1. Ian Proud: Proč západní vůdci nedokážou akceptovat, že na Ukrajině selhali?
2. Sonja van den Ende: Evropa vytváří „ruskou exilovou vládu“ složenou z poražených
3. Russia Today: NATO plánuje námořní blokádu Ruska
4. Russia Today: Orbán varuje, že EU plánuje válku s Ruskem do roku 2030

Komentář Iana Prouda Why can’t western leaders accept that they have failed in Ukraine? vyšel na serveru Strategic Culture Foundation 12. února 2026

Proč západní vůdci nedokážou akceptovat, že na Ukrajině selhali?

¨

Od začátku války se v alternativních médiích ozývají hlasy, že Ukrajina nemůže vyhrát válku proti Rusku. John Mearsheimer to říká dokonce už od roku 2014.

Čtyři roky po jejím začátku se tyto hlasy zdají být zároveň ospravedlněné i neslyšené. Ukrajina prohrává, přesto se zdá, že západní lídři v Evropě jsou odhodláni v boji pokračovat.

Nic to neilustruje lépe než směšný komentář Kaji Kallasové z 10. února, že by Rusko mělo souhlasit s předpoklady pro ukončení války, které obsahují budoucí omezení velikosti ruské armády.

Takové komentáře naznačují, že západní osobnosti jako Kallas stále věří ve vyhlídku strategického vítězství nad Ruskem, takže Rusko by se muselo spokojit s mírem v pozici poražené strany. Nebo to popírají, a/nebo svým občanům lžou. Řekl bych, že jde o kombinaci druhého a třetího.

Když říkám prohra, nemyslím tím prohru v úzkém vojenském smyslu. Ruské územní zisky během zimního období byly pomalé a marginální. Západní komentátoři na to dokonce často poukazují jako na známku, že vzhledem ke své velikosti Rusko válku ve skutečnosti prohrává, protože kdyby bylo skutečně silné, Ukrajinu by už dávno porazilo.

A na první pohled by mohlo být snadné pochopit, proč někteří evropští občané tento argument akceptují, a to i proto, že jsou jím západními mainstreamovými médii neustále bombardováni.

Většina lidí se však zároveň shoduje, že ve válce dronů by si rychlé územní zisky vyžádaly velké náklady, pokud jde o ztráty mužů a materiálu. Existuje mnoho důkazů, které naznačují, že od druhé poloviny roku 2023, po neúspěšné ukrajinské letní protiofenzivě, Rusko útočí v malých formacích jednotek, aby pozice infiltrovalo a obklíčilo.

Poté, když ruské ozbrojené síly na začátku války utrpěly těžké ztráty při použití taktiky, která by před dvaceti lety mohla být konvenční, musely se přizpůsobit a učinily tak rychle. Stejně tak ruský vojenský průmyslový komplex rychleji přesunul výrobu na novější typy levné a snadno sestavitelné vojenské technologie, jako jsou drony a klouzavé bomby, spolu se standardní municí, které se západní dodavatelé nedokázali co do rozsahu vyrovnat.

A navzdory pravidelné propagandě o ruských vojenských ztrátách v řádu desítek tisíc měsíčně, data z pravidelných výměn těl mezi oběma stranami naznačují, že Ukrajina v boji ztrácí mnohem více mužů než Rusko. A to v poměru mnohem větším než deset ku jedné.

Někteří západní experti tvrdí, že Rusko postupuje vpřed, takže své mrtvé sbírá. Ti samí experti ale také tvrdí, že se Rusko vpřed sotva posouvá. Jinými slovy, můžete je také slyšet tvrdit, že se každou chvíli chystá napadnout Estonsko.

Propagandistická válka samozřejmě funguje oběma směry, jak ze strany západních médií, tak samozřejmě i z ruských. Domnívám se, že diskuse o mikroskopických každodenních posunech v kontrole podél linie kontaktu je obrovským rozptylováním pozornosti.

Realita toho, kdo v této válce vyhrává nebo nevyhrává, se v žádném případě netýká pomalu se měnící frontové linie. Války vyhrávají ekonomiky, ne armády.

Západní experti, kteří vám také říkají, že Rusku zítra dojdou peníze – a opravdu ne – nikdy nemluví o tom, že Ukrajina je funkčně v bankrotu a zcela závislá na finančních darech, na které si musí EU sama půjčovat, aby je mohla poskytnout. Válečné boje o Ukrajinu se staly lukrativním pyramidovým schématem, přičemž Zelenskyj slibuje lidem, jako je von der Leyen, že se jedná o vynaloženou investici, která se nakonec vrátí, až do dne, kdy válka skončí, až se občané EU budou ptát, jestli všechny jejich daňové peníze zmizely a kam.

Ruský dluh dosahuje 16 % HDP, jeho rezervy přesahují 730 miliard dolarů a jeho roční obchodní přebytek je stále zdravý, i když se za poslední rok snížil.

Rusko si může dovolit pokračovat v boji mnohem déle.

Ukrajina nemůže.

A Evropa to nedokáže.

A o to jde.

Evropané vědí, že si válku nemohou dovolit. Ukrajina si válku absolutně nemůže dovolit, i když Zelenskyj rád vidí, že peníze stále plynou. Putin ví, že si Evropané a Ukrajina válku nemohou dovolit. Za těchto okolností může Rusko trvat na tom, aby se Ukrajina jednostranně stáhla ze zbytku Doněcku, aniž by o něj muselo bojovat, s odůvodněním, že alternativou je prostě pokračovat v boji.

Může si dovolit udržovat boje podél frontové linie s nízkými ztrátami na vojácích, což ruské ztráty minimalizuje a maximalizuje ukrajinské výdaje na zbrojení, které musí zaplatit Evropa.

Toto neustálé finanční vyčerpávání válečnými boji zasévá rostoucí politické neshody napříč Evropou, od Německa přes Francii, Británii až samozřejmě po střední Evropu.

Putin získává dvě výhody za cenu jedné. Evropa si způsobuje ekonomickou újmu a zároveň se propadá do politického kolapsu.

Proto západní vůdci nemohou přiznat, že válku prohráli, protože svým voličům od samého začátku říkali, že Ukrajina určitě vyhraje.

Evropští lídři se schovávají před politickým zúčtováním, před kterým budou stát, až si jejich voliči uvědomí, že byli obelháváni.

Kdo bude chtít volit Merze, Macrona, Tuska, Starmera a všechny tyto další bláznivé státníky, až se ukáže, že evropské občany královsky podvedli kvůli hloupé zástupné válce na Ukrajině, kterou nemohli vyhrát?

Co bude Kaja Kallas dělat za práci, když všichni v Evropě vidí, že je to nebezpečná válečná štváčka, která neudělala absolutně nic ze správného důvodu a která ve všem selhala?

Zelenskyj přemýšlí, kam by mohl utéct, až k tomu dojde, možná na Miami.

Takže pokud každý den sledujete frontovou linii, musíte se od ní odpoutat.

Až válka skončí, Putin se s Evropou znovu spojí, ale z pozice moci, nikoli slabosti.

To je ta skutečná bitva, která se tady odehrává.

Ian ProudČesky je britský diplomat, internacionalista, realista, centrista, ekonom. Byl členem diplomatické služby Jejího veličenstva v letech 1999-2023. Od července 2014 do února 2019 působil na britském velvyslanectví v Moskvě. Byl také ředitelem Diplomatické akademie pro východní Evropu a střední Asii a místopředsedou správní rady Anglo-americké školy v Moskvě. Je odborníkem na strategické myšlení, politicko-ekonomické analýzy a diplomacii. Své analýzy publikuje na svém bloguČesky, na Strategic Culture FoundationČesky, v The Unz Review, Eurasia Review, The SpectatorČesky a dalších serverech.

Zpět na obsah

Zprávu Sonji van den Ende Europe creates a ‘Russian government-in-exile’, consisting of a bunch of losers publikoval server Strategic Culture Foundation 14. února 2026

Evropa vytváří „ruskou exilovou vládu“ složenou z poražených

Předsednictvo Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE), které je součástí Rady Evropy (nikoli Evropské unie), zřídilo v říjnu 2025 platformu pro Rusy v exilu s názvem Ruské demokratické síly, která má reprezentovat novou ruskou exilovou vládu v Evropě.

Evropa se s malou mediální pozorností snaží povýšit status ruské opozice a zároveň otevřeně přiznává, že nové takzvané opozici chybí k dosažení významné změny struktura a moc. Především připouští, že výběr členů této takzvané exilové vlády byl zásadně nedemokratický.

Po vytvoření tzv. reprezentativní delegace běloruských demokratických sil se shromáždění nedávno rozhodlo jmenovat i ruskou delegaciČesky – opět bez demokratických konzultací.

Pokud jde o Ruské demokratické síly, někteří jednotlivci byli pozváni k účasti na slyšeních pořádaných výbory Parlamentu. Během slyšení se diskuse zaměřovaly výhradně na to, jak by tyto osobnosti mohly pomoci ukončit to, co nazývají „ruskou agresivní válkou“, a na způsoby, jak posílit sankce proti Rusku.

Nejabsurdnějším tvrzením je jejich snaha zaručit Rusům přístup ke svobodným a nezávislým médiím, aby se tak vypořádali s ruskými dezinformacemi. To připomíná sankce, které Evropa uvalila na ruské mediální společnosti, jako jsou RT, Sputnik, Channel One Russia atd., a samozřejmě i na tento geopolitický web, Strategic Culture Foundation, kde je tento článek publikován. Nové mediální společnosti, které chtějí založit, jsou samozřejmě financovány samotnou Evropou – platformou pro tzv. ruskou exilovou vládu.

Budou se spoléhat výhradně na evropské dezinformační články namířené proti současné ruské vládě. Rusové v exilu budou z obav psát články plné protiruské propagandy a kritiky, protože se bojí, že v případě něčeho pozitivního o Rusku přijdou o svá evropská povolení k pobytu nebo víza.

Absurdita toho všeho samozřejmě spočívá v tom, že Evropa sama od doby, kdy byla schválena nová legislativa, jako je zákon o digitálních službách (DSA), cenzuruje svá vlastní média a novináře. Od února 2025 EU oficiálně zavádí zákon z roku 2022, jehož cílem je bojovat proti dezinformacím, zejména proti tomu, co nazývají „falešnými zprávami“ pocházejícími z Ruska.

Nebo si vezměte Evropský zákon o svobodě médií (EMFA): Vstoupil v platnost v květnu 2024 a údajně chrání pluralitu médií a zajišťuje, aby novináři mohli pracovat bez zasahování státu nebo zneužívání právního procesu. Příkladem této absurdity – a pravého opaku toho, co EMFA prosazuje – je případ německého novináře Hüseyina DogruaČesky, který byl sankcemi Evropské unie zcela odříznut od financování a během svého pobytu v Německu již nemůže zajistit základní potřeby své rodiny. Je obviněn ze šíření dezinformací o Rusku a Izraeli.

Další iniciativou je tzv. Evropský štít pro demokraciiČesky, představený v listopadu 2025. Iniciativa si klade za cíl chránit demokratický informační prostor EU před zahraničním vměšováním a manipulací s informacemi. Nyní však tuto iniciativu porušuje samotná Evropa. Jak uvádějí: „Iniciativa Evropský štít pro demokracii si klade za cíl posílit informační integritu v Evropě řešením problémů, jako jsou dezinformace a vměšování do voleb.“ To je však pravý opak toho, co EU dělá tím, že Evropané zřizují tzv. ruskou exilovou vládu, která, jak sami přiznávají, při svém zřízení ani výběru kandidátů možná nebyla zcela demokratická.

Koneckonců je to sama Evropská unie, prostřednictvím Evropské komise, kdo, jak sami přiznávají, nedemokratickou ruskou exilovou vládu nastolil. Předsedou takzvaného výboru, který schvaluje kandidáty a strukturu platformy, je Němec a další členové výboru pocházejí ze Španělska a Kypru. V představenstvu shromáždění nesedí ani jeden Rus.

Dokonce připravili seznam tzv. „demokratických“ kandidátů propagujících novou ruskou exilovou vládu – seznam „účastníků Ruských demokratických sil“ pro program. Seznam schvaluje výhradněČesky byro Shromáždění – Evropská unie, respektive v tomto případě Evropská komise – na základě návrhu předsedy Shromáždění, kterým je, jak již bylo zmíněno, evropský občan německé národnosti. Seznam potenciálních kandidátů je předkládán předsedovi Shromáždění po konzultaci s organizacemi Ruských demokratických sil, jejichž členové splňují kritéria, a je jimi schválen.

To je samozřejmě naprosto absurdní. Představte si opačnou situaci: Rusko zřídí výbor například pro nizozemské nebo německé občany v exilu, jmenuje je opoziční vládou pro Nizozemsko a/nebo Německo a uzná je jako exilovou vládu v Rusku. Možná by to Rusko mělo udělat jako kontrapropagandu – ukázat Evropě a dát jasně najevo, že jejich chování je absurdní, nedemokratické a především šílené.  Kdyby to Rusko udělalo, dokážu si představit titulky v evropských médiích a pobouření evropských politiků a novinářů – plné slov jako „nedemokratické a zločinné“!

Mezi členy tzv. ruské exilové vlády patří jména jako Michail Chodorkovskij, oligarcha kdysi v Rusku odsouzený za podvod a krádež, který si již odpykal trest v ruské věznici, a šachový velmistr Garry Kasparov, který má mnohem silnější vazbu na současný Ázerbájdžán či Arménii, jelikož se narodil a celé dětství strávil v Baku v dnešním Ázerbájdžánu.

Dalším známým odpůrcem je Vladimir Kara-Murza, který tvrdí, že byl otráven Putinem – podobně jako v případech Skripala a Litviněnka, nebo v nedávné době, kdy byl Navalnyj otráven v ruské věznici. Je popisován jako rusko-britský politický aktivista, novinář, spisovatel, filmař a bývalý politický vězeň. Je místopředsedou Open Russia, nevládní organizace založené odsouzeným bývalým oligarchou Michailem Chodorkovským, která prosazuje občanskou společnost a demokracii v Rusku. V podstatě prosazují zájmy USA a Evropy a zasazují se o podřízení Ruska, přičemž kandidují jako loutkoví prezidenti a vlády Západu.

Součástí nové ruské exilové vlády jsou také pomatené členky provokativní punkové skupiny Pussy Riot, jako například Naděžda Tolokonnikovová. Tyto osoby, dychtivé upoutat pozornost provokativními akcemi proti ruské pravoslavné církvi – akcemi hraničícími se satanismem (v Evropě se jim říká feministky) – byly v Rusku za své chování odsouzeny. Wikipedie (nástroj západní propagandy) dokonce uznáváČesky, že veřejné mínění v Rusku není členkám kapely nakloněné. V Rusku byly označeny za extremistickou organizaci. Toto je jen několik kandidátů; zbytek vybraných je pro ruský lid ještě méně významný nebo neznámý.

Evropa také využívá etnické menšiny v Rusku – jako jsou Baškirové, Čuvaši, Tataři, Čečenci a mnoho dalších – k šíření rozkolů a tím k rozbití Ruska, dle vzoru balkanizace bývalé Jugoslávie. Dobrým příkladem propagandistické mašinérie zaměřené na etnické menšiny v Rusku je Německé centrum pro východoevropská a mezinárodní studia s názvem ZOiSČesky , které se nachází v Berlíně v Německu.

Například jistá demokratka Dr. Sabine von Löwis tam napsala článek na téma „Dynamika konfliktu a pohraniční regiony“, ve kterém pojednává: „Rozpad Sovětského svazu vedl ke vzniku nejen patnácti nástupnických států, ale také řady faktických států a národů.“ Cílem je pravděpodobně rozkol mezi různými skupinami žijícími v Ruské federaci.

Ruská exilová vláda, jak ji nazývá EU, byla zřízena podle vzoru Američanů, kteří po celém světě jmenovali loutkové prezidenty a vlády, aby destabilizovali země, které fakticky okupují, a tím drancovali jejich zdroje. Samotné Rusko je bohaté na zdroje, jako je plyn, ropa a minerály. Někteří příslušníci původních obyvatel Ruska, jak bylo zmíněno výše, jsou také na seznamu tzv. ruské exilové vlády. Jedná se o do očí bijící provokaci ze strany EU, jejímž cílem je vrazit klín mezi Rusy – nebo alespoň to je záměr. V posledních letech se na YouTube objevily celé prezentace navrhující rozdělení Ruska podle etnických linií, stejně jako to bylo provedeno s bývalou Jugoslávií, která je nyní pod kontrolou Evropy a USA.

Mezi nedávné příklady změny režimu v USA s evropskou pomocí patří Sýrie, Venezuela, blokáda Kuby, probíhající destabilizace Grónska a samozřejmě konflikt na Ukrajině. Sousedé Ruska, jako Gruzie, Moldavsko, Arménie a Ázerbájdžán, se také stali obětí provokací mířících na změnu režimů a destabilizaci. Tento úkol je nyní z velké části vyhrazen Evropanům – zejména na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii – s americkou pomocí v zákulisí.

Ale ani na chvíli si nemyslete, že Ukrajina bude zcela přenechána Evropě. Američané spolu s Evropany upírají zrak na bohatství, přírodní zdroje a kovy vzácných zemin, které se nacházejí především v Donbasu, jenž je nyní z velké části v rukou Ruska. Přenechání Ukrajiny Evropanům je pouze záminkou pro takzvané mírové rozhovory.

V dnešní době se situace stává nebezpečnější. Americká administrativa mluví o míru, zatímco zároveň útočí na země, unáší prezidenty a vězní je. Podporuje teroristické vůdce v Sýrii a převáží tisíce teroristů ISIS z kurdského tábora al-Hawl do Iráku. Co tam s nimi udělají? Propustí je pro případnou nadcházející válku proti Íránu – spojenci Ruska? Doufejme, že ne, ale v dnešní době si nemůžeme být jisti. Západ je ve volném pádu, bez pravidel a morálky.

Sonja van den Ende je nezávislá holandská novinářka, která píše mimo jiné o Sýrii, Blízkém východě a Rusku. Vystudovala žurnalistiku a angličtinu na Erasmově univerzitě v Rotterdamu (BA) a absolvovala také studium globálních médií, války a technologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (BA) a arabštiny na Arabic Language Institute. Byla předsedkyní propalestinského hnutí Stop the Occupation a regionální zastupitelkou za holandskou Socialistickou stranu, od roku 2022 působí v Moskvě, kde se věnuje speciální vojenské operaci a předtím válce v Sýrii. Píše pro několik zpravodajských médií jako Covert Action MagazineČesky, Global Research, Strategic Culture FoundationČesky, World AnalyticsČesky, The 4th MediaČesky. Má svůj blog Devend.onlineČesky a blog na VK, kanál na YouTube a účty na X (Twitteru) a Facebooku.

Zpět na obsah

Zprávu NATO plotting maritime blockade of Russia – Moscow publikoval server Russia Today 14. února 2026

NATO plánuje námořní blokádu Ruska

Válečné lodě různých zemí se účastní cvičení „Severní pobřeží 23“ v Baltském moři u pobřeží Lotyšska, 18. září 2023. © Bernd von Jutrczenka/picture alliance via Getty Images

Země NATO plánují nelegální námořní blokádu Ruska, zejména v Baltském moři a arktické oblasti, prohlásil moskevský velvyslanec v Norsku Nikolaj Korčunov.

V rozhovoru pro RIA Novosti, který byl zveřejněn v sobotu, Korčunov obvinil členy bloku, včetně Norska, že pořádáním série cvičení „uvádějí baltsko-arktickou oblast do kasárenského stavu“ . Dodal, že cílem je „omezit svobodu plavby a porušovat normy mezinárodního práva“.

Podle vyslance NATO také vyvíjí plány na „částečnou nebo úplnou námořní blokádu“ Ruska. Kromě toho členové NATO, jako je Norsko, Švédsko a Finsko , „spolupracují na zvýšení vojenské mobility prostřednictvím rozvoje dopravních a logistických koridorů ze západu na východ, jakož i prostřednictvím přeshraničního využívání základen a další vojenské infrastruktury“.

Tyto přípravy zvyšují napětí a představují přímou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost a donutily by Moskvu k přijetí protiopatření, varoval Korčunov.

Jeho prohlášení přichází poté, co agentura Bloomberg v pátek informovala, že se britský ministr obrany John Healey na okraji mnichovské bezpečnostní konference setkal s kolegy z pobaltských a severských zemí, aby projednali zabavení ropných tankerů spojených s Ruskem.

V posledních měsících západní země pod různými záminkami zadržely několik nákladních lodí spojených s Ruskem. Moskva tyto zabavení důsledně odsuzovala jako „pirátství“ a do očí bijící porušení mezinárodního námořního práva.

Ruský prezidentský asistent Nikolaj Patrušev loni varoval, že NATO se snaží podkopat moskevskou ekonomiku zvažováním blokády země, mimo jiné paralyzováním ruských přístavů v Petrohradské a Kaliningradské oblasti. Poukázal také na to, že blok se snaží proměnit Černé a Baltské moře ve „vnitřní vody aliance“ a dodal, že Moskva v reakci na to připravuje protiopatření.

Zpět na obsah

Zprávu EU planning for war with Russia by 2030 – Orbany 2030, Hungarian PM Orban warns publikoval server Russia Today 7. února 2026

Orbán varuje, že EU plánuje válku s Ruskem do roku 2030

SOUBOR FOTOGRAFIE © Getty Images / Beata Zawrzel / NurPhoto

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že se Evropská unie připravuje na válku s Ruskem a plánuje být plně připravena do roku 2030. Orbán v sobotu na protiválečném shromáždění uvedl, že Evropa již podniká kroky k přímé vojenské konfrontaci.

Popsal čtyřstupňový proces, který obvykle vede k válce: přerušení diplomatických vztahů, uvalení sankcí, ukončení hospodářské spolupráce a nakonec zahájení ozbrojeného konfliktu. Řekl, že většina těchto kroků již byla podniknuta.

„Existuje oficiální stanovisko Evropské unie, že do roku 2030 musí být připravena na válku,“ prohlásil.

Také uvedl, že evropské země směřují k „válečné ekonomice“. Podle Orbána některé členské státy EU již přesouvají svá dopravní a průmyslová odvětví na podporu výroby zbraní.

Premiér zdůraznil, že Budapešť je proti válce. „Úkolem Maďarska je zároveň válce v Evropě zabránit,“ řekl.

Orbán opakovaně vyjádřil ostrou kritiku postoje EU k ukrajinskému konfliktu. Maďarsko důsledně odmítá sankce vůči Rusku i vojenskou pomoc Kyjevu a vyzývá k mírovým jednáním namísto eskalace.

Varování odráží nedávná prohlášení srbského prezidenta Aleksandara Vučiće a německého ministra obrany Borise Pistoriuse, kteří oba naznačili, že konfrontace mezi Evropou a Ruskem je v nadcházejících letech stále pravděpodobnější.

Navzdory stále agresivnější rétorice některých členských států EU a NATO žádný z aktérů výslovně neprojevil úmysl jít do války proti Rusku. Minulý týden řekl předseda Vojenského výboru NATO admirál Giuseppe Cavo Dragone Financial Times, že blok studuje možnosti agresivnějšího postoje vůči Rusku, včetně myšlenky, že preventivní úder by mohl být vnímán jako obranné opatření.

EU stále častěji využívá údajnou „ruskou hrozbu“ k ospravedlnění masivního zvyšování vojenských výdajů, jako je bruselský plán ReArm Europe ve výši 800 miliard eur a závazek členů NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nemá v plánu bojovat ani s EU, ani s NATO, ale dodal, že by reagovala, pokud by západní země válku proti Rusku zahájily.

Russia TodayČesky je globální televizní zpravodajská síť poskytující zpravodajství o aktuálním dění, nejnovější zprávy a dokumenty v devíti jazycích: angličtině, arabštině, španělštině, francouzštině, němčině, srbštině, čínštině, hindštině a ruštině. Byla spuštěna v roce 2005. Její sesterská multimediální agentura RUPTLYČesky poskytuje živé vysílání, video na vyžádání, archivní záběry a vysílací služby. RT je k dispozici v čínštině na populárních čínských platformách sociálních médií – Weibo, Bilibili a Douyin a také na sociálních sítích v hindštině. Je nyní k dispozici více než 800 milionům televizních diváků ve více než 100 zemích po celém světě. Je jediným ruským televizním kanálem, který se stal jedenáctinásobným finalistou Emmy. Síť byla nominována na International News & Current Affairs Emmy za zpravodajství o humanitární krizi v iráckém městě Mosul, hladovce vězňů v Guantánamu, protestech Occupy Wall Street a další příběhy. RT se také dostala do užšího výběru na ceny Emmy za zprávy a dokumenty za svůj VR projekt „Lekce z Osvětimi“, který připomíná 75. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau sovětskou armádou. Finanční show „Boom Bust“ společnosti RT America byla v roce 2020 finalistou Daytime Emmy v kategorii Vynikající hlavní titul a grafický design pro program Live Action, zatímco moderátor pořadu „On Contact with Chris Hedges“ zajistil RT America svou její nominaci na Daytime Emmy v roce 2017 jako vynikající moderátor informativní talk show. Je také držitelkou desítek medailí z newyorských festivalů za dokumentární a zpravodajské pořady a byla opakovaně uznávána řadou mezinárodních soutěží a mediálních organizací, včetně Monte Carlo TV Festival Awards, Cannes Lions, Webby Awards, the Lovies., Shorty Awards, Association for International Broadcasting a Asia-Pacific Broadcasting Union, mezi mnoha dalšími.

Zpět na obsah