Ukraina, NATO a polský problém

Polsko bylo jedním z nejvstřícnějších zastánců vstupu Ukrajiny do NATO a rostoucího zapojení NATO do války, od poskytování tanků až po stíhačky. Vzhledem k tomu, že šance Ukrajiny na rychlý vstup do NATO slábnou a její vyhlídky na vítězství ve válce se rozpadají, hovoří se o hrozbě, že by Polsko mohlo zasáhnout příměji, aby přivedlo Ukrajinu do NATO nebo NATO na Ukrajinu.

Polsko čeká na americké rozkazy a pomoc při zapojení do války

V Polsku se mnozí obávají, že země nevyhnutelně směřuje k přímému zapojení do války na Ukrajině, a to nejen kvůli tomu, že ji k tomu tlačí USA, ale také kvůli předvolebním zájmům vládnoucí koalice. Polský Niezależny dziennik polityczny tedy tvrdí, že Varšava čeká pouze na odpovídající objednávku z Ameriky. Z tohoto úhlu se publikace zabývá zejména nedávnou návštěvou ministra obrany Mariusze Blaszczaka ve Spojených státech.

Bez spolehlivé politiky neutrality nelze dosáhnout důvěryhodné neutrality

Od začátku války na Ukrajině se západní politici, včetně jednotlivých švýcarských spolkových radních, odvolávají na „přelom století“, který vymysleli PR poradci Olafa Scholze a o němž hojně informovala média, a  vtloukají ho lidem do hlavy. Ušetřeno nebylo ani švýcarské obyvatelstvo. Najednou jsme byli všichni Ukrajinci. V důsledku toho došlo k vývoji, který by člověk předtím jen stěží považoval za možný: k válečné hysterii jako na začátku první světové války a ke zbrojní výrobě nepředstavitelných rozměrů. Západ se shodl: my jsme dobří, Rusko je ztělesněním zla. Ale svět není tak jednoduchý, a už vůbec ne konflikt na Ukrajině.

České dějiny 9: Zdravé jádro

Od pátku 16. srpna 1968 sestavovalo zdravé jádro KSČ v rekreačním středisku ÚV KSČ na Orlíku plán, který byl nezbytnou podmínkou politické proveditelnosti invaze ozbrojených sil zemí Varšavské smlouvy. Spočíval ve vyvolání krize v předsednictvu ÚV KSČ do půlnoci 20. srpna, přijetí usnesení proti pravicovému křídlu a uchopení státní moci za pomoci bratrských ozbrojených sil.

České dějiny 8: Akční program

První, kdo z nepřítomnosti Antonína Novotného na oslavách Říjnové revoluce v Moskvě 1964 správně odhadl budoucí vývoj, byla CIA. ČSSR se nalézá v procesu realistického vyhodnocení národních potřeb a přání, shrnují její analytici v memorandu z 16. prosince. Pražský režim prožívá periodu největší nestability od roku 1948. Hospodářské problémy již jaksi otevřely dveře pro západní myšlenky. Zaznamenala i kvas mezi intelektuály, připomínající roky 1955 a 1956 v Polsku a Maďarsku. Zdá se, že Československo věří, že Rusové proti prosazování vlastních národních zájmů nebudou chtít anebo moci zasáhnout.