Láska hory přenáší

Láska hory přenáší, není jenom česko-slovenská romantická komedie z roku 2022 režiséra Jakuba Machaly, o které nebude řeč v příspěvku, ale i jedno známé přísloví, týkající se nejenom partnerského vztahu, ale i situací, na které se můžeme dívat jako na tzv. nutné zlo, nebo jako na příležitost, jak do vztahu přinést respekt, vzájemnou úctu a docenění. A pokud se cítíme doceněni, jsme v jakémkoli vztahu – osobním, společenském, ale i ve vztahu ke státu a vládě mnohem více spokojenější. A o to jde. Pro mnohé z nás totiž spokojenost představuje deficit.

Německo je nesvé z rozmístěním nových amerických raket

Ve Spojených státech si toho téměř nikdo nevšiml, ale v Německu ano – na červencovém summitu k výročí založení NATO byla uzavřena dohoda mezi Washingtonem a Berlínem.

Poprvé od 80. let Německo souhlasilo s umístěním tří typů amerických raket (pod americkým velením) na svém území, a to od roku 2026: střely s plochou dráhou letu Tomahawk Block 4 s doletem něco málo přes 1 000 mil (1 600 km), střely Standard Missile-6 (SM-6) s doletem 230 mil (370 km), která je určena především pro protivzdušnou obranu, a hypersonické zbraně dlouhého doletu (LRHP), která je stále ve vývoji a bude mít dolet přes 1 800 mil (2 900 km).

„Putin připravuje rozsáhlou invazi, aby ukončil tuto válku“ – Plukovník Douglas MacGregor

V rozhovoru s Claytonem Morrisem analyzuje plukovník Douglas MacGregor aktuální vývoj a vyhlídky války na Ukrajině, situaci na Blízkém Východě a rizika vypuknutí třetí světové války.

Jak Amerika vyřadila plynovod Nord Stream

The New York Times to nazvaly „záhadou“, ale Spojené státy provedly tajnou námořní operaci, která byla až dosud držena v tajnosti.

Bezprostředně po bombovém útoku na potrubí to americká média považovala za nevyřešenou záhadu. Rusko bylo opakovaně uváděno jako pravděpodobný viník, podsouváno promyšlenými úniky z Bílého domu – ale aniž by kdy byl stanoven jasný motiv pro takový akt sebesabotáže, který by přesahoval prostou odplatu. O několik měsíců později, když vyšlo najevo, že ruské úřady v tichosti získávaly odhady nákladů na opravu ropovodů, New York Times tyto zprávy popsaly jako „komplikující teorie o tom, kdo stojí za útokem“. Žádné velké americké noviny se nezabývaly dřívějšími hrozbami ze strany Bidena a náměstkyně ministra zahraničí Nuland.

Tepelná čerpadla by mohla srazit německou ekonomiku na kolena

Vlády dělají stále stejnou chybu, když podporují „vítěze“ dlouho předtím, než se osvědčí na trhu.

Emise by klesly. Vytvořilo by to ekonomiku s vysokou kvalifikací a vysokými mzdami. A to by restartovalo průmysl, zrychlilo produktivitu a podpořilo růst. Po léta nám bylo tvrzeno, že přechod na Net Zero vytvoří stovky tisíc pracovních míst, a miliardy eur, dolarů a liber byly vyplaceny společnostem, které slibovaly, že to udělají.

Ale pozor. Nyní se ukazuje, že zelená pracovní místa mizí zrychlujícím se tempem – a investice do jejich vytvoření přijdou vniveč.

Co nabízí porážka Německa

I tento srpen bude měsícem změn, zážitků a možností rozloučit se starým, každý po svém. Jeden se již rozhodl zabíjet na cizím území cizího občana, druhý se rozhodl zveřejnit článek v prestižním časopise o zabití vůdce atomové velmoci (o čemž bude příští článek), třetí se nemůže rozhodnout zastavit zabíjení vlastních občanů, protože ztratil kontrolu sám nad sebou.

Zabíjení má společného jmenovatele: strach na poli, jehož dva rozměry určuje pokušení a pokání.

Americký vazal Německo se štěpí

 „Německo musí zůstat kotvou stability Evropy,“ řekl kancléř Olaf Schoz poté, když jeho koalice před letními prázdninami schválila rozpočet.

Není přesně jasné, jak zamázla schodek ve financování zhruba 25 miliard euro. Neobtěžovala se totiž poskytnout podrobné vysvětlení.

Ministr financí Christian Linder byl asi zaneprázdněn jinými věcmi, jako že vystavil svůj obrázek, na kterém během nedávného vojenského cvičení třímá raketu Stinger.

Mír je stav nouze

Jak vidíme každý den a můžeme číst ve všech západních politicky korektních médiích a neuvěřitelně pokryteckých a hloupých odezvách na návštěvu maďarského premiéra Orbana u prezidenta Putina, prevence selhala. Nebylo by atentátu na slovenského premiéra v květnu, setkání na Děvíně večer v den připomínky Cyrile a Metoděje a neslyšel bych výtečný projev premiéra Fica, nevěřil bych na lepší časy. Proto děkuji premiérovi Ficovi za probuzení naděje u skeptického optimisty, nebo jak se traduje, špatně informovaného kriticky, tj. jasně myslícího pesimisty.

Německé dokumenty dokazují, že reakci na COVID řídila politika, ne věda

Jednoduše nemohu uvěřit, že mainstreamová média tuhle obrovskou záležitost ignorují.

Po několika kolech žádostí podle zákona o svobodě informací a soudních příkazů Institut Roberta Kocha v Německu velmi neochotně zveřejnil dokumenty dokazující, že zdravotničtí úředníci o nebezpečí COVIDu a vakcín proti COVIDu veřejnosti záměrně lhali, aby jim vláda neomezila financování.

Celosvětová mediální absence tohoto příběhu. Neměli byste to vědět.

Německo se blíží k zákazu AfD

Strany německého mainstreamu se stmelují ohledně zákazu AfD, kdy tvrdí, že tato strana „je bezpečnostním rizikem pro lid a demokracii.“

Strana Alternativa pro Německo (AfD), která je nyní druhou nejpopulárnější stranou v zemi, se blíží k zákazu. Poslanec Křesťanské demokracie (CDU) Marco Wanderwitz říká, že má na své straně dost poslanců, aby v Bundestagu řízení o zákazu AfD. spustili

Evropská vzpoura: Důsledky právě začínají

Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly tento měsíc, se voliči ve většině z 27 zemí Evropské unie přiklonili ke ke stranám, které jsou ke vzdáleným institucím EU rezervované.

Ve Francii kdysi tabuizovaná strana Národní shromáždění překonala stranu prezidenta Macrona v poměru 2:1; v Německu se strana Scholtze, SPD (ostřílená německá strana) zhroutila na 13% voličskou podporu a s ní se zhroutily i ostatní složky vládní koalice. Zelení klesli na 12 % a FDP byla na hranici 5 % hlasů (5 % je hranice pro vstup do německého parlamentu).

Mnoho bylo napsáno, aby se tvrdilo, že Evropské parlamentní centrum „vydrželo“, ale i to visí na vlásku, dokud se nově zvolení poslanci EP poprvé nesejdou, aby schválili spojení nejvyšších funkcí EU: tj. tři „prezidentů“ – prezidenti Komise, Rady a Parlamentu; plus vysoký představitel (tj. „ministr zahraničí“ EU).

Evropská vzpoura proti neliberálnímu řádu

Vzpoura se vzmáhá, protože na Západě už mnozí příliš jasně vidí, že je západní vládní struktura neliberální mašinérie ‚systému kontroly‘.

Už nějakou dobu píši, že se Evropa (i USA) nachází v období alternativní revoluce a občanské války. Historie nás varuje, že se takové konflikty obvykle protahují s epizodami vrcholů, které jsou revoluční (když se převažující paradigma poprvé zhroutí); ale které jsou ve skutečnosti jen alternující modi toho stejného – ‚překlápění‘ mezi revolučními vrcholy a pomalými ‚vleklými‘ kulturními válkami.

A myslím si, že právě v takové éře se nacházíme.

Evropské volby jako zrcadlo

Ach, ty volby minulý týden do Evropského parlamentu, ve kterých voliči v celé Evropské unii uštědřili pořádnou lekci technokratům, tržním fundamentalistům a liberálním autoritářům, kteří nyní drží moc ve velké části kontinentu: Zkusme podniknout to, co se od nás vůbec nepředpokládá. Zkusme jim porozumět.

Evropský parlament, abychom uvedli několik základních detailů na pravou míru, je jednou nohou třínohé stoličky, ze které je unie vyrobena: nevolení technokraté jsou v Bruselu, nevolení centrální bankéři jsou ve Frankfurtu a volený zákonodárný sbor je ve Štrasburku. Belgie, Německo a Francie: Rozdělení institucionální moci tímto způsobem je myšleno jako projev těžce vydobyté jednoty kontinentu.

Háček a důvod, proč jsem já a mnozí další před lety z autobusu EU vystoupili, je ten, že zákonodárci ve Štrasburku jsou v podstatě bezmocní.

Evropa v úpadku: bilancování a ohlédnutí

Během pěti let od posledních voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 přibývaly známky dramatického úpadku bruselské unie. Komise a Rada reagují na ztrátu politického významu, územní redukce a četné hospodářské krize celým souborem represivních opatření. Pro vnější svět jsou to jen stěží skryté vojenské operace a bezprecedentní ekonomická válka proti Rusku. Interně poskytla koronová opatření impuls k podkopávání občanských práv a k ustavení režimu cenzury, který stále více kriminalizuje to, co lze říci veřejně. V následujícím chceme osvětlit současný stav Evropské unie a poměřit základy tolik citovaného „hodnotového společenství“ s jeho historickými sliby.

Francouzská Národní obroda přerušuje vztahy s AfD

Francouzská Národní obroda přerušuje vztahy s AfD a odmítá se s nimi v příštím Europarlamentu spojit kvůli europoslancovu prohlášení o Waffen-SS.

Vztahy byly narušené už měsíce, ale úplně se zhroutily, když europoslanec AfD Max Krah prohlásil, že ne všichni členové Waffen-SS byli zločinci a že jejich vina by se měla posuzovat individuálně.

Švýcarský diplomat v Radě Bezpečnosti OSN

Rozhovor s Prof. Alfredem de Zayasem, odborníkem na mezinárodní právo a bývalým mandatářem OSN, který se 25. března 2024 zúčastnil slyšení před Radou bezpečnosti OSN.
Hlavním tématem byla jednostranná donucovací opatření (UCM / Unilateral Coercive Measures) uvalená USA, Kanadou, Spojeným královstvím a Evropskou unií na třetinu světové populace. Většina přítomných států označila tato opatření za nezákonná, protože útočí na suverenitu států a jsou neslučitelná s Chartou OSN. Západní státy se snažily debatu nasměrovat jiným směrem, a sice bojem proti terorismu, jako záminku k ospravedlnění UCM – které falešně označily za „sankce“.

Si po pěti letech v Evropě

Americký ministr zahraničí Blinken, který navštívil Čínu od 24. do 26. dubna, opět potvrdil pokrytectví. Vnímavý pozorovatel poznamenal, že Blinkenovo letadlo přistálo ne v politicky hlavním, ale v tom ekonomickém – Šanghaji. Na přivítání nebyl červený koberec. Dříve v ČLR to udělali i s šéfkou amerického ministerstva financí Janet Yellenovou. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle českého přísloví: Čím kdo zachází, tím také schází.

Před dvěma týdny se podobné stalo i německému kancléři Scholzovi. Ten byl ponížen, i když z diplomatického hlediska lze program interpretovat i jinak: Setkal se s ním osobně místostarosta města Čchung-čching ve střední Číně, kde Němci mají továrnu. Pak letěl do Šanghaje kvůli obchodním vztahům, a na závěr do Pekingu, kvůli politice. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle německého přísloví: Kdo bere meč, mečem schází.

K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zbraní a zcela zbytečného zabíjení a umírání lidí, si mnozí dnes připomínají 300 od narození filozofa míru Immanuela Kanta (1724-1804). Výročí se bude slavit se ve velkém v Německu, přestože volání po odzbrojení je dnes tam považováno za nesvětské a pacifisté za hlupáky národů. Podobně je tomu bohužel dnes i v české kotlině. V ní ale se slavit nebude, a již vůbec nebude se mluvit či psát o věčném míru. Otázka: Kde jsou ti stateční, kteří uzavírají, nebo by mohli uzavřít mír?

Česká polistopadová malost pod maskou světáka

Fenomén současné české státní a politické malosti má mnoho tváří, spousty variant a nesčetně příčin. Diplomatická událost, o které tento text referuje, inspirovala autora textu k formě zamyšlení nad událostmi zrcadlícími politickou imbecilitu a diplomatickou impotenci panující vládní scény, která by se dala nazvat „Seriál evropských reálně-politických událostí ve vztahu k české nepolitice“.

Petr Bystroň o současné Evropě, Německu a uprchlících

Goebbels by byl hrdý – opozici se snaží rozdrtit s nasazením pomlouvačných kampaní, policejního teroru i přímého násilí + podcast

Problémem nejsou primárně uprchlíci, ale miliardové pobídky německého státu, který tvoří kolem migrace azylový průmysl + podcast

Už nemůžeme utíkat, někam emigrovat, musíme se globalistům postavit a vybojovat budoucnost + podcast

Německo-francouzské rozdíly v přístupu k válce na Ukrajině – a co tomu říká Brusel, a co Evropané?

Německo a Francie – a s nimi celá Evropa – mají povinnost jednat jednotně. Francouzsko-německý vztah, který je pilířem evropského projektu již od jeho zrodu v 50. letech 20. století, býval více či méně „plodný“ a více či méně „srdečný“, v závislosti na krizích, kterým obě země – a následně celá Evropa – čelily. Politika obou států, které rozhodují a určují politiku celé EU, byla až dosud charakterizována jako  „motor“ Evropy. V době před napadením Ukrajiny byl vztah obou evropských velmocí na samém vrcholu v poválečné historii.

Komunistická e-auta z Číny a nihilistický kapitalismus Západu

Spojené státy oficiálně varovaly Čínu, že na čínské zboží budou uvalena další cla, pokud se bude prodávat za „dumpingové ceny“, tedy levně. Ministerstvo zahraničí zvláště napadlo dodávky levných elektrických aut, solárních panelů a baterií z Číny. Podle amerických úřadů musí Číňané uměle zvýšit ceny tohoto zboží, aby bylo dražší (!!!) než jejich americké protějšky. Administrativa Deep state spravující USA takto „chrání“ své výrobce a nijak se nezajímají o americké spotřebitele, kteří budou muset za toto klíčové zboží platit uměle navýšené ceny.

Překruťte fakta – Evropa se chystá k další eskalaci

Německá vláda pod vedením kancléře Scholze je jednou skupinou, která se drží vyvrácených představ. Neexistuje žádný způsob, jak by mohla Ukrajina tuto válku vyhrát nebo že by ji Rusko mohlo prohrát a jakákoli další cena zaplacená za pokusy o zneplatnění je jen promarněná.

Od začátku války byla reakce EU a Německa na ni na špatné cestě.

Gaza, německá krajní pravice a pokrytectví vládnoucí třídy

Během uplynulých dvou víkendů se v Německu více než milion lidí postavilo na demonstracích proti rasismu a nelidským postojům pravicové strany AfD, což je největší mobilizace proti krajní pravici v nedávné německé historii. Demonstrace následovaly po odhalení plánů na nucené přesídlování migrantů, které někteří funkcionáři AfD podpořili. Členové vlády – koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálů (FDP) – a konzervativní strany CDU/CSU využili příležitosti, aby se prezentovali jako obránci humanity. Jak věrohodné je však toto morální tvrzení ve skutečnosti?

„Ohnivé tornádo“ v Drážďanech

Mělo by se zapomenout na to, co se stalo v únoru 1945?

Německo se rozhodlo „zapomenout“ na barbarské bombardování Drážďan angloamerickými letadly v únoru 1945, které je srovnáváno s americkým leteckým útokem na Hirošimu. Město dokonce odstranilo pamětní desku připomínající tuto událost. Možná se znovu objeví, ale „upravená“, takříkajíc s ohledem na současnou realitu. Na tom není nic překvapivého – Západ je zvyklý lhát a přepisovat historii.

V Nemecku na začiatku roka nič potešujúce

Semaforová vláda nevie vybŕdnuť z patálií, do ktorých dostala Nemecko. Na začiatku roka ju znovu kvária ťažkosti, ktoré si v zložitej domácej i medzinárodnej situácii sociálno-ekonomickej i bezpečnostnej situácii vytvorila aj svojou politikou, najmä „zelenými“ nápadmi. K jej kritickým miestam patrí aj prílišné podriaďovanie sa požiadavkám USA, ktoré škodí hospodárskemu vývoju v štáte.

Nalevo s Petrem Drulákem

Politika, mezinárodní vztahy zleva v autorském pořadu významného českého politologa a vysokoškolského pedagoga, bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, bývalého českého velvyslance v Paříži, autora řady odborných knih u prestižních světových nakladatelství profesora Petra Druláka

Nemecká radikálna ľavica na rázcestí

Jedna z najpopulárnejších nemeckých političiek, ľavicovo radikálna S. Wagenknechtová, ktorá bola do odchodu zo slabnúcej Ľavice jej takmer ikonickou postavou, už dlhšie prejavovala nespokojnosť so situáciou, v ktorej sa nachádza strana i spoločnosť. Dňa 23. októbra po pretrvávajúcich nezhodách so strany vystúpila a s niektorými jej bývalými členmi ohlásila vytvorenie nového politického subjektu.
Má netradičný, neutrálny až nepolitický názov Aliancia Sahry Wagenknechtovej – Za rozum a spravodlivosť (nemecky Bündnis Sahra Wagenknecht – Für Vernunft und Gerechtigkeit, ďalej len BSW).

Jaký mezinárodní řád?

Viděli jsme zločiny NATO, ale proč potvrzovat naše přátelství s Ruskem? Nehrozí, že se Rusko bude zítra chovat stejně jako NATO dnes? Nenahrazujeme jednu formu otroctví jinou?
Při odpovědi na tuto otázku bych využil své postupné zkušenosti poradce pěti hlav států. Všude mi ruští diplomaté říkali: jste na špatné cestě: jste odhodláni hasit jeden požár tady, zatímco jiný se rozhořel jinde. Problém je hlubší a širší.

Kaddáfího prokletí: Západu se v 21. století dostane nebývalé odměny

Již v roce 2000 vydal Chalmers Johnson, dobře informovaný a vnímavý generální ředitel, specialista na taktiku protipartyzánské války a Japonsko, knihu s názvem “Blowback”. Předpověděl v ní, že v příštích padesáti letech se Západu dostane odplaty, především v Asii a Africe, za to, co tam provedl od půli dvacátého století. Počínaje Hirošimou a Nagasaki. Kniha zůstala zpočátku bez povšimnutí. Ale po 11. září 2001, kdy vyšlo druhé vydání, se jeho “Odplata” stala populární.

Zabránit vzniku rivala

Když Helmut Kohl 9. února 1990 odlétal do Moskvy k rozhovorům o znovusjednocení Německa, měl v kapse dopis od ministra zahraničí USA Jamese Bakera, podle kterého měl přislíbit, že NATO nepostoupí ani o píď na východ. Těsně před odletem obdržel dopis amerického Národního bezpečnostního výboru, že má požadovat zvláštní (NATO-) status pro území DDR. Ze dvou protichůdných instrukcí zvolil první a získal tak Gorbačovův souhlas.
Tento obrat uprostřed všeobecné euforie konce studené války a perspektivy světového míru ilustruje zlom v zahraniční politice USA: namísto rozpuštění Varšavské smlouvy a NATO, jak mezi mnoha jinými požadoval i novopečený prezident Václav Havel, obdrželo NATO novou úlohu. O dva roky později ji podtajemník pro bezpečnostní politiku Paul Wolfowitz precizuje: Naším hlavním úkolem je zabránit vzniku nového rivala, představujícího hrozbu v rozsahu bývalého SSSR.

Po dovolenkách a prázdninách Nemci nebudú príliš spokojní (1. časť)

Nemecký „motor EÚ“ už dlhší ťahá slabšie: v štáte pretrvávajú vážne sociálno-ekonomické problémy. Slabá Scholzova vláda, ktorá sa nedokáže postaviť proti Washingtonu, si s nimi však nevie poradiť. Jej podpora (dôveryhodnosť) upadá na historicky najnižšiu úroveň od zjednotenia (pohltenia bývalej Nemeckej demokratickej republiky) v roku 1990.

Po dovolenkách a prázdninách Nemci nebudú príliš spokojní (2. časť)

Nespokojnosť obyvateľstva so sociálno-ekonomickou situáciou v Nemecku sprevádza rast nepokoja a napätia v politickej atmosfére. Je spojený najmä so zosilňovaním podpory AfD, ktorá v posledných mesiacoch dosahuje rekordné hodnoty. Krátky pohľad na nemeckú politickú scénu oprieme o prehľad vývoja volebných preferencií šiestich najväčších politických strán, ktoré si v posledných dvoch voľbách rozdelili všetky mandáty v Bundestagu. Len v roku 2021 sa do neho dostal jeden poslanec za Juhošlezvický voličský zväz.

Genocida na pokračování

V dnešním příspěvku nebudu popisovat historii a všeobecný význam Arménie, rodící se nový konflikt v Gruzii, Kyrgyzstánu, potažmo i Kazachstánu a jinde. Zmíním se krátce o několika výzvách, které jsou všeobecně spojeny s historií, územními nároky, geopolitikou a vojenskými a jinými aktivitami USA, UK, NATO a EU ve státech sousedících přímo nebo jinak spojených s Ruskou federací, včetně umírajícího státu Ukrajina a o genocidě.

Kdyby se Edvard choval jako Volodymyr aneb Sudety v letech 1930 – 38 bombardované

Léta jsem členem literárního spolku, kde většinu kolegů tvoří autoři žánru sci-fi. Není to sci-fi nijak bujaře technická, ze svého laického pohledu bych řekl spíše společenskokritická, se silným nádechem sarkastického humoru. Když se několika mým kolegům podařilo napsat povídky s tematikou, která se nejdéle do roka naplnila reálně (například že vesmírná stanice musela být uzavřena, protože kosmonautovi spadla do záchoda spona nebo že samočinný vchod univerzity nepustil dovnitř studenty), změnili naši scifisti definici žánru na re-pre (real prediction, reálná předpověď)… Jenže: mně jako literátovi sci-fi ani re-pre nic moc neříká. Bližší je mi žánr alternativní historie. Ne, že bych ji psal a vydával, ale občas si ji trochu promýšlím.

V roce 1968 k nám tanky nepřijely kvůli liberalizaci. Stál za tím náš požadavek, který je nebezpečný ještě dnes.

Hlavním důvodem vpádu byl nejdrzejší požadavek Pražského jara 1968: požadavek vyhlášení neutrality (který se v červenci 1968 ještě znásobil po pražské státní návštěvě jugoslávského prezidenta Tita, který dokud žil, si neutralitu hájil a uhájil, což jak se ukázalo z vývoje po jeho smrti – bylo velmi prozřetelné…), nedodržování vojenských dohod a riziko snížení odběru zbraní, což je i pro rozpočet velmocí kšeft, který se nedá ohrožovat beztrestně. Zejména jedná-li se o zbraně nejdůležitější: zbraně jaderné.

62 let od vzniku Berlínské zdi. Proč by se nám takové dnes leckde hodily.

Dnes, kdy jsou zbytky Berlínské zdi pomalované obrázky Honeckera líbajícího se s Brežněvem na znamení, že zlá doba rozdělených měst je dávno pryč, vzpomínám na dnešní zdmi a celními budkami rozdělená hlavní města jako je řecko-turecká kyperská Nikósie – anebo izraelský Jeruzalém či bosenské Sarajevo, kde jsou dráty mezi lidmi stejné krve, které ovšem dělí odlišné náboženství. O jedné zbrusu nové devítimetrové zdi na americko-mexické hranici nemluvě. Nejnovějším Berlínem a posledním výkřikem dneška je pak ukrajinské město Bachmut na jehož jižním předměstí leží obec Kliščivka a mezi nimi jsou dvě řady zákopů, kde na sebe už dva měsíce navzájem míří vojáci v drtivé většině téhož jazyka i vyznání, z nichž mnozí by dnes možná byli rádi, kdyby mohli jít domů, zatímco by zde místo fronty vyrostla nějaká nová čtyřmetrová zeď. Protože, jak dnes zjišťujeme, proti válce horké je ta studená ještě pořád menší zlo…