Obsah:
00:29 Personální politika JZD Slušovice
14:14 Demokracie – technologie moci
26:50 Jsme ve válce?
30:58 Nukleární válka
36:54 Pád dolaru
39:32 Konec vojenské nadvlády USA
44:16 Diskuze
48:06 Ing. Peter Baco – bývalý ministr zemědělství SR
Osoby, které prezentují západní politiku, nejsou jejími tvůrci, ale nástroji. Mozky zůstávají v pozadí. Tito plánovači a architekti ve Washingtonu a v Londýně vůbec nepočítali s možností, že by Ukrajina mohla mít potenciál porazit Rusko na bitevním poli. To je ve skutečnosti jen vedlejší frontou americko-britské války proti Rusku, do níž byl vtažen takzvaný „kolektivní Západ“. Třebaže některé země, které jsou jeho součástí, válkou proti Rusku rovněž řeší „svoje záležitosti“.
Již popáté od roku 2008 vyzvalo Rusko USA k jednáním o bezpečnostních opatřeních, tentokrát v návrzích prezidenta Vladimira Putina #en# ze 14. června 2024. Spojené státy již čtyřikrát nabídku jednání odmítly v zájmu strategie neokonzervativců Rusko pomocí války a tajných operací oslabit nebo rozdělit. Taktika amerických neokonzervativců katastrofálně selhala, Ukrajinu devastovala a ohrozila celý svět. Po všech válečných štvanicích nastal čas, aby Biden jednání o míru s Ruskem zahájil.
Od konce studené války bylo hlavní strategií USA Rusko oslabit. Již v roce 1992 zastával tehdejší ministr obrany Richard Cheney názor, že po zániku Sovětského svazu v roce 1991 by mělo být rozbito i Rusko. Zbigniew Brzezinski v roce 1997 zastával názor, že by Rusko mělo být rozděleno na tři volně konfederované entity Ruské Evropy, Sibiře a Dálného východu. V roce 1999 aliance NATO vedená USA po dobu 78 dní bombardovala ruského spojence Srbsko, aby ho rozbila a v odtrženém Kosovu zřídila masivní vojenskou základnu NATO. Vedoucí představitelé vojensko-průmyslového komplexu USA počátkem 21. století hlasitě podporovali čečenskou válku proti Rusku.
„Nikdo z vás si nepřeje vroucněji, aby ve Francii zavládl mír. Aby však po něm mohlo začít grandiózní dílo obnovy, musí to být mír opřený o definitivní vítězství našich vojsk,“ řekl v roce 1799 Napoleon Bonaparte, načež se ve Francii vžilo úsloví: „Máme hlavu státu v generálské uniformě.“ Po dvou a čtvrt století hlavám států dvourohý funebrácký klobouk s písmenem N tak přirostl k duši, že už ho na sobě nemusí mít ani fyzicky. O tom svědčí i „mírové jednání“, které o tomto víkendu proběhlo v luxusním švýcarském horském rezortu, se jménem symbolizujícím, že o mírový život obyčejných lidí tu asi nepůjde (jmenuje se Bürgenstock, což lze přeložit i jako „Měšťanská pozice“).
IDF měly přesné informace o záměrech Hamasu, ale kvůli převládajícím konceptům v bezpečnostním establishmentu a možné nedbalosti úředníků na varovné signály nereagovaly.
Nově zveřejněný dokument odhalil, že izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské systémy měly o plánu Hamasu napadnout Izrael a unést 250 lidí podrobné znalosti týdny před masakrem 7. října.
Ctihodný ekonom John Kenneth Galbraith ve svých pamětech „Život v naší době“ poznamenal, že politiku začal vnímat nikoli jako „umění možného“, ale spíše jako volbu mezi „katastrofálním a nepřijatelným“.
Za současného stavu věcí se zdá, že podobná volba – mezi katastrofální eskalací a nepřijatelným urovnáním – je pro Ukrajinu jedinou možnou volbou. A díky řadě událostí v průběhu posledních dvou týdnů je stále jasnější, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho sponzoři ve Washingtonu jsou stále více odhodláni volit první možnost místo té druhé …
Každý, kdo správně čte mocenskou politiku v Evropě z historie zná, že radikální změny nejprve navrhne některá strana nebo strany, aby je ostatní političtí představitelé odmítli. Také se to v češtině nazývá balónky nebo sondy veřejného mínění, ale není to to samé. Zatímco po balónku se dle reakcí vyhodnotí, zda-li politickou akci spustit nebo ne, zmíněné návrhy se po první „iniciaci“ začnou objevovat v novinových článcích a komentářích politických lídrů, kde se z prvního odsouzení pomalu dostávají do neutrality, aby pak skončily u přijetí a přišla dehonestace těch, kteří jsou stále proti.
Při rychle probíhajícím politickém a státním rozpadu, bez karet, které by mohl na bojišti nebo ve vojenské aréně vytáhnout, docházejí Tel Avivu možnosti získat víc času.
Podle údajů, které v březnu 2024 zveřejnilo ruské ministerstvo obrany, bylo do února 2024 v akcích na Ukrajině zabito téměř 6 000 zahraničních žoldnéřů. Na Ukrajinu jich v tomto období přijelo více jak 13 000. Vysílající státy jsou barevně rozlišeny podle počtu vyslaných žoldnéřů. Na ČR připadá 188 žoldnéřů.
Plánuje NATO na Ukrajině něco velkého? Jsme nyní na pokraji vypuknutí třetí světové války, protože USA nyní podpořily myšlenku, že Ukrajina může odpalovat rakety za své hranice do Ruska?
…
Členové NATO jsou v otázce celkové strategie vůči Ukrajině rozděleni, a tak si členské státy dělají, co chtějí. Pokud budeme svědky dalších takových úderů, bude tlak na Putina, aby reagoval, ohromný, ale až ten čas přijde, bude praktikovat strategii oko za oko a udeří na ekvivalentní vojenská zařízení v Evropě nebo alespoň na ukrajinské bezpilotní letouny operující v Černém moři. To bude pro Západ šok. Bude trvat několik dní, než bude takový úder vnímán jako to, čím je: varováním. Vzkazem bude, že hra na eskalaci má své meze a že došlo k překročení hranice.
Izrael není Rusko a západní sankce ovlivňují každý aspekt zdejšího života ■ Průzkum Institutu pro studia národní bezpečnosti ukazuje, že důvěra veřejnosti v prohlášení mluvčího IDF je narušená.
Žádost hlavního žalobce Mezinárodního trestního soudu o vydání zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany a také na tři vůdce Hamasu staví Izrael do diplomatické reality, se kterou se nikdy předtím nesetkal.
Ale hlavně na okamžik pravdy čekáme my. Potřebujeme pravdu, abychom věděli, jak to vlastně na Ukrajině je. Dávno pryč jsou oslavná slova o vítězící ukrajinské armádě.
Podstatnou okolností není jen ruský postup na frontě, ale hlavně zprávy o neochotě Ukrajinců umírat v boji proti Rusku. Je přece jasné, že záplavy zbraní a munice poskytnuté Západem jsou k ničemu, když nejsou lidé dostatečně motivovaní k jejich použití.
Ruská vojska od minulého týdne vedou v Charkovské oblasti ofenzivní operace. Odhady sil přímo nasazených do bojů se značně liší, ale některé vojenské zdroje naznačují, že celkový počet vojáků v této oblasti těsně za hranicí je přinejmenším 50 000. Neonacistická junta po několika dnech odmítání komentovat zdráhavě přiznala, že v pohraniční oblasti probíhá „vážný střet“.
Keď prepukol terajší konflikt medzi Ruskom a Ukrajinou, objavili sa vo svete početné návrhy na riešenie sporu. Väčšinu tvorili radikálne riešenia zvýhodňujúce buď jednu alebo druhú stranu. Veľmi málo sa vlády, svetové inštitúcie i jednotlivci zaoberali myšlienkou, ktorú kedysi vyslovil najdlhšie slúžiaci indický premiér Džaváharlál Néhrú: „Každá voja sa raz skončí vyjednávaním. Prečo nevyjednávať hneď?“
Ako v iných konfliktoch, aj v tomto sa teda naplnili slávne slová prvého nemeckého kancelára Otta von Bismarcka: „Nikdy sa neklame toľko, ako pred voľbami, počas vojny a po poľovačke.“ Bežní občania majú už bohaté skúsenosti s pravdivosťou kancelárovho bonmotu v prvých dvoch prípadoch.
Tak, ako v mnohých iných konfliktoch, aj v tomto sa prvou obeťou stala pravda. Dovtedy sme mali zachované aspoň zdanie objektivity informácií, ktoré šírili naše médiá. Ak sa človek nemohol dopátrať po niektorých faktoch v našich novinách, mal možnosť voľby vyhľadal si na internete alebo v televízii názory inej strany. Naša múdra vláda okamžite po vypuknutí vojny zablokovala médiá s neželanými názormi a ak niekto mal odvahu šíriť ich, bola ochotná ho za to dokonca aj trestať. Tento stav trvá dodnes napriek tomu, že už máme inú vládu.
„Kamkoli pojdete, všude jsou hroby, rozkládající se těla nebo potenciálně lidé pohřbení pod sutinami,“ řekl obyvatel severní Gazy webu Press TV a popsal masové hroby ve dvou z největších nemocničních komplexů na obleženém pobřežním území.
Nález stovek masových hrobů v nemocničních komplexech Násir a al-Shifa, ke kterým představitelé Organizace spojených národů (OSN) oznámili, že těla byla „pohřbena hluboko v zemi a zaházena sutí“, vedlo její představitele k výzvě k mezinárodnímu vyšetření odhalovaných hrůz.
Dnes opravdu není čas na fráze. Nad fašismem jsme nezvítězili. Rozmáhá se v nových dosud nepoznaných formách. Všichni říkají, že jsou pro mír, ale téměř nikdo pro to nic nedělá. A svět je k nové globální válce blíže než kdykoli předtím. Součástí této eskalace napětí je také boj o výklad dějin. Prezidentka Čaputová raději dorazila k nedůstojnému hrobu neznámého vojína u rušné hlavní cesty, jen aby nemusela jít na Slavín, a vzpomínala všechny možné národy, jen aby nemusela vyzvednout lví podíl Rudé armády při osvobozování naší vlasti. Lidé jako Ivan Korčok a Ivan Mikloš se raději zúčastnili propagandistické akce ke sbírce munice pro Ukrajinu.
Jeden z nejčtenějších ukrajinských webů strana.ua pod záhlavím oznamuje, kolik dnů trvá válka na Ukrajině. Teď jich bude v pátek 800. Přitom mnozí věřili, že speciální operace potrvá pár dnů, nejvýš týdnů… Jenže ukázalo se, že plán Rusů byl vyzrazen. Ukrajinci jejich výsadek na letišti Hostomel očekávali a z neúspěšného bleskového útoku na vládní čtvrt se vyvinula regulérní válka.
Washington je pragmatický a nechá Evropu s ukrajinským konfliktem, který způsobil, řekl Éric Denécé, ředitel francouzského Centra pro zpravodajská studia. Rovněž zdůraznil, že Rusko nemělo jinou možnost, než zahájit svou speciální vojenskou operaci proti Ukrajině.
Poznamenal, že roli USA při rozpoutání konfliktu ve východní Evropě nelze přehlédnout, ale zdůraznil, že politici ve Washingtonu jsou velmi pragmatičtí a do bojů, které jsou pro ně nevýhodné, se samy nezapojí.
Jaderná válka je možná. Světový mír visí na vlásku v rukou Spojených států, vydíraných ukrajinskými „integrálními nacionalisty“ a izraelskými „revizionistickými sionisty“. Pokud Washington k masakru Rusů a Gazanů nedodá zbraně, nebudou váhat spustit Armagedon.
Války na Ukrajině a v Gaze vedly několik předních politiků k tomu, že současné období přirovnali ke 30. letům minulého století a upozornili na možnost světové války. Jsou tyto obavy oprávněné, nebo jde jen o vyvolávání strachu?
V rámci nového projektu Deníku Mocní Evropy jsme vyzpovídali čtyřnásobného slovenského premiéra Roberta Fica, v Česku dnes asi nejdiskutovanějšího státníka Evropy.
V téměř hodinovém rozhovoru jsme se ptali nejen na Ukrajinu a postoj Fica k pomoci Kyjevu, ale také na současnou pozici Slovenska v Evropské unii. Obsáhle jsme probrali nejen současné vztahy s Českem, postoj k českým politikům, ale také Ficovu válku s vlivnými slovenskými médii a jeho plány na příští čtyři roky.
Ve velmi emotivní pasáži mluví slovenský premiér otevřeně také o svých pocitech, kdy byl předmětem trestního stíhání a reálně mu hrozilo umístění do vyšetřovací vazby.
Ve všech válkách, s výjimkou těch nejkratších, je zabíjení neměnnou, ponurou rutinou. Jsou také chvíle, jako v posledních dnech na Blízkém východě, kdy události postaví válčící strany a jejich spojence na rozcestí, kde je třeba učinit závažná rozhodnutí.
O riziku eskalace ukrajinsko-ruské války do evropsko-ruské a světové a o souvislostech přesahujících i geografickou oblast Evropy debatují Petr Drulák a Přemysl Janýr
Smutnou skutečností washingtonské politiky je, že o některých z nejdůležitějších otázek, kterým Spojené státy a svět čelí, se málokdy vede seriózní debata. Nikde to neplatí více než v oblasti zahraniční politiky. Po mnoho desetiletí existoval v zahraničních záležitostech „bipartajní konsensus“. Je tragické, že tento konsensus byl téměř vždy chybný. Ať už se jednalo o války ve Vietnamu, Afghánistánu a Iráku, svržení demokratických vlád po celém světě nebo katastrofální kroky v oblasti obchodu, jako bylo uzavření Severoamerické dohody o volném obchodu a navázání trvalých normálních obchodních vztahů s Čínou, výsledky často poškodily postavení Spojených států ve světě, podkopaly hodnoty, které země vyznává, a byly katastrofální pro americkou pracující třídu.
Tento vzorec pokračuje i dnes. Poté, co Spojené státy vydaly miliardy dolarů na podporu izraelské armády, brání prakticky osamoceně na světě pravicově extremistickou vládu premiéra Benjamina Netanjahua, která vede kampaň totální války a destrukce proti palestinskému lidu, což má za následek smrt desítek tisíc lidí – včetně tisíců dětí – a hladomor dalších statisíců lidí v pásmu Gazy.
Přísně tajné dokumenty recenzované The Grayzone odhalují, že Tony Blair požadoval údery na civilní cíle v Jugoslávii několik dní předtím, než na ně zaútočilo NATO. Zatímco britská armáda uznala, že útok NATO na Hotel Jugoslávie by znamenal způsobení „nějakých civilních obětí“, trvala na tom, že by jejich smrt „stála za to“.
Odtajněné spisy britského ministerstva obrany odhalují, že úředníci v Londýně se spikli, aby zapletli americké vojáky do tajného plánu na okupaci Jugoslávie a „svržení“ prezidenta Slobodana Miloševiče během války NATO v roce 1999.
Politika, mezinárodní vztahy zleva v autorském pořadu významného českého politologa a vysokoškolského pedagoga, bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, bývalého českého velvyslance v Paříži, autora řady odborných knih u prestižních světových nakladatelství profesora Petra Druláka
Po bezdôvodnom útoku „koalície ochotných“ na Irak tu máme opäť „koalíciu ochotných“, ktorí stáli aj na počiatku štátneho prevratu na Ukrajine. Nemecko, Francúzsko a Poľsko boli garantmi dohody medzi prezidentom Janukovyčom a predstaviteľmi Majdanu, dohody, ktorá požadovala riešiť krízu vytvorením vlády národnej jednoty. Ak by sa bola vytvorila vláda národnej jednoty, tak Ukrajina by sa nemohla stať nástrojom politiky proti Rusku a vojenský konflikt by medzi Ruskom a Ukrajinou nevznikol.
Severní Gaza rychle upadá do stavu úplného hladomoru. Podle zprávy podpořené OSN a zveřejněné v pondělí, hladomor zasáhne severní okresy Gazy počínaje dneškem až do května. Na severu Gazy dnes trpí akutní podvýživou jedna třetina dětí mladších dvou let, což je více než dvojnásobek oproti stavu před měsícem. Do dnešního dne zemřelo hladem a dehydratací nejméně 23 dětí.
Lidé se báli už od roku 1947, že Evropa se stane dějištěm střetu hlavních velmocí. A že frontová linie povede jejich evropským prostorem se obávali i v letech šedesátých. Ovšem tehdejší člověk byl hodně jiný než dnešní. Cítil se především jako občan. Lidé byli zanícení pro ideály humanismu, angažovanější, kultivovanější. Měli, jak můžeme vidět z dobových dokumentů, i jiný způsob vyjadřování, který měl daleko k bezobsažné frázovitosti dneška. Velmi se snažili mít vliv na dění – nechtěli, aby se rozhodovalo o nich bez nich.
Zdrojů, které vyzpovídali, je přes 200. Na Ukrajině, v řadě evropských zemí i v USA. Fakta, rozptylující hejno mýtů, shrnují už v perexu: „Spojené státy rozvíjí tajné zpravodajské partnerství s Ukrajinou už přes deset let“. Coby projekt, který je „v boji proti Rusku zásadní pro obě země“.
Obsah:
Petr Drulák: 1. díl: USA kalkulují, že válka na Ukrajině je šance oslabit Rusko
Jan Schneider: Na Ukrajině jde jen o byznys, naznačil šéf CIA. Připravuje FBI provokaci v ČR?
Daniel Kaiser, Saša Vondra, Pavel Šik, Petr Drulák, Štefan Füle: Nikdy jsme nebyli takoví vazalové Ameriky jako teď
Německá vláda pod vedením kancléře Scholze je jednou skupinou, která se drží vyvrácených představ. Neexistuje žádný způsob, jak by mohla Ukrajina tuto válku vyhrát nebo že by ji Rusko mohlo prohrát a jakákoli další cena zaplacená za pokusy o zneplatnění je jen promarněná.
Od začátku války byla reakce EU a Německa na ni na špatné cestě.
9. února 2024 jsem byl ještě na Slovensku, když byl zveřejněn rozhovor Vladimira Putina s Tuckerem Carlsonem. … (+ odkaz na originál video).
10. výročí projevu prezidenta Putina v Mnichově na konferenci o bezpečnosti v roce 2007, interview 2024 a první reakce politicky korektních médií mě však přinutily připomenout si, že částí mého poslání v životě je kultivovat povědomí o tom, že životní obsahy občas přeceňujeme, protože jim nerozumíme, protože si neuvědomujeme, že žádné náhody neexistují a že člověk většinou neovlivní, co se mu stane.
V roce 2022 byla v mnoha zemích světa zaznamenána rekordní úroveň inflace. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky činila celosvětová průměrná míra inflace v roce 2020 1,9 %. V roce 2021 se zvýšila na 3,4 %. Vrcholu však míra inflace dosáhla v srpnu 2022. Na meziroční bázi byla inflace v tomto měsíci odhadována na 8,0 %.
V USA byly hodnoty inflace v uvedených letech následující (%): 1,2; 4,7; 8,2. Ve Spojeném království (v %): 1,0; 2,5; 9,9. V Kanadě (v %): 0,7; 3,4; 7,6. atd. Inflace v letech 2020-2022 neminula téměř žádný stát na světě. Trend byl však všude přibližně stejný: inflace rostla a v roce 2022 dosáhla nejvyšších hodnot.
Politika, mezinárodní vztahy zleva v autorském pořadu významného českého politologa a vysokoškolského pedagoga, bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, bývalého českého velvyslance v Paříži, autora řady odborných knih u prestižních světových nakladatelství profesora Petra Druláka
Proto se opět obracíme na českou vládu a nově požadujeme:
1/ aby v souladu s Chartou OSN přestala podporovat válku
2/ aby se snažila o diplomatická řešení konfliktů
3/ aby ve vojenských konfliktech třetích zemí poskytovala výhradně humanitární pomoc
4) aby v rámci OSN podpořila v Gaze humanitární příměří
Obsah:
– Abbas Juma: Vzepřeli se USA, Izraeli a Saúdské Arábii a slibují „pomstu“. Kdo jsou Hútíové z Jemenu?
– Sarah Schiffling, Matthew Tickle: Krize v Rudém moři: Suezský průplav není jediným „úzkým hrdlem“, které hrozí narušením globálních dodavatelských řetězců
– Larry Johnson: USA v Rudém moři zalezly do kouta
OBSAH
– .1.2024: Třetí světová válka, BRICS+ a záchrana planety
– 14.12.2023: Různé tváře fašismu
– 30.11.2023: Teror terorizovaných
Evropa volila raději zatajování ukrajinských reálií, jejich omlouvání a lhaní, než aby důsledně hájila svoje ideály lidských práv. Byl určitý pokus ve smyslu lidských práv zvaný Minské protokoly, který ovšem Zelenskij nakonec nesplnil a začal donbaské území obkličovat armádou. Morální úpadek Evropy se tím prohloubil, když nedodržují vlastní ideály. Jak známo, nespravedlnost a lež se dostanou pod kůži a nejvíc na to doplatí ten, kdo s nimi začal zacházet. To je zřetelnější právě v r. 2023 s odstupem od ruské invaze na Ukrajinu, když pravda (která se nakonec vždy prosadí) začala prosakovat na světlo a propaganda se stále více jevila jako dezinformace. To mělo největší význam v zemích, které nejsou zainteresované na konfliktu.
V posledních 20 letech selhal každý hlavní cíl americké zahraniční politiky. Taliban se vrátil k moci po 20 letech americké okupace Afghánistánu. Po Saddámovi se Irák stal závislým na Íránu. Syrský prezident Bašár al-Asad zůstal u moci navzdory snaze CIA o jeho svržení . Libye upadla do vleklé občanské války poté, co mise NATO pod vedením USA svrhla Muammara Kaddáfího. Ukrajina byla v roce 2023 na bojišti porážena Ruskem poté, kdy USA v roce 2022 tajně podrazily mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Zatímco Izraelci a Palestinci truchlí nad mrtvými a s obavami očekávají zprávy o těch, kteří jsou nyní pohřešováni, mnozí mají tendenci hledat viníka. Izraelci a jejich příznivci chtějí veškerou vinu svalit na Hamás, jehož přímá odpovědnost za hrůzný útok na izraelské civilisty je nezpochybnitelná. Ti, kdo více sympatizují s palestinskou věcí, vidí v tragédii nevyhnutelný důsledek desetiletí trvající okupace a tvrdého a dlouhodobého zacházení Izraele se svými palestinskými poddanými.
Na probíhající válku Izraele v Gaze se názory velice různí napříč názorovými proudy a geografickými oblastmi, včetně názorů v Izraeli samotném. Té části Izraelců, kteří nedělají úsudky moc emotivně, ale raději počítají, se nezdá, že by ta válka mohla být za izraelské národní zájmy, a hledají v tom zájmy jiné.
OBSAH
Štěpán Kotrba: Obsazení Oděsy a konec. Pochopí, jak je podvedli, 7. 12. 2023
Larry Johnson: Rozbor „analýzy“ Washington Post o neúspěšné ukrajinské protiofenzívě (část 1), 7. 12. 2023
Larry Johnson: Rozbor „analýzy“ Washington Post o neúspěšné ukrajinské protiofenzívě (část 2), 8. 12. 2023
Izraelské úřady získaly bitevní plány Hamasu, které načrtly krvavý útok teroristické skupiny ze 7. října rok předtím, než k němu došlo – ale izraelští vojenští a zpravodajští činitelé smetli, co bylo podle zprávy považováno za „velmi nápaditý“ plán, který nelze uskutečnit. Čtyřicetistránkový plán – izraelskými úředníky nazvaný „Jerišská zeď“ – zmapoval hlavní detaily invaze, která vedla k nejsmrtelnějšímu dni v izraelské historii.
Izraelské veřejné mínění se obrátilo jak proti izraelskému premiérovi, tak proti Becalelovi Smotrichovi, jeho hlavnímu koaličnímu partnerovi na extrémní pravici. Svého snu o nové Nakbě se ale jen tak nevzdají.
Po masakru více než 10 000 Palestinců (z toho 4 000 dětí) v měsíci války, agentury OSN stále více zesilují tón proti Izraeli kvůli jeho masivním bombardování a obléhání Gazy. Zvláštní zpravodajka pro Palestinu Francesca Albanese (Itálie, 1977) v rozhovoru pro naše noviny upozorňuje na „jasné riziko“, že je páchána genocida. Protože existuje genocidní záměr (poukazuje na prohlášení izraelských vůdců vymazat Gazu z mapy) a vojenská kapacita k jeho provedení a protože fakta na místě odhalují bezprecedentní masakr a strategie, jako je hladomor coby údajná válečná zbraň.
Editorial SCF: Ukrajinská zástupná válka a genocida v Gaze fatálně odhalují západní pokrytectví a morální bankrot
Alastair Crooke: Zamlčený slon v místnosti Netanjahuových záměrů v Gaze
Andrew J. Bacevich: Válka mezi Izraelem a Gazou skončí neúspěchem
Zabýval jsem se zrodem židovského fašismu v Izraeli. Informoval jsem o extremistovi Meiru Kahanovi, kterému bylo zakázáno kandidovat a jehož strana Kach byla v roce 1994 postavena mimo zákon a Izraelem a Spojenými státy prohlášena za teroristickou organizaci. Zúčastnil jsem se politických shromáždění, která pořádal Benjamin Netanjahu, který získal bohaté finanční prostředky od pravicových Američanů, když kandidoval proti Jicchaku Rabinovi, který vyjednával mírové urovnání s Palestinci. Netanjahuovi příznivci skandovali „Smrt Rabinovi“. Spálili podobiznu Rabina oblečeného v nacistické uniformě. Netanjahu pochodoval v čele Rabinova falešného pohřebního průvodu.
Zelenského činy mají mnoho rozporů, které vedou k otázkám o jeho osobnosti, životě a potažmo o významu těchto rozporů pro celou Ukrajinu a Evropu.
Delegáti ze 40 organizací a jednotlivci z 25 zemí se sešli ve dnech 27. – 28. října 2023 v Římě, aby diskutovali o příčinách současné války na Ukrajině, o dopadu války na mezinárodní mír, o nebezpečích, kterým náš lid čelí a o úkolech hnutí za spravedlivý a trvalý mír.
Mackinderův Heartland jsme představili 24. 11. 2023 v článku "Potřeba změny: Čína a Mackinder" (související odkaz číslo 3). Detaily jsou…
Autor předpokládá, že čtenáři teorii Mackindera znají. Že vědí jakou roli hraje Rusko a proč se už snad dvě stě…
Kuba USA neohrožuje a vlády ji nechávají jako skansen. Kdyby USA chtěly, už dávno by Kubu zlikvidovaly. Kuba v podstatě…
Výborný článek. Těžko něco namítat, pouze snad to, že internet svobodu udržuje do té doby, pokud bude světový a bude…
Horší než popisované zločiny, které páchají mocní tohoto světa a utvrzují se tak v tom, že si mohou dovolit prakticky…