Rubiův mnichovský podrobný popis nového světového řádu Trumpa 2.0

Analýzu Rubio’s Munich Speech Detailed Trump 2.0’s Envisaged New World Order publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 17. února 2026

Marco Rubio, který je díky své roli ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost jednou z nejmocnějších osobností v USA, přednesl minulý víkend na mnichovské bezpečnostní konferenci historický projevČesky, v němž podrobně popsal Trumpův plán nového světového řádu 2.0. Jeho slova formovala Národní bezpečnostní strategieČesky, Národní obranná strategieČesky a „Trumpova doktrína“Česky, o kterých se čtenáři mohou dozvědět více z předchozích analýz v hypertextových odkazech. V této analýze se jeho projev bude zkoumat, zasazovat do kontextu a analyzovat.

Ostře kritizoval myšlenku, že po staré studené válce nastal „konec dějin“, v němž se liberální demokracie údajně rozšíří po celém světě a „globální řád založený na pravidlech“ nahradí národní zájmy. Rubio zejména kritizoval outsourcing průmyslu k protivníkům a rivalům, outsourcing suverenity na mezinárodní instituce, sebeožebráčování „k uklidnění klimatického kultu“ a masovou migraci, což vše označil jako chyby a říká, že to USA chtějí napravit.

Rubio prohlásil, že Trump 2.0 v případě potřeby obnoví a zrekonstruuje západní civilizaci sám, ale raději to udělá společně s Evropou, z níž USA vzešly. Poté různými způsoby vznešeně vychválil společnou civilizaci a poté prohlásil, že její oživení inspiruje jejich ozbrojené síly. Tomu předcházelo, že se dotkl plánů Trumpa 2.0 na reindustrializaci, ukončení masové migrace a reformu globální správy věcí veřejných za tímto účelem, což podle něj přinese západním masám hmatatelné dividendy.

Vzdálen izolacionistické politice, o které někteří šíří obavy, že ji USA budou prosazovat, chce ve skutečnosti optimalizovat svou globální síť spojenectví, ale to se může stát pouze při spravedlivějším sdílení zátěže. Obnovení hrdosti západní civilizace je dalším z hlavních cílů zahraniční politiky Trumpa 2.0. Při úvahách o zamýšleném světovém řádu se jasně inspiruje pracemi Samuela Huntingtona a Alexandra Dugina o civilizaci, které se na tento aspekt sdílené identity zaměřují jako na rostoucí faktor v globálních záležitostech.

Jak se dalo očekávat, Rubiovým projevem prostupuje koncept americké výjimečnosti, což je patrné z jeho prohlášení, že USA v případě potřeby zvládnou obnovu západní civilizace samy, a také z popisu vnímaného „terminálního úpadku“ Západu po druhé světové válce jako „volby“. Druhé naznačuje, že USA nevěří, že by multipolarita, chápaná v tomto kontextu jako vzestup jiných civilizačních státůČesky k vyvážení rodící se západní civilizaceČesky, kterou chce Trump 2.0 vytvořit, byla nevyhnutelná.

Extrapolací z toho vyplývá, že vzestup dalších pólů (ať již popisovaných jakkoli [země, civilizační státy, bloky atd.]) je výsledkem kontraproduktivní politiky Západu, nikoli důsledkem nějaké jejich vlastní politiky. To je sporné, protože ačkoli je pravda, že Nixonovo čínsko-americké uvolnění napětí z doby staré studené války poskytlo kapitál zodpovědný například za vzestup Číny, Komunistická strana Číny tento proces řídila tak, aby národní suverenitu chránila a Čínu proměnila v ekonomickou supervelmoc.

Trump 2.0 chce vést komplexní reformy západní civilizace s cílem vybudovat vznikající civilizační stát, který by pak bezuzdně používal svou obnovenou kolektivní sílu k donucení narůstajících rivalů, aby se mu podřídili a obnovili unipolaritu. USA v uplynulém roce dosáhly v zahraniční politice určitých úspěchůČesky, ale to neznamená, že se jim podaří reformovat západní civilizaci, vytvořit z ní civilizační stát a následně ovládnout svět.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se na vztahy mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road, konektivity New Silk Road, hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.