1. Přemysl Janýr: Palestina, 2. října 2026
2. Midle East Monitor: 77 delegací opustilo sál OSN před Netanjahuovým projevem
3. Andrew Perez: „Ochránit americké občany“… Před Izraelem
4. Zaira Lakhpatwala: Palestina je „nejjasnějším příkladem“ dysfunkce mezinárodního systému
5. Dominika Píhová: Google Maps – procházka palestinskou realitou

Palestina, 2. října 2026

Týden do 1. října

Pátek, 25. září

Sobota, 26. září

Neděle, 27. září

Pondělí, 28. září

Úterý, 29. září

Středa, 30. září

Čtvrtek, 1. října

Zpět na obsah

Komentář 77 delegations leave UN hall before Netanyahu speech, drawing widespread reaction/“ publikoval server Middle East Monitor 24. září 2026

77 delegací opustilo sál OSN před Netanjahuovým projevem

Policisté newyorského policejního sboru (NYPD) a příslušníci americké tajné služby (USSS) zajišťují rozsáhlé bezpečnostní opatření v okolí sídla Organizace spojených národů, jelikož New York hostí téměř 200 hlav států a vlád, ministrů, diplomatů, zástupců občanské společnosti a novinářů, kteří se účastní 81. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (UNGA) v New Yorku ve Spojených státech dne 23. září 2026. [Mehmet Ali Özcan – agentura Anadolu]

Middle East Monitor (MEMO)Česky je nezisková organizace zabývající se monitorováním tisku a lobbistická skupina, která vznikla v roce 2009. Zaměřuje se především na izraelsko-palestinský konflikt, ale i na další problémy Blízkého východu. Je financován státem Katar, jeho ředitelem je Daud AbdullahČesky, bývalý náměstek generálního tajemníka Muslimské rady Británie a současný ředitel Britské muslimské iniciativy. MEMO je rovněž pořadatelem akcí jako konference Spoluúčast na útlaku: Pomáhají média Izraeli?Česky  v roce 2011 společně s Amnesty International a Palestine Solidarity Campaign, v roce 2015 konference Palestina a Latinská Amerika: Budování solidarity pro národní právaČesky nebo v roce 2017 Krize v Saúdské Arábii: válka, nástupnictví a budoucnostČesky. Od roku 2012 rovněž sponzoruje a pořádá každoroční knižní cenu Palestine Book Awards..

Zpět na obsah

Komentář Andrew Pereze ‘Protecting U.S. Citizens’… From Israel vyšel na serveru Zeteo 24. září 2026

Ochránit americké občany“… Před Izraelem

Palestinsko-americký občan Louai Abu Ridi, jehož dům ve vesnici Qusra na okupovaném Západním břehu je obklíčen izraelskými osadníky, stojí 18. srpna 2026 na střeše. Foto: Ilia Yefimovich/AFP via Getty Images

Izraelští vojáci a osadníci zabili na Západním břehu Jordánu od roku 2003 nejméně 15 Američanů. Od roku 2022 bylo zabito devět Američanů.

Dvacet čtyři demokratických senátorů v čele s Chrisem Van Hollenem z Marylandu prosazuje privilegovanéČesky usnesení, které by od ministerstva zahraničí Donalda Trumpa vyžadovalo, aby Kongresu podalo zprávu o zabíjení Američanů na Západním břehu Jordánu od roku 2022, a také o „situaci v oblasti lidských práv palestinských dětí v izraelské vojenské vazbě na Západním břehu Jordánu“.

„Ochrana a podpora občanů Spojených států v zahraničí je jednou z hlavních odpovědností vlády Spojených států,“ uvádí se v usnesení.

Jmenuje devět Američanů zabitých od roku 2022: Omar Assad, Shireen Abu Akleh, Tawfic Abdel Jabbar, Mohammad Khdour, Ayşenur Ezgi Eygi, Amer Rabee, Sayfollah Kamel Musallet, Khamis Ayyad a Nasrallah Abu Siyam. Uvádí, jak byli zabiti nebo jak se předpokládá, že byli zabiti, ať už izraelskými vojáky nebo násilnými osadníky.

Mezi signatáře Van Hollenovy rezoluce patří progresivisté Bernie Sanders, Elizabeth Warren a Ed Markey, ale také umírnění demokraté jako Richard Blumenthal, Chris Coons, Jeanne Shaheen a Jack Reed. Senátoři mohou vynutit hlasování o návrhu před říjnovou přestávkou Senátu, potenciálně již v pátek.

Průzkum mezi pravděpodobnými voliči v projektu Institute for Middle East Understanding Policy Project, provedený organizací Data For Progress a sdílený se společností Zeteo, zjistil silnou podporuČesky pro rezoluci a její cíle.

Podle průzkumu 80 % pravděpodobných voličů tvrdí, že by USA měly vyšetřit jakékoli úmrtí amerického občana v oblasti konfliktu v zahraničí, aby zjistily, zda se na jeho zabití podílela jiná země, zatímco 72 % pravděpodobných voličů uvádí, že podporují požadavek Kongresu na zprávu o stavu lidských práv týkající se izraelského zacházení s Palestinci.

Pokud jde o Západní břeh Jordánu, většina voličů říká, že o úmrtích amerických občanů v tomto regionu za poslední čtyři roky mnoho neslyšeli. Když se jim ale řekne, že izraelská armáda a izraelští osadníci byli za tuto dobu obviněni ze zabití devíti Američanů, 85 % voličů, včetně ohromujících 86 % republikánů, říká, že by USA měly zahájit nezávislé vyšetřování.

Poté, kdy bylo řečeno, že někteří američtí senátoři navrhli, aby ministerstvo zahraničí provedlo přezkum případů, v nichž byli američtí občané údajně zabiti izraelskou armádou nebo izraelskými osadníky, 84 % voličů, včetně 82 % republikánů, tuto myšlenku podporuje.

Podobně se 84 % voličů domnívá, že by americká vláda měla podniknout kroky k pohnání izraelské vlády k odpovědnosti, pokud by ministerstvo zahraničí zjistilo, že k úmrtí těchto Američanů přispěla.

Mezi opatření, která by tato skupina voličů podpořila, patří zavedení sankcí proti izraelským vládním úředníkům a násilným izraelským osadníkům; omezení ekonomické podpory izraelské vlády; omezení obchodu s některými izraelskými společnostmi; ukončení vojenské pomoci Izraeli; a zákaz vstupu izraelského vládního a vojenského personálu do USA nebo jejich zatčení v případě, že tak učiní.

Kromě toho 76 % voličů uvádí, že podporují americkou vládu, která by volala izraelskou vládu k odpovědnosti, pokud by ministerstvo zahraničí zjistilo vzorec porušování lidských práv v tom, jak Izrael zachází s Palestinci.

Průzkum IMEU doplňuje horu důkazů, které ukazují, jak moc se veřejné mínění v otázkách Izraele a Palestiny v důsledku živě vysílané genocidy v Gaze ze strany Izraele posunulo.

Dvě třetiny voličů, včetně většiny republikánů, tvrdí, že USA by měly u Izraele řídit stejnými standardy jako u kterékoli jiné země, která dostává americkou pomoc. Pouze čtvrtina voličů věří běžnému argumentu, že Izrael je ve srovnání s jinými zeměmi kritizován nespravedlivě.

Andrew Perez je od roku 2025 politickým redaktorem amerického serveru ZeteoČesky. Byl vedoucím politickým redaktorem časopisu Rolling StoneČesky a předtím působil jako vedoucí redaktor a reportér v médiích LeverČesky, kde se věnoval tématům financí a vlivu. Již více než deset let se věnuje reportážím o penězích a vlivu na politiku a veřejnou politiku, přičemž se zaměřuje zejména na „černé peníze“. Publikuje rovněž na serveru JacobinČesky.

Zpět na obsah

Komentář Zairy Lakhpatwala Palestine ‘clearest example’ of international system’s ‘dysfunction,’ Egyptian PM tells UN publikoval deník Arab News 26. září 2026

Palestina je „nejjasnějším příkladem“ dysfunkce mezinárodního systému

uvedl egyptský premiér pro OSN

Egyptský premiér Moustafa Madbouly promluvil na 81. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v sídle OSN v pátek 25. září 2026. (AP)

TORONTO: Palestinská otázka zůstává „nejjasnějším příkladem existující dysfunkce“ mezinárodního systému a utrpení, které Palestinci snášejí, se nesmí stát „normalizovanou realitou nebo vleklou krizí“, řekl v pátek [25. září] egyptský premiér Valnému shromáždění OSN.

Zajištění příměří v Gaze, ukončení izraelského porušování pravidel, dokončení stažení vojsk, zaručení humanitární pomoci a umožnění obnovy a rekonstrukce nejsou jen humanitární kroky, ale také „zásadní vstupní branou k serióznímu politickému procesu, který se zabývá základními příčinami konfliktu a vyřeší je,“ uvedl Mostafa Kamal Madbouly.

Egypt kategoricky odmítá jakýkoli pokus o vysídlování Palestinců a mezinárodní společenství považuje za odpovědné za zastavení „systematického porušování mezinárodního práva ze strany Izraele,“ dodal.

Palestinská práva by měla být uznávána jako „nezcizitelná práva, nikoli jako vyjednávací žetony, které lze udělit nebo odepřít podle mocenských poměrů, politických postojů nebo volebních kalkulů,“ řekl.

„Zkušenosti z našeho regionu potvrzují, že řízení krizí namísto jejich řešení nevytváří stabilitu; ale spíše oddaluje explozi a zvyšuje její náklady.“

V rámci krizí na Blízkém východě se podrobnosti mohou lišit, ale „schopný národní stát, který zahrnuje všechny své občany a legitimní instituce, zůstává jediným skutečným základem stability“, takže tyto krize nelze řešit izolovaně, řekl.

Madbouly vyzval k bezpečnostní architektuře založené na státní suverenitě, územní celistvosti a politických dohodách, spíše než na podpoře milicí nebo separatistických agend.

Zdůraznil, že vodní bezpečnost Egypta je „existenční otázkou, která není přístupná kompromisům“ a že by sdílené vodní zdroje měly být řízeny závaznými dohodami, nikoli jednostrannými kroky.

„Nil není jen ekonomickým zdrojem; je to záchranné lano, na kterém v průběhu dějin závisela existence a rozvoj egyptské společnosti.“

Madbouly uvedl, že i více než 80 let po založení OSN instituce, jako je Rada bezpečnosti, „stále odrážejí historické rovnováhy, které se staly zastaralými. Instituce, které byly vytvořeny pro jiný svět, si nemohou udržet plnou legitimitu a efektivitu, pokud neodrážejí svět, kterému mají sloužit dnes.“

Egypt proto prosazuje „skutečnou a komplexní reformu“ rady, zejména s cílem „napravit historickou nespravedlnost, kterou utrpěla Afrika,“ uvedl a dodal, že nerovnováha v politickém zastoupení je vedle nerovnováhy v globální ekonomice.

Rozvojové země jsou stísněny dluhovou zátěží a náklady na financování rozvoje, uvedl a vyzval k vytvoření reprezentativnějších finančních institucí, rozšíření zvýhodněných úvěrů a rychlejšímu a spravedlivějšímu oddlužení.

„Země by neměly být nuceny vybírat si mezi obsluhou dluhu a financováním vzdělávání, zdravotní péče, potravinové bezpečnosti a základní infrastruktury,“ dodal. „Rozvoj není charita. Je to právo a sdílený zájem.“

Podobně by umělá inteligence, ačkoli je slibná, mohla otevřít „obrovskou novou mocenskou propast,“ varoval.

Madbouly zdůraznil potřebu rámců správy a řízení, které budou s nově vznikajícími technologiemi zacházet jako s „globálním veřejným přínosem“ a „ne jako s výhradní výsadou, které se těší omezený počet států nebo korporací“.

Umělá inteligence by měla také „odrážet jazykovou a kulturní rozmanitost“ světa a poskytnout arabským a africkým jazykům spravedlivé zastoupení v datech a modelech, uvedl.

Na závěr znovu potvrdil závazek Egypta k „vyváženému systému odzbrojení a nešíření jaderných zbraní bez dvojího metru“ a k Blízkému východu bez jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení.

Madbouly uvedl: „Egypt bude i nadále podporovat veškeré úsilí, které obnovuje důvěru a efektivitu našeho multilaterálního mezinárodního systému a přispívá k řízení transformací našeho rychle se měnícího světa spravedlivým a participativním způsobem, který bude sloužit zájmům našich národů a budoucích generací.“

Zaira Lakhpatwala je kanadskou mediální redaktorkou deníku Arab NewsČesky. Je držitelkou bakalářského titulu v oboru hromadných sdělovacích prostředků ze SVKM’s Usha Pravin Gandhi College of Management a je nejznámější novinářkou v Perském zálivu, která se věnuje reportážím z odvětví marketingové komunikace. Dříve pracovala jako výkonná ředitelka sociálních médií ve společnosti WATConsult. Vede časopis CommunicateČesky, který je součástí skupiny Mediaquest Group, a často moderuje panelové diskuze o odvětví marketingu a komunikace. Publikuje rovněž v Linked in a má účty na X (Twitteru)Česky a Instagramu.

Zpět na obsah

Příspěvek S Google Maps umíme všichni sdílela Dominika Píhová na facebookovém účtu Mluvme o tom 28. září 2026

Google Maps – procházka palestinskou realitou

Dominika Píhová je zahraniční reportérkou Deníku N, kde se věnuje primárně regionu Blízkého východu a zahraničním rozhovorům, analýzám a reportážím z různých koutů světa, včetně Turecka, Palestiny, Egypta nebo Ukrajiny. V minulosti působila ve víkendové příloze Kontext N a věnovala se mimo jiné investigativní práci v tématech sexuálního obtěžování a násilí. Před nástupem do redakce studovala žurnalistiku se zaměřením na válku a konflikt na univerzitách v Dánsku a Británii, v současnosti je jako Talent 2025 Nadačního fondu nezívislé publicistiky na pobytu v libanonském Bejrútu. Je členskou Poradní skupiny pro občanský parlament o médiích a demokracii na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK. Publikuje rovněž v EU ObserverČesky, poskytuje rozhovory a má účty na Facebooku, Instagramu a X (Twitteru), kde má také anglickojazyčný účet Mundus JournalismČesky.

Zpět na obsah