Nezodpovězená otázka, kdo platí České elfy a jejich boj s takzvanými dezinformacemi. Výrazný signál, že pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Chtějí politici v čele ČT někoho, kdo jim půjde víc naproti? A vzpomínka na skvělou novinářku, která nás před pěti lety opustila. ParlamentníListy.cz a pravidelný Týden v médiích s mediálním analytikem Petrem Žantovským.
Blahopřeji vám ke Dni kosmonautiky, svátku, který spojuje všechny generace občanů země. A samozřejmě nejvřelejší slova patří průkopníkům, veteránům raketového a kosmického průmyslu, kteří svou nezištnou prací položili tradice čestné služby vyvolené věci, vlasti a lidu, uvedl prezident Putin ve svém blahopřejném poselství k dnešnímu Dnu kosmonautiky.
Tento den jsme si tradičně připomínali a na Východě od nás a od našeho nového přítele na život a na smrt si připomínají osobu, díky které tento svátek existuje. Jurij Gagarin je světu znám jako kosmonaut č. 1. Málokdo však ví, že své první činy vykonal během Velké vlastenecké války, jejíž moderní forma nabývá již své podoby i mimo Rusko.
Trump směřuje k obnovení impéria – Tradice americké antiaristokracie – Multipolární svět 4+0 – Trump chce udržet USA jako přední mocnost – Vojenskoprůmyslový komplex versus technofeudální vrstvy – Hegemonie 4 autoritářských států – Exponenciální růst a inovační potenciál – Úpadek akademického prostředí: případ Tomáš Mikolov – Evropská společnost inovační potenciál blokuje – Evropská průmyslová civilizace – Nástup neoliberalismu – Technologický vývoj k rozvoji člověka – Kauza Ševčík a stav akademického vzdělání – Nalézt politické řešení úpadku – Příčiny – nástup finanční oligarchie, militarizace – Endoparasitismus – Potlačení investičních příležitostí – – Využití nadbytečného kapitálu a destruktivní role rivality – Kontinuita aristokracie – ne armáda, ale političtí aktivisté – Cla USA – Čína – ČR nemá možnost vývozu investičních celků – Politická změna – manipulace, líbivost a nedůslednost – Prohlášení k volební kampani, internetové stránky – Volební vyhlídky – Hrozí nám antidemokratismus a technoautoritářství? – Politické téma AI? – Koloniální zátěž západní Evropy a střední Evropa – Pozitivní přínos původní ODS – Kuponová privatizace – Řízení a rozklad z vnějšku? – Rozpad SSSR – 1989: imaginace západní Evropou – Likvidace naší konkurence – Projekt kritického odborného časopisu – Potřebná geopolitická revolta, marxismus
Obsah:
Reportáž, vytvořená v prvních hodinách provozu první širé železniční trati (bez mechanických zábran) s autonomním provozem (bez strojvůdce) pro pasažéry v Evropě. Od soboty 5. dubna funguje ve středovýchodních Čechách – mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem.
Myslím na Jany Pernera a Kašpara. Průkopníci to nikdy nemají lehké…
Tento článek kriticky hodnotí českou zahraniční politiku v oblasti lidských práv (ZPLP). Konceptuálně rozlišuje tři možné typy ZPLP: pragmatickou, neokonzervativní a kooperativní. Následně se zabývá neokonzervativní ZPLP Václava Havla, která formovala českou ZPLP. Následně je diskutována role českého Ministerstva zahraničních věcí (MZV) se zaměřením na pokus o transformaci neokonzervativní ZPLP do kooperativnější podoby. Článek je zakončen úvahou o nemožnosti vytvoření důvěryhodné ZPLP.
…
S odstupem času docházím k závěru, že snaha posunout českou ZPLP od neokonzervatismu k diplomacii byla naivní a od samého počátku odsouzená k zániku. Podcenil jsem hmotnou zainteresovanost a moc předních nevládních organizací i jejich kontrolu nad médii a pracovníky MZV.
~~~~~~~~~~~~
– Milan Chládek – Nahrazují známosti schopnosti? – Mají se zveřejňovt jména obviněných?
– Vance: Největší nebezpečí pro Evropu zevnitř – Kdo první oškube Ukrajinu – Evropa čeká na nového De Gaulla – Imigrace a emograce elit – Soudy a stav evropské demokracie – Spravedlnost v ČR: rumunsko-francouzský scénář? – Trump plní předvolební sliby 2- Ukrajina a Rusko: kdo má ustoupit? – Obstál by Západ ve střetu s Ruskem? – Chystá se Evropa napadnout Rusko? – Výročí osvobození v Bratislavě – Scheider: Už se necítím být občanem EU – Německo: Revize výsledků 2. světové války – Denacifikace – Mikuláš Kroupa: svoboda až 1989 – Knihy Miroslava Belici
Obsah:
Sleduji Otázky Václava Moravce jen v případě, že se zabývají děním v resortu spravedlnosti. Větší dávku neplodného tlachání politiků a projevů moderátorovy „skvělosti“ prostě nesnesu. Abych byl spravedlivý, musím přiznat, že moderátorův způsob chování k hostům se přece jen časem zlepšil, takže jsem upustil od označování pořadu „Otázky Vymývače mozků“.
Nemění to nic na tom, že je nemístné označovat Otázky za pořad, jímž se otvírá společenská diskuse k otázkám, o nichž se dříve nemluvilo. Kdysi Moravcovo sebevědomí oprávněně pobuřovalo Václava Klause a od jeho kritického vyjádření se dosud nic nezměnilo, což je důkaz nebetyčné arogance. Pouze nevím, zda je to projev České televize jako instituce nebo moderátorovy osobnosti.
Unijní nařízení DSA, které má v sobě několik cenzurních pastí, bude projednávat naše sněmovna ve formě Zákona o digitální ekonomice už ve třetím čtení. Snažíme se varovat vládní poslance, že nová americká vláda označuje evropskou cenzuru s pomocí DSA za překážku v rozvoji euroatlantických vztahů, a dokonce za možný důvod opuštění závazků v NATO.
…
Nedávno jsme se dozvěděli, že někteří lobbisté prosazující u nás DSA se uchylují ke lži, že jsme jedna z posledních (ne-li poslední) zemí, kde DSA není implementováno. A na schválení tlačí i online inzerce. Před pár dny se nám poprvé ukázala.
O roce, který jsem strávil po boku doyena československých herců Štefana Kvietika + odtajněná část rozhovoru z našeho posledního odpoledne.
Na jaře minulého roku jsem si prohlížel, kdo bude mít kulaté výročí (to my novináři občas děláme), a objevil jsem, že panu Kvietikovi bude devadesát. Zavolal jsem paní Janě Kociánové, která mi jako dcera významné herečky Slovenského národního divadla Márie Kráľovičové na pana Kvietika sehnala telefon. S tím, že je nemocný a že ho moc často nezvedá. Měl jsem štěstí – mně ho zvedl napoprvé. A přiznal se i proč: Protože svítilo sluníčko. Tak jako v den, kdy odešel…
Sleduji Otázky Václava Moravce jen v případě, že se zabývají děním v resortu spravedlnosti. Větší dávku neplodného tlachání politiků a projevů moderátorovy „skvělosti“ prostě nesnesu. Abych byl spravedlivý, musím přiznat, že moderátorův způsob chování k hostům se přece jen časem zlepšil, takže jsem upustil od označování pořadu „Otázky Vymývače mozků“.
Nemění to nic na tom, že je nemístné označovat Otázky za pořad, jímž se otvírá společenská diskuse k otázkám, o nichž se dříve nemluvilo. Kdysi Moravcovo sebevědomí oprávněně pobuřovalo Václava Klause a od jeho kritického vyjádření se dosud nic nezměnilo, což je důkaz nebetyčné arogance. Pouze nevím, zda je to projev České televize jako instituce nebo moderátorovy osobnosti.
Když Česká republika vstoupila do NATO, překvapivě dřív, než se očekávalo, ministryně zahraničí USA, naše hodná kmotřička Madeleine Albrightová jásavě oznamovala: „Vaše osudy už nikdy nebudou přehazovány jako pokerové žetony na vyjednávacím stole…Jste skutečnými spojenci, jste skutečně doma…Hlavním posláním Aliance je kolektivní obrana. To se nesmí změnit a ani se nezmění. NATO je obranná aliance, nikoliv globální policista. …“.
…
Válka proti Jugoslávii byla první válkou v dějinách, kterou vedlo NATO a současně byla i první válkou, které se účastnilo znovusjednocené Německo. Německý generál Walter Jertz tvrdil, že NATO vedlo proti Jugoslávii „nejpřesnější válku“ v dějinách. Ta „nejpřesnější“ válka zničila 14 jugoslávských tanků, ale zato 48 nemocnic, 74 televizních stanic a vysílačů, 422 škol, mnoho mostů a budov, mimo jiné i velvyslanectví Číny v Bělehradě.
…
Dnes, o (více než) čtvrt století později je zřejmé, že žádná z karatelských misí, kterých se česká armáda účastnila, nezměnila svět k lepšímu. Dětských kolaterálních ztrát v Iráku bylo půl milionu. Irák se sice invazí neproměnil v bezpečnější zemi, ale andělíčkářka Madeleine Albrightová se dala slyšet, že za ten pokus to stálo.
Je jaro 2025. Před jedenaosmdesáti lety jsem začínal mluvit. A podle svědectví mých rodičů mým prvním slovem nebylo „máma“ nebo „táta“, ale „bombom“. Ne, nevyslovoval jsem nedbale nebo špatně slůvko bonbón, ale reagoval jsem tak na bomby, které dopadaly na Brno.
Před osmdesáti lety skončila druhá světová válka. A od té doby na střední Evropu nepadaly bomby. Ale dodnes se s téměř železnou pravidelností stává, že se většinou při nějakých stavebních pracích najdou nevybuchlé mnohakilové bomby. A následuje alarm, evakuace občanů z blízkého okolí, odjištění a odpálení železné stvůry z doby, kdy jsem se já učil vyslovovat první slůvka. Naposledy se tak stalo dnes v Brně, nedaleko brněnského hlavního nádraží, tisíc lidí bylo evakuováno, vlaky (ani ty mezinárodní) nesměly Brnem dlouhé hodiny projíždět, a objet po železnici se Brno de facto nedá.
Nebezpečné, absurdní konstrukce, že se k míru prozbrojíme, patří do světa lidí typu Lipavského a Řehky, popřípadě Černochové, ale se skutečností nemají nic společného. Zbrojení prostě k míru a stabilitě nepovede, i kdyby o tom rozhodl třeba i ten nejvyšší soud.
Velmi tragická válka na Ukrajině, o které nám do dnešních dnů nebyla „veřejnoprávní“ média ochotna říci ani polovinu pravdy se, doufejme, chýlí ke konci. Je to dobrá zpráva, ale nesmíme přehlédnout, že pokud, dokonce z USA, zaznívá hlas rozumu, v Evropě stále ještě „mrzne“. Vždyť přece, jak lépe reagovat na možné uzavření míru než zvýšením výdajů na zbrojení? Nebezpečné, absurdní konstrukce, že se k míru prozbrojíme, patří do světa lidí typu Lipavského a Řehky, popřípadě Černochové, ale se skutečností nemají nic společného. Zbrojení prostě k míru a stabilitě nepovede, i kdyby o tom rozhodl třeba i ten nejvyšší soud.
Během více než dvaceti let „záškodnické“ činnosti justičního potížisty jsem podal řadu podnětů k vyvolání kárného řízení se soudci či státními zástupci, někdy i s návrhem na zbavení taláru. Důvodem k podání návrhu nikdy nebylo rozhodnutí ve věci, neboť proti němu je možná obrana opravným prostředkem. Obracel jsem se na různé místně příslušné kárné žalobce z řad předsedů soudů nebo vedoucích státních zástupců. S vědomím, že „samosprávného“ kárného žalobce může od podání kárné žaloby odradit nutnost potkávat se denně s žalovaným, v některých případech jsem oslovil úřadujícího ministra spravedlnosti, protože nemohl mít k provinilci osobní vztah.
Toto vše jsem si vybavil, když jsem se dověděl, že policie vyšetřuje soudce Romana Kafku pro podezření ze závažné trestné činnosti.
Dnes je 15. března. Před 86 lety okupovala vojska Hitlerova Německa území Háchova pomnichovského zbytkového Československa. Tato okupace a rozbíhající se německá válka vedla k násilné smrti celkem asi 545.000 občanů První Československé republiky (počítaje v to i 180 tisíc sudetských Němců, kteří ve válce padli za Hitlera – což je desetkrát víc, než počet všech sudetoněmeckých obětí poválečného divokého odsunu). Přesto se o této „předminulé okupaci“ dnes v českých médiích mlčí.
Zato běda, jak 21. srpna nastane 57. výročí okupace ČSSR vojsky pěti armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem (dnes se skoro vždy píše „ruská okupace“ – ačkoli obě hlavy tehdejšího SSSR, faktická i papírová, Brežněv i Pidhornyj, ba i velitel okupace Hrečko, byli Ukrajinci). Ano, oběti na životech tato okupace taky přinesla, ačkoli jich bylo tisíckrát míň, než té první – stála celkem asi 300 životů (do čehož kromě 137 přímých obětí okupace počítám i 30 protestních sebevražd a oběti toho, že v následku okupace byly v říjnu 1969 opět zavřeny hranice, na nichž během emigrace násilně zahynulo přes 100 lidí).
Vyjadřujeme svůj hluboký nesouhlas s výrokem Danuše Nerudové 16. března 2025 při debatě Otázky Václava Moravce v České televizi o osvobození Československa, že „tuto zemi osvobodili Američané“. Tento výrok je nepravdivý, zkresluje historii a uráží památku statisíců vojáků, kteří přinesli oběť při osvobození Československa.
…
Je nepřijatelné, aby veřejní činitelé bez zábran šířili nepravdy o dějinách a tím manipulovali veřejným míněním. Osvobození Československa nebylo dílem jediné armády, ale Rudá armáda nesla hlavní tíhu bojů a přinesla největší oběti. Naší morální povinností je připomínat skutečnou pravdu o osvobození Československa. Jakékoliv pokusy o přepisování historie a zamlčování role Rudé armády jsou nepřijatelné a nebezpečné.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Nemá-li náš národ být zcela zničen a nemá-li přijít o svou budoucnost, nesmí ztratit svou paměť. A ta je ve vašich rukách. Národ nesmí zapomenout na zločiny, jichž se na něm dopustili správci jeho věcí veřejných. Tedy politici a úředníci na všech úrovních. Aby se však mohl příští Národní tribunál vyrovnat s příslušnými zemskými škůdci, musíte vy, občané České republiky, přiložit ruku k dílu. Zasílejte proto, prosím, na níže uvedenou adresu své podněty, jež by, dle vašeho mínění, mohly vést k zahájení trestního řízení před budoucím soudem nedávných i dnešních činů, a to zejména v konkrétních případech vyplývajících z následujících okruhů zločinů.
Pro ty mladší: osmdesátá léta minulého století charakterizovalo schizma mezi rigidním ideologickým establishmentem Komunistické strany a širokým očekáváním ekonomických i politických změn ze strany obyvatelstva. Příslušníkům establishmentu šlo – z jejich perspektivy – nejen o udržení teplých pozic, ale de facto přímo o kejhák: cesty, kterými se k moci dostali a u ní držely se daly sotva obhájit a atmosféra ve společnosti pro ně nevěstila nic dobrého.
Obranu viděly v ideologické práci s masami a v cenzuře. Mainstreamová média jednotně vykreslovala Západ jako úhlavního nepřítele provádějící ideologickou diverzi prostřednictvím buržoazní propagandy šířené nepřáteli socialismu s cílem násilím svrhnout socialistické zřízení a nastolit kapitalismus. Efekt byl omezený; Západ se vyznačoval příkladným životním standardem, mírou svobod a ideou lidských práv a snaha o násilné svržení režimu se dala doložit jedině prázdnými slovy.
Na sklonku roku 2020 kardinál Duka převedl na nadaci Arietinum, kterou založil, majetek církve v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. V srpnu 2021 pak byly takto zcizeny další církevní pozemky v hodnotě nejméně 170 milionů korun. V lednu 2022 byly do majetku této privátní nadace vyvedeny lesy za 320 milionů korun. Mimo to byla za Duky vybudována rozsáhlá neprůhledná vlastnická struktura firem, kam byl vyveden další majetek církve. V květnu 2022 byl Duka z funkce primase českého konečně odvolán, ale podezřelé transakce pokračovaly dál. Z majetku farností byly do nadace vyváděny lesy za miliardu. Církevní představitelé a zejména Duka nesou zveřejnění Kverulantových zjištění velmi nelibě, hájí se, že jde o snahu zabezpečit církev do budoucna. Místo vysvětlování se s Kverulantem opakovaně soudí. Duka chce od Kverulanta 3 miliony korun a omluvu. Tento soud stále běží a další jednání bylo nařízeno na 4. 3. 2025. Pokud by Kverulant tento spor prohrál, znamenalo by to jeho likvidaci.
„Klid a nohy v teple“ anebo „klídek“ slýcháme, jsme-li nervózní, nevíme-li si s něčím rady, atd. A v poněkud jiných situacích se dozvídáme třebas „nebudem se bát vlka nic“. A začneme-li příliš dávat najevo, že jsme z něčeho vyvedeni z míry, ozve se třebas „nešil“. Myslím, že dnes by se tyto dobře míněné rady měly ozývat opravdu často.
Je to pravda. Žijeme dnes v Evropě v převratné době. V době zlomu. Mnohé z nás nepříjemně zasahuje, že nemáme klid, na jaký jsme si v posledních mnoha letech zvykli. To, že ekonomickou krizi následovala pandemie a pak přišla válka a dokolečka dokola jsme slýchali, že snad i na nás mohou padat bomby.
Arnošt Lustig (1926 – 2011) měl v středu 14. výročí odchodu z tohoto světa. „Rusko je země bídy, zmaru a chlastu a rozsáhlých literárních děl o bídě, zmaru a chlastu. Světu přináší jen výše zmíněné, bez výjimky,“ řekl herec Václav Vydra nejmladší na nedělní pražské demonstraci, kterou pořádaly neziskové organizace Člověk v tísni, Díky, že můžem a Milion chvilek pro demokracii, a jejíž „nezávislost“ se projevila už tím, že na ní promluvili jak český prezident, tak ukrajinský velvyslanec. Citát není původní, internet ho připisuje Karlu Havlíčku Borovskému – který ho ovšem (ani ve svých slavných Obrazech z Rus) nikdy nenapsal. Zdeněk Svěrák nedávno citoval sám sebe, když svůj filmový výrok ke Koljovi: „Kradete kufry a cizí území“, rozšířil o další slova „A bohužel, je to pravda. Střílíte na pokojná města a vyháníte lidi z domovů.“ Nejen, že přitom zapomněl, jaká vláda v roce 2014 na Ukrajině začala první střílet do svých občanů, ale především zapomněl dovětek svého filmového výroku ke Koljovi: „Ale to není tvůj případ.“
„Hodiny jdou pozpátku, je tu mrtvý vzduch, je tu něco v nepořádku, lítá tady zlý duch: Tohle přece není žádné bydlení, tohle je k zbláznění, ale k bydlení to není…“ To je písnička Voskovce a Wericha, kterou zpívám dost často. Ne doslova, ale přeneseně. Bylo kolem jedenácté, a do sedmé večer, kdy nás čekala návštěva Rudolfina, jsme měli čas. Volný pražský čas pro dva venkovany, Martina (vedoucího exportu velké mimopražské firmy, který Prahou většinou profrčí v taxíku cestou na letiště) a mě (kdysi sice částečného Pražáka, ale dnes Hradečana, který se v Praze vyskytne cca jednou za měsíc, povětšinou za účelem pracovní schůzky) jsme se při příležitosti werichovského jubilea rozhodli investovat do prohlídky vily na Kampě, kde kdysi bydleli V i W a v níž jsme od jejího zpřístupněné před osmi lety ještě ani jeden nebyli.
Slovy „pokud mě paměť neklame“ jsem uvedl poslední větu předposledního odstavce článku „Kdo chce do Brna místo Lenky Bradáčové ?“ (zde). Vyslovil jsem v ní domněnku, že v průběhu usilování bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o prosazení nového zákona o státním zastupitelství patřil doc. Zdeněk Koudelka k podporovatelům jeho záměru. V té době jsem se občas s panem docentem někde setkal a zúčastnil jsem se v Brně nejméně jednoho zajímavého semináře, který uspořádal. Vždy se ke mně choval přátelsky. Nenapadlo mě, že jsme ve skutečnosti mohli stát na opačných koncích barikády.
Ale spoléhání na stařeckou paměť se mi nevyplatilo, neboť ve skutečnosti mě nemilosrdně oklamala. Pan docent mě na to upozornil zdvořilým e-mailem. Nežádal o veřejnou omluvu, ale přece jen se mu touto cestou omlouvám. Pochybil jsem, když jsem vyslovení mylného názoru nepředešel zapátráním na internetu nebo v mém archivu. Od rušných sporů o zákon přece uplynulo mnoho let. Až po jeho upozornění jsem nakonec ve svém archivu našel článek z r.2013, jímž jsem se vyjádřil v neprospěch jeho názoru na návrh nového zákona.
Česká republika se zavázala, že bude dávat minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Kverulant.org odhalil, že do této částky Ministerstvo obrany započetlo i náklady za lety pro politiky ve výši jeden a půl miliardy a rekordní pokutu ve výši půl miliardy za zmanipulované výběrové řízení na nákup vrtulníků.
V roce 2006 se ministři obrany NATO dohodli, že vyčlení minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP) na výdaje na obranu, aby tak zajišťovali vojenskou připravenost Aliance. V dubnu 2024 k tomu Poslanecká sněmovna přijala příslušný zákon. „Bezpečnost není zadarmo. Výdaje na obranu ve výši 2 % HDP jsou pro nás životně důležité. Jestli chceme bezpečnou Evropu a nebát se o naše životy, hodnoty a pohodlí, musíme mít moderní a efektivní armádu. Tímto bych chtěla poděkovat za konstruktivní debatu v obranném i rozpočtovém výboru i ANO za podporu,” řekla k tomu tehdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
OBSAH
~~~~~~~~~~~~
Několik posledních dní zaměstnává média šikana hodonínské školačky. Je to jeden ze stále četnějších projevů sklonu dětí k násilnému jednání. Je hrůzný tím, že šikanování trvalo delší dobu a podílelo se na něm více osob. Když jsem byl ve věku hodonínských násilníků, rodiče nám vštěpovali zásadu „ženu neuhodíš ani květem“. Samozřejmě jsme nebyli andělé a docházelo k různým pranicím, ale hrubé násilí vůči dívkám bychom si nedovolili.
Dnes je všechno jinak a výše zmíněnou zásadu někdy nectí ani policisté a státní zástupci. Právě sleduji případ, podobný hodonínskému, jen jde o jednorázový projev surovosti s menším počtem účastníků.
Odpor USA a Izraele vůči Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě ukazuje nové dělicí linie světa po Trumpově nástupu, ale i neudržitelnost dosavadního konsensu světového společenství ve věci izraelsko-palestinského konfliktu.
Na oficiálních stránkách Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) lze shlédnout působivé video, ve kterém se představitelé členských států Rady bezpečnosti OSN vyslovují o nezastupitelném významu UNRWA pro poskytování humanitární pomoci Palestincům ve válkou zničené Gaze.
Představitelé všech zemí, jak stálých členů Francie, Velké Británie, Číny a Ruska, tak nestálých členů evropských (Dánsko, Řecko a Slovinsko), asijských (Jižní Korea, Pákistán), afrických (Alžírsko, Sierra Leone, Somálsko) i amerických (Guayna, Panama), tu jeden po druhém oceňují práci agentury a jejích zaměstnanců. Zástupci všech zemí, až na jednu. Spojené státy americké.
Nic neilustruje lépe situaci, kterou máme před sebou. Máme tu dlouhodobý celosvětový konsensus, přinejmenším na seriózní diplomatické úrovni, který je založen na dvou premisách — Palestinci mají nárok na své území a svůj stát, a zadruhé a ještě naléhavěji, mají nárok na život, na účinné poskytování humanitární pomoci, když byla infrastruktura jejich území zcela zničena.
V akcích justičního potížisty jsou mými nejčastějšími protivníky státní zástupci, i když často skrytí za rozhodnutím soudů. Sleduji proto dění ve státním zastupitelství velmi pozorně. Samozřejmě mě zaujal článek na Parlamentních listech z 29.ledna 2025 „Pád vlády kvůli Bradáčové? Nevole nad jmenováním z mnoha stran“(zde). Název článku považuji za přepjatý. Nepředpokládám, že by návrh na vyslovení nedůvěry vládě kvůli jmenování Lenky Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní mohl být úspěšný, i když jeho podání nevylučuji. Po jeho přečtení jsem si ale položil kriminalistickou otázku „cui prodest“, protože někomu by se zřejmě líbilo, kdyby vláda na poslední chvíli její jmenování odvolala a uvolnil by se tak možná prostor pro ctižádostivce, který na její jmenování právě útočí.
Nedávno jsem si ve svém textu zformuloval Pullmannův zákon (vycházející z teorie, kterou jsem kdysi poprvé slyšel od bývalého děkana FF UK z let 2018 – 2022, slovenského historika Doc. PhDr. Michala Pullmanna, Ph. D.): „Každý režim a jeho aktéři se ve své oficiální verzi staví jako nejlepší v dějinách, zatímco minulý režim s jeho aktéry podává jako nejhorší v dějinách.“ U jednoho záběru z pořadu Veselé příhody z natáčení (1988) mi došel první dodatek tohoto zákona: „Na předminulý nebo předpředminulý režim se už oficiální média nedívají zdaleka tak přísně“.
V době vrcholící koronavirové epidemie odhalil Kverulant.org prodej nebezpečných respirátorů od firmy TEX-TECH s.r.o. Tyto respirátory byly vydávány za splňující normu FFP2, přestože v povinném testování nevyhověly a jejich výrobce za to dostal od České obchodní inspekce (ČOI) pokutu 10 milionů korun a skončil v konkurzu. Prodával je Aaron Günsberger, který se pasoval do role jejich znalce. Navíc i Günsbergerova firma dostala od ČOI pokutu ve výši 50 tisíc korun za prodej závadných dětských respirátorů. Tentýž člověk prodával údajně neprůstřelné vesty, přestože prokazatelně věděl, že jsou nebezpečné a nevyhověly certifikaci. Kverulant je přesvědčen, že hlavní motivací Günsbergera byly peníze, a proto na dotyčného podal trestní oznámení pro podvod. Že o podvod skutečně šlo dokládá v lednu 2025 pravomocně uložená pokuta ve výši 240 tisíc od ČOI za prodej údajně neprůstřelných vest bez certifikátu.
Je to několik měsíců, co jsem byl v Kroměříži na koncertu Havelky a Plachetky a příští ráno se sluncem v zádech navštívil muzeum Karla Kryla (1944-1994). Připomínám, že Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na hudební festival, který se konal na západoněmeckém hradě Waldecku, po dvou týdnech požádal o azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Připomínám také, že jsem nebyl jeho fanouškem z mnoha důvodů, přestože některé písně se mi líbily a líbí, protože jsou aktuální dnes a budou i zítra.
Jednou z nich je Demokracie. Píseň, o které řekl, že už žádnou asi nenapíšu. Je to spíš taková častuška, jedna z těch, které si nečiní nárok, aby byly brány jako píseň. Je to povzdech nad tím, co se momentálně vydává za demokracii. Píseň zazněla poprvé v pražské Redutě a někteří ji považují za vůbec nejdůležitější Krylovu skladbu, přestože posluchačsky neuspěla.
Zmiňuji se o Krylovi kvůli slovům: Děkuji za slabost, Jež pokoře mne učí, Pokoře, pokoře pro radost, Pokoře bez područí, Děkuji, za slzy děkuji: Ty naučí mne citu, K živým, jež, k živým, jež žalují A křičí po soucitu.
Od naší výzvy Mír a spravedlnost uplynuly dva roky. Před rokem touto dobou šlo o zamrzlý konflikt bez výhledu na novou ukrajinskou ofenzivu, ale dosud s funkční obrannou linií. Od jejího protržení ve městě Avdijivka loni v únoru se však situace války změnila v neprospěch ukrajinské armády: od té doby ruská armáda postupuje takřka soustavně na západ země a ukrajinská obrana ji pouze brzdí, aniž ji dokáže zastavit, natož zatlačit zpět. Jenom během září loňského roku zabrala ruská armáda více ukrajinského území než za celý rok 2023. Vojenský obrat ve válce nepředpokládají už ani největší optimisté bez ohledu na spektakulární ukrajinský zábor části vlastního ruského území Kurské oblasti.
Málokdo, krom odborné veřejnosti, ví něco o Moravských Charvátech, jakž byli dříve jmenováni, dnes se název této menšiny ustálil na Chorvatech… A přece po čtyři století utvářeli podobu Moravy v okolí Břeclavi a Mikulova a úrodné krajiny po obou březích Dyje…
O moravských Chorvatech existuje poměrně rozsáhlá odborná literatura, ale veřejnost o nich skoro nic neví. A žádná z politických reprezentací posledních let na tom nejen že téměř nic nezměnila, ale hlavně, nenapravila křivdy, kterých se Moravským Chorvatům dostalo po skončení druhé světové války.
Donald Trump ještě před druhým příchodem donutil pana Cukrhoru, aby přiznal, že „pod tlakem“ Bidenovy administrativy svou síť cenzuroval a aby toho nechal, aspoň v rámci USA, kde to může ovlivnit (v Evropě se o to, zajisté též pod tlakem místních vlád, zatím starají národní FB-cenzoři). V Trumpově vládě bude i Cukrhorův konkurent, slavný Jihoafričan, jehož příjmení v překladu znamená Pižmo, pro kterého bylo vynalezeno přídavné jméno „multiplanetární“ (asi že se nebojí ŽÁDNÝCH zelených mužíčků…) a Vivek Rámasvámí (což není žádná reklama na margarín, ale znamená to „Rámův kněz“) a je to vůbec první hinduista a příslušník národa Tamilů (šedesátimilionového národa, významně zastoupeného v politice Indie, Malajsie, Srí Lanky, Singapuru, ale už i západní Evropy) v americké vládě – který navíc proslul výrokem, že je pro skutečnou víru, kulturu a národ v boji proti novodobým „náboženstvím jako je covidismus, klimatismus a genderová ideologie“.
Obsah:
Lékař a dřívější český olympionik Lukáš Pollert medituje na stránkách Život v Česku. Myslí si, že „komunisté u nás, teď lidé, kteří byli v KSČ před rokem 1989, tak tu jsou pořád, jen nejsou v současné KSČ, ale jsou v hnutí ANO, klidně i ODS, ve STAN a podobně, jsou v každé straně a nějakým způsobem se projevují jako za normalizace. Všimněme si novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontraverzní trestný čin ‚neoprávněné činnosti pro cizí moc‘. To je typický zákon z pera nějakého komunisty“. Několik Pollertových řádků navozuje větší počet připomínek, otázek a problémů, než by se na první pohled zdálo.
Prvého januára si Slovensko pripomenulo 32. výročie vzniku republiky. Žiaľ, len pripomenulo, a nie oslávilo. Pritom taký kultivovaný rozchod dvoch národov nemá vo svete obdobu. Nie politický prevrat v novembri 1989 bol nežný, ale „nežné“ a priateľské bolo rozdelenie štátu dvoch suverénnych národov.
Práve preto so zármutkom a znepokojením možno sledovať, ako sa rúcajú priateľské vzťahy medzi Čechmi a Slovákmi, a to najmä vďaka súčasnej českej politickej reprezentácii. Vzťahy Čechov a Slovákov sú mimoriadne priateľské, ak chcete, bratské a často až rodinné. To, čo platí o našich národoch, však neplatí o súčasných politických reprezentáciách. Tento príspevok by preto mohol mať aj titulok Ako českí politici kazia vzťahy medzi našimi bratskými národmi.
~~~~~~~~~~~~
V posledních dnech vyvolala velké vzrušení zpráva o žádosti policie k Poslanecké sněmovně o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání, ale záhy ji překryla resignace nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a jeho bleskové nahrazení Lenkou Bradáčovou.
Vnímám události ze svého subjektivního pohledu na základě dlouholetých zkušeností a ve vztahu k případům, jimiž se zabývám jako předseda spolku Chamurappi z.s. Můj pohled se v mnohém liší od různých postojů, tlumočených mainstreamovým zpravodajstvím.
Rozhovor o tom, jak tajné služby manipulovaly dějinami, jejich dramatické snahy o změnu historie a má v sobě i československou stopu. Abwehr pod vedením Hanse Ostera se snažil odstranit Hitlera a nastolit právní německý stát. Před Mnichovskou dohodou v roce 1938 vyslal delegaci do Prahy s cílem setkat se s prezidentem Edvardem Benešem a požádat ho, aby odmítl dohodu, která by výrazně posílila Hitlerovu pozici v Německu. Beneš však tuto schůzku odmítl, což nakonec vedlo k oslabení možností německého odporu proti Hitlerovi a zpečetilo jeho vzestup. Plány na atentát tak zhatila nejen Mnichovská dohoda, ale i neúspěch v roce 1944. Naopak Churchillova tajná operace Special Operations Executive v roce 1941 dokázala Hitlera přesvědčit, že Británie uzavře mír, pokud Německo zaútočí na Sovětský svaz. Tímto krokem však Sovětský svaz získal sílu, která po válce vedla ke vzniku studené války – nového konfliktu mezi Východem a Západem. Československo se po válce stalo jedním z klíčových bojišť tohoto konfliktu, když v roce 1948 komunisté za podpory Sovětského svazu převzali moc, čímž se země definitivně stala součástí východního bloku a symbolem důsledků tajných her mezi mocnostmi.
20. ledna 2025 začne v Davosu Světové ekonomické fórum (WEF). Bude ukončeno 24. ledna. Pokud klaun a prezident t.č. ještě Ukrajiny v odcházení neuklouzne ve Varšavě na chodníku nebo nespadne z lana, zahraje si ještě jednou jednu z ústředních rolí v Davosu. Tu si shlédne, dej Bůh, prezident Trump pomocí videa.
Je pochopitelné, že WEF 2025 bude dominovat nadcházející Trumpovo prezidentství. Důraz bude kladen na problémová místa, jako je Ukrajina, Blízký východ a konečně i věštění týkající se jednání mezi USA, Ruskem o nové bezpečnostní architektuře. Ta bude obsahovat i možnou novou Jaltu 2. S pravděpodobností hraničící s jistotou EU zůstane za dveřmi, tím i ČR. Ta pod vedením preventivně zklidněného premiéra bude moci pokračovat ve správě rozkvětu české společnosti poté, co ji nebude moci vydírat v oblasti energetiky 60 let nevydírající Rusko.
Než začnu soptit na náš český systém, vzpomenu svého kamaráda, který na celý úvazek učí malovat studenty jedné skotské uměleckoprůmyslové fakulty, ale britský stát mu musí doplácet, aby za to pobíral aspoň tolik peněz, co je třeba do sociálního minima…
Ta studijní a zaměstnanecká politika v naší spravedlivější, civilizovanější části Evropy… Ach, nakolik se lišíme od „tamtěch“ v E-E necivilizované Evropy (ale ono je vše jinak – jak mi sdělil jeden středoškolák, co ho doučuju, který se mi z výuky na české střední škole vrátil s informací, že Petrohrad je sice město s nejvíce barokními a klasicistními památkami na kilometr čtvereční, ale podle nové definice není součástí Evropy…)
– Nový rok plný hrozeb – Posílí novela zákona o špionáži bezpečnost země? – Jsou za novelou zákona tajné služby? – Je zákon ochranou proti špionáži? – Jak takový zákon projde Sněmovnou? – Pokutování za nepravdy při volební kampani – Protiústavní soud omezil ústavní právo – Co znamená ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu? – Uvědomují si to unijní úřady? – Polsko – Maďarsko – Polské předsednictví a jednota Unie – Co změní Donald Trump v ukrajinském konfliktu? – Trump a EU – Sbližování Ruska, Číny a Severní Koreje – Vítězství Ruska na Ukrajině? – Drang nach Osten – Erich From: Mít nebo být? – revoluce srdce – Divácké dotazy
Stížnost na neústavní jednání a zneužívání veřejných funkcí občanem, poslancem a předsedou vlády Petrem Fialou, který se zneužitím svých funkcí jedná proti Ústavě České republiky, Chartě OSN a dalším mezinárodním úmluvám a závazkům Ústavou garantovaným, když osobně nebo ve spolčení s občanem Janem Lipavským a dalšími podporuje okupační mocnost, okupaci a osoby podezřelé z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinu vraždy a zlehčuje nebo popírá zločiny a jednání, které podle Mezinárodního trestního soudu a zjištění HRW a Amnesty International zakládají podezření na páchání genocidy.
31. prosince 1977. Celý národ žije tím, že Československá televize vysílá zcela nový formát Silvestra, moderovaný Vladimírem Menšíkem. Čtyřdenní Tomáš Koloc leží se žloutenkou novorozenců v inkubátoru a jeho rodička vedle na pokoji porodnické kliniky v Pardubicích. Je jí líto, že o Silvestra s Menšíkem přichází. Rodičkám je přísně zakázáno vstávat z postelí anebo dokonce jít na jediné místo, kde by v nemocnici mohly vidět televizi – do společenské místnosti…
Stalo se, že jsem těsně před svými 47. narozeninami podlehl a šel si k jisté společenské události koupit první vlastní oblek v životě. Protože už mi došly i košile, přibral jsem si k němu dvě: jednu k obleku, bílou hodobóžovou s modrými puntíky, a jednu flanelovou štrapáční. Na závěr se mě prodavačky zeptaly, jak mi to mají zabalit: „Jste tady pěšky, nebo autem?“ Počítám, že jsem byl nejspíš první v historii té středně nóbl prodejny, kdo odpověděl: „Na kole.“
Říkám to pořád, pro mě je kapitalismu škoda…
Úvaha Hanse Vogela dle mého názoru jednoznačně směřuje k tomu, že každé zlo - ať už je jakéhokoliv odstínu -…
Pár poznámek: "Hitlerovi se připisuje smrt pouhých šesti milionů lidí" Kým? Kterých? Na rozdíl od 1. války, kterou si přál…
K článku Aleše Macháčka: - odbočení páté: dnes je 28. březen: Den narození Jana Ámose Komenského - odbočení šesté: druhý…
"... V různých západoevropských zemích a také v různých východoevropských zemích byla vojenské posádky – buď americké nebo sovětské. My…
V této souvislosti si nelze nepovšimnout vnímání historického dědictví, které je v v Rusku a ČR zásadně odlišné. V RF…