Voľby Slovensko 2023 (3. časť) – aktualizováno (4. časť)

Tri dní pred voľbami sa už uzatvárajú stávky na víťazov a porazených. V éteri lietajú kauzy a obvinenia, ktoré už do volieb ťažko niekto vyvráti, a o to predsa ich autorom ide. V móde je antikampaň, ktorá má prekryť neschopnosť viacerých strán riadiť štát a riešiť relevantné problémy občanov. Pred voľbami by sme si tiež mali pripomenúť slová jedného z najvýznamnejších nemeckých politikov 19. storočia Otta von Bismarcka: „Nikdy sa toľko neklame ako pri love, vo vojne a pred voľbami.“

Vážený pán prezident Českej republiky P. Pavel, nerozbíjajte dobré vzťahy medzi našimi národmi

Vážený pán prezident Českej republiky P. Pavel, nerozbíjajte dobré vzťahy medzi našimi národmi len preto, že slovenská sociálna demokracia a veľká časť slovenského obyvateľstva má iný, suverénny názor na vojnu na Ukrajine!

Maďarsko s Čínou už obchoduje a investuje více v yuanech než dolarech

Už skoro začínáme brát jako klišé, když se dovídáme, jak zase stouplo vzájemné vyrovnávání obchodů v čínských yuanech místo amerických dolarů v Asii, Africe i Latinské Americe, nebo kdekoliv podél Nové Hedvábné cesty. Jenže faktem je, že na tu Hedvábnou cestu čili Pás a cestu (BRI) jsme napojeni také, protože po železničním koridoru mezi Východní Asií přes Rusko do Evropské unie rovněž proudí zboží k nám a od nás. A v blízké středoevropské zemi v Maďarsku je jeden z významných uzlů BRI a je to jedno z hlavních ohnisek ekonomické spolupráce mezi Evropou a Čínou.

Môžu za to komunisti a bicyklisti

To, čo zažívame, mi veľmi pripomína éru pred rozpadom starého sveta. Aj so senilnými starcami na čele vlád, aj s lžou, ktorá má byť jedinou pravdou. Rozdiel je, že nikto dnes nie je Gorbačov a nikde sa nečrtá nová perestrojka. Áno, skončila sa neslávne, ale i tak nám priniesla slobodu a desiatky rokov relatívneho mieru (lebo na Juhosláviu sa predsa len zabudnúť nedá).

Morálka ukrajinské války je velmi temná

Etické kalkulace jsou méně jasné, než si myslíte.
Jaký je morálně přijatelnější postup na Ukrajině? Na první pohled se to zdá zřejmé. Ukrajina je obětí protiprávní války, její území je okupováno, její občané vážně trpí rukou vetřelce a jejím protivníkem je autokratický režim s mnoha nepříjemnými vlastnostmi.
Jen kdyby byl morální kalkul tak jednoduchý.

Krize na jižním Kavkaze

Výběr na téma Ázerbájdžán, Arménie, Arcach + Turecko a RF:
Erkin Öncan: Zkoumání měnící se dynamiky v ázerbájdžánsko-arménských vztazích
Pepe Escobar: V Zakavkazsku hoří. Doslova. Znovu a znovu
Drago Bosnic: Arménie a „Pandořina skříňka“ jižního Kavkazu. Tlačit Turecko i Írán proti Rusku?

Slované nejsou otroci!

(Jak husitství přišlo z Novgorodu, reformace z Bosny atd.)
Žijeme v době, která se začíná podobat minulému režimu – v tom, že člověk působící ve veřejném prostoru se prodírá džunglí více či méně nebezpečných tabu. Jedním z nich je slovo slovanství. U svého známého, „insidera v mainstreamu“, jsem tohle slovo viděl na interním seznamu slov v jejich periodiku nepublikovatelných. Slovanství dnes dráždí o to víc, že válka, která nám (zatím co do dodávek a ekonomických důsledků) začíná přerůstat ve válku světovou, je válkou Slovanů proti Slovanům.

Téma: Náhorní Karabach

Výběr na téma Ázerbájdžán, Arménie a Náhorní Karabach (Arcach).
Dr. David A. Grigorian: Bidenova další regionální noční můra
iDnes: Ázerbájdžán prolomil obranu Karabachu, v Jerevanu zní výzvy k útoku na vládu
Anthony Avice Du Buisson: Arménie čelí další existenční krizi
Strana.ua: Arméni z Náhorního Karabachu vyhlásili kapitulaci

Plán Západu, jak popohnat Čínu, byl vypracován na Ukrajině.

Evropa se obává ztráty přístupu na čínské trhy, což ji uvrhne do hlubší krize životních nákladů. Více se však obává hněvu Washingtonu. Západ píše scénář o svých vztazích s Čínou, který je plný zavádějících informací jako román Agathy Christie. V posledních měsících se američtí a evropští představitelé vydali do Pekingu na takzvaná jednání, jako by se psal rok 1972 a v Bílém domě seděl Richard Nixon. Tentokrát však k žádnému dramatickému, éru určujícímu paktu mezi USA a Čínou, nedojde. Pokud se vztahy změní, bude to rozhodně k horšímu.

Západ potřebuje politiku Ruska, ne Putina

Démonizování Putina není politika. Je to výmluva pro absenci politiky.
Ještě před poslední fází války na Ukrajině se vyprávění o politice Západu vůči Moskvě soustředilo na ruského prezidenta Vladimira Putina. Takový přístup ignoruje skutečnost, že Putin působí spíše jako rozhodčí a konečný stabilizátor roztříštěné politické elity země.

To byla ta česká covidová diktatura

A hned přiznám, jak mne vytáčí ten křivící pohled na covidové události. Vytáčí mne, co čtu dnes na webech, sociálních sítích, co mi chodí poštou. O covidové diktatuře a o hrdinech, kteří jí vzdorovali proti policii a státu, co nesklonili hlavu před covidovým ujařmením. Nebo o docela obyčejné viróze, přičemž je v této souvislosti opakovaně zdůrazňováno, že statistiky o covidových mrtvých byla cíleně nadsazována.

Vec: Propagandistické tézy dnešných dní

Premýšľam nad tým, ktoré propagandistické tézy ma v súčasnosti najviac iritujú. Z toho šialeného množstva, ktoré sa na nás chrlí z každej strany, si ani neviem vybrať tú najodpornejšiu.
Možno mám čosi ako právnickú deformáciu myslenia… nevylučujem to… a hneď na úvod si tie propagandistické tézy delím do kategórií. Rozlišujem tak nasledovné kategórie propagandy.

Poučení ze Španělska pro americký úpadek

Ti, kdo uvažují o možném zániku americké globální hegemonie, se nejčastěji obracejí pro poučení k Římu nebo Sovětskému svazu, ale paralely mezi Amerikou a Španělskem jsou zarážející. Obě země byly ve svých formativních, předimperiálních obdobích definovány procesy územní expanze přes měnící se hranice: reconquista jižního Španělska od Maurů a dobytí amerického Západu. V obou případech se uzavření hranic – v případě Španělska v roce 1492 dobytím Granady Ferdinandem a Isabelou, v případě Ameriky, které v roce 1893 slavně označil historik Frederick Jackson Turner – shodovalo s počáteční fází zámořské územní expanze, která vedla k získání statusu velmoci. Kolumbus dorazil do Karibiku ve stejném roce, kdy padla Granada; Amerika se zmocnila Kuby, Portorika a Filipín v roce 1898, tedy ve stejném roce, kdy Kongres ratifikoval anexi Havaje.

Summit Japonska, Koreje a USA: Ničivá trojstranná vojenská aliance.

Tento článek píši proto, abych varoval svět před destruktivním dopadem trojstranné vojenské aliance, která nejenže zabíjí jihokorejskou demokracii, bezpečnost a ekonomiku, ale také rozšiřuje rychlostní silnici k válce mezi Východem a Západem.
Tento trojstranný summit byl summitem tří nebezpečných mužů.
Americký prezident Joe Biden je patologicky posedlý snahou zabít Asii v čele s Čínou.
Japonský premiér Fumio Kišida má nebezpečně zastaralý sen znovu dobýt Asii počínaje Koreou a obnovit imperiální moc a slávu Japonska z minulých let.
Prezident Jižní Koreje Yoon Suk-yeol je natolik idiotský a zbabělý, že prodává svou zemi za vlastní ochranu před rozzlobenými Jihokorejci a pomstychtivými Severokorejci.

Netečkované příběhy

Na příbězích 24 odvážných lidí, kteří se rozhodli místo strachu postavit sami za sebe a nesklonit hlavu před tím, co by bylo v rozporu s jejich vnitřním přesvědčením, ukazuje dokument NETEČKOVANÉ PŘÍBĚHY na absurdní realitu doby nedávno minulé. Svědectví těch, kdo se kvůli rozhodnutí nepodvolovat se slepě příkazům a zákazům a zažili kvůli tomu nátlak, šikanu či dokonce násilí, doplňují vyjádření právníků, psychologů, lékařů a dalších odborníků k mnohdy nezákonnému postupu státních orgánů, nátlaku vyvíjeném médii a dalším průvodním jevům doby. V kontrastu s ukázkami z obsahu šířeného médii hlavního proudu ukazují obyčejně neobyčejní hrdinové z dokumentu, že i nelehkou dobou lze projít nezlomen.

Výzva Evropské mírové konference v Římě

Jen pošetilci a zapomnětlivci mohou uvěřit, že blok vedený Spojenými státy americkými spustil ukrajinskou válku na obranu principů demokracie a sebeurčení národů. Pravdou je, že tento blok po podpoře euromajdanského puče financoval a vyzbrojil ukrajinskou armádu a neonacistické skupiny, aby je vrhl proti republikám Donbasu a samotnému Rusku. Pravdou je, že blok USA-NATO-EU využívá ukrajinský lid jako potravu pro děla k ustavení své nadvlády, čímž brání vzniku multipolárního řádu založeného na respektu ke svrchovanosti a suverenitě národů. Pokud se mu podaří podmanit si Rusko, budou dveře k válce proti Číně otevřené dokořán.

Můžu z vás udělat Hitlery. Anebo rusofoby

V POLOVINĚ SEDMDESÁTÝCH LET se odehrála v Kalifornii na univerzitě v Kentfieldu následující debata. Jejím hlavními aktéry byli psychoterapeut Carl Rogers a antropolog Gregory Bateson. Sedmdesátiletý Bateson byl velice působivý. Studenti se v něm zhlíželi. Ovšem v jedné chvíli přišla řeč na to, jak lze studenty tvarovat, a on bez dlouhých řečí prohlásil: „Podívejte se, můžu vás klidně obrátit v Hitlery. Nebo v umělce. Je to jedno. Rozumějte, můžu učit třeba srovnávací anatomii brouků, ale jde o způsob. Ten bude mít nevyhnutelný dopad na váš charakter, na to, v jakém druhu světa si budete myslet, že žijete. Zkrátka, můžu vás utvářet destruktivně, nebo konformně, jak si zamanu.“

Zabránit vzniku rivala

Když Helmut Kohl 9. února 1990 odlétal do Moskvy k rozhovorům o znovusjednocení Německa, měl v kapse dopis od ministra zahraničí USA Jamese Bakera, podle kterého měl přislíbit, že NATO nepostoupí ani o píď na východ. Těsně před odletem obdržel dopis amerického Národního bezpečnostního výboru, že má požadovat zvláštní (NATO-) status pro území DDR. Ze dvou protichůdných instrukcí zvolil první a získal tak Gorbačovův souhlas.
Tento obrat uprostřed všeobecné euforie konce studené války a perspektivy světového míru ilustruje zlom v zahraniční politice USA: namísto rozpuštění Varšavské smlouvy a NATO, jak mezi mnoha jinými požadoval i novopečený prezident Václav Havel, obdrželo NATO novou úlohu. O dva roky později ji podtajemník pro bezpečnostní politiku Paul Wolfowitz precizuje: Naším hlavním úkolem je zabránit vzniku nového rivala, představujícího hrozbu v rozsahu bývalého SSSR.

Po dovolenkách a prázdninách Nemci nebudú príliš spokojní (1. časť)

Nemecký „motor EÚ“ už dlhší ťahá slabšie: v štáte pretrvávajú vážne sociálno-ekonomické problémy. Slabá Scholzova vláda, ktorá sa nedokáže postaviť proti Washingtonu, si s nimi však nevie poradiť. Jej podpora (dôveryhodnosť) upadá na historicky najnižšiu úroveň od zjednotenia (pohltenia bývalej Nemeckej demokratickej republiky) v roku 1990.

Po dovolenkách a prázdninách Nemci nebudú príliš spokojní (2. časť)

Nespokojnosť obyvateľstva so sociálno-ekonomickou situáciou v Nemecku sprevádza rast nepokoja a napätia v politickej atmosfére. Je spojený najmä so zosilňovaním podpory AfD, ktorá v posledných mesiacoch dosahuje rekordné hodnoty. Krátky pohľad na nemeckú politickú scénu oprieme o prehľad vývoja volebných preferencií šiestich najväčších politických strán, ktoré si v posledných dvoch voľbách rozdelili všetky mandáty v Bundestagu. Len v roku 2021 sa do neho dostal jeden poslanec za Juhošlezvický voličský zväz.

Pax Sinica – krok za krokom

Napriek formálnej pohode v regióne je vcelku jasné – a tu sa môžeme stotožniť so stále silnejúcimi expertnými hlasmi – že Stredná Ázia sa môže stať v pomerne skorej dobe zdrojom budúcich (ostrých) rozporov. Konkrétne medzi nastupujúcou mäkkou silou do Strednej Ázie, Čínou a historicky tradične (Ruské impérium, Sovietsky zväz a Ruská federácia) prítomným fenoménom.

Předurčena k prohře

Ukrajinská protiofenziva byla k neúspěchu odsouzena od počátku. Pohled na složení sil na obou stranách a na to, o co se ukrajinská armáda snažila, spolu s pochopením historie konvenční pozemní války jasně ukazuje, že útočící ukrajinské síly neměly prakticky žádnou šanci ruské obranné síly porazit a svých politických cílů dosáhnout.

Co je na „agresivní neutralitě“ tak špatného?

Když Rusko v únoru loňského roku napadlo Ukrajinu, pákistánský premiér Imran Chán vzbudil svým rozhodnutím udržovat vztahy s Kremlem podezření Washingtonu. Krátce po začátku války také příznačně bezelstně navštívil Moskvu. Do Islámábádu se vrátil s kamenem na krku.
„Co si o nás myslíte? Že jsme vaši otroci a uděláme vše, co po nás budete chtít? Jsme přátelé Ruska a jsme přátelé Spojených států,“ řekl Chán davu svých příznivců. „Jsme přáteli Číny a Evropy, nejsme součástí žádné aliance.“
Chán netušil, že jeho slova nejspíše přispěla ke konci jeho politické kariéry.

Mohou sankce přispět k míru? Podle této zprávy spíše ne.

Podle zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Mezinárodní krizová skupina, mohou ekonomické sankce bránit mírovému úsilí.
Klíčové otázky, kdy sankce uvalit, jak je využít jako páku a kdy je zrušit, nebyly nikdy tak aktuální jako poté, když USA a Západ po napadení Ukrajiny v únoru 2022 uvalily na Rusko nejtvrdší globální embargo v historii – přesto jsou ukončení války, natož diplomatický kurs, stejně nepolapitelné jako kdykoli předtím.

Genocida na pokračování

V dnešním příspěvku nebudu popisovat historii a všeobecný význam Arménie, rodící se nový konflikt v Gruzii, Kyrgyzstánu, potažmo i Kazachstánu a jinde. Zmíním se krátce o několika výzvách, které jsou všeobecně spojeny s historií, územními nároky, geopolitikou a vojenskými a jinými aktivitami USA, UK, NATO a EU ve státech sousedících přímo nebo jinak spojených s Ruskou federací, včetně umírajícího státu Ukrajina a o genocidě.

Mainstream odpustil a zapomněl na válku v Iráku

Inteview s Noamem Chomskym k výročí irácké války vyšlo na serveru jacobin.de 28. srpna 2023.
Irácká válka byla snadno včleněna do systému mocenské doktríny. Potvrzuje to, co George Orwell pozoroval před osmdesáti lety, totiž že ve svobodných společnostech lze nepohodlná fakta potlačit bez použití síly. Dvacet let po válce je těžké najít v hlavním mediálním proudu jedinou větu, která by tvrdila, co je zřejmé: americko-britská invaze do Iráku je nejhorším zločinem současného století – zločinem, za který byli v Norimberku nacisté pověšeni. Ano, neslyšíte jedinou větu, která by vůbec připustila, že ta válka byla zločinem. Byla reinterpretována jako benevolentní pokus zbavit irácký lid strašlivého diktátora a přinést mu dar demokracie; a že tento pokus bohužel nevyšel.

Američtí představitelé se neustále chlubí, jak válka na Ukrajině slouží zájmům USA

Jednou z nejkřiklavějších mezer v oficiálním mainstreamovém vyprávění o Ukrajině je způsob, jakým se američtí představitelé neustále otevřeně chlubí, že tato údajně nevyprovokovaná válka, kterou USA podporují jen z dobrého srdce, náhodou nesmírně slouží zájmům USA.

Kdyby se Edvard choval jako Volodymyr aneb Sudety v letech 1930 – 38 bombardované

Léta jsem členem literárního spolku, kde většinu kolegů tvoří autoři žánru sci-fi. Není to sci-fi nijak bujaře technická, ze svého laického pohledu bych řekl spíše společenskokritická, se silným nádechem sarkastického humoru. Když se několika mým kolegům podařilo napsat povídky s tematikou, která se nejdéle do roka naplnila reálně (například že vesmírná stanice musela být uzavřena, protože kosmonautovi spadla do záchoda spona nebo že samočinný vchod univerzity nepustil dovnitř studenty), změnili naši scifisti definici žánru na re-pre (real prediction, reálná předpověď)… Jenže: mně jako literátovi sci-fi ani re-pre nic moc neříká. Bližší je mi žánr alternativní historie. Ne, že bych ji psal a vydával, ale občas si ji trochu promýšlím.

Úsporný balíček naruby: Vnitro kupuje 300 vozidel Škoda Kodiaq s útočným rámem za půl miliardy korun

Policie používá od roku 2019 téměř 500 Octavií s nebezpečným útočným trubkovým rámem. Rámům chybí homologace pro provoz na pozemních komunikacích. Nyní Ministerstvo vnitra uzavřelo smlouvy na nákup 289 vozů Škoda Kodiaq s útočným rámem za celkem 453 milionů korun. Jeden kus luxusního SUV tak vychází na 1,6 milionů korun. Kverulant je přesvědčen, že soutěž byla předen připravena pro jediného zájemce a žádá Úřad na ochranu hospodářské soutěže, aby zakázku přešetřil. Kverulant také protestuje proti tomuto nákupu v době rekordních deficitů státního rozpočtu. Navíc policisté s rámy v minulosti úmyslně bourali do jiných vozidel. Dělo se tak často z banálních důvodů a už při tom zranili nejméně 12 lidí.

České dějiny 15: Nejmocnější sedlák zapráská bičem

Přetisk textu Karla Kosíka Rozum a svědomí, předneseného na sjezdu spisovatelů v červnu 1967, působí v Právu z 21. srpna 2008 jako nostalgické memento v záplavě zavilé nenávisti. Dva srpnové týdny dovolené, strávené v izolaci Radiožurnálu a českých novin jsou exkurzí do hlubokých padesátých let, kdy ještě antiimperialistické kampaně vzbuzovaly upřímnou lidovou odezvu. Kdy se ale poštěstil tak zdařilý souběh příležitostí jako válka v Gruzii ausgerechnet na kulaté výročí okupace?

Likvidační komando české státnosti a českého národa

„Mluvit pravdu znamená zničit si kariéru.“
Dokud si budeme myslet o české vládě, že se jedná o vládu, která chce naplňovat vůli lidu, nikdy se nedobereme žádného výsledku. Je třeba pochopit, že se nejedná o českou vládu, ale o likvidační komando české státnosti a českého národa. Tento likvidační trend je dlouhodobý.

Esej o hodnotách západní civilizace

Žijeme v 21. století. Obklopuje nás svět podivuhodných a nepřeberných hodnot, ale i nevyřešených otázek a nevypočitatelných nebezpečí. Prožíváme je na území civilizace, zvané západní, od objevení a osídlování Ameriky Evropany též euroamerické nebo euroatlantické.
Pokud jde o západní civilizaci, někteří ji vidí v plném rozkvětu. Někteří však mluví o jejím soumraku a o sebezničujícím chování vedoucím k zániku.

Prigožin, lidově mytologická postava ruských dějin?

V Rusku nastalo po oznámení podivné smrti Jevgenije Prigožina ticho, možná by se dalo říci poddajné ticho. Média hlavního proudu i osobnosti se chovali mírně řečeno rozvážně. Ze známých osobností hned den poté však sepsal nekrolog filosof ALEXANDR DUGIN, v němž neskrýval své sympatie k zavražděnému.

Kde je teraz nová Jane?

Oboch starších vnukov sme tentoraz – v rámci našich každoročných prázdninových potuliek Slovenskom – odviezli až do najvýchodnejších regiónov vlasti. Napriek tomu (či práve preto), že len kúsok za našou východnou hranicou cerí zuby to najhroznejšie strašidlo… Len kúsok- kúsoček za takou krásou, akú vyčarili nedotknuté Poloniny. Dvanásťročných potomkov sme však s manželkou odviezli aj na Duklu a do Údolia smrti. Aby na vlastné oči videli, že sloboda i mier k nám po strašnej svetovej vojne prišla z východu. Ešte skôr, kým nejaký ministerský pomätenec (ako Jaroslav Naď), nevzdelaný úradník z „ministerstva vojny“, zblúdený aktivista Ľuboš Lorenz a jemu podobní zaslepenci alebo dezorientovaný najnovší falšovateľ histórie Boris Filan premaľujú červenú hviezdu na zelených tankoch na bielo.

Kauza metropolity Pavla

Pjotr Dmitrijevič Lebeď byl dlouhá léta rektorem a mluvčím Kyjevsko-pečerské lávry. A zůstal jím i jako metropolita Pavlo po roce 2011. Z pravoslavných hierarchů na Ukrajině je dnes ten nejviditelnější. A pokud jde o vymezování se kanonické Ukrajinské ortodoxní církve (UOC) vůči Zelenského režimu, je zřejmě i ten nejopovážlivější. Je uváděn na webu Peacemaker jako protiukrajinský aktivista. Být na černé listině Peacemakeru představuje riziko smrti.

Případ Dúmá

Mluvíme o velmi konkrétním incidentu z roku 2018. V Sýrii došlo k údajnému útoku jedovatým plynem na předměstí Damašku Dúmá.
Zpráva mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) to vyšetřovala a vydala o tom zprávu. Pak to začalo být vzrušující, protože tato zpráva byla odložena, komise byla vyměněna, vydala novou zprávu a ta říkala opak toho, co ta první.  Podle ní je naprosto jasné, že to byla syrská armáda, že to byl paša al-Asad.

Je existencia NATO opodstatnená?

Všetci poznáme baróna Hastingsa Lionela Ismaya (prvého generálneho tajomníka NATO), ktorý hovorí o zmysle a účele NATO po jeho založení v roku 1949: „Udržať Sovietsky zväz mimo, Američanov vnútri a Nemcov dole.“ Jeho slová vysvetľujú niektoré veci, ale nie všetko. NATO bolo a je predovšetkým miestodržiteľom/guvernérom pre USA, kedysi v Európe, dnes celosvetovo. Oficiálne bolo poslaním NATO len chrániť Západ pred vojenskou mocnosťou, zvanou Sovietsky zväz (neskôr proti Varšavskej zmluve).