1. Přemysl Janýr: Palestina, 19. června 2026
2. Am Mayadeen: Izraelští představitelé: „Bezpečnostní zóny“ v Libanonu, Sýrii a Gaze zůstanou zachovány
3. Sarah Shamim: Izrael převzal kontrolu nad hebronskou mešitou Ibrahímí

Palestina, 19. června 2026

Týden do 19. června

Pátek, 12. června

Sobota, 13. června

Neděle, 14. června

Pondělí, 15. června

Úterý, 16. června

Středa, 17. června

Čtvrtek, 18. června

Zpět na obsah

Zprávu https://english.almayadeen.net/news/politics/israeli-officials—security-zones–to-remain-in-lebanon–sy publikoval server Al Mayadeen 15. června 2026

Izraelští představitelé: „Bezpečnostní zóny“ v Libanonu, Sýrii a Gaze zůstanou zachovány

Izraelský ministr obrany Israel Katz vystupuje společně se svým řeckým protějškem Nikosem Dendiasem po jejich setkání v Aténách v Řecku v úterý 20. ledna 2026. (AP Foto: Thanassis Stavrakis)

Izraelský ministr války Israel Katz uvedl, že izraelská armáda bude i nadále držet tzv. „bezpečnostní zóny“ v Libanonu, Sýrii a Gaze na dobu neurčitou a prohlásil, že to, co označil za požadavky na bezpečnost hranic, má přednost před jakýmikoli politickými nebo diplomatickými ujednáními.

Uvedl, že tato politika je prováděna v koordinaci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a dodal, že IOF zůstanou v těchto oblastech nasazeny bez definovaného časového rámce.

Podle Katze je deklarovaným cílem zachování těchto zón zabránit tomu, co označil za hrozby ze strany ozbrojených skupin operujících v blízkosti hranic.

Uvedl, že izraelské síly zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Libanonu, Sýrii a Gaze, aby chránily izraelské osady a pohraniční oblasti, a toto nasazení označil za obrannou nutnost, což má zamaskovat jejich koloniální povahu.

„Nebudeme dělat kompromisy v oblasti životně důležitých zájmů bezpečnosti Izraele a ochrany našich občanů a bezpečnostní zóny neopustíme,“ řekl Katz.

Dále uvedl, že tento postoj byl sdělen americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, americkému ministrovi války Petu Hegsethovi a dalším vysokým představitelům.

נשיא ארה“ב מוביל בימים אלה להסכם עם איראן מתוך ראיית האינטרסים האמריקאים, ובהם גם האינטרס המשותף עם ישראל – למנוע מאיראן נשק גרעיני – ואנו מצפים שיעמוד על העיקרון הזה ועקרונות נוספים בתחום הטילים ושלוחי הטרור.

ביחד הנחתנו על איראן מכות קשות שהסיגו את יכולותיה שנים רבות לאחור.…

— ישראל כ”ץ Israel Katz (@Israel_katz) June 12, 2026

Netanjahu signalizuje odmítnutí stáhnout se z Libanonu

Izraelská média sama o sobě citovala úředníky blízké premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, kteří uvedli, že informoval Trumpa, že se „Izrael“ nehodlá stáhnout z Libanonu na základě žádných nově vznikajících dohod souvisejících s regionálními jednáními.

Podle těchto zpráv zůstanou izraelské síly na svých současných pozicích v jižním Libanonu a budou pokračovat v tom, co Tel Aviv popisuje jako operace zaměřené na prevenci hrozeb ze strany Hizballáhu.

Netanjahu také údajně odmítl jakoukoli souvislost mezi vývojem na libanonské frontě a širšími diplomatickými dohodami mezi USA a Íránem a trval na tom, že „Izrael“ nebude dohodami ovlivňujícími jeho vojenské postavení vázán.

Vnitropolitická podpora pro tvrdý postoj

Izraelské politické osobnosti napříč vládnoucí koalicí vyjádřily podporu zachování okupačních sil v Libanonu a dalších oblastech.

„Izraelský“ ministr financí Becalel Smotrich byl v izraelských médiích citován, jak tvrdí, že je třeba odolat jakémukoli pokusu o propojení libanonské a íránské fronty, a zároveň zdůrazňuje důležitost zachování vojenského odstrašení bez přímé konfrontace s Washingtonem.

Další ministři, včetně Itamara Ben-Gvira, údajně prohlásili, že jakákoli dohoda s Íránem zprostředkovaná USA nebude pro „Izrael“ závazná, a tvrdili, že Tel Aviv si bude i nadále určovat vlastní bezpečnostní politiku nezávisle.

Ministr energetiky Eli Cohen a ministryně dopravy Miri Regev také zdůraznili potřebu zachovat to, co označili za jasné odstrašení, a zároveň se vyhnout zbytečné eskalaci s americkou administrativou.

Al MayadeenČesky (arabsky „Náměstí“) je libanonský panarabský nezávislý satelitní zpravodajský televizní kanál orientovaný na Írán se sídlem ve městě Bejrút a s 500 zaměstnanci a reportéry v arabských a západních hlavních městech. Většina zakládajících vedoucích pracovníků jsou bývalí korespondenti a redaktoři z Al-Jazeera. Byl spuštěn 11. června 2012 a na panarabském televizním zpravodajském trhu soutěží s Al Jazeera vlastněnou Katarem a Al Arabiya vlastněnou Saúdy a také se Sky News Arabia a BBC News Arabic. Al Mayadeen bývá charakterizován jako pro-Hizballáh a pro-Bašár al-Assad. Slogan: „Realita taková, jaká je“.

Zpět na obsah

Analýzu Sarah Shamim Israel takes control of Hebron’s Ibrahimi Mosque: What this means publikovala Al Jazeera 17. června 2026

Izrael převzal kontrolu nad hebronskou mešitou Ibrahímí

Izraelský politik Smotrich tvrdí, že dohoda z Hebronu z roku 1997 je fakticky zrušená

Izrael odebral palestinským úřadům pravomoci v oblasti plánování a výstavby mešity IbrahímíČesky, nacházící se na místě židovské a muslimské svatyně na okupovaném Západním břehu Jordánu, a zrušil tak části dohody platné od 90. let, uvedl v úterý ministr financí Becalel Smotrich.

V projevu, v němž tento krok oznámil, Smotrich uvedl, že „zrušil“ ty části Hebronské dohody z roku 1997, které palestinské městské radě v Hebronu dávaly kontrolu nad plánováním, územním plánováním a výstavbou v zóně H2 města na Západním břehu JordánuČesky.

Pozorovatelé označili tento krok za „nebezpečný“. „Hebron je po léta nejnapjatějším městem na Západním břehu Jordánu,“ řekl televizi Al Jazeera Chris Doyle, ředitel Rady pro arabsko-britské porozumění. „Jakékoli kroky ke změně stávajícího uspořádání v Hebronu ve prospěch zintenzivnění izraelské okupace jsou extrémně nebezpečné.“

Rozebereme, proč je to tak významné.

Co je mešita Ibrahímí?

Všechna tři abrahámská vyznání věří, že právě zde jsou ve Starém městě Hebronu pohřbeni Abraham, Izák, Jákob a jejich manželky.

Židé a křesťané ji nazývají Hrobkou – nebo Jeskyní – patriarchů.

Muslimové, stejně jako křesťané, také uctívají Abraháma. Ve 14. století zde postavili mešitu Ibrahímí, známou také jako Abrahámova svatyně, která rozšířila vnější hradby z 1. století př. n. l., které postavil římský král Herodes.

Hebron a mešita Ibrahímí se občas staly ohniskem násilí. V roce 1994 americko-izraelský židovský osadník 29 muslimů modlících se ve svatyni zabil a dalších 125 zranil.

Mešita Ibrahímí, známá také jako Jeskyně patriarchů, stojí ve starém městě Hebronu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu 17. června 2026 [Ammar Awad/Reuters]

Co oznámil Izrael?

Smotrich, krajně pravicový ministr, uvedl, že v pondělí večer schválil převod pravomocí v oblasti plánování a výstavby náboženského místa a nedalekých židovských osad na izraelské úřady.

V projevu u příležitosti založení nové izraelské osady poblíž Hebronu na jihu Západního břehu Jordánu Smotrich uvedl, že tento „historický krok“ prohloubí „izraelskou suverenitu“ na Západním břehu Jordánu, který Palestinci považují za srdce budoucího nezávislého státu.

Smotrichovo rozhodnutí převzít pravomoci nad plánováním a výstavbou 20 procent města ovládaného Izraelem přichází poté, kdy bezpečnostní kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua začátkem tohoto roku schválil kroky, které mají osadníkům nákup pozemků na Západním břehu Jordánu usnadnit a izraelským úřadům dát větší donucovací pravomoci na tomto území.

Smotrich, který prohlásil, že chce vymýtit jakoukoli myšlenku palestinské státnosti na Západním břehu Jordánu, v posledních letech podporoval rychlé rozšiřování izraelských osad na tomto území provázené nárůstem útoků osadníků na Palestince.

Podle údajů OSN izraelští osadníci letos na Západním břehu Jordánu zabili 13 Palestinců, další zabila izraelská armáda.

(Al Jazeera)

Kdo mešitu Ibrahímí spravoval dříve?

Mešita Ibrahímí spadá pod Hebronskou dohodu z roku 1997, kterou podepsali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý předseda OOP Jásir Arafat. Dohoda rozdělila město na dvě zóny. H1 je pod palestinskou kontrolou a pokrývá asi 80 procent Hebronu, zatímco H2 je pod izraelskou kontrolou a pokrývá zbývajících 20 procent, které zahrnují židovskou hrobku patriarchů, přilehlou muslimskou mešitu Ibrahímí a Staré Město.

Dohoda však stanovila, že Palestinská samospráva (PA)Česky bude dohlížet na plánování a výstavbu celého města, včetně mešity Ibrahímí.

Hebronské staré město je organizací OSN UNESCO zapsáno na seznamu světového dědictví Palestiny. Stovky židovských osadníků žijí mezi desítkami tisíc Palestinců na 20 procentech starobylého města, které je pod izraelskou bezpečnostní kontrolou.

Izraelští osadníci se v Hebronu začali stále více usazovat od roku 1968. Po roce 1994 se Izrael postupně snažilČesky získat kontrolu nad místem mešity Ibrahímí tím, že velké části hebronského Starého Města a jižní oblasti kolem místa uzavřel, poté mešitu rozdělil mezi muslimské věřící a několik stovek židovských osadníků a osadníkům udělil právo se v této oblasti modlit.

„Pokud jde o mešitu Ibrahímí, ta už de facto pod kontrolou Izraelců v mnoha ohledech byla. Přístup k ní je silně omezený a regulovaný, dochází k pravidelným uzavírkám a já si nemyslím, že by to mělo jakkoli změnit,“ řekl televizi Al Jazeera Fathi Nimer, expert na palestinskou politiku v palestinském think tanku Al-Shabaka.

„Mohou si dělat, co chtějí. Teď mají jen o jedno ustanovení méně, o tom, jak to má být, jak regulovat výstavbu kolem toho a podobně, o čemž si nemyslím, že by jim o to od začátku vůbec šlo.

(Al Jazeera)

Co to znamená pro Hebronskou dohodu?

Ve zjevné snaze odvrátit mezinárodní kritiku Smotrichova oznámení o Hebronu prohlásilo izraelské ministerstvo zahraničních věcí podle pozorovatelů, že Hebronská dohoda z roku 1997 nebyla zrušena v celém rozsahu.

Přestože izraelská Nejvyšší rada pro plánování v pondělí večer provedla převod pravomocí v oblasti plánování a výstavby, izraelské ministerstvo zahraničí na Twitteru oznámilo, že „na rozdíl od prohlášení ministra financí Hebronská dohoda nebyla zrušena“.

Uvedlo, že bezpečnostní kabinet se před několika měsíci rozhodl převzít kontrolu nad plánováním a výstavbou v oblastech osídlených židovskými osadníky a židovskými svatými místy, včetně městské svatyně, která je svatá pro muslimy, židy a křesťany.

„Chápu to tak, že se [Smotrich] snaží zrušit tu část dohody, která se týká koordinace s hebrejskou obcí ohledně stavebních povolení nebo úprav míst bohoslužeb či rozšiřování osad a podobně,“ řekl Nimer.

Jaký to má význam?

Podle Hebronské dohody měla palestinská obec technicky vzato prostor vznést námitky a odmítnout spolupráci s plány osadníků nebo se je pokusit překazit, uvedl Nimer.

„Toto je součást širšího útoku na jakékoli oficiální vyjednávání, koordinaci a dohody s Palestinci, které vyplynuly z dohod z Osla.“

Dohody z OslaČesky byly prvními přímými palestinsko-izraelskými mírovými dohodami, podepsanými v letech 1993 a 1995. Měly připravit cestu k palestinskému sebeurčení. Dohody vedly k vytvoření údajně dočasné palestinské samosprávy a k rozdělení území na Západním břehu Jordánu na oblasti A, B a C, které označovaly míru kontroly, kterou palestinska samospráva v každé z nich má.

Nimer uvedl, že Smotrichův nejnovější krok vytváří nové okolnosti, za nichž obec Hebron „nemá žádnou možnost“ obrátit se na izraelský soud se stížností na porušení Hebronské dohody.

„Udělali z toho něco jako zbytek Oblasti C na Západním břehu Jordánu, kde Izraelci jednostranně rozhodují, co budou stavět a co budou rozšiřovat.“

Nimer dodal, že izraelští ministři se rozhodli, že chtějí „zrušit co nejvíce z Osla, i když drtivá většina z něj nebyla skutečně dodržována, ale nechtějí ani předstírat, že existuje nějaký dokument, který Izrael podepsal a který by mohl být potenciálně předložen soudu, ne že by soudy automaticky nebo ve většině případů stály na straně Palestinců“.

„Uvidíme, jak se to projeví v praxi, protože by to mohla být jen malá špička kopí, kterou Smotrich použije k odvolání a zrušení celé dohody,“ řekl Nimer.

(Al Jazeera)

Jak reagovaly palestinské úřady?

Kancelář palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse označila převzetí moci za „narušení politického a právního statusu Hebronu“ a porušení mezinárodního práva.

Palestinský starosta Hebronu Júsuf Džabarí označil Smotrichovo oznámení za „rasistické rozhodnutí, jehož cílem je zbavit hebronskou obec jejích pravomocí“.

Izrael by měl do konce října uspořádat parlamentní volby, před nimiž se Smotrich ocitl v průzkumech veřejného mínění. Sám osadník na palestinské půdě na okupovaném Západním břehu Jordánu dlouhodobě prosazuje anexi Západního břehu Jordánu Izraelem a jeho strana čerpá velkou podporu od ideologicky motivovaných osadníků, kteří považují Západní břeh Jordánu za své srdce a označují ho jako „Judea a Samaří“, což je biblický název pro oblast západně od řeky Jordán.

Jak reagovali ostatní?

Orgány OSN a většina zemí považují izraelské osady na Západním břehu Jordánu za nezákonné, protože porušují čtvrtou Ženevskou úmluvu o zacházení s obyvateli okupovaného území. Mnoho pozorovatelů považuje rozšiřování nelegálních osad Izraelem za hlavní překážku izraelsko-palestinského míru a palestinské státnosti. V současné době žije na palestinské půdě na Západním břehu Jordánu více než 700 000 izraelských osadníků.

Izrael tento názor odmítá a tvrdí, že území je sporné a že židovská přítomnost tam existuje již tisíce let.

Rada pro americko-islámské vztahy (CAIR), největší organizace pro občanská práva a obhajobu muslimů ve Spojených státech, v pondělí vydala prohlášení, v němž obsazení mešity izraelskou vládou odsoudila.

„Převzetí moci nad mešitou Ibrahímí izraelskou vládou v době apartheidu je dalším pokusem o upevnění nelegální okupace palestinské půdy, podkopání palestinské samosprávy a změnu historického statusu jednoho z nejposvátnějších míst islámu,“ uvedla CAIR ve svém prohlášení.

Chris Doyle, ředitel Rady pro arabsko-britské porozumění, označil tento krok za „nebezpečný“.

„Jakékoli kroky ke změně stávajícího uspořádání v Hebronu ve prospěch zintenzivnění izraelské okupace jsou extrémně nebezpečné. Hebron je po léta nejnapjatějším městem na Západním břehu Jordánu.“

„Mělo by se stát, že by osady měly být staženy z centra města, rozdělení Hebronu by mělo být ukončeno a celý by měl přejít pod palestinskou kontrolu s úpravami pro svatá místa.“

Které další významné lokality chtěl Izrael obsadit?

Podobné postupné změny v kontrole, přístupu nebo právním statusu zaznamenala i jiná palestinská nebo islámská svatá místa.

Například v mešitě Al-Aksá ve Starém Městě v Jeruzalémě – třetím nejposvátnějším místě islámu – izraelské úřady používají obnovitelné příkazy k vyhoštění, aby zabránily vstupu věřícím, které považují za „problematické“. Pravidelně také provádějí prohlídky u bran, zadržují lidi, zabavují průkazy totožnosti a zavádějí omezení vstupu do částí areálu mešity. Opakované uzavírání mešity nebo omezení muslimských věřících jsou formulována jako „bezpečnostní opatření“.

Organizace osadníků, často s podporou státu nebo právní podporou, se také snaží získat kontrolu nad nemovitostmi v okolí Starého Města a uvnitř něj, včetně budov poblíž svatých míst.

Sarah Shamim se jako členka týmu „explainers“ Al JazeeryČesky věnuje celé řadě témat, včetně voleb, politiky, technologií, vědy, kultury, dopravy, rozvoje, ekonomiky a genderových otázek. Zvláštní zájem má také o zpravodajství o klimatických změnách a městském rozvoji prostřednictvím písemné, vizuální a interaktivní datové žurnalistiky. Dříve přispívala do zpravodajských médií v Asii, včetně pákistánských Dawn News a Naya Daur MediaČesky, nepálského Kathmandu PostČesky a singapurského Kontinentalist. V roce 2023 byla jmenována stipendistkou Pulitzerova centraČesky a zabývala se tématy klimatické migrace způsobené povodněmi a otázkami městského plánování v Pákistánu. Má své stránkyČesky, svůj blogČesky a svou genderovou filosofiiČesky.

Zpět na obsah