Čínská éra premiéra Si Ťin-pchinga

V posledních letech dominují diskuse o čínské velké strategii v mezinárodních bezpečnostních časopisech, think tancích a politických diskusích po celém světě. V souvislosti s prudkým vzestupem Číny si vědci a politici kladou otázku: Sleduje Čína strategii globálního prvenství, nebo se spíše zaměřuje na vyvažování mezinárodního systému?

Debata o čínské velké strategii zůstává otevřená a její budoucí směřování si vzájemně oponují. Zatímco Siova strategie se zdá být zaměřena na maximalizaci, systémové tlaky, ekonomická realita a domácí výzvy si mohou v blízké budoucnosti vynutit posun směrem k vyvažování. Zda se bude jednat o faktickou strategii, nebo o záměrný posun, bude záviset na tom, jak Čína zvládne svůj pokračující vzestup a jak na něj bude reagovat mezinárodní společenství.

BRICS signalizuje odklon od finančního systému ovládaného USA

Rusko označuje nedávno zahájený summit BRICS za největší zahraničně-politickou událost, která se kdy v Rusku konala, a za klíčovou událost pro ruské předsednictví v BRICS v roce 2024.

Vladimir Putin v úterý přivítal vedoucí představitele 24 zemí a delegace celkem 32 států. Šestnáctý summit BRICS, který se koná od 22. do 24. října, je prvním ve formátu BRICS+ a zahrnuje zástupce z Asie, Afriky, Blízkého východu a Latinské Ameriky.

Přestože není pravděpodobné, že by BRICS 2024 realizoval okamžitá řešení svých ekonomických a finančních návrhů, již nyní úspěšně vyvolal nadšení pro alternativní přístupy k uspořádání po druhé světové válce. Po několika desetiletích válek a škodlivých sankcí jsou země BRICS+ stále více nedůvěřivé vůči „řádu založenému na pravidlech“, který je veden Spojenými státy a který zvýhodňuje několik málo osob na úkor mnoha.

Izrael verzus OSN

Dňa 7. októbra uplynul rok od teroristického útoku Hamasu na území Izraela, ktorý eskaloval dlhotrvajúci konflikt medzi Izraelom a Palestíncami. Reakcia Izraela bola krutá, viedla k obrovskému množstvu obetí a zďaleka sa ešte neskončila. Naopak, konflikt môže prerásť do veľkej vojny so zapojením veľmocí. Mimoriadne aktuálnou témou je však snaha Izraela o elimináciu Agentúry OSN pre pomoc palestínskym utečencom (UNRWA) na územiach pod jeho kontrolou, na ktorú reagoval aj generálny tajomník OSN. Okrem tejto udalosti existujú aj ďalšie dôvody, z ktorých vyplýva, že medzi Izraelom a OSN eskaluje napätie.
Časti:
– Vojna v Palestíne a úloha OSN
– Utečenci a UNRWA
– Čo je cieľom Izraela?
– Vojna a reakcia sveta
– Problém pre Západ?

Odvážná cesta Stanislava Novotného do Ruska

Diskuse Petra Hájka na Protiproud TV s bývalým policejním prezidentem a předsedou Asociace nezávislých médií Stanislavem Novotným nejen o napjaté bezpečnostní situaci u nás i ve světě, ale též o pokračující likvidaci toho mála našich zbývajících občanských svobod, slova a projevu na místě čelném.

Opoziční strany zatím Hizballáh neodepsaly

Navzdory nadějím Bílého domu vidí političtí rivalové Hizballáhu Izrael jako válčícího proti celému Libanonu.

Bidenova administrativa naznačila, že eskalaci izraelské kampaně na libanonské frontě považuje za jedinečnou příležitost, jak roli Hizballáhu v Libanonu snížit.

Ale i přes bezprecedentní těžké rány, které Izrael straně uštědřil, včetně zavraždění jeho vůdce Hasana Nasralláha, se tento úkol může ukázat jako obtížnější, než by si politici ve Washingtonu rádi připustili.

Zastávky na cestě k dálnici

V roce 2011 jsme na brněnské přehradě křtili loď Vídeň. Bylo to u příležitosti 65. výročí zahájení lodní dopravy na přehradě, za primátorování  Bc. Romana Onderky. Byla to velká sláva, přijeli pan rakouský velvyslanec i vídeňský pan starosta Michael Häupl a jeho dopravní experti. Pan starosta vyjádřil naději, že vzájemné vztahy upevní i dálnice, která se staví z Vídně k nám, a on doufá, že nejpozději v roce 2019 si připijeme na hranicích u Mikulova… Rakušané slovo dodrželi, provoz na celé téměř šedesátikilometrové trase zahájili v prosinci 2017.  My jsme s našimi 27 km od Pohořelic k hranicím ještě ani nezačali.

Na tehdejší slávu jsem si vzpomněl, když jsem se po letošních Velikonocích vracel z Rakous do Brna. Šok pro mne byl, když jsem za Mikulovem spatřil autobusovou zastávku, a pak ty další, co lemují autobusovou linku Brno – Mikulov.

Ve Městě na kopci zhasla světla

Slavné „Město na kopci“, o kterém se mnozí mylně domnívali, že osvětluje lidstvo z výšin, se nyní rozpadá a je z velké části opuštěné.

V průběhu desetiletí studené války, kdy si bloky konkurovaly, působily mocně ve prospěch Západu dvě hlavní atrakce. Zaprvé životní standard a prosperita, které dokázal svým občanům poskytnout, čemuž se jeho východní rivalové jen stěží rovnali. Druhým rysem, který v očích světa poskytoval Západu obrovskou konkurenční výhodu, byla srovnatelně lepší výkonnost jeho institucí při zajišťování individuálních svobod.

Tento stav přetrvával zhruba do 90. let

Před 41 lety bylo zabito 220 mariňáků zapojených do izraelské války proti Libanonu

Cíl izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zapojit Spojené státy do širší blízkovýchodní války se již částečně naplnil. Počátkem tohoto měsíce se americké síly podruhé v tomto roce přímo zapojily do sestřelování raket, které Írán vypálil v odvetě za izraelské útoky na íránské zájmy.

Podobná cena, kterou je třeba zaplatit za to, že se Spojené státy nechaly vtáhnout do současných izraelských válek, nemusí být nutně zaplacena v Libanonu. Úder, který izraelská ofenziva zasadila schopnostem Hizballáhu v Libanonu, pravděpodobně nesnížil jeho schopnost asymetrických operací jinde. Jeho ochota použít tuto schopnost proti zájmům USA roste do té míry, do jaké si Spojené státy dovolí být spojovány s izraelskými smrtícími ofenzívami a do jaké míry tyto ofenzívy činí části Libanonu podobnými strašlivým troskám Gazy.

Pokud Ukrajina prohraje válku, vyhraje Evropa

Antropolog Emmanuel Todd a jeho kontroverzní kniha: „Nejsem proruský, ale pokud Ukrajina prohraje válku, vyhraje Evropa.“

Italské vydání svazku Porážka Západu od Emmanuela Todda, vydaného ve Francii v nakladatelství Gallimard, vychází v nakladatelství Fazi. Kniha rozdráždila sršní hnízdo kritiky vůči francouzskému antropologovi, obviněnému z desetiletí zastávání proputinovských pozic.

Naše „slavná nobelovka“ aneb Jak před smrtí urazit umělce

Proč Jaroslav Seifert právě před 40 lety (11. 10. 1984) dostal Nobelovu cenu a kdo ve skutečnosti napsal „jeho“ slavnou děkovnou řeč?

Jaroslav Seifert byl legenda nejen československých, ale celoevropských rozměrů. Jeho sbírka básní Město v slzách se pokládá za zrod poetismu, exkluzivního československého literárního směru, vycházejícího z pohledu na svět očima dítěte, které vidí všechny, i ty nejobyčejnější věci kolem sebe nejen v překvapivých souvislostech, ale jako to nejvýznamnější a nejradostnější, co se dá prožít. To bylo ve 20. letech 20. století, které byly první zlatou érou čs. kultury. Zakladatelé surrealismu a dadaismu André Breton a Tristan Tzara se s československými umělci spřátelili a rozšířili zvěst o poetismu do hlavního města tehdejší světové kultury, Paříže. Málo se ví, že i díky tomu mohli ti, kdo se považovali za žáky „proroků poetismu“, Seiferta a Nezvala (tedy Voskovec s Werichem), ještě před stavbou důstojných filmových ateliérů v Praze točit v pařížských ateliérech a strhnout i francouzského režiséra Juliena Duviviera, aby podle jejich námětu natočil film Golem.

Být přítelem Ameriky…

Být nepřítelem Ameriky může být nebezpečné, ale být jejím přítelem je fatální.

Hojně citovaný výrok Henryho Kissingera poté, když v roce 1963 převzal ve Vietnamu moc americký přítel, diktátor Nguyễn Văn Thiệu, a nechal zastřelit dosavadního amerického přítele, diktátora Ngô Ðình Diệma, zaznamenal William F. Buckley Jr. Když o deset let později Američané z Vietnamu bezhlavě prchali, zanechali své přátele péči komunistického Việt Cộngu.

Mezitím by Kissingerův výrok mohla potvrdit úctyhodná řádka dalších amerických přátel.

Kdo řídí zahraniční politiku USA?

Pravděpodobně by nikoho nepřekvapilo, kdyby se dozvěděl, že mezi kritiky současných válek devastujících Blízký východ existuje několik názorů na to, kdo vlastně podporuje rostoucí krvavý konflikt, který by se mohl brzy týkat nejméně šesti zemí v regionu. Jednoduše řečeno, existuje myšlenkový směr, který věří, že Izrael, podporovaný svými různými mocnými lobby diaspory, vzdoruje světovému mínění, aby pokračoval ve vyvražďování původních Palestinců a sousedních Libanonců. Jinými slovy, je to všechno o tom, že Izrael jedná ve zlém úmyslu a špatně.

Jiný pohled však vidí neokonzervativci ovládanou zahraniční politiku Spojených států, která využívá izraelské krutosti a tvrdého pravicového vedení k naplnění amerických národních cílů v regionu.

Postupně, a pak náhle

Během minulého století se monetární systém měnil v průměru jednou za 30-40 let. Před rokem 1914 se globální monetární systém zakládal na klasickém zlatém standardu.

Pak se roku 1944 v Bretton Woods vynořil nový monetární systém. V jeho rámci se z dolaru stala globální rezervní měna navázaná na zlato s 35 $ za unci. Roku 1971 Nixon s přímou převoditelností dolaru na zlato skoncoval. Poprvé již nebyl monetární systém podložen zlatem.

Dnes už je existující monetární systém starší než 50 let, takže svět má se změnou dlouhé zpoždění.

Výjimečnost a mezinárodní právo

Výjimečnost je výrazem animus dominandi (pudu získání moci) mocných národů, které se odmítají podřídit zavedeným pravidlům lidského soužití a odmítají obyčejové mezinárodní právo. Místo toho si tito aktéři vymýšlejí nová pravidla podle své libosti a předstírají, že jejich bájný „mezinárodní řád založený na pravidlech“ je nějakým způsobem legitimní a v jistém smyslu nahrazuje Chartu OSN. Nedávná studie profesora Jeffreyho Sachse (Kolumbijská univerzita) pro Summit OSN o budoucnosti ukazuje index, v němž se Barbados umístil na prvním a Spojené státy na posledním místě v žebříčku zemí, které jsou nakloněny uplatňování zásad OSN a mezinárodní solidarity v praxi.

Venkovan v Praze

Venkovan přijede po mnoha letech ke známým do Prahy. Ale místo na Žižkov došel k Národnímu muzeu, kde visí přes celé průčelí velká ukrajinská vlajka. U stánku s občerstvením mu prodávající ukrajinsko-česky sdělí, že ruská zmrzlina se teď jmenuje ukrajinská, což potvrzuje i nápis na obalu.

Jde dál a nastoupí do tramvaje, kde sedí několik ukrajinských rodin i s kočárky. Na další stanici přistoupí hlučná ukrajinská omladina.

The Deep State (Derin devlet)

Alexandr Dugin odhaluje hluboký stát jako zkorumpované západní spiknutí, které se infiltrovalo do USA a Evropy, aby manipulovalo volbami, potlačovalo populistické vůdce, jako je Donald Trump, a vnucovalo svou liberálně-globalistickou agendu tím, že se lživě vydává za ochránce demokracie, zatímco bezohledně rozvrací vůli obyvatel.

Írán nechce válku, ale mírový civilní rozvoj

„Člověk by rád věřil, že USA a Izrael jsou demokratické země a podporují mír – skutečnost je však jiná.“

„Libanonské děti nemohou chodit do školy. Univerzity jsou také zavřené a slouží jako nouzové ubytování. Mladí lidé, kteří by měli zkoušky na univerzitě nebo kteří se připravují na maturitu, nemají výuku, musí opustit své domovy a jsou v naprosto nejisté situaci. Někteří si našli ubytování u příbuzných, jiní si s pomocí příbuzných žijících v zahraničí pronajali domy nebo prázdninové byty v libanonských horách nebo na severu země. Stát také dotoval pšenici s pomocí Světového potravinového programu. Tento program skončil a finanční podpora pšenice a chleba byla zrušena. V této krizové situaci se nyní zdražuje i chléb. Dotace na léky byly již dávno zrušeny. Nemocnice jsou kvůli útokům zcela přetížené. Libanon dostává pomoc z Íránu a Iráku. Sýrie přijala zraněné lidi a více než 100 000 uprchlíků – včetně Syřanů, kteří v Libanonu hledali útočiště před válkou v Sýrii. Nyní Izrael vybombardoval silnici k nejdůležitějšímu hraničnímu přechodu Al Masnaa a učinil ji nepoužitelnou.“

Washington Post podrobně popsal novou taktiku zodpovědnou za poslední úspěchy Ruska na Donbasu

Abychom parafrázovali slavné rčení: „Rusové sedlají pomalu, ale jezdí rychle“, je možné, že vše se brzy zrychlí v důsledku toho, že Rusko tuto taktiku konečně přijme.

Washington Post (WaPo) ve středu [2. října] zveřejnil článek o tom, jak „východ Ukrajiny pod vylepšenou ruskou taktikou, vynikající palebnou silou“ souhlasí s ruským dobytím strategického ukrajinského pevnostního města Ugledaru na křižovatce fronty Donbas a Záporoží. Podle WaPo se nyní Rusko spoléhá na útočné týmy, každý o velikosti čtyř vojáků, aby se vyhnuli sledování drony. Má také mnohem více vybavení než Ukrajina a je také schopno své útoky lépe koordinovat.

Unipolární systém jako nejnebezpečnější forma uspořádání světa

Po rozpadu bipolárního uspořádání na počátku 90. let dvacátého století se do pozice jediné planetární supervelmoci dostaly Spojené státy, respektive jejich vládnoucí vrstva. Výsledek tohoto nového systému se dostavil okamžitě. Začala se rozpadat křehká stabilita, ve které měly Spojené státy proti sobě velmoc, která přece jenom do jisté míry omezovala americké úsilí o absolutní dominanci, jaká následně dospěla ke „kvalitě“ planetární diktatury.

Vzhledem k tomu, že neomezený vládce planety není schopen uspět v čestném hospodářském a technologickém zápolení (ve svobodném trhu) s Čínou, rozhodly se washingtonské elity (nemají nic společného s obyvatelstvem USA) destabilizovat také Tichooceánskou oblast. V ní si jako nástroj vybraly Tchaj-wan, jehož „suverenitu“ pod americkým dohledem kupodivu podporují, zatímco suverenitu Donbasu tvrdě trestají. Čert aby se vyznal ve washingtonském pojetí práva. V poslední době se pod činorodým americkým dohledem dále eskaluje konflikt na Blízkém východě, kde se s použitím Izraele snaží Washington vést válku proti Iránu, což je vlastně kopie metody, během které takto bezohledně využil a zneužil Ukrajinu (díky Ukrajině smrtelně nebezpečnému režimu, který si předtím Washington ovšem sám ustavil v Kyjevě) v jeho vlastní válce proti Rusku.

Richard D. Wolff a Michael Hudson: Blízký východ a Ukrajina

Začneme hlavní otázkou, která zní: Proč Spojené státy nemají zájem na ukončení konfliktu na Blízkém východě a na Ukrajině? Což víme, že v obou těchto případech jsou schopny udělat.
A než přejdeme k odpovědi na tuto otázku, pustím vám klip, v němž libanonský ministr zahraničí hovoří s Christiane Amanpourovou o svém pohledu a o tom, proč se jim nepodařilo dosáhnout příměří.

Nyní je pravda, že Amerika poslala do Iráku malou armádu a po celém světě je 800 amerických vojenských základen, ale nebyla to bojová armáda – byla to okupační armáda bez skutečně velkého odporu, jaký zažívá například Ukrajina s Ruskem, jak to vidíme tam. Ta situace na Blízkém východě je velmi odlišná.
Protiváleční studenti ukázali, že Lyndon Johnson v roce 1968 musel odstoupit z kandidatury ve volbách, protože kamkoli by přišel, všude by se proti němu konaly demonstrace za zastavení války. Dnes k žádným takovým demonstracím nedochází, to není třeba dodávat.
Nebudu tedy nazývat Spojené státy nebo Evropskou unii demokraciemi, ale neexistuje žádná vláda, která by musela být zvolena a která by byla schopna poslat své vlastní vojáky do velké války.
A to znamená, že dnešní taktika se omezuje na bombardování, nikoli na okupaci zemí. Omezují se na to, že izraelské síly mohou shazovat bomby na Gazu a Hizballáh a snažit se něco vyřadit, ale ani izraelská armáda, ani žádná jiná armáda by nebyla skutečně schopna provést invazi a pokusit se obsadit nějakou zemi tak, jak to dělaly armády za druhé světové války.

Emmanuel Todd: Role Ruska ve světových procesech mě vždy ohromovala

Otázka hodnot je skutečně důležitá, ale je to jen jedna část světových sporů a hádek. Když mluvím o konfrontaci mezi Ruskem a Západem nebo jiných mezistátních konfliktech, začal bych nikoli hodnotami, ale analýzou rovnováhy sil.

Souhlasím s názorem realistů v duchu Johna Mearsheimera, kteří věří, že rivalita mezi velmocemi hraje klíčovou roli ve světových konfliktech. V tomto kontextu je výchozím bodem konfrontace mezi Ruskem a Spojenými státy s jejich vazaly (Japonce a Evropany vidím spíše jako vazaly Spojených států než jako skutečné spojence) kolaps sovětské moci.

Druhá fronta je otevřena

Opravdová válka začala na Blízkém východě. Po izraelském teroristickém útoku pomocí pagerů, které začaly na pokyn izraelských operátorů vybuchovat v rukou nevinných lidí, včetně dětí, žen a starců, začaly masové raketové útoky a kobercové bombardování jižního Libanonu. V noci z 1. na 2. října byla zahájena pozemní operace na libanonském území. Izrael se zjevně rozhodl, že se po genocidě obyvatel Gazy změní z oběti na kata a zahájí genocidu libanonského lidu.

V Gaze jsme již byli svědky odhalení skutečného cíle – fyzické genocidy Palestinců se souběžným přesunem těch, kteří přežijí, mimo Izrael. Jakkoli to zní děsivě, pro Izrael to dává smysl. Protože není schopen dostatečně dramaticky změnit vlastní demografii, zbývá mu zničit obyvatelstvo, které svou existencí a etnicko-náboženským kódem brání realizaci eschatologických projektů.

Fiala dělá pro pád vlády více než Rusko. Zelenský možná nestihne sbalit kufry

A o čem dnes budeme hovořit? Probereme roli nově bezpartijního ministra zahraničí Lipavského a prezidenta Petra Pavla na naší politické scéně i v zahraničí. Má nebo nemá být Rusko zbaveno členství v bezpečnostní radě OSN, jak nepřímo naznačil v New Yorku prezident Petr Pavel? Budeme rozebírat odmítavý postoj Polska k přijímání nelegálních migrantů, které nechce Německo na svém území, a který se diametrálně liší od postoje poslušného Petra Fialy. Zmíníme se i o tom, co znamená setkání středoevropských státníků na narozeninách prezidenta Miloše Zemana, proč je maďarský ministr zahraničí v konfliktu s velvyslankyní Německa i o tom, že Izrael nepovolil generální tajemníkovi OSN vstup do země a v co může vyústit konflikt mezi Izraelem a Iránem. A konečně – proč a o čem si budou volat německý kancléř Olaf Scholz a ruský prezident Vladimír Putin?

Proměny justice v čase

Zdá se to být neuvěřitelné, ale je to tak: ještě v r. 2024 dozníval soudními rozsudky hon na domnělé pachatele „solárních podvodů“, spáchaných v r. 2010. Četba rozsudků jako zpětný pohled na původní vlnu rozhodnutí trestních i správních soudů je rozhodně zajímavá: zřejmě došlo k posunu v právních názorech ve prospěch zdravého selského rozumu.

O milosti bez milosti

Prezident Petr Pavel je nesmírně dynamická osobnost. Není snad dne, abychom jej neviděli na televizní obrazovce, stále se mění místa, na kterých vystupuje a stále se k něčemu vyjadřuje. Pro mne jako justičního potížístu (pardon, občanského aktivistu) je obecně prezident republiky zajímavý jako nositel pravomoci udělovat milost. Agendou žádostí o milost jsem se začal zabývat již v době působení Václava Havla (tehdy jsem stihl jen dva případy). S úctou a nostalgií vzpomínám na šťastné časy působení Václava Klause a jeho otevřené kanceláře. Byl vstřícný vůči občanským aktivistům, stejně jako jeho spolupracovníci. Umožnili nám vysvětlit žádosti o milost našich chráněnců v Kanceláři prezidenta republiky. Hlavně se Václav Klaus osobně zajímal o příběhy žadatelů a vytvořil náročný systém vyhodnocování žádostí, na němž se podíleli nejen jeho podřízení, ale i různí externisté. Bylo by to dokonalé, kdyby milostmi skrblil o něco méně, tedy, kdyby jeho pověstná „špetka šafránu“ byla o něco málo větší.

Je budoucnost Maďarska na Západě? Nebo na východě?

Premiér Orbán inicioval debatu o tom, jak a kam by se mělo Maďarsko do budoucna rozvíjet a orientovat. Analýza maďarské „velké strategie“ na další desetiletí.

27. července 2024 pronesl maďarský premiér Viktor Orbán smysluplný projev. Analyzoval, jak se podle něj svět změní do roku 2050 a co to znamená pro Maďarsko. Země potřebuje „velkou strategii“ k řešení geopolitických změn tak zásadních, že představují největší výzvu pro západní svět – a také pro Maďarsko – za posledních 500 let, řekl. Dvě světové války byly pro Západ obrovskou výzvou. Nyní vzestup Asie, zejména Číny, ale také Indie a dalších zemí, poprvé západní dominanci zpochybňuje – a Maďarsko se musí rozhodnout, co chce v této situaci dělat. Orbán také řekl, že vývoj této strategie má na starosti jeho „politický ředitel“ Balázs Orbán (bez příbuzenského vztahu). Pro transparentnost: Balázs Orbán je mým nadřízeným na Mathias Corvinus Collegium v ​​Budapešti. Přesto zde formuluji své osobní názory.

3 x Sikorski a Ukrajina

Obsah:

  1. Krzysztof Mularczyk: TZelenskij a Sikorski se střetli v Kyjevě kvůli vstupu Ukrajiny do EU
  2. Uriel Araujo: Vztahy Polska a Ukrajiny hrozí, že se dostanou do krize kvůli genocidě Poláků
  3. Andrew Korybko: Radoslaw Sikorski se „dostal do problémů s Kyjevem“ za návrh, aby „Krym byl postaven pod mandát OSN“

Jaké změny provádí Rusko ve své jaderné doktríně?

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil řadu aktualizací národní strategie pro použití jaderných zbraní, které mají reagovat na měnící se vojenskou a politickou situaci a vznik nových hrozeb.

(1) Útok „nejaderného státu“
(2) Snížení jaderného prahu
(3) Rozšíření deštníku na Bělorusko
(4) Jaká byla předchozí doktrína?
(5) Proč byly změny navrženy právě nyní?

Putin ve středu zopakoval, že použití jaderných zbraní zůstává „krajním opatřením“ na ochranu ruské suverenity, ale Moskva musí vzít v úvahu, že „současná vojensko-politická situace se dynamicky mění … včetně vzniku nových zdrojů vojenských hrozeb a rizik pro Rusko a naše spojence“.

Francouzská spojka

Cenu Egona Ervína Kische za literaturu faktu za rok 2023 převzala 29.  září t.r. publicistka, spisovatelka a původním povoláním právnička Ladislava Chateau za knížku Bylo jich pět… Kolaborace, trest a rozpory. Vydal ji nakladatelství Galén v roce 2023. Cenu již XXIV. ročníku této literátům známé soutěže jí udělili tradičně v obřadní síni letohradského zámku.

Bylo jich pět… je volné pokračování autorčiny knihy Vlak do Výmaru, volnost, rovnost a bratrství s Goebbelsem. Tato knížka z roku 2013 z brněnského vydavatelství Host popisuje, kterak se francouzští spisovatelé a autoři nechávali zvát říšským ministrem propagandy Goebbelsem na opulentní setkání do Výmaru, spojená s prezentací nové nacistické umělecké scény, za což se odvděčovali obdivnými články. Kolaborace druhdy významných osobností patří dodnes k traumatům francouzské společnosti. Autorka otevřeně říká, že intelekt není zárukou spisovatelova či umělcova charakteru…

10 zásad pro trvalý mír ve 21. století

Příští rok uplyne 230 let od vydání slavného eseje Immanuela Kanta „Věčný mír“ (1795). Velký německý filozof v něm předložil soubor hlavních zásad pro dosažení věčného míru mezi národy své doby. V době, kdy se potýkáme se světem ve válce a hrozí nám jaderný armagedon, bychom měli vycházet z Kantova přístupu k naší době. Na zářijovém summitu OSN o budoucnosti by měl být zvažován aktualizovaný soubor zásad.

Kantovy hlavní návrhy se soustředily na tři myšlenky. Zaprvé odmítal stálé armády. Stálé armády „neustále ohrožují ostatní státy svou připraveností objevit se kdykoli připraveny k válce“. Tím Kant o půldruhého století předstihl slavné varování amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera před nebezpečím vojensko-průmyslového komplexu. Za druhé, Kant vyzýval k nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných národů. Tím Kant brojil proti tajným operacím, které USA neúnavně používají ke svržení cizích vlád. Zatřetí Kant volal po „federaci svobodných států“, kterou se v naší době stala Organizace spojených národů, „federace“ 193 států, které se zavázaly fungovat podle Charty OSN.

Co je nový „Pakt pro budoucnost“ OSN a proč se proti němu postavilo Rusko?

Stejně jako mnoho dokumentů OSN je nabitý velkými cíli, ale chybí mu podrobnosti o tom, jak jich dosáhnout. A jeho přijetí znechutilo Moskvu.

Valné shromáždění Organizace spojených národů (VZ OSN) přijalo ambiciózní pakt, jehož cílem je učinit organizaci relevantnější a efektivnější na globální scéně v 21. století uprostřed rostoucí kritiky pro její neschopnost zastavit války a pohnat k odpovědnosti ty, kdo porušují její chartu.

Škvorecký +100: Kanada pro něj byla víc, než USA, a jeho předek byl král

Můj příběh s Josefem Škvoreckým, který by se minulý pátek dožil stovky, začal těsně po revolučních Vánocích, když v lednu 1990 běželo v televizi opakování Hovorů H, v nichž hostem Miroslava Horníčka byl právě Josef Škvorecký.

O pár dnů později, na jaře 1990, jsme s otcem před obchodním domem Máj potkali středněvěkou manželskou dvojici, od pohledu z Texasu. Zaujal mě zejména on. Měl na hlavě široký klobouk borsalino a voněl cizozemským parfémem. „Tati, to je ten pán z televize!“ vykřikl jsem (bylo mi tehdy dvanáct).

Izrael vpadl do Libanonu se zelenou od Bidenova Bílého domu

Obsah:

  1. Jake Johnson: Izrael vpadl do Libanonu se zelenou od Bidenova Bílého domu
  2. Ronny Reyes: Izrael zabil vůdce Hizballáhu Nasralláha 80 tunami protibunkrových bomb
  3. Židovský hlas za mír: Rok nevýslovných ztrát
  4. WeMove Europe: Uznejte palestinský hlas a budoucnost!

Gaza: válka a právo

  1. Norman Peach: Gaza: válka a právo
  2. Alastair Crooke: Využije Izrael „bezohledně“ příležitosti? Otevřely se dveře k neomezené válce?
  3. Ethan Huff: OSN: Izrael se na Blízkém východě dopouští „bezprecedentních“ zločinů na dětech

Oběť povodní v ČR: Polsko se stará, u nás ve vsi jsme na to sami

Obyvatel jedné z vyplavených vesnic ve Slezsku poskytl týden od ničivých povodní rozhovor redaktorovi této rubriky, který je mu blízký.

„Já jsem z jedné z vesnic, kterou to v roce 1997 vzalo skoro celou jako Troubky, a teď, po 27 letech, nás to vzalo podruhé. Mimochodem, stejně jako Troubečtí jsme dost katolický kraj. Proslýchá se, že teď, když to bylo na spadnutí, prošel troubecký farář nad vesnicí s Nejsvětější svátostí, voda přišla, ale zastavila se těsně před vesnicí. My jsme se modlili taky. Já jsem ještě v poslední chvíli šel nakoupit k manželům, kteří celý život střádali na svůj krámek, který v tu chvíli už byl nepřestěhovatelný, tak jsem jim řekl, ať to zavřou a jdou k nám, a když už to teklo ze všech stran a elektrika dávno nešla, ve starých knížkách jsem našel modlitbu proti živlům a tu jsme s manželi dali. Co jiného dělat se situací, se kterou se nedá jinak dělat nic? No a náš dům, oproti ostatním nijak vyvýšený, zůstal ušetřený, byli jsme na takovém ostrůvku. Když to potom začalo opadat a manželé se poprvé šli podívat před náš dům, zjistili, že krámek (který taky nebyl proti ostatním nijak nahoře) též zůstal ušetřen. Čímž bych nechtěl dělat nějakou propagandu svému pohledu na svět…“

Dojde v Kazani k Bretton Woods BRICSu?

Necelý měsíc před kriticky důležitým výročním summitem BRICS v Kazani pod ruským předsednictvím vřou v Moskvě a v dalších eurasijských metropolích vážné formální i neformální diskuse o tom, co by mělo být na stole na frontě de-dolarizace a alternativního platebního systému.

Tím, co je v sázce, je nesmírně složitá konstrukce úplně nového finančního systému – ten má být decentralizovaný a využívat má digitálních technologií. Např. BRICS Clear pro finanční vyrovnávání bude využívat blockchain k registraci cenných papírů a pro jejich obchodování.

Pro Čínu a Afriku je hegemonie USA společným terčem

Důsledky Fóra pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC) jsou jasné: ekonomický a diplomatický vliv Washingtonu na kontinentu bude ještě dále slábnout. Peking podpořil konsenzus, který má africkým státům pomoci zvýšit „jejich vliv a roli“ v globální správě věcí veřejných, a 30 projektů v oblasti čisté energie má v nadcházejících letech prohloubit rozvojovou spolupráci.

Naproti tomu Washington postrádá diplomatickou předvídavost, ekonomické síly i investiční potenciál, aby mohl takovému konsensu konkurovat. Místo toho trvá na tom, že Čína přes Sahel šíří dezinformace, aby takzvaný americký vliv „podkopala“. Ten byl ztracen již dávno v důsledku neoprávněných sankcí a diplomatického i vojenského vměšování. Současná úzkost Washingtonu bude narůstat s tím, jak Peking a africké státy zintenzívní spolupráci v celé řadě oblastí, bez ohledu na to, co si myslí USA.

Uvědomila si EU najednou, jak moc se sama dojebala?

„Zpráva o konkurenceschopnosti“ Maria Draghiho říká, že ekonomická situace bloku je hrozná… ale vyhýbá se ukázat na viníka.

EU zažívá plně rozjetou existenční krizi. Někdo její ekonomiku pořádně dojebal a v nové zprávě popisující masakr viník viditelně chybí. Nemají v Bruselu žádná zrcadla?

Geniální Henry Graham Greene. 120 let od jeho narození

Žebříčky spisovatelů jako třeba atletů nebo plavců se nevedou. Ale kdybychom měli sestavit třeba žebříček spisovatelů dvacátého století, tak u leckoho by Henry Graham Greene (2. 10. 1904 v Berkhamstedu – 3. 4. 1991 ve Vevey) stál na bedně.

U tohoto literárního giganta lze obdivovat samozřejmě mnohé. Ale zmiňme aspoň nezaměnitelnou osobitost věty, naprosto dokonalou techniku, a vždy vynalézavý příběh, přičemž zápletkami bývají zpravidla morální volby hlavních postav.  

Evropa si zahrává s ohněm, když vyzývá k hlubokým úderům

Poslanci Evropského parlamentu učinili velmi nebezpečné rozhodnutí, když odhlasovali povolení úderů na dlouhé vzdálenosti proti ruskému hlubokému zázemí. Evropští politici nazvali ukrajinskou agresi „právem na sebeobranu“ a učinili významný krok k eskalaci násilí, která by mohla snadno vést k otevřené fázi současného konfliktu mezi Ruskem a NATO.

Elon Musk a Brazílie: Konflikt je složitější, než se zdá

Pozastavení služeb X (dříve Twitter) v Brazílii, stejně jako hrozba pokuty 8 000 dolarů pro každého, kdo používá VPN, aby mohl v používání sociální sítě pokračovat, se dostaly do celosvětových titulků. Přestože se zprávy o třenicích mezi X a brazilským politicko-právním systémem objevily již dříve, zpráva o pozastavení mnoho lidí v Brazílii i v zahraničí překvapila.

Obecně je problém „X“ v Brazílii považován za konflikt mezi „respektováním zákona“ a „svobodou projevu“. Z mnoha důvodů je obtížné brát toto rámování vážně. Přestože X není jako Facebook, Instagram, YouTube nebo novější BlueSky, jako na baštu svobody slova na něj jednoznačně pohlížet nelze.

Láska hory přenáší

Láska hory přenáší, není jenom česko-slovenská romantická komedie z roku 2022 režiséra Jakuba Machaly, o které nebude řeč v příspěvku, ale i jedno známé přísloví, týkající se nejenom partnerského vztahu, ale i situací, na které se můžeme dívat jako na tzv. nutné zlo, nebo jako na příležitost, jak do vztahu přinést respekt, vzájemnou úctu a docenění. A pokud se cítíme doceněni, jsme v jakémkoli vztahu – osobním, společenském, ale i ve vztahu ke státu a vládě mnohem více spokojenější. A o to jde. Pro mnohé z nás totiž spokojenost představuje deficit.