Mechanistický omyl – Proč Západ tak často selhává v geopolitice

Asi před patnácti lety jsem napsal, že západní spoléhání se na pohled sekulární racionality již není adekvátním prostředkem k pochopení izraelsko-palestinského konfliktu. Už tehdy bylo zřejmé, že budoucnost regionu bude ve znamení válek, které budou stále více definovány náboženskými symboly: tj. Al-Aksá versus Třetí chrám.

Dnes zažívají USA doma hlubokou polarizaci, zatímco v zahraničí stále vedou konflikty, jejichž cíle se američtí vůdci snaží propojit s vykupitelskými narativy vytvořenými pro domácí boj (tj. potvrzováním memu „Mír skrze sílu“) prostřednictvím války proti Íránu. Americký establishment tak spojuje „vítězství“ v zahraniční válce jako prostředek k obnovení svého politického postavení doma i v zahraničí. Michael Vlahos nazývá tuto dualitu „vzájemně destruktivní dynamikou“.
To prakticky zaručuje, že Washington nebude schopen uvažovat o Íránu racionálně a zvolí nesprávnou taktiku.

WSJ: Německo se proměňuje na zbrojovku

Vzhledem k tomu, že se rozpadá jeho exportní model, Německo se přesouvá od automobilů k zbraním – a snaží se proměnit průmyslový úpadek v rozmach obranného průmyslu. Nyní, když se americké bezpečnostní záruky jeví jako méně jisté a Evropa spěchá s přezbrojováním, Berlín se profiluje jako páteř kontinentálního obranného průmyslu, píše „The Wall Street Journal“.
Po desetiletích, kdy byla země motorem evropského průmyslu, se nyní potýká s nejdelším obdobím stagnace od druhé světové války, protože bojuje s konkurencí z Číny a propadem poptávky. Reakce je stejně drastická jako krize: přetvoření průmyslové základny v arzenál Západu.

Mezinárodní právo nebo zahraniční vojenské základny: je třeba si vybrat

Válka Izraele, Spojených států a Spojeného království proti Íránu vyvolala zpochybnění mezinárodního práva. Dokonce i Rada bezpečnosti zapomněla na svou vlastní definici agrese. Vydala rozhodnutí, které je v rozporu s jejími vlastními zásadami. Taková situace nemá v historii obdoby. Všechny členské státy OSN si nyní musí vybrat mezi mezinárodním právem a systémem spojenectví, který vymyslely Spojené státy.

Před volbami a po volbách v Maďarsku

OBSAH:

  1. Branislav Fábry: Maďarské voľby 2026 a budúcnosť Európskej únie
  2. Andrew Korybko: O co jde v „bitvě o Maďarsko“?
  3. Andrew Korybko: Příčiny a důsledky Orbánova pádu
  4. Andrew Korybko: „Postupné předání vedení“ mohlo stranu Fidesz zachránit
  5. Štefan Nižňanský: Magyarov víťazný tanec
  6. František Škvrnda st.: Ťažká porážka Viktora Orbána

~~~~~~~~~~~~

Proč již Izrael nepodporuji …

Útočníci přišli za úsvitu a město rychle obsadili. Muži byli odděleni od žen a zastřeleni. Jeden z útočníků otevřel dveře jednoho z domů a našel tam stojícího starého muže. Zastřelil ho. ‚Udělalo mu to radost,‘ řekl později očitý svědek útoku.

Brzy bylo město prázdné – všech 5 000 obyvatel bylo buď zabito, nebo vyhnáno; ti, kteří přežili, byli naloženi na nákladní vozy a odvezeni do Gazy. Prázdné domy byly vypleněny. ‚Byli jsme velmi šťastní,‘ řekl poté jeden z účastníků. ‚Když si to nevezmeš ty, vezme si to někdo jiný. Nemáš pocit, že bys to musel vracet. Oni se už nevrátí.‘

Zní to jako příběh vytržený z titulních stránek dnešních novin, jeden z mnoha takových příběhů – příliš mnoho na to, aby se daly spočítat – popisujících zvěrstva páchaná na civilním obyvatelstvu izraelských měst a kibuců sousedících s pásmem Gazy ovládaným hnutím Hamás. Ale není tomu tak. Jedná se naopak o vzpomínky Yaakova Sharetta, syna Mosheho Sharetta, jednoho z otců Izraele, signatáře izraelské Deklarace nezávislosti a prvního izraelského ministra zahraničí a druhého premiéra. Yaakov Sharett vyprávěl o dobytí arabského města Bersheeba v roce 1948 izraelskými vojáky během izraelské války za nezávislost.

Kam dospěla epická zuřivost

OBSAH

  1. Strategic Culture Foundation: Británie má na rukou krev z masakru v Brjansku… je to pro Rusko signál, že se už nemusí držet zpátky?
  2. Lucas Leiroz: Je na čase, aby Rusko zvážilo rozšíření svých cílů?
  3. Ivo Šebestík: Objednavatelé krvavých zločinů zůstávají nepotrestaní

~~~~~~~~~~~~

Drony: Čína, Ukrajina, Saúdská Arábie, Írán

Obsah:

  1. South Front: Taktika „vyčerpání obrany“: Jak Čína proměňuje roje dronů v nástroj strategické dominance
  2. Martin Jay: Proboha! To Ukrajina právě nabídla Saúdům drony jako vojenskou pomoc?!
  3. PressTV: Íránské ozbrojené síly tvrdí, že americká kopie dronu Shahed byla použita k útokům pod falešnou vlajkou

Agresi schvalujeme jedině, pokud je svévolná

O tom, že se Spojené státy a Izrael dopustily další agrese proti zemi, která ani jednoho z agresorů neohrožovala, a tudíž proběhla v úplném rozporu s mezinárodním právem i samotnými principy humanity, snad není nejmenších pochyb. Tento útok na Írán, který se vlastně kromě všeho hrůzného (vražda více než 160 dívek, žákyň dívčí školy) stal pro celý svět varující součástí „mírových jednání“ v americkém stylu, jež probíhala s Teheránem, přinesl další názornou ilustraci toho, jak vlastně funguje úplně běžná americká strategie namířená proti vybraným obětem. A na jakém základě se potom odvíjí i náš „západní“ neuvěřitelný souhlas s něčím takovým.

Rozštěp u hegemona neznamená „polidštění“ americké politiky

Podstatné a pro evropské národy rozhodující je pochopení, že ačkoliv se politika hegemona mění v prioritách, její základní imperiální fundament zůstává absolutně beze změny. Nelze v žádném případě očekávat, že by došlo k něčemu, co bychom mohli snad nazvat „polidštěním“ americké politiky a jejích metod směrem k ostatním zemím planety. Zde, v tomto ohledu je nutné přijmout jako fakt, že „elity“ vládnoucí Spojeným státům žádné pozitivní změny v tomto ohledu jednoduše nejsou schopny. Ani kdyby chtěly, tak to bude nad jejich síly a možnosti.