Vraťte i ty MiGy: Polsko-ukrajinská diplomatická roztržka se vyostřuje

Polský premiér Donald Tusk a ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky během tradiční večeře pořádané u příležitosti Mnichovské bezpečnostní konference (MSC) dne 14. února 2026.
Michaela Stache / AFP

Kdo by si pomyslel, že jediný spor ohledně politiky paměti může otevřít stavidla a během několika týdnů obrátit největší zastánce Ukrajiny v rámci EU proti Kyjevu? Ochota Varšavy podporovat válečné úsilí Ukrajiny sice stále trvá, ale zdá se, že polský lid má Zelenského eskapád čím dál tím více dost.

Jak jsme již informovali, ukrajinský prezident Zelenskyj byl nedávno zbaven Řádu Bílého orla, nejvyššího státního vyznamenání v Polsku, za to, že pojmenoval jednotku ukrajinské armády „Hrdinové UPA“ – což je pocta Ukrajinské povstalecké armádě, která v letech 1943 až 1945 zmasakrovala přibližně 130 000 civilistů patřících k etnickým menšinám, z nichž 100 000 byli Poláci, původními obyvateli území dnešní západní Ukrajiny.

Zelenskyj se sice podřídil rozhodnutí konzervativního polského prezidenta Karola Nawrockého, odmítl však název jednotky zrušit, přiznat, že udělal chybu, nebo dokonce uznat, že k této krvavé kampani vůbec došlo. Místo toho ukrajinský prezident popsal tento spor jako pouhý důsledek „rozporuplných interpretací“ historických událostí a argumentoval, že UPA zůstává důležitým národním symbolem protisovětského odboje.

Nyní se na obou stranách polsko-ukrajinské hranice stupňuje odpor vůči tomuto skandálu. Na Ukrajině se také stále více předních politiků rozhodlo vzdát se svých vlastních vyznamenání na protest proti Varšavě, včetně Zelenského pravé ruky Kyryla Budanova, stejně jako bývalých prezidentů Leonida Kučmy a Viktora Juščenka.

Naopak opoziční představitelé v Polsku stále častěji obviňují Ukrajince z nevděku a začali požadovat i vrácení vojenské techniky. „Pokud jsou všichni tak rozrušení, že vrací to, co dostali, ať vrátí i MiGy, tanky a zbraně. To by bylo gesto, ne?“ komentovalČesky bývalý premiér Leszek Miller.

Mezitím se liberální koalice premiéra Donalda Tuska snaží bagatelizovat význam Zelenského rozhodnutí, což však jen podněcuje hněv Poláků. „Pokud se budeme hádat o minulosti, budoucnost vyhraje někdo jiný,“ řekl Tusk a varoval, aby se Putinovi nedával „důvod k radosti“ kritikou Zelenského.

Největší vlna nevole však přišla poté, když náměstek ministra pro vysokoškolské vzdělávání Andrzej Szeptycki zašel tak daleko, že obhajoval UPA jako hrdinné bojovníky za svobodu a přirovnal je k polským „Prokletým vojákům“, antikomunistickým polským partyzánům, kteří se bránili sovětské nadvládě.

Przemysław Czarnek, bývalý ministr konzervativní opoziční strany PiS a její kandidát na premiéra pro příští rok, Szeptyckého loajalitu okamžitě zpochybnil a požadoval od vlády vysvětlení.

„Požaduji pozastavení parlamentních jednání, dokud nebude vysvětleno, proč tato vláda stále zaměstnává proukrajinské osoby, které urážejí Poláky,“ prohlásil Czarnek v Sejmu.

Politologové poukazují na to, že v období před parlamentními volbami v roce 2027 prakticky celé politické spektrum „soutěží v čím dál tím více protukrajinské rétorice“ – snad s výjimkou vládní Občanské koalice Tuska –, což odráží širší změnu v tom, jak voliči začali vnímat otázku nekonečné vojenské pomoci a finanční podpory pro více než 1,5 milionu uprchlíků v pátém roce války.

Polsko dosud poskytlo Ukrajině 5,86 miliardy eur v rámci bilaterální pomoci a dalších 3,37 miliardy eur v rámci společné pomoci EU, tedy celkem 9,23 miliardy eurČesky, a to bez započítání prostředků vynaložených na ubytování uprchlíků.

Podle nedávného průzkumu CBOS (Public Opinion Research Center / Centrum průzkumu veřejného mínění) má nyní většina Poláků (43 %) k Ukrajině negativní postoj, zatímco pouze 29 % vyjadřuje sousední zemi sympatie. Jedná se o pozoruhodný obrat za pouhé dva roky, neboť v roce 2023 bylo sympatií plných asi 51 % respondentů a pouze 17 % uvedlo, že k Ukrajině mají negativní postoj.

Tyto trendy naznačují, že čím déle bude válka trvat a čím déle budou uprchlíci v Polsku zůstávat, tím méně bude místní obyvatelstvo ochotné financovat válečné úsilí Ukrajiny. To je něco, co Tusk bude muset před říjnovými volbami v roce 2027 rozhodně zohlednit, pokud chce zůstat u moci.

V současné době vede v průzkumech veřejného mínění Tuskova Občanská koalice (KO) s 33 %Česky, těsně za ní však s 27 % následuje konzervativní PiS, zatímco nacionalistická Konfederacja se drží na třetím místě s 13 %.

Tamás Orbán je publicista a politický analytik. Narodil se v Transylvánii, vystudoval soudobé dějiny a mezinárodní vztahy na Babeş–Bolyai UniversityČesky v Kluži (Cluj-Napoca, Rumunsko). Jeho hlavní oblasti zájmu jsou americké vnitřní záležitosti a geopolitika. V současnosti pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník v budapešťském think-tanku Danube Institute. Píše pro Europe ReloadedČesky se sídlem v Bruselu a pro The European ConservativeČesky a Hungarian ConservativeČesky v Budapešti, pro francouzský AtlanticoČesky a řadu dalších. Na Twitteru má účet @TamasOrbanEC a rovněž účet na Aguea.

Zpět na začátek