Protest polských dopravců, který probíhá na ukrajinských hranicích již tři týdny, nabírá na síle. Hlavním důvodem nespokojenosti Poláků je konkurence ze strany ukrajinských dopravců, kteří mají od začátku války povoleno působit na evropském dopravním trhu bez zvláštních povolení, zatímco polští dopravci mají na evropském trhu velmi silné pozice. Nyní jsou však vytlačováni nižšími cenami ukrajinských společností.
Pod záštitou a se závěrečným projevem J. E. Kardinála Dominika Duky, oddaného tradiční církvi a jedné z těch osobností, které současná církev potřebuje jako sůl, se ve dnech 13. až 15. října 2023 konala v Praze v Hotelu Pyramida v pořadí druhá konference „Budoucnost střední Evropy“. Konferenci otevřel a uzavřel Tomáš Kulman, hlavní organizátor a předseda Patrimonium Sancti Adalberti.
(Jak husitství přišlo z Novgorodu, reformace z Bosny atd.)
Žijeme v době, která se začíná podobat minulému režimu – v tom, že člověk působící ve veřejném prostoru se prodírá džunglí více či méně nebezpečných tabu. Jedním z nich je slovo slovanství. U svého známého, „insidera v mainstreamu“, jsem tohle slovo viděl na interním seznamu slov v jejich periodiku nepublikovatelných. Slovanství dnes dráždí o to víc, že válka, která nám (zatím co do dodávek a ekonomických důsledků) začíná přerůstat ve válku světovou, je válkou Slovanů proti Slovanům.
Léta jsem členem literárního spolku, kde většinu kolegů tvoří autoři žánru sci-fi. Není to sci-fi nijak bujaře technická, ze svého laického pohledu bych řekl spíše společenskokritická, se silným nádechem sarkastického humoru. Když se několika mým kolegům podařilo napsat povídky s tematikou, která se nejdéle do roka naplnila reálně (například že vesmírná stanice musela být uzavřena, protože kosmonautovi spadla do záchoda spona nebo že samočinný vchod univerzity nepustil dovnitř studenty), změnili naši scifisti definici žánru na re-pre (real prediction, reálná předpověď)… Jenže: mně jako literátovi sci-fi ani re-pre nic moc neříká. Bližší je mi žánr alternativní historie. Ne, že bych ji psal a vydával, ale občas si ji trochu promýšlím.
Hlavním důvodem vpádu byl nejdrzejší požadavek Pražského jara 1968: požadavek vyhlášení neutrality (který se v červenci 1968 ještě znásobil po pražské státní návštěvě jugoslávského prezidenta Tita, který dokud žil, si neutralitu hájil a uhájil, což jak se ukázalo z vývoje po jeho smrti – bylo velmi prozřetelné…), nedodržování vojenských dohod a riziko snížení odběru zbraní, což je i pro rozpočet velmocí kšeft, který se nedá ohrožovat beztrestně. Zejména jedná-li se o zbraně nejdůležitější: zbraně jaderné.
Polsko bylo jedním z nejvstřícnějších zastánců vstupu Ukrajiny do NATO a rostoucího zapojení NATO do války, od poskytování tanků až po stíhačky. Vzhledem k tomu, že šance Ukrajiny na rychlý vstup do NATO slábnou a její vyhlídky na vítězství ve válce se rozpadají, hovoří se o hrozbě, že by Polsko mohlo zasáhnout příměji, aby přivedlo Ukrajinu do NATO nebo NATO na Ukrajinu.
V Polsku se mnozí obávají, že země nevyhnutelně směřuje k přímému zapojení do války na Ukrajině, a to nejen kvůli tomu, že ji k tomu tlačí USA, ale také kvůli předvolebním zájmům vládnoucí koalice. Polský Niezależny dziennik polityczny tedy tvrdí, že Varšava čeká pouze na odpovídající objednávku z Ameriky. Z tohoto úhlu se publikace zabývá zejména nedávnou návštěvou ministra obrany Mariusze Blaszczaka ve Spojených státech.
Od začátku války na Ukrajině se západní politici, včetně jednotlivých švýcarských spolkových radních, odvolávají na „přelom století“, který vymysleli PR poradci Olafa Scholze a o němž hojně informovala média, a vtloukají ho lidem do hlavy. Ušetřeno nebylo ani švýcarské obyvatelstvo. Najednou jsme byli všichni Ukrajinci. V důsledku toho došlo k vývoji, který by člověk předtím jen stěží považoval za možný: k válečné hysterii jako na začátku první světové války a ke zbrojní výrobě nepředstavitelných rozměrů. Západ se shodl: my jsme dobří, Rusko je ztělesněním zla. Ale svět není tak jednoduchý, a už vůbec ne konflikt na Ukrajině.
Překlad Kunderova eseje z roku 1984 je převzat ze sborníku Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy.
Od pátku 16. srpna 1968 sestavovalo zdravé jádro KSČ v rekreačním středisku ÚV KSČ na Orlíku plán, který byl nezbytnou podmínkou politické proveditelnosti invaze ozbrojených sil zemí Varšavské smlouvy. Spočíval ve vyvolání krize v předsednictvu ÚV KSČ do půlnoci 20. srpna, přijetí usnesení proti pravicovému křídlu a uchopení státní moci za pomoci bratrských ozbrojených sil.
První, kdo z nepřítomnosti Antonína Novotného na oslavách Říjnové revoluce v Moskvě 1964 správně odhadl budoucí vývoj, byla CIA. ČSSR se nalézá v procesu realistického vyhodnocení národních potřeb a přání, shrnují její analytici v memorandu z 16. prosince. Pražský režim prožívá periodu největší nestability od roku 1948. Hospodářské problémy již jaksi otevřely dveře pro západní myšlenky. Zaznamenala i kvas mezi intelektuály, připomínající roky 1955 a 1956 v Polsku a Maďarsku. Zdá se, že Československo věří, že Rusové proti prosazování vlastních národních zájmů nebudou chtít anebo moci zasáhnout.
Polský premiér Mateusz Morawiecki 30. června oznámil, že jeho země se chce připojit k programu NATO Nuclear Sharing, který umožňuje sdílení jaderných hlavic s členy aliance, kteří nevlastní zbraně hromadného ničení.
P. C. Roberts je Severoameričan a o historii Evropy má jen mlhavou představu. Normané rozhodně nebyli Němci. Byli to bojovní…
Myslím, že Rusko nemá zájem vyprovokovat přímý konflikt s Evropou. Nemá proč, nic mu to nepřinese. Putin to stále říká.…
Irituje mě, že právě Larry C. Johnson zkoumá, která z islámských národně osvobozeneckých hnutí jsou "terorističtější". Vyjdeme-li z definice "násilí…
Samosprávná družstva nemiluje ani dnešní východ, ani západ. Českoslovenko má dlouholetou tradici družstevnictví - v příštím roce (2027) uplyne 180…
vynikajícím článkům Petra Saka uvedu komentář, který některé části reflektuje: - Třídní boj nemá spirituální náplň a je to jen…