnily masivní růst vojenských výdajů. V konečném důsledku by toto číslo mohlo vzrůst až na 1,7 bilionu eur. Německý dluh k HDP by to více než zdvojnásobilo, ze současných 62,4 % na přibližně 125 %. Kolik peněz je 1,7 bilionu eur? V Německu je to asi 20 400 eur na jednoho muže, ženu a dítě.

Rádi děláme párty a války!

Emmanuel Macron ve Francii chce poslat vojáky na Ukrajinu a posílit francouzský jaderný arzenál. Sní o hypersonických střelách, které by mohly nést jaderné hlavice směrem k ruským cílům. Na druhé straně kanálu je Keir Starmer posedlý vojenskou brannou povinností, vytváří „koalici ochotných“ proti Rusku a poskytuje Ukrajině stále více finanční a vojenské pomoci. Dokonce řekl, že rozmístění britských jednotek na Ukrajině je již „operační“Česky, ať už to znamená cokoliv.

Oslabení, vyčerpání Ruska

Ale jaký je smysl celé té krušné práce? Ani evropští lídři nejsou tak pomatení, aby si mysleli, že mohou porážku Ukrajiny zvrátit nebo Rusko svými slabými armádami porazit. Místo toho prostě chtějí, aby válka pokračovala, v naději, že Rusko oslabí a vyčerpají s výhledem na svržení vlády Vladimira Putina. No, uvidíme, jak to půjde…

Rusko vede válku na Ukrajině již více než tři roky. Když začala, ozbrojené síly Ukrajiny byly největší a nejsilnější armádou v Evropě. Odhady její velikosti se různí, ale v rozhovoru pro německou televizní síť ARDČesky Zelenskij řekl, že: „...Máme 880 000 [vojáků]. Máme milionovou armádu“. V únoru 2022 byly tyto síly zcela nedotčené, všechny vycvičené a po zuby ozbrojené. Měly také plnou podporu kolektivního Západu. Společně se Spojenými státy stál se svými arzenály plnými zbraní a munice sjednocený za Ukrajinou. Pak, jakmile konflikt začal, zasáhli Rusko balíčkem bezprecedentních sankcí, odhodlaní rozvrátit jeho ekonomiku.

Ale nic z toho nefungovalo; Rusko neoslabilo, ale naopak mnohem posílilo. V nedávné přednášce na Hillsdale College poskytl bývalý Navy Seal a zakladatel Blackwater Worldwide Eric Prince ​střízlivé sdělení: „Za prvé, neposlouchejte ty idiotské politiky, kteří říkají, ano, degradovali jsme ruskou armádu. Ne,“ řekl Prince, „sežvýkali jsme spoustu materiálu. Ruská armáda se stala nekonečně chytřejší.“

Ruská armáda se stala nekonečně chytřejší

Například „Věc, ve které jsou Rusové velmi dobří, je elektronická válka“, která negovala účinnost nejpokročilejších západních systémů, jako jsou rakety Javelin, HIMARS a řízené dělostřelecké granáty Copperhead. Takové zbraně se často staly neúčinnými během týdnů od jejich zavedení na bitevním poli: „Funguje to týden nebo dva a Rusové přijdou na to, jak zablokovat navigaci nebo příkazové spojení, a věci oslepnou.“

Mezitím všechny bystré hlavy v NATO nebyly schopny přijít na to, jak s Rusy bojovat. Zpráva zveřejněná Royal United Services InstituteČesky (RUSI) uznala, že vyvíjející se taktika Ruska zanechává stratégy NATO ztracené. Stručně řečeno, ruská armáda kombinuje pěchotní operace s drony a klouzavými bombami v jakémsi „útočném trojúhelníku“, který paralyzuje nepřátelské jednotky za předními liniemi. Pěchota a dělostřelba jim brání v manévrování; drony nepřetržitě útočí a opotřebovávají uvězněné síly a klouzavé bomby je likvidují přesnými zásahy jejich opevnění. Pokud se ukrajinská armáda rozhodne držet statické pozice, stanou se terčem náletů klouzavých bomb; pokud se rozhodnou pro „flexibilní“ mobilní obranu, vystaví se útokům dělostřelectva a dronů.

Stále svůj meč brousí…

Na rozdíl od nesmyslných řečí západních médií ruská armáda nebyla degradována. Pokud vůbec něco, pak byla výrazně upgradována. Rusové se ze svých operací velmi strategicky a metodicky poučili. Zkušenosti z bitevních polí byly ve velení systematicky doplňovány, aby bylo možné studovat slabiny armády a potenciální zlepšení jejích operací. Eric Prince nabídl další názorný příklad:

Pokud byste v březnu nebo dubnu 2022 stříleli na Rusy dělostřelectvem, trvalo by jim hodinu a půl, než by přesně stříleli zpět. Teď to jsou asi dvě minuty, což znamená, že když na ně střílíte, raději naskočte do svého vozidle a stáhněte zadek, protože jinak vás dostanou.

Byl jsem v armádě vycvičen jako dělostřelec; pro dobře trénovaný a koordinovaný tým stačí dvě minuty na odpálení čtyř nebo pěti ran, ale bez času na opravu. Zasáhnout cíl prvním nábojem se může stát pouze štěstím: normálně vystřelíte, získáte zpětnou vazbu, zda byl výstřel příliš dlouhý, krátký, doleva nebo doprava, a podle toho upravíte zamíření. Pokud nestřílíte z minometů menší ráže, dvě minuty stačí na vystřelení několika ran, naději na šťastný zásah a útěk.

Pokud je pravda, co Eric Prince řekl, jsou důsledky skutečně docela ohromující. Znamená to, že se ruským jednotkám podařilo z velké části zneškodnit jeden z nejdůležitějších a nejúčinnějších prostředků moderní války. A nezapomínejme na ruské logistické operace a bezkonkurenční průmyslovou základnu produkující masivní množství munice.

Jejich dělostřelecké zbraně jsou navrženy tak, aby byly jednoduché, robustní a spolehlivé ve všech podmínkách bitevního pole, takže mohou střílet téměř 24 hodin denně, 7 dní v týdnu celé dny nebo týdny. Mají také nejlepší systémy protivzdušné obrany na světě, schopnosti elektronického boje a řadu hypersonických střel, proti kterým nemají západní armády žádnou obranu. Pak je tu ruská ekonomika, která nejenže dopadu všech západních sankcí odolala, ale zastiňuje výkonnost všech svých západních rivalů včetně Spojených států.

Snížit ztráty nebo při selhání zdvojnásobit?

Racionální tvůrci politiky by to všechno museli vzít v úvahu a rozpoznat ztracený případ a upravit kurz. To je to, co dělá nová administrativa ve Washingtonu. Ale evropská loď bláznů je odhodlaná, odhodlaná neúspěch zdvojnásobit bez ohledu na cenu. Musí to být definice idiokracie, protože starý kontinent vede do předvídatelné tragédie. Vznikne velký a mocný vojenský průmyslový komplex (MIC) – aliance velkých bank, vlády, armády a soukromých ziskových zbrojních korporací. Nebezpečnost tohoto vývoje zdůraznil americký prezident Dwight Eisenhower ve svém projevu na rozloučenou v lednu 1961.

Eisenhowerovo varování

Dnes stojí za to přemýšlet o jeho slovech, která předznamenávají budoucnost Evropy:

… byli jsme nuceni vytvořit stálý zbrojní průmysl obrovských rozměrů. K tomu se přidalo, že je tři a půl milionu mužů a žen přímo zapojených do obranného establishmentu. Ročně utrácíme na vojenskou bezpečnost více, než je čistý příjem všech korporací Spojených států.

 

Toto spojení nesmírného vojenského establishmentu a velkého zbrojního průmyslu je v americké zkušenosti nové. Celkový vliv – ekonomický, politický, dokonce i duchovní – je cítit v každém městě, v každém státním úřadu, v každém úřadu federální vlády. Uvědomujeme si naléhavou potřebu tohoto vývoje. Přesto nesmíme opomenout pochopit jeho vážné důsledky. Zahrnuje naši dřinu, zdroje a živobytí; taková je i samotná struktura naší společnosti.

 

Ve vládních grémiích se musíme chránit před získáním neoprávněného vlivu, ať už zamýšleného či nezamýšleného, ​​vojensko-průmyslového komplexu. Potenciál pro katastrofální vzestup nemístné moci existuje a bude přetrvávat.

 

Nikdy nesmíme dovolit, aby váha této kombinace ohrozila naše svobody nebo demokratické procesy. Nic bychom neměli brát jako samozřejmost. Pouze ostražití a informovaní občané si mohou vynutit správné spojení obrovské průmyslové a vojenské mašinérie obrany s našimi mírovými metodami a cíli, aby bezpečnost i svoboda mohly prosperovat společně.

Samozřejmě, že Eisenhowerova slova padla na hluché uší a katastrofální vzestup nemístné moci ve Spojených státech demokratické procesy a svobody skutečně vytlačil, vedl do jedné války za druhou, všude po světě, což způsobilo bídu doma a chaos v zahraničí. Evropští lídři se nyní záměrně vydávají stejnou cestou.

Stádo a (zlí) pastýři

Je důležité si uvědomit, že tyto změny představují také poučný moment, který by nám měl pomoci pochopit, co je pohání. Evropské ekonomiky uvízly ve zpomaleném úpadku, který si z velké části způsobily samy a který se může zdát nezastavitelný. Nezaměstnanost roste, protože malé a střední podniky čelí bankrotu po tisících a výrobní kapacity velkých korporací zahálejí nebo jsou přesouvány do Číny nebo Spojených států. V tomto kontextu budou vládou řízené rozsáhlé investiční programy přijaty jako pomoc k záchraně života.

Začátkem tohoto měsíce například generální ředitel Volkswagenu, Oliver Blume, otevřeně přivítal příležitost změnit využití některých výrobních kapacit společnosti a stát se výrobcem zbraní. Veřejné zakázky na obranu od vlády výkonnost společnosti posílí, takže je bez ohledu na povahu smluv vedení a akcionáři VW uvítají. Prospěch z toho budou mít i zaměstnanci: udržet si práci je určitě lepší než skončit na ulici.

Kumulativní efekt všech plánovaných výdajů vytvoří dočasný boom pro celou ekonomiku. Pokud by se plány výdajů kancléře Merze naplnily v plném rozsahu, mohly by posílit hospodářský růst Německa z 1 % na 2 %. Samozřejmě, že se mnoho politiků pokusí na rozjetý vlak naskočit a připsat si zásluhy za hospodářské oživení a všechna nová pracovní místa. Ale všechny tyto úvahy jen plynou z míst, odkud tato politika pochází. Politici, podniky a dělníci pouze reagují na pobídky, které budou potravním řetězcem kaskádovitě klesat. Ale kdo tento systém pobídek definoval a odkud pocházejí? Než se k tomu dostaneme, strávíme chvíli povídáním o černých dírách.

„Musí přijít prvek strachu.“

Podle Financial Times Friedrich Merz 28. února 2025, pět dní po německých volbách, obědval s úřadujícím ministrem financí Jörgem Kukiesem. Jak uvedl FT, budoucí kancléř „obdržel střízlivou instruktáž o stavu ekonomiky od pana Kukiese, který mu vysvětlil, že podle lidí znalých dat bude Berlín po dvou letech stagnace a dalších mračen, která se nad největší evropskou ekonomikou stahují, čelil během čtyř let rozpočtovému schodku ve výši 130 miliard eur a zmenšujícímu se potenciálu růstu.“ Šok a zděšení z tohoto odhalení Merze přesvědčily o naléhavosti „jednoho z nejostřejších obratů v nedávné politické historii“.

Pokud to FT zveřejnil, bylo to proto, že chtějí, aby to veřejnost věděla. Ale ten příběh zní nejasně povědomě… něco o černých dírách… Oh, správně, minulý rok Keir Starmer také těsně po svém zvolení zjistil, že Británie čelí rozpočtovému schodku ve výši 22 miliard liber – je to slavná černá díra v hodnotě 22 miliard liber. Jak to tedy je se všemi těmi černými dírami a jak to, že se o nich tito politici a mainstreamová média vyjadřují tak otevřeně? No, budou se na tyhle černé díry odvolávat, aby ospravedlnili krutá přísná opatření, která Merzova vláda na německý lid uvalí přesně tak, jak to dělá Starmer ve Spojeném království.

Financial Times to vše předznamenaly článkem s názvem „Evropa musí ořezat svůj sociální stát, aby vybudovala válečný stát“. Jeho autor, Janan Ganesh, vysvětlil, co je třeba udělat. V podstatě se musíme přezbrojit a připravit na válku. Jenomže veřejnost je příliš hloupá na to, aby to pochopila, takže musíme otočit knoflíkem bolesti, dokud se morálka nezlepší. Pan Ganesh říká: „Otázkou je, zda veřejnost bude souhlasit… Chronické nepohodlí nestačí. Musí přijít prvek skutečného strachu…“ ​To je docela pěkný způsob myšlení, takže se pojďme podívat, kdo jsou hlavní protagonisté těchto událostí.

Jak všechny ty lidi najdou?

Kdo řídí agendu?

Známá je i samotná skutečnost, že najednou jsou Británie, Francie a Německo společně s EU na palubě tohoto „ostrého obratu“ směrem k militarizaci a válečným přípravám. Připomíná to pandemii, kterou jsme měli v roce 2020, kdy téměř všechny vlády na světě nějak přijaly stejná nevědecká, nesouvislá a nesmyslná protiopatření.

A pak se ukázalo, že všichni k tomu byli motivováni podobným způsobem: nejprve byly jejich ekonomiky ochromeny karanténními opatřeními, a když se pak obrátili na MMF a Světovou banku s žádostí o nouzové půjčky, byly podmíněny tím, že všechny vlády zavedou stejná nesouvislá a nesmyslná protiopatření. V srpnu 2020 jsem o tom napsal článek s názvem „Covid 19: bankovní kartel řídí agenduČesky“.

Tehdy byl nepřítelem virus; dnes je nepřítelem Rusko, ale všichni hrdinové dramatu se hlásí do práce stejným šéfům, lidem, kteří ovládají finanční instituce, které jsou příliš velké na to, aby zkrachovaly. Vezměme si například nově zvoleného německého kancléře: býval předsedou představenstva BlackRock pro Německo. BlackRock má na Ukrajině velmi rozsáhlé investice.

Finanční astrolog Jörg Kukies je také bývalý bankéř: 17 let své kariéry strávil ve společnosti Goldman Sachs a působil také v představenstvech Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Mimochodem, fakt, že Kukies sloužil v ESM, je velmi výmluvný: tato nudně znějící instituce je naprostá legální ohavnost. ESM jsem rozebral v článku, který jsem publikoval minulý rok (viz vpravo).

Otisky prstů bankéřů prostě všude

Skutečně zjišťujeme, že mnoho z těchto vysoce postavených bankéřů nakonec utváří politiku západních vlád. Kompletní seznam by mohl být velmi dlouhý, ale podívejme se jen na několik dalších příkladů: francouzský prezident Emmanuel Macron je bývalý bankéř Rothschildů. Bývalý italský premiér Mario Draghi byl stejně jako Jörg Kukies bankéřem Goldman Sachs. Draghiho předchůdce Mario Monti byl také bankéřem Goldman Sachs, stejně jako nový kanadský premiér Mark Carney. Carney také sloužil jako guvernér Bank of Canada (2008-2013), odkud plynule přešel k vedení Bank of England (2013-2020). Působení Carneyho rozvrátilo kanadskou i britskou ekonomiku (totéž by se dalo říci o francouzské ekonomice pod Macronem a italské ekonomice po dvou Mariích z Goldman Sachs u kormidla).

Jak bankéři konají zázraky

Ve svém článku o pandemii z roku 2020 jsem trochu osvětlil prostředky a způsoby, kterými tito bankéři na vysoké úrovni ovlivňují sociální změny. Ale pan Carney prozradil recept způsobem, který stráví každý. V roce 2019 využil svou bohatou a rozmanitou sadu dovedností k úkolu zachránit planetu jako zvláštní vyslanec OSN pro opatření v oblasti klimatu a finance. V rozhovoru pro Bloomberg TV v listopadu 2020 Carney přesně vysvětlil, jak by zázraku záchrany planety dosáhl:

Potřebujeme transformaci celé ekonomiky… je to opravdu o hledání a transformaci plánů všech společností a podpoře těch, kteří jsou součástí řešení, a odebírání kapitálu těm, kteří jsou součástí problému .

To bylo ve skutečnosti velmi poučné prohlášení. Pan Carney připustil, že bankéři mohou rozhodovat a rozhodují o tom, kdo v našich ekonomikách úvěr získá a kdo ne. Jednoznačně se rozhodují při sledování svých vlastních zvolených programů, ať už jde o pandemie, očkování, digitální měnu centrálních bank, hmyzí potravu pro masy, záchranu planety před globálním oteplováním nebo záchranu světa před Rusy. Celá kaskáda pobídek, která formuje chování našich politiků, vedoucích podniků a pracujících lidí pochází od těch, kdo zaměstnávají lidi jako Carney, Macron, Merz a Kukies a dávají jim své rozkazy.

Pokud jste někdy přemýšleli, odkud se vzal mor větrných elektráren, proč byste měli jíst hmyz, proč vaše děti potřebují love parades nebo proč by vaši synové měli jít bojovat do válek, odpověď je téměř vždy, že to tak chtěla oligarchie půjčující peníze.

Monolitické a nelítostné spiknutí

Stejné mocenské struktury se již po staletí podílejí na každé lidské tragédii: byly hybnou silou mezi většinou, ne-li všemi, věčnými válkami, barevnými revolucemi, změnami režimů, atentáty a experimenty sociálního inženýrství, které jsme během svého života zažili. Ovlivňují tyto změny, jak vysvětlil Carney, tím, že podporují ty, kdo jsou součástí řešení, a odebírají kapitál těm, kdo jsou součástí problému. Nyní se rozhodli, že problémem jsou sociální státy a řešením je válečný stát. Podívejte se, jak už se všichni ostatní zařadili.

Svou temnou magií způsobují změny v „samotné struktuře naší společnosti“, před kterými nás Eisenhower varoval. Zahrnují „monolitické a nelítostné spiknutí“, před kterým nás John F. Kennedy varoval ve svém projevu k Národní asociaci vydavatelů novin v roce 1961. Jsou to oni, kdo téměř jistě nařídil jeho zabití. A o co jim jde? Carroll Quigley v knize „Tragédie a naděje“ napsal, že

Síly finančního kapitalismu měly dalekosáhlý cíl, nic menšího než vytvořit světový systém finanční kontroly v soukromých rukou, schopný ovládnout politický systém každé země a ekonomiku světa jako celku. … Růst finančního kapitalismu umožnil centralizaci světové ekonomické kontroly a využití této moci k přímému prospěchu finančníků a přímé újmě všech ostatních ekonomických skupin.

Výzva Clarionu: „Pojď na temnou stranu: ovládni nebo zemři“ je jejich volání. Není divu, že jsou to právě jejich přisluhovači jako Merz, Starmer a Macron, kteří na tuto výzvu zareagovali a nyní na tuto temnou stranu tahají celou Evropu. Jejich plánem je připravit nás na boj o ovládnutí nebo smrt. Samozřejmě plánují ovládat. Umírání je pro nás ostatní.

Co takhle se rozhodnout milovat, ne ovládat

Je čas, abychom byli stateční a velmi ostražití. Budou propagovat ekonomický růst, který nyní stimulují prostřednictvím vojenských výdajů. Také zvýší démonizaci Vladimira Putina a budou svalovat všechny neduhy našich společností na Rusko. Pokud to bude nutné, uchýlí se k velkolepým akcím pod falešnou vlajkou, aby vytvořili další masovou formační psychózu a přiměli nám, abychom souhlasili s jejich válkami a byli ochotni v nich bojovat. Jenže my nevychováváme naše děti k zabíjení a umírání v jejich válkách, ale k tomu, aby žily své životy v bezpečí, prosperitě a svobodě. Měli bychom zůstat ve světle a rozhodnout se milovat, ne ovládat.

Alex Sasha Krainer (*1970) je tržní analytik, výzkumník, obchodník a bývalý manažer hedgeových fondů. Narodil se a vyrůstal v bývalé Jugoslávii, roku 1987 strávil rok v Kalifornii, studium obchodu a ekonomiky dokončil ve Švýcarsku a odešel do Venezuely. Po bankovní krizi se vrátil do Chorvatska a vstoupil do armády, kde sloužil do roku 1995 během posledních fází chorvatské války. Po skončení vojenské služby pracoval u společnosti obchodující s ropou v Monaku a v roce 2000 se stal jejím rizikovým manažerem. V roce 2007 otevřel vlastní podnik v oblasti správy investic a během finanční krize v roce 2008 generoval pozitivní investiční výnosy. V roce 2011 nastoupil v Lee Robinson’s Altana Wealth. Je tvůrcem I-System Trend FollowČesky a vydavatelem denních investorských zpráv TrendCompassČesky. Jeho první kniha je Mastering Uncertainty in Commodities TradingČesky (Zvládnutí nejistoty v obchodování s komoditami, 2015), další Grand Deception: The Truth About Bill Browder, the Magnitsky Act, and anti-Russian SanctionsČesky (Velká lež: Pravda o Billu Browderovi, Magnitského zákonu a protiruských sankcích, 2017) byla po šesti týdnech na Amazonu zakázaná, poslední je The Trend Following BibleČesky (Trend sledující bibli, 2021). Má svůj SubstackČesky, investiční blogČesky a YouTube kanál, účet na X (Twitteru), píše analýzy pro Zero HedgeČesky a Linked In.