Pořádejme sudetoněmecké srazy častěji

Sudetoněmecký krajanský sněm máme úspěšně za se­bou. Snažilo se ho narušit několik stovek odpůrců, vět­šinou příznivců KSČM a SPD Tomia Okamury. Od nich se nic jiného nedalo čekat. S vy­trvalostí hodnou lepší věci stále opakují klišé o nacistic­ké okupaci a o tom, že sudet­ští Němci rozbili republiku.

Když namítáme, že ti lidé, kteří přijeli letos do Brna, v době druhé světové války ještě nebyli na světě, odpo­ vídají stereotypně, že „jejich“ zločiny nesmějí být nikdy za­ pomenuty.

Německá vojenská podpora Ukrajiny je klíčovou součástí jeho velké strategie

Převzetí vedení v omezování Ruska v Evropě jménem USA je předpokladem pro obnovu „Pevnosti Evropa“ a postavení hegemona kontinentu bez jediného výstřelu.

Německý ministr obrany Boris Pistorius během své nedávné návštěvy Kyjeva oznámil, že jejich země budou schopnosti „hlubokého úderu“ rozvíjet společně.

Možná jsem mluvil s dvojníkem Andreje Babiše

Čestný odchod opozičních poslanců ze Sněmovny a přijetí ostudné rezoluce poslanců vládní koalice ze dne 14. května 2026 (formalisticky vydávané za rezoluci Poslanecké sněmovny) proti uspořádání sjezdu Sudetoněmeckého Landsmannschaftu v Brně je část vysoké ceny, kterou opozice platí za antibabišismus.

Účinky vydání rezoluce na poklidné vztahy mezi Čechy a Němci si netroufám odhadnout. Není vyloučeno, že budou pro nás nepříznivé. Vždyť Němci jsou v našich vztazích silnějším partnerem a v Německu mají své zájmy drobní lidé, kteří tam chodí pracovat,  a také podnikatelé (mezi nimi Andrej Babiš), kteří tam podnikají a mají tam majetek. Původci rezoluce jsou vesměs lidé, kteří nezažili zábor Sudet, okupaci, po ní odsun sudetských Němců, a zejména se nepodíleli na budování nových vztahů mezi oběma národy. Po bolševickém vzoru chtějí trestat děti a vnuky za hříchy předků. Šovinisté zatím nesdělili národu, jaký prospěch pro nás vyplyne z jejich výstřelku, popř. proč jim vadí, že se v současnosti Češi s Němci snášejí.

Milý Pepo!

„Proč se tu tak izolujete a nejdete mezi lidi?“ zval jsem je mezi živě diskutující a neméně živě popíjející houfy. „Rád bych se také zapojil, ale bolí mě noha“ odvětil Miloš.

„Půjdeš do toho?“ dorážel jsem nedočkavě.

“Ještě nevím, dosud nejsem zcela rozhodnut“ odvětil váhavě, „sice mne neustále přemlouvají, ale na rozdíl od předešlých voleb jsem teď pouhým neznámým důchodcem z Vysočiny!“ podotkl nebývale sebekriticky a nezvykle skromě.

Vymaníme se konečně z pasti tribalismu?

Obsah:

  1. Pavel Vondráček, Jiří Padevět: Odsun Němců nebyl lidový hněv. Byla to chladnokrevná armádní vražda
  2. Zdeněk Jemelík: Možná jsem mluvil s dvojníkem Andreje Babiše
  3. Der Heiligenhof: Sudetoněmecký den v Brně
  4. Niklas Perzi: Sudetští Němci: Staří duchové se vrací
  5. Arnošt Kult: Brněnské osobnosti jako zrcadlo naší malosti – vymaníme se konečně z pasti tribalismu?

Po přehlídce

Všichni dobře víme, že život není spravedlivý. Proto mluvit a psát o spravedlnosti je zbytečné To je dnes obzvlášť patrné i na největší umělecké výstavě světa, Benátském bienále. Stačí pohled na Giardini della Biennale. Proto jsem se rozhodl tam nejet a pokračovat přímo k dceři, bydlící v jednom z nejkrásnějších regionů Itálie.

Dnes, kdy vzniká tento krátký příspěvek, 10. května, íránské velvyslanectví v Arménii pogratulovalo tiskové mluvčí Bílého domu Caroline Leavittové k narození její dcery a zároveň připomnělo americký útok na íránskou dívčí školu. Těch 168 dětí, které váš šéf vyřadil ve škole jí v Minabě a které jste zprostili viny, byly také děti. Když líbáte své dítě, myslete na matky těchto dětí, píše se ve zprávě na sociální síti X. Slavná Agatha Christie to řekla jasněji: Matčina láska k dítěti se nepodobá ničemu jinému na světě. Nezná zákon ani slitování, pronásleduje a drtí všechno, co jí stojí v cestě.