Kontinent, který zničil sám sebe

| 20. 6. 2025 | Autorský příspěvěk, Geopolitika, Téma: Demokracie, Téma: Ekonomie | 336 přečtení | , , , ,

Prožíváme situaci, kterou dějiny nepoznaly. Pád civilizace sice není nic nového, ale ten se konal vždy zánikem jen určité vrstvy obyvatel. Dnes ovšem zaniká obyvatelstvo téměř všechno.

Když mluvíme o pádu Říma nebo Byzance, vždy se jednalo o civilizaci, která byla vyspělá jen v jisté vrstvě lidí. Masy otroků pád přivítaly, poddaní se obrany země nezúčastnili a noví pánové se k nim někdy chovali lépe než staří. Uvolnění poddanských pout, které vzniklo postupným zánikem moci znamenalo svobodu, alespoň na nějakou dobu. V novém paradigmatu vzniklém po pádu starých pořádků se původní obyvatelé obvykle dobře zařadili a mnohdy si zachovali svoje zvyky a jazyk. Tento scénář ovšem dnes není. Dnes vymírá a zaniká celá evropská populace, nebo alespoň její převážná část.

Jednoho tichého rána v Pekingu sklouzla dolaru koruna

| 13. 6. 2025 | Analýza, Převzato, Téma: Ekonomie | 360 přečtení | , , ,

Snaha o novou studenou válku proti Číně se točí právě kolem obav USA – především strachu, že čínská výstavba digitální penežní „superdálnice“ se ukáže jako mnohem pokročilejší než vratká cesta, která je cestou amerického dolaru.

Dnes ještě tato superširoká dálnice možná není tak hojně využívána. To je teď. Ale už teď dochází k přechodu ze staré silnice na čínskou superdálnici.

Pro americký establishment představuje čínská „superdálnice“ „jasné a bezprostřední“ ohrožení jeho hegemonie. Obavy se ve skutečnosti netýkají čínského duševního vlastnictví ani „krádeže duševního vlastnictví“. Jde o strach, že USA nebudou schopny držet krok s novými finančními ekosystémy, které Čína buduje, ani se sofistikovaností digitálního jüanu.

Marx byl zastáncem volného trhu

, , | 6. 6. 2025 | Geopolitika, Převzato, Rozhovor/Interview, Téma: Ekonomie, Video | 522 přečtení | 1 komentář | , , ,

Mnohé diváky možná překvapí, že věříme v klasický volný trh. Klasický volný trh však klasici chápali jako trh bez zájmových skupin, které si pro sebe vymezují příjmy, které nemají nic společného s výrobním procesem a brání úspěchu průmyslového kapitalismu.

Úlohou klasické politické ekonomie bylo vyvinout teorii hodnoty a ceny jako nástroj k izolaci ekonomického renty – nezaslouženého příjmu –, což bylo úkolem průmyslového kapitalismu, aby se Británie stala dílnou světa a aby se Francie, Německo a průmyslové mocnosti mohly stát průmyslovými mocnostmi, jakými se staly.

Klasická průmyslová strategie byla založena na klasické ekonomii a politické ekonomii. Právě to učinilo průmyslový kapitalismus tak revolučním v odstraňování pozůstatků feudalismu. A to je v jistém smyslu to, čemu dnes čelí země BRICS při pokusech o vypracování vlastního plánu pro své trhy. Jde o to osvobodit se od dědictví kolonialismu a od neoliberální politiky zaměřené na USA, která dominuje vládní politice po celém světě a je vnucována Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem a ekonomickým mainstreamem.

O neoconech a jejich tahu na příští velkou válku

| 30. 5. 2025 | Převzato, Téma: Ekonomie | 768 přečtení | , , , ,

Většina neokonů jsou v podstatě socialisti a skalní levičáci. Neokoni jsou chytřejší než běžní státisté v tom, že jsou schopni vidět, že socialismu selhává, nikde nefunguje. Takže se uchýlili k přijetí zjevně konzervativní ekonomické politiky, přičemž však ve všech ostatních pastech socialismu zůstávají.

Neokoni jsou univerzálními uctívači státu. V principu nevěří v principy. Mohli bychom říci, že základním myslitelem neokonů je Niccolo Machiavelli, který ve své knize Princ šíří myšlenku, že má vládce udělat vše, co funguje a přispívá k jeho cílům, takže přemýšlet v termínech správné, špatné nebo morální, je kontraproduktivní.

Čína, Hongkong a umění mrknout

| 2. 5. 2025 | Geopolitika, Převzato, Téma: Ekonomie | 534 přečtení | , , , ,

Minulý týden v Šanghaji mi akademici i podnikatelé opakovaně připomínali, že Trumpova celní válka (Trump Tariff Tizzy, Trumpův celní zmatek) jako zbraň sahá daleko za hranice Číny: je to zoufalý útok americké vládnoucí třídy proti rovnocennému konkurentovi, který ji děsí k smrti.

Při bližším pohledu na Šanghaj se ukazuje, že Trump 2.0 dal Číně vzácnou příležitost upevnit svou strategickou iniciativu a posílit roli lídra globálního Jihu/globální většiny, a zároveň pečlivě řídit riziko nové studené války.

Aktivity Číny ve střední Asii ve světle ruských zájmů

| 25. 4. 2025 | Analýza, Převzato, Téma: Ekonomie | 906 přečtení | , , , , , , , , , ,

Čína je bezprostředním sousedem a hlavním hospodářským partnerem postsovětských zemí střední Asie. Jejich historické vazby sahají až do středověku. Současná hranice mezi Čínou a středoasijskými zeměmi vznikla v době ruského impéria a byla dotvořena v letech 1980-2000. Po rozpadu SSSR si Rusko zachovalo ve Střední Asii kulturní a ekonomickou dominanci, ale díky své ekonomické síle a geografické blízkosti se k němu jako hráč v regionu připojila Čína.

S posilováním pozice Číny a oslabováním pozice Ruska byly jejich překrývající se zájmy v bývalých sovětských republikách stále více vnímány jako zdroj budoucího soupeření. A přestože ruští představitelé opakovaně ujišťovali, že zájmy obou mocností v Eurasii se spíše sbližují než střetávají (Putin, 2023), je i nadále užitečné sledovat aktivity Číny v regionu. Eskalace ukrajinské krize v roce 2022 navíc pravděpodobně odradí bývalé sovětské republiky od dalšího sbližování s Ruskem, a umožní tak Číně rozšířit svůj vliv v regionu. V současné době je tento vliv nejsilnější ve Střední Asii, kde může být příkladem čínské aktivity obecně.

Optikou ruských zájmů analyzuje tento článek čínské aktivity ve Střední Asii: jejich kontext, obecné trendy a dynamiku v oblasti obchodu, investic, vzdělávání a vojenské spolupráce. Článek využívá širokou škálu statistických údajů a údajů o veřejném mínění. Zvláštní pozornost je věnována formátu Čína-Střední Asie, který byl zahájen v roce 2023 a který je zde označován jako Si-anský proces a který poskytuje materiál osvětlující postoj Číny k tomuto regionu.

Trump si vymyslel „celní podvod“, aby se „oddělil“ od Číny

| 18. 4. 2025 | Převzato, Téma: Ekonomie | 444 přečtení | , , , ,

Trumpova celní extravagance nikdy nebyla o obchodním deficitu, reindustrializaci nebo návratu pracovních míst do Ameriky. Vždy šlo o Čínu. Nyní, když Trump buď zmírnil, nebo zrušil cla na 90 dalších zemí, můžeme vidět, o co vlastně jde. Trump používá „kouřovou clonu“ v podobě cel k realizaci své politiky oddělování, strategie, jejímž cílem je izolovat, obklíčit a nakonec rozdrtit Čínskou lidovou republiku. To je motiv, který tuto politiku řídí. Cla jsou jen prostředkem k dosažení cíle.

Čína je terčem útoků, protože se díky svému raketovému vzestupu a explozivnímu růstu stala hrozbou pro americkou globální hegemonii. Proto se Čína dostala do hledáčku Washingtonu. Uvalením prohibitivních 125% cel na čínský vývoz Trump naznačuje, že éra integrovaných trhů v globalizovaném systému skončila. Svět je znovu rozdělen na válčící bloky bohatých kapitalistů na Západě, kteří nemohou konkurovat čínskému modelu řízenému vládou, která kontroluje kritická průmyslová odvětví země a recykluje obrovské zisky zpět do životně důležité infrastruktury, vzdělávání, výzkumu a vývoje a technologií.

© 2023-2026 disput.blog

CC-icon

Creative Commons BY-NC-ND

Autorské články z tohoto webu je dovoleno dále šířit za současného dodržení tří následujících podmínek:
1) materiály nebudou měněny,
2) bude uveden odkaz na původní zdroj (včetně autora),
3) převzaté materiály nebudou komerčně použity.
Log in