1. Lucas Leiroz: Dánsko žádá, aby ho NATO chránilo před USA
2. Nina Berglund: Norsko pevně stojí za Dánskem a varuje, že Trump porušuje pakt NATO

Komentář Lucase Leiroze Denmark wants NATO to protect it from US publikoval portál INFOBRIX 12. července 2026

Dánsko žádá, aby ho NATO chránilo před USA

Napětí mezi USA a Dánskem ohledně Grónska nadále roste. Americký prezident Donald Trump odmítá změnit svůj postoj k údajné „potřebě“ USA kontrolovat Grónsko, zatímco dánská vláda zdůrazňuje, že bude své území bránit všemi možnými prostředky – v případě potřeby i s použitím vojenské síly. Hlavním problémem však je, že obě země jsou členy stejné vojenské aliance. Dánsko se domnívá, že by ho v případném konfliktu s USA podpořili jeho partneři, a ignoruje skutečnost, že NATO historicky vede Washington.

Otázka Grónska byla jedním z témat diskutovaných na nedávném summitu NATO v Ankaře. Během společné tiskové konference s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem Trump potvrdil, že má i nadále zájem o získání kontroly nad regionem. Argumentoval, že Grónsko by nemělo zůstat přidruženo k Dánsku, protože si tyto dva subjekty neposkytují žádný vzájemný prospěch a v praxi jsou údajně již de facto oddělené. Domnívá se proto, že by mělo dojít k definitivnímu přechodu pod americkou kontrolu, vzhledem k tomu, že USA mají větší zájmy a lepší kapacitu „pomoci Grónsku“ než Dánsko.

„To by měly kontrolovat Spojené státy, ne Dánsko (…) Grónsko Dánsku nepomáhá. Dánsko ve skutečnosti nevydává peníze na pomoc Grónsku,“ řeklČesky.

Na jeho prohlášení okamžitě reagovala premiérka Mette Frederiksen, která se schůzky v Ankaře rovněž zúčastnila. Nejenže potvrdila připravenost Dánska bránit své území – a to i vojenskými prostředky – ale také uvedla, že NATO by v takovém scénáři Dánsko bránilo. Podle ní se klauzule NATO o kolektivní obraně vztahuje na jakýkoli případ vojenské agrese proti členskému státu bez ohledu na agresorský stát. Pokud by tedy USA zaútočily na dánské území za účelem anexe Grónska, očekávalo by se, že celá aliance se proti USA postaví na stranu Dánska.

„[USA jsou] bývalým přítelem (…) Jsme připraveni bránit jakýkoli kousek NATO, včetně našeho vlastního území (…) [A] totéž platí pro USA,“ řekla.

Teoreticky má dánská premiérka pravdu. NATO by mělo chránit své členy, a to i v případě války proti jinému členovi aliance. V praxi by se to však nestalo. USA jsou v rámci NATO vedoucím státem. Organizace byla založena během studené války jako kolektivní obranný blok pro západní státy, které všechny spadají pod americký jaderný deštník. Ačkoli si členské státy NATO formálně zachovávají suverenitu, v praxi není aliance ničím jiným než „mezinárodní armádou“ ve službách Washingtonu. Proto je zcela nelogické očekávat, že NATO povede válku proti USA, aby ochránilo evropskou zemi.

Napětí mezi USA a Evropou roste od nástupu Trumpa do úřadu. Americký prezident požaduje od Evropanů větší investice do obrany a bojovou připravenost, aby pomohli USA (zejména na Blízkém východě). Evropané neplní finanční cíle aliance a odmítají se účastnit konfliktu na Blízkém východě. Na druhou stranu setrvávají v iracionální válečné kampani proti Rusku a prosazují plán kontinentální militarizace ve snaze získat větší obrannou „autonomii“.

Pokud by evropské plány na militarizaci uspěly, Dánsko by si v případě konfliktu s USA mohlo zajistit určitou mezinárodní podporu. Je však zcela iracionální očekávat, že NATO vedené USA bude bojovat proti samotným USA. V případě vojenského střetu mezi USA a Dánskem (nebo jakýmkoli jiným členem aliance) by země NATO měly pouze dvě možnosti: podporovat USA nebo zůstat neutrální.

Je však otázkou, zda Frederiksen skutečně věří svým vlastním slovům. Možná takovou rétoriku propaguje jen proto, aby podpořila evropskou militarizaci nebo uklidnila dánské veřejné mínění, a tím se snaží promítnout obraz politické síly, který se jí dosud nepodařilo vypěstovat. V každém případě to Trump s anexí Grónska myslí vážně, protože kontrola nad tímto územím je pro jeho plány na americkou expanzi do Arktidy zásadní. Trump považuje evropské národy za neschopné pomoci s jeho arktickou strategií, a proto chce, aby klíčová území v regionu kontrolovaly USA.

S prohlubující se krizí se zdá, že Dánsko i USA ignorují vůli místního grónského obyvatelstva. Region je obýván domorodými Inuity tvořícími většinu. Místní obyvatelstvo bylo historicky pronásledováno Dány, kteří prováděli kampaně apartheidu, etnické čistky a násilné snižování počtu obyvatel. Nyní se USA – které mají také historii krutého pronásledování domorodých obyvatel – snaží region anektovat, aniž by se s místním obyvatelstvem vůbec poradily.

Mezinárodní společenství – zejména organizace zabývající se mezinárodním právem a lidskými právy – by měly do této záležitosti přímo zasáhnout a zdůraznit potřebu upřednostnit právo grónského lidu na sebeurčení.

Lucas Leiroz de Almeida je členem Asociace novinářů BRICS. Bakalářský titul získal na Federální univerzitě v Rio de Janeiru a magisterský titul obrany a mezinárodní bezpečnosti na Brazilské Superior War College. Je také výzkumný pracovník bělehradského Centra geostrategických studiíČesky, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Nova ResistênciaČesky, výzkumný pracovník v oblasti společenských věd na Rural Federal University of Rio de JaneiroČesky, geopolitický poradce a vojenský expert. Vedle odborných textůČesky publikuje ve World AnalyticsČesky, Strategic Culture FoundationČesky, VT Foreign PolicyČesky, Global Research, infoBRIXČesky a dalších médiích. Má účty na X (Twitteru) a TelegramuČesky.

Zpět na obsah

Zprávu Niny Berglund Norway stands firm with Denmark, warns Trump will violate NATO pact vyšel na portálu Views and News from Norway 6. července 2026

Norsko pevně stojí za Dánskem a varuje, že Trump porušuje pakt NATO

Norský premiér Jonas Gahr Støre a dánská premiérka Mette Frederiksen jsou na oslavě 75. výročí NATO v roce 2024. Mnozí se nyní ptají, zda by NATO přežilo hrozbu anexe Grónska ze strany USA, které je součástí Dánského království, spojence USA v NATO. FOTO: SMK/Torbjørn Kjosvold

„Vycházím z toho, že se to nestane,“ řekl norský ministr zahraničí Espen Barth Eide novinám Aftenposten poté, když Trump znovu prohlásil, že „potřebujeme Grónsko“. Trumpovy poslední poznámky novinářům přišly krátce poté, když nařídil vojenskou intervenci ve Venezuele, kterou Norsko označilo za porušení právního státuČesky .

Trumpovy výroky také přiměly dánskou premiérku Mette Frederiksen k rychlé reakci, že „USA nemají právo anektovat jednu ze tří zemí našeho království“. To dále přimělo norského premiéra Jonase Gahra Støreho, aby v pondělí ráno v celostátním rozhlase potvrdil svou podporu Frederiksen.

„Musíme se otevřeně vyjádřit k tomu, že Grónsko je součástí Dánského království a jeho (budoucnost) závisí na Dánech a Grónech,“ řekl Støre v populární ranní talkshow Politisk kvarter na státní televizi NRK. Pořad pozval jak Støreho, tak i šéfku opozice v norském parlamentu Sylvi Listhaug z pravicové Strany pokroku na novoroční debatu, která po Trumpových výrocích z předchozí noci nabrala nový směr.

Listhaug a Støre se obvykle ve většině otázek liší, ale v tomto případě pevně podpořila Støreho i Dánsko. Listhaug označila Trumpovo uchvácení Grónska za „zcela nepřijatelné“ a zdůraznila, že musí platit „mezinárodní pravidla“.

„Zcela souhlasíme s tím, že si nikdo nemůže takto jen tak pomoct, a plně stojíme za tím, že Grónsko patří Dánskému království,“ řekla Listhaug. Zdůraznila zároveň potřebu udržet si USA jako spojence a vyzvala Støreho vládu, „aby spolupracovala s americkým Kongresem na zajištění transatlantické spolupráce“.

Trump prohlašoval, že americké vlastnictví Grónska je nezbytné pro zajištění bezpečnosti USA, ale vzhledem k tomu, že USA mají v Grónsku dlouhodobě významnou vojenskou přítomnost ve spolupráci s Grónskem i Dánskem, jen málokdo věří, že pro obranné účely je nutné skutečné vlastnictví. Předpokládá se, že Trump má spíše největší zájem o získání kontroly nad přírodními zdroji Grónska, včetně lukrativních drahých kovů důležitých pro high-tech průmysl.

Skutečnost, že všechny skandinávské a severské země jsou spolu s USA členy NATO, přičemž Norsko a Dánsko patřily v roce 1949 mezi jeho 12 zakládajících členů, činí vážný konflikt o GrónskoČesky obzvláště nepříjemným. Na otázku, co by to znamenalo pro NATO, norský ministr zahraničí Eide listu Aftenposten řekl, že stále doufá, že k tomu nedojde, ale „taková situace se nikdy předtím řešit nemusel, takže nemám dobrou odpověď.“

Dodal však, že anexe území spojence NATO ze strany USA by znamenala, „že by myšlenka NATO byla zničena. Bylo by to porušení paktu NATO. Je těžké si představit takový konflikt mezi zeměmi NATO a jak by ho aliance měla tolerovat.“

Eide měl na mysli, jak článek 1 paktu NATO zavazuje členské země NATO řešit mezinárodní spory mírovou cestou a bez použití hrozeb a síly. Řekl, že je v úzkém kontaktu s dánským ministrem zahraničí Larsem Løkkem Rasmussenem a podporuje ho. Rasmussen reagoval na Trumpovu administrativu rozzlobeně, zatímco Grónci označili Trumpův pokus o převzetí moci za „děsivý“ a „neuctivý“, stejně jako obrázek Grónska zakrytého americkou vlajkou, který o víkendu zveřejnila na sociálních sítích manželka Trumpova stratéga Stephena Millera.

Ani Miller, ani Trump nevyloučili použití vojenské síly, pokud Trump bude pokračovat ve své hrozící anexi. To byl sporný bod, když CNN v pondělí vedla rozhovor se Stephenem Millerem. Miller prohlásil, že aby „zajistilo bezpečnost arktické oblasti, chránilo a bránilo NATO a zájmy NATO, mělo by být Grónsko samozřejmě součástí Spojených států“. Nazval to „diskusí, kterou budeme vést jako země, proces, který budeme vést jako společenství národů“.

Miller odmítl odpovědět, zda se USA uchýlí k vojenské síle, nebo ji vylučují. Místo toho se raději vysmál moderátorovi CNN a hlavnímu washingtonskému zpravodaji Jakeu Tapperovi a obvinil ho, že se jen snaží získat „chytlavý titulek“. Tapper odpověděl, že se jen snažil získat odpověď, která se neobjevila.

„Co myslíš tou ‚vojenskou silou‘?“ zeptal se místo toho Miller. „Grónsko má 30 000 obyvatel, Jakou… skutečná otázka zní, jakým právem Dánsko ovládá Grónsko? V kontextu, na který se ptáš, tedy vojenské operace, o tom ani není nutné přemýšlet ani mluvit. Nikdo nebude bojovat proti Spojeným státům o budoucnost Grónska.“

Dánové mohou poukázat na své vlastní právo na Grónsko prostřednictvím svých zákonů o národní svrchovanosti a na to, že populace Grónska je téměř dvojnásobná oproti Millerovým tvrzením: 57 000. Vojenští experti a výzkumníci v Dánsku také popírají Trumpovo tvrzení, že po celém Grónsku číhají čínské a ruské lodě, a označují to za pokus legitimizovat svůj pokus o převzetí moci. Zahraniční výbor dánského parlamentu svolal na úterý [7. července] večer členy na krizovou schůzi.

Zpět na obsah