Asie | Disput

Brusel – von der Leyen a Michel v Pekingu

Byl jsem privilegován možností pozorovat setkání představitelů EK s prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu dříve, než mnozí v ČR a jinde v EU. Setkání, zvané summit, v pořadí již 24-té, se uskutečnilo během posledního dne oficiální návštěvy v rámci 10. výročí založení iniciativy Pás a stezka (BRI) prezidentem Si a připomínky 45 let od otevření Číny politikou komunisty a reformátora Teng Siao-pchinga. O něm jsem mj. psal v knize 100 let KP, protože Teng prosazoval strategii socialistické tržní ekonomiky, otevřel Čínu světovému trhu a blahobytu, nejenom Číny, ale i Evropy.

BRICS a osa odporu: konvergence cílů

Válka v Gaze urychlila spolupráci mezi mocnostmi globálního Jihu odolávajícími konfliktům podporovaným Západem. Společně mohou Ruskem vedené BRICS a Íránem vedená Osa odporu formovat západní Asii bez USA.

Čína a jaderné elektrárny

Pro Čínu patří energetika mezi hlavními prioritami a mohutně investuje i do nových technologií, které mají představovat energetiku budoucnosti. Včetně jaderné fúze. Novou formou spolehlivé a dostupné energie jsou jaderné reaktory 4. generace. Právě bylo oznámeno první komerční zprovoznění jaderného elektrárenského bloku 4. generace v jaderné elektrárně Shidaowan.

Třístranný systém protiraketové obrany je krokem k asijskému NATO

Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea plně zprovozní systém varování před raketami „do konce prosince“. Ačkoli je zdůvodněný jako prostředek proti odpalování raket Severní Koreou, znepokojivější je, že eskaluje napětí v regionu s Čínou prostřednictvím „NATOizace“ všech tří zemí, sjednané v dohodě „Spirit of Camp David“.

Potřeba změny: Čína a Mackinder

Leopold Moravčík: Vzťahy USA a Číny v bludnom kruhu
Alastair Crooke: Přehodnocení Mackinderovy strategické bible
Poznámky – Mackinderův Heartland

Stredoázijský boj s vodou a o vodu

Analýza Stredoázijský boj s vodou a o vodu vyšla na webu Nové Slovo dne 20. 11. 2023 Skôr, než sa znovu ponoríme do aqua témy v Strednej Ázii, treba priznať, že titulok textu je inšpirovaný vynikajúcou knihou dvoch slovenských autorov, Štefana a Vladimíra Bellovcov,...

Orel mouchy nelapá

Blíží se konec kalendářního roku a mnozí se ptají sami sebe, přátel, astrologů nebo podobných tvrdících o sobě, že vědí, jaká bude budoucnost. Časopis The Economist pokračujíc ve své tradici a vydal včas nové číslo s prognostickou obálkou „Svět v roce 2024“.

Uprostřed je volební urna. To dává smysl, protože 2024 bude rok důležitých voleb na Tchaj-wanu, v USA, Rusku a jinde. Biden a Si, otočení zády k sobě, se dívají každý jiným směrem. Zelenskij se dívá na Putina. Nad ním jsou obrázky bomb a nad Putinem je holubice míru. Trump má v hlavě otazník: zda bude nahoře, nebo ne. Mezitím už lidský mozek ovládá stroj – zcela v souladu s plány transhumanistů, jednoho článku nové elity, o které jsem nedávno psal.

CIIE – Čínský mezinárodní veletrh dovozu

Během posledních let se veletrh CIIE úspěšně konal se silnou podporou mezinárodního společenství již pět krát. Jeho kvalita a účinnost se zlepšily a jeho mezinárodní vliv se rozšířil. Byla zdůrazněna role veletrhu CIIE jako čtyř platforem pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, podporu investic, mezilidské výměny a otevřenost a spolupráci. Platforma se stala oknem, ze kterého je vidět a proto můžeme být svědky toho, jak Čína uskutečňuje nový model rozvoje, jak se prosazuje otevírání se Číny na vysoké úrovni veřejným produktem, důležitým pro mezinárodní společenství. Čína prostřednictvím těchto čtyř platforem prokázala své odhodlání nejenom otevírat se a sdílet rozvojové příležitosti, ale i podporovat ekonomickou globalizaci bez ideologizace a vměšování se do vnitřních záležitostí partnerských států.

Jak se Peking stal Mekkou

Číňané se nechystají k otevřenému konfliktu se Spojenými státy a řídí se starými čínskými příslovími: Chatrč ze slámy, v níž se lidé smějí, má větší cenu než palác, ve kterém lidé pláčí.

Vzestup Vietnamu: Bude Hanoj příští velmocí v Indopacifiku?

V souvislosti s pandemií COVID-19 a rostoucím obchodním napětím mezi USA a Čínou přeskočil Vietnam Jižní Koreu a v roce 2022 se stane šestým největším obchodním partnerem Spojených států podle hodnoty dovozu. Tento skok představuje důležitý obrat ve vietnamské ekonomice – největším vývozním artiklem Vietnamu do Spojených států již není textil a oděvy, ale high-tech výrobky.

Vysoká sázka na výstavbu jaderných elektráren v Uzbekistánu

V článku „Ekonomický kurz spravedlivého Kazachstánu“, se kterým prezident Tokajev zahájil druhé zasedání Parlamentu, jsem se v jedné z jeho částí zmínil o rozvoji jaderné energie a vodních zdrojů, a napsal: Dnes se jedná o obzvláště důležitou hospodářskou a politickou otázku. Proč? Protože mnoho lidí ví, že existují různé názory na účelnost výstavby jaderných elektráren. V případě Kazachstánu, jako největšího světového producenta uranu, by směr vývoje měl být jasný: mít vlastní jadernou energetickou základnu. Někteří odborníci preferují výstavbu zařízení s malými reaktory, někteří odborníci vyjadřují obavy o bezpečnost jaderných elektráren. To je pochopitelné vzhledem k dědictví jaderného testovacího místa v Semipalatinsku.

Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka

V době, kdy čtete příspěvek, probíhá nebo již proběhla velká událost, o které veřejně právní média referují způsobem, který neodpovídá významu fóra, za to ale plně odpovídá novodobé mediální praxi a principům žvanění.
Pro osvěžení paměti připomínám, že iniciativa Pás a stezka je koncept navržený v roce 2013 Si Ťin-pchingem s cílem podpořit mezinárodní mnohostranný obchod a investiční projekty za účasti zainteresovaných zemí a s využitím čínského i zahraničního kapitálu. Připojilo se k němu již přes 150 států a více než 30 mezinárodních organizací. Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka se bude konat v Pekingu od 17. do 18. října, tj. zítra. První fórum se konalo v roce 2017, druhé v roce 2019.

Ekonomický kurz (spravedlivého) Kazachstánu

19. března se v Kazachstánu konaly předčasné volby poslanců do parlamentu Republiky Kazachstán a Maslikhatů. O výsledcích jsem informoval v několika německých a českých médiích. Dnes se zaměřím na některé z nejdůležitějších částí projevu prezidenta Kassyma-Žomarta Tokajeva nazvaného „Ekonomický kurz spravedlivého Kazachstánu“. Projev prezidenta Tokajeva, představuje dokument o 30 překladových stranách, se kterým prezident zahájil druhé zasedání Parlamentu VIII. svolání dne 1. září 2023 v souladu s článkem 59 Ústavy Republiky Kazachstán. Projev trval přibližně hodinu.

Maďarsko s Čínou už obchoduje a investuje více v yuanech než dolarech

Už skoro začínáme brát jako klišé, když se dovídáme, jak zase stouplo vzájemné vyrovnávání obchodů v čínských yuanech místo amerických dolarů v Asii, Africe i Latinské Americe, nebo kdekoliv podél Nové Hedvábné cesty. Jenže faktem je, že na tu Hedvábnou cestu čili Pás a cestu (BRI) jsme napojeni také, protože po železničním koridoru mezi Východní Asií přes Rusko do Evropské unie rovněž proudí zboží k nám a od nás. A v blízké středoevropské zemi v Maďarsku je jeden z významných uzlů BRI a je to jedno z hlavních ohnisek ekonomické spolupráce mezi Evropou a Čínou.

Koridor Indie-Blízký východ

Nová hedvábná stezka, nebo diplomacie podle PowerPointu? Snaha USA postavit se Číně s novým tranzitním koridorem IMEC (India-Middle East-Europe Economic Corridor) nechává regionální mocnosti bojovat o vliv. Bude však skutečně využit?

Plán Západu, jak popohnat Čínu, byl vypracován na Ukrajině.

Evropa se obává ztráty přístupu na čínské trhy, což ji uvrhne do hlubší krize životních nákladů. Více se však obává hněvu Washingtonu. Západ píše scénář o svých vztazích s Čínou, který je plný zavádějících informací jako román Agathy Christie. V posledních měsících se američtí a evropští představitelé vydali do Pekingu na takzvaná jednání, jako by se psal rok 1972 a v Bílém domě seděl Richard Nixon. Tentokrát však k žádnému dramatickému, éru určujícímu paktu mezi USA a Čínou, nedojde. Pokud se vztahy změní, bude to rozhodně k horšímu.

Téma: Elektromobilita (1)

Výběr na aktuální téma elektrovozidel:
Vladimír Vokál: Byly k smíchu. Teď čínské automobilky útočí a válcují nás, říká publicista
Pavol V. Podolay: Vyzerá to na veľkú čínsku show
Ladislav Kamenický: Automobilový priemysel EÚ je v smrteľnom objatí Číny!
Další odkazy

Summit Japonska, Koreje a USA: Ničivá trojstranná vojenská aliance.

Tento článek píši proto, abych varoval svět před destruktivním dopadem trojstranné vojenské aliance, která nejenže zabíjí jihokorejskou demokracii, bezpečnost a ekonomiku, ale také rozšiřuje rychlostní silnici k válce mezi Východem a Západem.
Tento trojstranný summit byl summitem tří nebezpečných mužů.
Americký prezident Joe Biden je patologicky posedlý snahou zabít Asii v čele s Čínou.
Japonský premiér Fumio Kišida má nebezpečně zastaralý sen znovu dobýt Asii počínaje Koreou a obnovit imperiální moc a slávu Japonska z minulých let.
Prezident Jižní Koreje Yoon Suk-yeol je natolik idiotský a zbabělý, že prodává svou zemi za vlastní ochranu před rozzlobenými Jihokorejci a pomstychtivými Severokorejci.

Pax Sinica – krok za krokom

Napriek formálnej pohode v regióne je vcelku jasné – a tu sa môžeme stotožniť so stále silnejúcimi expertnými hlasmi – že Stredná Ázia sa môže stať v pomerne skorej dobe zdrojom budúcich (ostrých) rozporov. Konkrétne medzi nastupujúcou mäkkou silou do Strednej Ázie, Čínou a historicky tradične (Ruské impérium, Sovietsky zväz a Ruská federácia) prítomným fenoménom.

Co je na „agresivní neutralitě“ tak špatného?

Když Rusko v únoru loňského roku napadlo Ukrajinu, pákistánský premiér Imran Chán vzbudil svým rozhodnutím udržovat vztahy s Kremlem podezření Washingtonu. Krátce po začátku války také příznačně bezelstně navštívil Moskvu. Do Islámábádu se vrátil s kamenem na krku.
„Co si o nás myslíte? Že jsme vaši otroci a uděláme vše, co po nás budete chtít? Jsme přátelé Ruska a jsme přátelé Spojených států,“ řekl Chán davu svých příznivců. „Jsme přáteli Číny a Evropy, nejsme součástí žádné aliance.“
Chán netušil, že jeho slova nejspíše přispěla ke konci jeho politické kariéry.

Mainstream odpustil a zapomněl na válku v Iráku

Inteview s Noamem Chomskym k výročí irácké války vyšlo na serveru jacobin.de 28. srpna 2023.
Irácká válka byla snadno včleněna do systému mocenské doktríny. Potvrzuje to, co George Orwell pozoroval před osmdesáti lety, totiž že ve svobodných společnostech lze nepohodlná fakta potlačit bez použití síly. Dvacet let po válce je těžké najít v hlavním mediálním proudu jedinou větu, která by tvrdila, co je zřejmé: americko-britská invaze do Iráku je nejhorším zločinem současného století – zločinem, za který byli v Norimberku nacisté pověšeni. Ano, neslyšíte jedinou větu, která by vůbec připustila, že ta válka byla zločinem. Byla reinterpretována jako benevolentní pokus zbavit irácký lid strašlivého diktátora a přinést mu dar demokracie; a že tento pokus bohužel nevyšel.

Deklarují svoji neutralitu

O postoji zemí Blízkého východu k napjatým vztahům mezi Západem a Východem pro ParlamentníListy.cz zasvěceně hovoří Miroslav Belica, arabista, který působil v různých diplomatických funkcích na ambasádách Česka i bývalého Československa.

Střední Asie je hlavním bojištěm nové velké hry

Samarkand, Uzbekistán – Historický Heartland – neboli Střední Eurasie – již je a bude hlavním bojištěm nové velké hry mezi Spojenými státy a strategickým partnerstvím Číny a Ruska.

Stručná neokoloniální historie pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN

Jednou ze základních zásad Charty OSN je ochrana svrchovaných práv států. Od roku 1945 však pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Sovětský svaz/Rusko, Francie, Spojené království, USA a Čína) důsledně používá vojenskou sílu, aby toto pojetí narušilo. A přestože akty záboru území jsou stále vzácnější, pokračující vojenská nadvláda umožňuje imperialismu dále se projevovat prostřednictvím ekonomické, politické a kulturní kontroly.

Budoucnost evropské bezpečnosti

Quincy Institute svolal v květnu na tři online zasedání pracovní skupinu předních odborníků pro evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby diskutovali o postoji evropských zemí k válce na Ukrajině, o „snižování rizik“ ve vztazích s Čínou a o možnostech samostatného evropského přístupu k těmto otázkám.

Číňané nemají moderní bojové zkušenosti

O ruských chybách víme vše, zatímco o Západních, včetně těch českých se zásadně mlčí. Děláme-li všechno správně, proč jsme ty věčně opilé a špatně vyzbrojené ruské mužiky už dávno neporazili?

Kyrgyzstán je dalším cílem USA pro změnu režimu

To, co senátor Menendez požaduje, není nic jiného než měkký převrat provedený dobrovolným zvrácením nedávných úspěchů Kyrgyzstánu v oblasti „demokratické bezpečnosti“ pod Damoklovým mečem „bezpečnostních a ekonomických“ důsledků, pokud se to odváží odmítnout.

Jak moc byste se měli bát Číny

Zásadní otázkou v současných debatách o velké strategii USA je, jakou prioritu by měla země přikládat soupeření s Čínou. Kolik zdrojů (peněz, lidí, času, pozornosti atd.) by Spojené státy měly tomuto problému věnovat? Je Čína největší geopolitickou výzvou, jaké kdy Spojené státy čelily, nebo kolosem s hliněnýma nohama? Měl by mít boj proti Číně přednost před všemi ostatními problémy (Ukrajina, změna klimatu, migrace, Írán atd.), nebo je to jen jeden z mnoha problémů a nemusí být nutně nejdůležitější?

Cílem je Čína

Bidenova administrativa uskutečňuje plán, jak vtáhnout Tchaj-wan do přímé vojenské konfrontace s Čínskou lidovou republikou. Plán má mnoho podobností se strategií, která byla použita na Ukrajině, kde bylo Rusko podníceno k invazi v reakci na rostoucí ohrožení své národní bezpečnosti. V tomto případě očekává, že Peking bude reagovat na rostoucí problémy své územní celistvosti ze strany americké administrativy a jejích politických spojenců působících na Tchaj-wanu.

O čem se mlčí – Petr Drulák

Stanislav Novotný se ptá Petra Druláka, proč v posledních dnech navštěvují Čínu nejvýznamnější američtí podnikatelé a politici, v kontrastu s hysterickou protičínskou politikou vazalské Fialovi vlády, která nesmyslnými provokacemi poškozuje česko-čínské vztahy

Bude nová měna BRICS podporovaná zlatem znamenat konec globální dominance pro americký dolar?

Je ohrožena globální dominance amerického dolaru? V posledních týdnech se hodně spekulovalo o zavedení nové měny BRICS, která by byla krytá zlatem. V tomto článku je mým cílem utřídit si, co je pravda a co není pravda. Od 22. srpna do 24. srpna se v Johannesburgu v Jižní Africe bude konat 15. summit BRICS. 5. července vyvolala RT vlnu fám, když oznámila, že rozhodnutí o zavedení nové měny BRICS, která by byla krytá zlatem, bude učiněno před nadcházejícím summitem v Johannesburgu…

Hrozící válka proti Číně

Navzdory selhání obchodních a finančních sankcí, které Rusku neublížily – a navzdory neúspěchům NATO v Afghánistánu a Libyi, zavázaly se země NATO, že vyzkouší stejnou taktiku proti Číně. Světová ekonomika má být rozdělena mezi USA/NATO/Five Eyes na jedné straně a zbytek světa – globální většinu – na straně druhé. Eurokomisař Joseph Borrell to označuje za rozkol mezi americkou/evropskou zahradou (zlatá miliarda) a džunglí hrozící její pohlcením, jako by to bylo šíření invazního druhu v jejich dobře udržovaném trávníku.

Amerika právě zničila velkou říši

Hérodotos (Historie, kniha 1.53) vypráví příběh Kroisa, krále Lýdie cca. 585-546 př. n. l. na území dnešního západního Turecka a na Jónském pobřeží Středozemního moře. Kroisos dobyl Efesos, Milét a sousední řecky mluvící oblasti, získal slávu a kořist, díky nimž se stal jedním z nejbohatších vládců své doby. Ale vítězství a bohatství vedly k aroganci a pýše. Kroisos obrátil zraky k východu, ctižádostivý dobýt Persii, které vládl Kýros Veliký.

Může se Evropa osvobodit od atlanticismu?

V dnešní době je těžké mnoha událostem porozumět.
Například chování Francie lze sotva pochopit. Na jedné straně francouzský prezident Emmanuel Macron změnil názor na podporu vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO).
Na druhou stranu uvedl, že Francie by se ráda zúčastnila srpnového summitu BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) v Jižní Africe.

Naklonujú si sami seba a zvíťazia?

Bývalí nomenklatúrni komunisti a ich noví progresívni komsomolci budú v mene demokracie škrtiť každú diskusiu, a keď to nejde inak, pomôžu si Putinom. Nič ich to nestojí. Lenže ani o nich a ich aktivistické agitky nikto nestojí, rozprávajú sa sami so sebou a sú veľmi spokojní, ako to tým hlupákom naložili – a to je problém. Pretože môže priniesť veľmi zlé ovocie. Mráz prichádza…

Po rozhovoru

Prakticky ihned po metaforickém přestupu z lodi na bál, unaven z delší pracovní cesty v zahraničí, urgentního řešení privátní záležitosti po návratu a s potížemi se skype, rozhodl jsem se akceptovat rozhovor s Petrem Burešem (8.6.2023).

Hegemon zahájí hybridní válku proti BRICS+

Pisálci ze Země amerických think-tanků nejsou zrovna obeznámeni s Montaignem: Na nejvyšším trůnu světa sedíme stále pořád jen na svém vlastním zadku. Pýcha je vede k domněnce, že jejich ochablé zadky stojí vysoko nad zadky kohokoli jiného. Výsledkem je, že typická směs arogance a ignorance vždy nakonec prokáže předvídavost jejich prognóz.

Věřit v nemožné

Nekonečný hořký antagonismus vůči Putinovi a Rusku umožnil, aby se oddělila realita, kterou si sami představujeme, a nakonec se stala iluzí. Nedávný summit G7 je třeba chápat především jako utváření bojového prostoru ve „válce narativů“, jejíž hlavní „frontou“ je dnes Bidenův tým, který trvá na tom, že pouze jedna „realita“ – ideologie „pravidel“ vedená USA (a pouze ona) – může převládnout. A zadruhé, aby zdůraznil, že Západ v této válce proti druhé „realitě“ „neprohrává“. Touto druhou realitou je mnohoznačná „jinakost“, která samozřejmě získává stále větší podporu po celém světě.

Výlety, Mahathir a lekce života (4)

Dr. Mahathir odsoudil teroristické útoky v USA z 11. září 2001, ale později, v roce 2003, se postavil proti vstupu amerických vojsk do Iráku a řekl: Dnes se zabýváme invazí do Iráku, okupací Afghánistánu jen proto, že tam kdysi byl Usáma bin Ládin. Evropa a Amerika se snaží vnutit demokracii jiným zemím, i když samy mají obrovské dluhy kvůli válkám, které rozpoutaly.

Špatný týden pro Ameriku ve světě

V posledních několika dnech došlo ke čtyřem samostatným událostem, z nichž každá signalizuje pro USA významný důvod ke znepokojení.

Výlety, Mahathir a lekce života (3)

V roce 1974, za nového premiéra Abdula Razaka, byl Mahathir jmenován ministrem školství. Jedním z jeho prvních rozhodnutí ve funkci bylo zvýšení vládní kontroly nad univerzitami, a to i přes silný odpor akademické obce. Ministr zejména novelizoval zákon o vysokých školách a dal vládě pravomoc přijímat disciplinární opatření proti zaměstnancům a studentům, kteří byli příliš politicky aktivní.

Usmíření Rijád-Teherán je projevem epochálního průlomu v integraci Eurasie

Čínou zprostředkované opětovné sblížení mezi Saúdskou Arábií a Íránem nejspíš vstoupí do historie jako mezník v rozvoji Eurasijské integrace spojený s jejím prudkým urychlením, kdy v tom paradoxně významnou roli sehrály krátkozraké politiky právě těch aktérů, kteří proti této integraci už generace ze všech sil bojují, tj. washingtonských jestřábů, kteří se děsí z přesunu ekonomického těžiště světa do kooperující Eurasie provázané Novou Hedvábnou stezkou.

Výlety, Mahathir a lekce života (2)

Měl jsem čest a možnost seznámit se s bývalým premiérem Malajsie již v konci devadesátých let během návštěvy v Německu v rámci spolupráce s Dr. Mahmudem Bodo Raschem, kterému jsem věnoval část úvodu příspěvku. Prakticky a na jeho pozvání jsem přijel do Malajsie pracovat v rámci vládního MSC programu (dříve známý jako Multimedia Super Corridor).

Zdrženlivý přístup k americko-čínským vztahům: Odvrácení tendence směrem ke krizi a konfliktu

Dnes představíme Quincy Institute For Responsible Statecraft (QI), jehož posláním je prosazovat myšlenky, které posouvají zahraniční politiku USA od nekonečné války k energické diplomacii v úsilí o mezinárodní mír.
QI je přesvědčen, že zahraniční politika, která klade důraz na vojenskou zdrženlivost a diplomatickou angažovanost a spolupráci s ostatními národy, poslouží americkým zájmům a hodnotám lépe než politika, která upřednostňuje udržení globální dominance USA prostřednictvím síly.

Covid-19 – past a jak se z ní osvobodit

Celý svět se zabývá otázkou, kterou obsahuje jedna moravská písnička: Bílá holubičko, poletuj nad náma, pověz ty nám všeckým, lidom obyčejným, bude-li vojna, pověz ty nám všeckým, lidom obyčejným, bude-li vojna… Už sem obletěla dokola celý svět: lidé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú se rádi mět, lidé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú se rádi mět…

Výlety, Mahathir a lekce života (1)

Jan Campbell: Výlety, Mahathir a lekce života (1) Das Hornberger Schießen. Jedná se o událost, která dala vzniknout rčení: Bude to jako střelba v Hornbergu. Tato fráze se používá, když je záležitost oznámena s velkou slávou, ale pak z ní nic nevzejde a skončí bez...

Jednopolární světový řád, jemuž dominují USA, by mohl být nahrazen multipolárním světem

Rozhovor s generálem v.v. Haraldem Kujatem vede Thomas Kaiser, redaktor portálu Zeitgeschehen im Fokus.

Další příspěvky »

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře