Český kalendář

Dějiny píší vítězové. V první světové válce bojovaly Československé legie na straně budoucích vítězů. Po vzniku Československé republiky vytvořily legie páteř její armády. Téměř v každé obci však už během války začaly vznikat pomníky se jmény vojáků, co padli za mocnářství. Byly udržovány ze sbírek, neboť nově vniklý stát těchto 220 tisíc padlých pokládal za oběti dějinného omylu.

Dějinný omyl byl ve válce poražen a za její rozpoutání potrestán. Zanedlouho se ale ukázalo, že nějaké viry trest přežily a našly si nové hostitelské buňky. Varovné hlasy, které detekovaly přípravnou fázi k vytváření dalšího dějinného omylu, však byly zakřiknuty. A šíření viru byl poskytnut prostor i čas, aby vyvolal další světovou válku.

Trojí odmítnutí

To, co dnes v Íránu prožíváme, není krize režimu, ale rozpad ontologie státu. Tato trhlina není pouhou prasklinou způsobenou paláci, mulláhy, generály či plány zahraniční intervence. Je hlubší, starší a má hlubší kořeny. Rozpadá se samotný způsob, jakým se stát v průběhu dějin etabloval jako transcendentní subjekt, který promlouvá před společností, nad společností a jménem společnosti.

Když se tato ontologie rozpadá, není to jen otřes mocenského aparátu. Posouvají se samotné představy o historii, legitimitě a řádu. Říci „Ani mulláhovský režim, ani šáh, ani USA a Izrael“ proto není aktem neutrality, ale ontologickou rebelií. Tato věta neodmítá pouze volbu mezi státy; zaměřuje se na samotnou státocentrickou politickou představivost.

Trump si taky hraje na Boha, ale špatně

Existuje tolik extrémně nebezpečných aspektů „války dle vlastního výběru“ proti Íránu, kterou Izrael a Amerika vedou na Blízkém východě – a stále častěji i jinde –, že Američané z velké části přehlížejí jeden obzvláště závažný aspekt, pokud jde o jejich armádu. Je to výsledek toho, co historici pravděpodobně v budoucnu označí za další „Velké probuzení“.

V závislosti na historikovi existuje v našich dějinách několik takových všudypřítomných náboženských momentů, z nichž pro moderní mysl je možná nejpozoruhodnější ten, který v roce 1919 vedl k 18. dodatku k naší ústavě a vytvořil „prohibici“. Američané, kteří si uvědomili, co jim v tomto konkrétním Velkém probuzení udělaly různé náboženské skupiny a další, ti, kteří utvářeli veřejné mínění za 18. dodatkem, jej v roce 1933 zrušili 21. dodatkem. Ale ne dříve, v mezidobí a v mnoha ohledech masivní vlna kriminality vytvořená prohibicí vyvolala fenomén, který dnes dobře známe, organizovaný zločin. Stručně řečeno, toto Velké probuzení způsobilo národní, ba dokonce globální katastrofu, která je nyní zodpovědná za sedm až osm bilionů dolarů globální „černé“ ekonomiky v obchodování s lidmi (zejména ženami a dětmi), nelegálním prodeji drog, obchodování s orgány, krádežích aut a dalších organizovaných zločineckých aktivitách.

Íránská válka odhalila frašku americké „zástupné demokracie“

Trumpova administrativa jednostranně – bez jakékoliv debaty v Kongresu nebo hlasování o kurzu – donutila Američany do zase další války. Tentokrát je tou válkou rozsáhlá vojenská kampaň proti Íránu. Má snad masovou podporu veřejnosti? Odhlasoval snad Kongres výdaje dalších dolarů z amerických daní na další válku? Zjevně ne. Podle průzkumu od Reuters z 1. března jen 27 procent dotazovaných Američanů řeklo, že novou válku USA s Íránem podporují. Netřeba zdůrazňovat, že jen málo Američanů vyzývalo své zastupitele v Kongresu žádostmi o zase další válku na Středním východě.

V diktatuře je moc zjevná, v současném systému je skrytá za demokratickým obalem

Sociolog Petr Sak vysvětlil, proč téměř pětina Evropanů se podle průzkumu přiklání k diktatuře před demokracií. Lidé podle něj reagovali na politickou realitu. „Evropa se rozkládá před očima, aniž by kdokoliv nesl odpovědnost,“ řekl pro neČT24. Připomněl i souvislosti kolem vzniku teorie totality.

A co na to král ?

Časový souběh dějů, probíhajících daleko od sebe, může ovlivnit jejich zobrazení v lidských hlavách. Příkladem může být příprava na rozhodování o žádosti soudů o vydání obžalovaných Andreje Babiše a Tomia Okamury k soudnímu stíhání a zpráva o zatčení bratra anglického krále dne 19. února 2026. Po vyslechnutí králova „moudra“ v podání zpravodajství České televize se mi vnucuje příležitostná otázka, co by se dělo, kdyby místo mnou vážené poslankyně prof. Heleny Válkové řídil jednání mandátového a imunitního výboru politik s úrovní myšlení Karla III. Domnívám se, že by možnost nevydání vůbec nepřipustil a parlamentní žvanilové by nedostali příležitost k maření času řečnickými orgiemi na dané téma.

Soudci ICC o životě pod Trumpovými sankcemi

Od té doby, kdy se Trump loni vrátil k moci, jeho administrativa neustále pracuje na oslabení soudu se sídlem v Haagu. K dnešnímu dni bylo 11 úředníků soudu – včetně hlavního žalobce a osmi soudců – podrobeno sankcím, které zahrnují zákaz cestování do USA a pokuty a tresty odnětí svobody pro americké firmy, které jim poskytují služby.

„Jedná se o donucovací opatření, která mají za cíl narušit naši schopnost vykonávat naši práci objektivně a nezávisle,“ řekla soudkyně Kimberly Prost. „Chceme, aby si lidé uvědomili, jak je to špatné.“

Rumunské ukradené volby byly jen začátkem války EU proti demokracii

Rumunské prezidentské volby byly již v roce 2024 jednou z nejkontroverznějších politických epizod v Evropské unii v posledních letech. Kandidátovi, který vyhrál první kolo, bylo zabráněno kandidovat ve druhém kole. Hlasování bylo anulováno. Tvrzení o ruském vměšování byla vznesena bez zveřejněných důkazů.

V té době aféra vyvolala naléhavé otázky ohledně demokratických standardů v EU. Vyšetřování Kongresu, které RT prostudovala, vyvolává ještě více otázek. Naznačuje, že anulování rumunských voleb bylo doprovázeno trvalým úsilím o vyvíjení tlaku na platformy sociálních médií, aby potlačovaly politické projevy – úsilí koordinované prostřednictvím mechanismů zavedených v rámci zákona EU o digitálních službách.

Co se jevilo jako národní politická krize, se nyní stále více jeví jako testovací případ toho, jak daleko jsou instituce EU ochotny zajít v zasahování do politických procesů členských států.