Ukrajina do NATO nevstoupí! Není nemyslitelné, že za deset let žádné NATO nebude.

– Co lze očekávat od rozhovoru Trump – Putin? – Stanovisko Ukrajiny – Posun USA – Postoj EU: lze dosáhnout kompromisu? – Členství v NATO – Krym a Donbas – Bezpečnostní uspořádání – Macron a Starmer – Multilaterální záruky – Mnichov 1938 – Budoucnost NATO – Připravuje se Evropa na válku?

Kdo zastaví psychopaty?

Nebezpečné, absurdní konstrukce, že se k míru prozbrojíme, patří do světa lidí typu Lipavského a Řehky, popřípadě Černochové, ale se skutečností nemají nic společného. Zbrojení prostě k míru a stabilitě nepovede, i kdyby o tom rozhodl třeba i ten nejvyšší soud.

Velmi tragická válka na Ukrajině, o které nám do dnešních dnů nebyla „veřejnoprávní“ média ochotna říci ani polovinu pravdy se, doufejme, chýlí ke konci. Je to dobrá zpráva, ale nesmíme přehlédnout, že pokud, dokonce z USA, zaznívá hlas rozumu, v Evropě stále ještě „mrzne“. Vždyť přece, jak lépe reagovat na možné uzavření míru než zvýšením výdajů na zbrojení? Nebezpečné, absurdní konstrukce, že se k míru prozbrojíme, patří do světa lidí typu Lipavského a Řehky, popřípadě Černochové, ale se skutečností nemají nic společného. Zbrojení prostě k míru a stabilitě nepovede, i kdyby o tom rozhodl třeba i ten nejvyšší soud.

Diana Pančenko, Alexander Dugin: Ukrajina – Rusko

OBSAH

  1. Proč nenávidíte Ukrajince?
  2. Umění budování moci
  3. Ukrajina, periferie, hranice
  4. Falešné lákadlo velikosti
  5. Ukrajinci a přitažlivost říše
  6. Problém invaze a sebenaplňující se proroctví
  7. Nacionalisté nerozhazují půdu
  8. Osud Ukrajiny je nezáviděníhodný
  9. Paradigma Alexandra Lukašenka
  10. Vnitřní Ukrajinec
  11. Západ zničil Ukrajince
  12. Rusové vítězí, ale ještě nevyhráli
  13. Speciální operace CIA – „poradce“
  14. Kruhové objezdy a surfaři
  15. Společný jazyk bojovníků
  16. „Sigma Boy“ — útok šprtů
  17. Ruská myšlenka
  18. Trump a tradiční hodnoty
  19. Žádná velká válka zřejmě nebude
  20. Mea culpa / Moje vina
  21. Návrat marnotratného syna
  22. Tajemství Darjiny svatosti

~~~~~~~~~~~~

EU jedná hystericky

Obsah:

  • Úvod
  • Diplomacie Donalda Trumpa
  • Zelensky v Oválné pracovně
  • Reakce Evropské unie
  • EU, NATO a zbrojení
  • Trumpova politika k Rusku a Ukrajině, Polsko
  • Trump a smlouvy
  • Minské dohody
  • Americko-ruský konflikt
  • Trumpův nátlak na Ukrajinu
  • Jednání USA Ukrajina v Riádu a Evropa
  • Kdy může dojít k ukončení konfliktu?

Michal Téra: Rusko a středoevropští Slované, příčiny rusofobie

Témata:

Mýtus Německa ze západu a Ruska z východu – Vznik ruské státnosti – Sjednocování Polska – Polsko-litevská faderace – 1569 Ukrajina – počátek západních invazí – Vznik Pruska – Slovanská myšlenka – Národnost a státnost – Naším zájmem je zachování Ruska

Otázky publika:

Juraj Kryžanič – Současná rusofobie – Kyjevská Rus a judaismus – Slovanská vzájemnost dnes – Česká západní orientace – Rusko jako konzervativní Třetí Řím? – Trump a Rusko

Militantní šialenci vedú EÚ do záhuby

Lídri EÚ zahodili všetko, na čom bola Európska únia (EÚ) postavená a robia z nej militantnú vojnovú organizáciu. EÚ vznikla ako mierový projekt zameraný na hospodársku spoluprácu. Dnes sa spolupráca nahrádza vydieraním a diktátom, miesto podpory ekonomiky dochádza k jej byrokratickému obmedzovaniu, zavádza sa green deal, ktorý môže byť hrobárom únie. Namiesto riešenia sociálnych problémov občanov únie dochádza k obmedzovaniu ich práv a slobôd. Schengenský priestor sa často narušuje, na hraniciach sú kontroly, a to všetko pre nezvládnutie migračnej politiky. EÚ sa stáva Európou vojnových štváčov, starajúcou sa nie o vlastné členské štáty, ale len o nečlenský štát EÚ, akým je Ukrajina.

Odvolávajú sa na naše západné spojenectvo, len akosi zabúdajú, že USA nám nikdy a v ničom nepomohli. Rovnako západné štáty ako Veľká Británia, Francúzsko, Taliansko nás doslova zradili v roku 1938 v Mníchove a vydali napospas Hitlerovmu Nemecku. Aj dnes si vyspelé štáty presadzujú len svoje vlastné záujmy a nám pomáhajú len do takej miery a len tak, aby sme sa príliš nevzchopili. Stále nás berú ako niečo menejcenné, východné, čo musia trpieť.

Rozpad kolektivního západu

Nová trumpovská Amerika je stále součástí Západu, ale štěpí se. Trhliny ve všech směrech se prohlubují, ale postupně globalistická Evropa s Ukrajinou a americkými demokraty vytvářejí samostatný svět, který odmítá jak Amerika, tak Evropa. V tom druhém je to Fico, Orbán, Vučič, Meloniová. V Řecku a Rumunsku se demonstruje proti globalistické elitě. Evropské národy se bouří proti mocenským elitám a jsou připraveny připojit se k řádu velmocí – jako samostatný evropský pól, jako provincie Trumpovy Ameriky nebo jako naši spojenci. To znamená, že svět se znovu dělí, obrovské setrvačníky skřípou, kontinenty se pohybují na svém kontinentálním šelfu a prostor svobody kolem globalistů se rychle zmenšuje.
Existoval kolektivní Západ, nyní je bez USA (i když ne zcela). Trump je jakýmsi hybatelem řádu velmocí proti liberálnímu globalismu. A to všechno jsou velmi hluboké procesy. „Definování trpaslíka“ (vyhození Zelenského z Oválné pracovny) je důležitým znakem rozpadu globalistického modelu.

Trump a Zelenskyj

Obsah:

  1. Svobodná televize: Trump s Vancem si v Oválné pracovně šokujícím způsobem podali Zelenského
  2. Domi Good: Senátor Chris Murphy potvrzuje, že ukrajinský vůdce se již před setkáním rozhodl dohodu o nerostných surovinách torpédovat
  3. Domi Good: Nastupující německý kancléř obviňuje Trumpa a Vance z „inscenované eskalace“ proti Zelenskému
  4. Philip Wegmann: „Život v bublině“: Jak se Zelenskyj s Trumpem přepočítal

Pozdě bycha honiti

Všichni víme, že rčení pozdě bycha honiti vypovídá o situaci, kdy je bohužel na některé věci v našem životě pozdě, kdy se události, které se již odehrály, nedají odestát, prostě vzít zpátky. Jinými slovy: Rčení vyjadřuje stav, kdy se již nedá napravit to, co se událo, kdy je již pozdě litovat toho, co se stalo. Nejstarší písemný doklad používání tohoto lidového rčení je podle Václava Flajšhanse z 15. století. Později se vyskytuje ve sbírce Přísloví česká od Jana Blahoslava. Připomínám, že úsloví znal i J. A. Komenský a vyskytuje se i v Rosově slovníku a Čelakovského knize: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích.

V knize Zákulisí slov do třetice je slovo bych výstižně přiblíženo: Ten bych, kterého podle našich jazykově vtipných předků honíme, je slůvko bych vyskytující se ve větách, jimiž litujeme svých minulých činů nebo naopak nečinností.

Trump a Putin

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Putinova chvála Trumpova přístupu k mírovým rozhovorům vysílá zprávu všem příznivcům Ruska
  2. Andrew Korybko: Pět poznatků z Trumpova osudového rozhodnutí zmrazit veškerou vojenskou pomoc Ukrajině
  3. James Gordon: Trump šokuje obrovským ústupkem Rusku: „Putin je teď s námi“

Jaké jsou šance, že se Trump postaví hlubokému státu?

Zdá se, že v tuto chvíli není sporu o tom, že Trump se během svého ročního pobytu v divočině na Mar-a-Lago rozhodl, že po svém návratu do úřadu bude pokračovat v dobře mířeném a pečlivě propočítaném postupu proti hlubokému státu v tolika jeho projevech, kolik jen bude moci přijmout. Kash Patel, bývalý federální prokurátor, byl tento týden potvrzen ve funkci ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování, a je tak posledním z Trumpových nominantů, který se chystá otevřít další linii útoku.

Je tu také volte-face (obrat v politice o 180°) ve vztazích s Ruskem, které Trump a jeho lidé z národní bezpečnosti zřejmě od telefonátu s Putinem 12. února upevňují pozoruhodným tempem. A je tu Trumpův návrh na svolání summitu s Putinem a Si Ťin-pchingem, jakési Jalty 21.. století, na němž by s ruským a čínským prezidentem jednal o snížení jejich vojenských rozpočtů o 50 %.

Položit na stůl „peníze a zbraně“

„Klid a nohy v teple“ anebo „klídek“ slýcháme, jsme-li nervózní, nevíme-li si s něčím rady, atd. A v poněkud jiných situacích se dozvídáme třebas „nebudem se bát vlka nic“. A začneme-li příliš dávat najevo, že jsme z něčeho vyvedeni z míry, ozve se třebas „nešil“. Myslím, že dnes by se tyto dobře míněné rady měly ozývat opravdu často. 

Je to pravda. Žijeme dnes v Evropě v převratné době. V době zlomu. Mnohé z nás nepříjemně zasahuje, že nemáme klid, na jaký jsme si v posledních mnoha letech zvykli. To, že ekonomickou krizi následovala pandemie a pak přišla válka a dokolečka dokola jsme slýchali, že snad i na nás mohou padat bomby.

Robert Fico na konferenci CPAC

Slovenský premiér Robert Fico byl pozván na Conservative Political Action Conference (CPAC, Konference konzervativní politické akce) ve Washingtonu.

Zdůraznil, že se těší na spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Ukrajina se podle něj stala obětí špatné geopolitické strategie Západu, jejímž cílem je politicky a ekonomicky oslabit Rusko. Zopakoval, že politika „neomezené vojenské, finanční a politické podpory“ Ukrajině v kombinaci se sankcemi proti Rusku se zjevně minula účinkem.

Ukrajina útočí na zájmy USA

Nebyl to Donald Trump, kdo se obrátil proti kyjevskému režimu, jak se nám snaží namluvit, ale Volodymyr Zelenskyj, kdo nechal bombardovat objekty amerického zájmu, čímž způsobil velké škody společnostem Chevron a ExxonMobil.
Je proto zcela zbytečné se domnívat, že Keiru Starmerovi a Emmanuelu Macronovi bude stačit návštěva Washingtonu, aby situaci zvrátili.

Trumpova administrativa proto nyní požaduje vrácení toho, co ona a ostatní západní spojenci poskytli bez protiplnění. Celkový účet odhaduje na 500 miliard dolarů, což je jen malá část z údajných 10 000 miliard dolarů, které Ukrajina tvrdí, že má.

Jeffrey Sachs v Evropském parlamentu o geopolitice míru

Zaplněný dům v Evropském parlamentu 19. února 2025 slyšel profesora Jeffreyho Sachse nastínit chladnou realitu americké moci a podřízenosti Evropy. Na akci nazvané The Geopolitics of Peace (Geopolitika míru), kterou pořádal bývalý náměstek generálního tajemníka OSN a současný europoslanec za BSW Michael von der Schulenburg, varoval profesor Sachs publikum: „Být nepřítelem Spojených států je nebezpečné, ale být přítelem je fatální,“ a naléhal na Evropu, aby měla „skutečnou“ a nezávislou zahraniční politiku – „Realistická ahraniční politika chápe situaci Ruska, chápe situaci Evropy a rozumí, co je Amerika a co znamená.“

Amerika nepomáhá, Amerika investuje!

Kdyby to nebylo tak tragické, bylo by to možná i k pousmání. Americký 47. prezident, Donald Trump, dal srozumitelně najevo to, co každý soudný a objektivně informovaný člověk věděl od samého začátku americké „pomoci Ukrajině“. Tedy, že za tuto „pomoc“, jaká pomohla mnohým v USA a ve Velké Británii jen ne Ukrajincům, Ukrajina a její obyvatelstvo krutě zaplatí.

Každý člověk, který není oslepen září Ameriky a dívá se spíše na fakta o Americe, ví, že když Spojené státy někomu poskytnou dolar, že očekávají nejméně sto dolarů zpět. Byznys je jediným skutečným božstvem Ameriky. Washington nesoucítí, nedává, nepůjčuje, Washington zásadně pouze chladně investuje s očekáváním zisků. Stamilióny dolarů prší po celém světě, aby se průběžně zhmotňovaly v rozkladné procesy iniciované uvnitř států, jejichž politické přeformátování si Deep State vždy přál a dosud ještě přeje. A bude si je přát i nadále, třebaže Donald Trump některé penězovody začíná přestřihávat.

Narcismus, ignorování a iluze

Z nepoučitelných politicky korektních médií a politiků, především české kotliny, kteří ještě nestačili převléct se do nových šatů a nenaučili se jak jednat s narcistou víme, že prezident Putin chce zničit Ukrajinu a udělat z Ruska opět dominantní mocnost v Evropě. Nedávný telefonát s prezidentem Trumpem na tom nic nemění. Redakce a politici nejenom ignorují různé reality, ale nadále žijí v iluzi vědění o tom, co nás čeká, co nás nemine. To, že prezident Putin dosáhne svého cíle je s pravděpodobností hraničící s jistotou možné a současně proto i ne nevyhnutelné.

Okamžik pravdy přišel s Trumpem

Když Trump začal mluvit znělo to jako závan čerstvého vzduchu. Čekal jsem, kdy moderátor vystartuje jako bodnutý vosou, aby ho zarazil, jak to dělal Václav Moravec v případě Kobzy a jiných prý dezinformátorů a znemožní mu další proslov. Trump řekl v podstatě to, za co byla učitelka Bednářová souzena a dvakrát vyhozena z práce. Trump prostě řekl pravdu, sice ne celou, na to zřejmě nemá čas, ale podstatnou část. Řekl, že Newlandová tlačila Ukrajince k válce, že on by válku nikdy nedovolil. Ale on vlastně toho ani více říci nemusí. Přiznal tím spoluvinu Západu na rozpoutání války na Ukrajině, což tvrdil už římský Papež dávno a s ním nezávislí intelektuálové, u nás v čele s Václavem Klausem, všechno prý dezinformátoři, senilní mentální blouznivci a hlupáci. Trump potom ještě dodal některé upřesňující informace ohledně osobních zájmů určitých osob na válce. Také řekl přibližně, že se nediví Putinovi, že chování Západu vzbuzuje jeho obavy o bezpečnost své země. Je snad Trump senilní mentální blouznivec? Pro našeho prezidenta je „odpudivá lidská bytost“. Je snad jeho otevřené jednání odpudivé? Jak pro koho. Pro osobu, pro kterou je lež dennodenním chlebem, asi ano.

Jeden telefonát

Obsah:

  1. Strategic Culture Foundation: Trump udělal zásadní první krok k mírové dohodě na Ukrajině
  2. Drago Bosnic: EU/NATO a neonacistická junta ztrácí kvůli kontaktům Putin-Trump své kuličky
  3. Tarik Cyril Amar: Rusko vyhrálo válku proti Západu: Co telefonát Putin-Trump skutečně znamená
  4. Blogger Billmon: K čemu by mělo vést Trumpovo trestání Evropy

Válka na Ukrajině a role Turecka

Ve válce, o níž budeme hovořit v následujícím článku, hrálo Turecko podružnou, ale velmi komplikovanou roli. V situaci, která se v dějinách světa vyskytuje jen zřídka, turecká kapitalistická třída a její politici dodávali zbraně jedné z válčících stran a zároveň rozvíjeli hospodářské vztahy a udržovali diplomatické styky s druhou stranou. Turecko sice definovalo Rusko jako okupanta a odsoudilo anexi Krymu, ale zároveň se snažilo co nejvíce ochránit Rusko před hospodářským embargem, které na něj uvalil euroatlantický blok. Na jedné straně si Turecko zachovalo členství v NATO a účastnilo se cvičení NATO, na druhé straně podporovalo Rusko tím, že dodržovalo pravidla smlouvy z Montreux a nepustilo NATO do Černého moře. Turecko se během války na Ukrajině nechovalo jako člen NATO ani jako typické kolečko v soukolí euroatlantického bloku, ale snažilo se hrát dvojí hru.
~~~~~~~~~~~~

Možnosti a limity „majdanu“ na Slovensku

V tomto článku sa budem venovať možnostiam využitia daných metód pri prípadnej príprave „majdanu“ na Slovensku. I keď s rizikom, že niektorí z demonštrantov nájdu v texte ďalšiu inšpiráciu.

Text je členený na tieto témy:

– Formálne a faktické dôvody protestov
– Protesty a presvedčovanie
– Spoločenská, ekonomická a politická nespolupráca
– Intervencia ako vrchol nenásilného odporu?
– Za hranicou nenásilného odporu

~~~~~~~~~~~~

Potrestání příživníka na koronavirové krizi i na ukrajinské válce

V době vrcholící koronavirové epidemie odhalil Kverulant.org prodej nebezpečných respirátorů od firmy TEX-TECH s.r.o. Tyto respirátory byly vydávány za splňující normu FFP2, přestože v povinném testování nevyhověly a jejich výrobce za to dostal od České obchodní inspekce (ČOI) pokutu 10 milionů korun a skončil v konkurzu. Prodával je Aaron Günsberger, který se pasoval do role jejich znalce. Navíc i Günsbergerova firma dostala od ČOI pokutu ve výši 50 tisíc korun za prodej závadných dětských respirátorů. Tentýž člověk prodával údajně neprůstřelné vesty, přestože prokazatelně věděl, že jsou nebezpečné a nevyhověly certifikaci. Kverulant je přesvědčen, že hlavní motivací Günsbergera byly peníze, a proto na dotyčného podal trestní oznámení pro podvod. Že o podvod skutečně šlo dokládá v lednu 2025 pravomocně uložená pokuta ve výši 240 tisíc od ČOI za prodej údajně neprůstřelných vest bez certifikátu.

Než přijde odměna

Je to několik měsíců, co jsem byl v Kroměříži na koncertu Havelky a Plachetky a příští ráno se sluncem v zádech navštívil muzeum Karla Kryla (1944-1994). Připomínám, že Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na hudební festival, který se konal na západoněmeckém hradě Waldecku, po dvou týdnech požádal o azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Připomínám také, že jsem nebyl jeho fanouškem z mnoha důvodů, přestože některé písně se mi líbily a líbí, protože jsou aktuální dnes a budou i zítra.

Jednou z nich je Demokracie. Píseň, o které řekl, že už žádnou asi nenapíšu. Je to spíš taková častuška, jedna z těch, které si nečiní nárok, aby byly brány jako píseň. Je to povzdech nad tím, co se momentálně vydává za demokracii. Píseň zazněla poprvé v pražské Redutě a někteří ji považují za vůbec nejdůležitější Krylovu skladbu, přestože posluchačsky neuspěla.

Zmiňuji se o Krylovi kvůli slovům: Děkuji za slabost, Jež pokoře mne učí, Pokoře, pokoře pro radost, Pokoře bez područí, Děkuji, za slzy děkuji: Ty naučí mne citu, K živým, jež, k živým, jež žalují A křičí po soucitu.  

Ochromilo Trumpovo nařízení globální síť amerických změn režimů?

Po pozastavení federálního financování USAID shánějí prozápadní média od Ukrajiny po Nikaraguu dárce a mnohamiliardový aparát pro změny režimů je v panice.

Mezi záplavou nařízení vydaných prezidentem Donaldem Trumpem v prvních dnech jeho administrativy je možná dosud nejzávažnější příkaz s názvem „Přehodnocení a přeskupení americké zahraniční pomoci“.

Podle tohoto příkazu byla okamžitě nařízena 90denní pauza na veškerou zahraniční rozvojovou pomoc USA po celém světě – samozřejmě s výjimkou největších příjemců americké pomoci, Izraele a Egyptu. Nařízení předběžně zakazuje vyplácení federálního financování jakýmkoli „nevládním organizacím, mezinárodním organizacím a kontraktorům“, kteří jsou pověřeni poskytováním amerických programů „pomoci“ v zámoří.

Výzva „Mír a spravedlnost“ po dvou letech

Od naší výzvy Mír a spravedlnost uplynuly dva roky. Před rokem touto dobou šlo o zamrzlý konflikt bez výhledu na novou ukrajinskou ofenzivu, ale dosud s funkční obrannou linií. Od jejího protržení ve městě Avdijivka loni v únoru se však situace války změnila v neprospěch ukrajinské armády: od té doby ruská armáda postupuje takřka soustavně na západ země a ukrajinská obrana ji pouze brzdí, aniž ji dokáže zastavit, natož zatlačit zpět. Jenom během září loňského roku zabrala ruská armáda více ukrajinského území než za celý rok 2023. Vojenský obrat ve válce nepředpokládají už ani největší optimisté bez ohledu na spektakulární ukrajinský zábor části vlastního ruského území Kurské oblasti.

Je to oficiální: Opuštění Ukrajiny ze strany USA je blízko

Časopis TIME zveřejnil 19. ledna překvapivý článek, který plně potvrzuje to, co disidentští, protiváleční akademici, aktivisté, novináři a pozorovatelé tvrdí již dlouho. USA měly vždy v úmyslu opustit Ukrajinu poté, když zemi připravily na zástupnou válku s Ruskem, a nikdy neměly chuť ani úmysl pomoci Kyjevu Moskvu porazit v konfliktu, natož dosáhnout jeho maximalistických cílů, jimiž je znovuzískání Krymu a obnovení hranic země z roku 1991. Že tuto nezpochybnitelnou skutečnost konečně potvrdil významný mainstreamový zdroj, je převratná událost.

Biden také „chtěl, aby USA a jejich spojenci zůstali jednotní“. Právě tento cíl se zřejmě nejvíce nepodařilo naplnit, a to zcela spektakulárně. Jak tento novinář opakovaně zdokumentoval, britské zpravodajské služby důsledně usilovaly o eskalaci zástupného konfliktu do totální války mezi Západem a Ruskem a podporovaly Kyjev v jeho maximalistických cílech, a to až do té míry, že za tímto účelem tajně plánovaly velkolepé operace a cvičily Ukrajince k jejich provedení. Podle uniklých dokumentů je prvořadou ambicí Londýna „udržet Ukrajinu v boji za každou cenu“.

Proč vůdci EU chtějí poslat vojáky na Ukrajinu

Ohledně ukrajinského konfliktu není nic jisté. Kromě dvou věcí: Rusko vítězí a vedení USA pod novým vedením hledá nový přístup. Jak poznamenal těžká váha ruské zahraniční politiky Sergej Rjabkov, nyní se naskytla příležitost ke kompromisu, který by v podstatě pomohl tento nesmyslný konflikt ukončit a obnovit určitou normálnost americko-ruských vztahů, a tedy i globální politiky. Ale to okno je malé a nebude otevřené navždy.

Kromě toho zůstávají věci nejasné. Je konec tohoto šílenství konečně v dohlednu? Převede nyní Washington svůj deklarovaný záměr změnit kurz na pozice vyjednávání, které může Moskva brát vážně? Ty by musely zahrnovat – minimálně – územní ztráty a skutečnou neutralitu pro Ukrajinu, stejně jako silné odhodlání, že jakýkoli mír má trvat.

Na prahu čínského nového roku

Elon Musk zachází s německým kancléřem a Němci, britským premiérem a Brity tak, jak se oni chovají ke zbytku světa. To bylo doposud německé a britské privilegium. Miliardář poskytuje nevyžádané rady, uráží zahraniční politiky a tím, že se spojil s nejmocnějším mužem světa, prezidentem Spojených států amerických, kohoutky bez páteře, Zuckerberg a spol., kteří skoncovali s woke kapitalismem krátce před inaugurací Donalda Trumpa. Téměř všichni dostali strach z nepředvídanosti budoucnosti. Toho využil Elon Musk ke zkomponování otevíracího akordu nové americké reality, který, když Bůh dá, otevře v pondělí 20. ledna oponu divadla, ve kterém se bude hrát staronová hra o vztazích uvnitř Spojených států amerických a o vztazích s jejich vazaly nejenom v Evropě a nepřáteli, především Ruskem a Čínou.

Má být oslavování nacismu odsouzeno, nebo ne?

Rusko vojensky zasáhlo na Ukrajině s cílem denacifikovat zemi. Podle Západu však na Ukrajině žádní nacisté nejsou. Rusko chce zemi napadnout a anektovat. Toto vzájemné zpochybňování způsobilo, že ruská speciální operace přerostla v otevřenou válku.
Řada totožných incidentů v Pobaltí od roku 2005 a v Evropském parlamentu od roku 2016 však ukazuje, že nejde o nedorozumění, ale o promyšlenou strategii ze strany NATO.
NATO právě zmobilizovalo 53 států, aby se postavily proti přijetí tradiční rezoluce OSN proti oslavě nacismu.

Dnes mohou na Ukrajině vykonávat moc neonacisté, „integrální nacionalisté“, aniž by to vzbudilo sebemenší námitky Západu. Nepostřehneme, že jejich ústava jako jediná na světě v článku 16 uvádí, že „zachování genetického dědictví ukrajinského národa je povinností státu“. Nevšímáme si, že Volodymyr Zelenskyj ukončil svůj mandát před osmi měsíci a nezákonně se drží u moci bez voleb. Zákaz opozičních politických stran a pravoslavné církve si vykládáme jako ustanovení k potlačení ruské infiltrace. Ignorujeme čistky v knihovnách. Teprve si začínáme uvědomovat exodus ukrajinského obyvatelstva a masové dezerce z jejich armády.

Postsovětský prostor má zůstat trvale protiruský

Soudě podle předběžného seznamu hostů pozvaných na prezidentskou inauguraci, přichystal Trump politikům z Evropské komise a řady států EU docela hezký kanadský žertík. (Asi již začal využívat budoucího 51. státu USA.) Vsadily ty osoby totiž nemoudře, neopatrné a nepředvídavé úplně všechno na jedinou kartu, na podporu Trumpova předchůdce, Joe Bidena. A to dokonce natolik, že aktivně vystupovali proti Trumpovi. No a ten nezapomněl. Na inauguraci je nepozval. Při americké ruletě totiž vložili všechny své žetony na jedno políčko. A ono to nevyšlo. Litovat je jistě nebudeme. Ursula von der Leyenová tedy hold novému „bílému otci ve Washingtonu“ nesloží. Naproti tomu její národ bude v Bílém domě reprezentovat předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD), Alice Weidelová. Také český prezident, Petr Pavel, a s ním na jedné politické lodi se nacházející (a již kymácející) premiér, Petr Fiala, se do Washingtonu těšili marně. Ani oni pozvánku nedostanou. Nebyli už v katedrále Notre-Dame. Tedy, možná byli, ale ne ve správný čas.

Pozmění se s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nějak zásadně a rychle situace ve východní Evropě? V tom nejpodstatnějším, tedy v naději na trvalý mír, asi sotva. Území současné Ukrajiny není totiž pro vládnoucí „elity“ ve Spojených státech a ve Velké Británii ani zdaleka tak málo významné, jak soudí někteří komentátoři a analytici, kteří uvažují o možnosti, že Donald Trump stáhne Washington z „ruské hry“ a ruskou ruletu ponechá na evropských satelitech, které budou mít ale strach bubínek revolveru roztočit. Při přiložení ke spánku by totiž mohl z hlavně vyjít výstřel, a ne jen neškodné cvaknutí, po jakém se carský důstojník samou úlevou opil do němoty.

Že by v osmdesátých letech věděli…?

Lékař a dřívější český olympionik Lukáš Pollert medituje na stránkách Život v Česku. Myslí si, že „komunisté u nás, teď lidé, kteří byli v KSČ před rokem 1989, tak tu jsou pořád, jen nejsou v současné KSČ, ale jsou v hnutí ANO, klidně i ODS, ve STAN a podobně, jsou v každé straně a nějakým způsobem se projevují jako za normalizace. Všimněme si novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontraverzní trestný čin ‚neoprávněné činnosti pro cizí moc‘. To je typický zákon z pera nějakého komunisty“. Několik Pollertových řádků navozuje větší počet připomínek, otázek a problémů, než by se na první pohled zdálo.

Lži neslouží míru

Říká se, že mnohokrát opakovaná lež se stává pravdou. Ale lež se nikdy nemůže stát pravdou, protože pravda je informace o realitě a tu nelze změnit. Lež tedy může být pouze virtuální iluzí. Opakovanou a hromaděnou lží se tedy může pouze vytvářet virtuální realita a lidé ji přijímají za pravdu na základě falešných informací. Taková virtuální realita se potom používá v běžném životě a dělají se na jejím základě nesprávné závěry.

Porážka ukrajinské armády Ruskem omezuje Trumpovy možnosti vyjednávání o urovnání konfliktu

Ruský válečný zpravodaj Marat Chajrulin zveřejnil skvělý přehled o současném stavu ruských a ukrajinských sil na bojišti. Píše:

Vítězství je již na dohled. Ukrajina válku prohrála. To není jen axiom, ale hotový, pevný základ, na kterém se právě teď staví zdi budoucí budovy. To, co se děje na zemi, není nic jiného než křeče režimu. O Ukropii a Ukies jako takové nemá nikdo zájem – Trump nyní otevřeně koketuje a nabízí Putinovi jednání bez jakýchkoli „Zelenských“.

Ukrajina vyhrožuje EU. Bič na nepohodlné oponenty. Gumové obušky v zákonech.

– Nový rok plný hrozeb – Posílí novela zákona o špionáži bezpečnost země? – Jsou za novelou zákona tajné služby? – Je zákon ochranou proti špionáži? – Jak takový zákon projde Sněmovnou? – Pokutování za nepravdy při volební kampani – Protiústavní soud omezil ústavní právo – Co znamená ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu? – Uvědomují si to unijní úřady? – Polsko – Maďarsko – Polské předsednictví a jednota Unie – Co změní Donald Trump v ukrajinském konfliktu? – Trump a EU – Sbližování Ruska, Číny a Severní Koreje – Vítězství Ruska na Ukrajině? – Drang nach Osten – Erich From: Mít nebo být? – revoluce srdce – Divácké dotazy

Evropa, Ukrajina a ruský plyn

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Politické důsledky rozhodnutí Ukrajiny odříznout ruský plyn do Evropy
  2. Roman Martiška: Progresívci ZOŠALEJÚ: Fica už kontaktoval aj Lukašenko, môže to vyšachovať Zelenského s plynom
  3. Lucas Leiroz: Odpočítávání do evropského kolapsu
  4. Ľuboš Blaha: Slovensko chystá tvrdé protiopatrenia, Zelenskyj zaplatí za svoju agresiu

Silvestrovské střípky

Silvestrovské střípky jsou ovlivněny především obsahem pobytu autora v Rakousku (vstup do EU 1.1.1995, do Schengenského prostoru 1997 a eurozóny 1999), seznámení se  programem Novoročního koncertu 2025 včetně interview s dirigentem Riccardo Mutti, který poprvé představí Ferdinandus Walzer napsaný Straussovou současnicí Constanze Geiger (1835-1890), seznámením se se 100 nejpodivnějšími sportovními příběhy roku 2024, srovnáním vzpomínek na tsunami před 20 roky, a v neposlední řadě i s těžkým porodem rakouské vládní koalice po volbách v době neodkladné potřeby přiznat si antropologickou degeneraci, nemožnost plánování a konání po staru a předpovědi kam se dostane umělá inteligence během roku 2025.

Mír je lidské právo

Zeitgeschehen im Fokus: Když dnes lidé mluví o míru, mají pocit, že se ocitli mimo čas. Je zarážející, že vytvoření nebo udržení míru není v Evropě téměř žádným tématem. Zdá se, jako bychom zapomněli na všechny zkušenosti z historie. Máte stejný pocit?

Profesor Alfred de Zayas: V okruhu mých přátel a známých to tak naštěstí není. Chceme mír a děláme, co můžeme, abychom usnadnili příměří. Moji kolegové profesoři jsou stejně znepokojeni provokacemi NATO jako já neustálou eskalací ze strany Izraele. Moji přátelé diplomaté v Ženevě také usilují o mír.

Co můžeme dělat?

Z tohoto dilematu se nedostaneme, dokud politici nebudou ochotni přiznat vlastní chyby. Dokud budou naši politici samolibí a neústupní, dokud se budou soustřeďovat na násilí a odmítat vyjednávání, dokud budou věřit fantaziím Francise Fukuyamy, nebude mír. Kromě toho je tu ještě jedna válka – informační válka. Pokud se bude obyvatelstvu i nadále lhát a klamat, nelze dosáhnout žádného trvalého řešení. Jak víme od Římanů, mundus vult decipi – svět chce být obelháván.

Eskalace: ohlédnutí za rokem

Eskalace: ohlédnutí za rokem
Filozof Alexandr Dugin v pořadu „Eskalace Alexandra Dugina“ shrnuje rok 2024.
Přepis rozhovoru.
~~~~~~~~~~~~
– SVO jako měřítko věcí
– Důvody zlomu: překonání liberalismu
– Mobilizace společnosti
– Naše věc je Rusko, to je pravda
– Věřím ve svůj národ
– Až do bezpodmínečné kapitulace Kyjeva.
– Hlavní událost odcházejícího roku: zvolení Trumpa
– Přísaha nejvyššímu vládci Ruska
– Putinismus a katechismus
– Gruzínský pro-gruzínský sen
– Požár velké války na Blízkém východě