Jak Lukašenko připravil summit Trump – Putin

Obsah:

  1. První zprávy: Jak Lukašenko připravil summit Trump – Putin
  2. Thomas Kolbe: Mírové rozhovory a mocenské hry na bývalé ruské půdě
  3. Al Jazeera: Evropa slibuje, že bude „pevně stát“ za Ukrajinou
  4. Pepe Escobar: Východiska medvěda a orla na Aljašce

V roce 2025

Věrní čtenáři vědí, že jsem Trumpa odhalil jako podvodníka, když obsadil svou první vládu globalisty z CFR. Věděl jsem tedy, že během své prezidentské kampaně v roce 2024 nebyl o nic menším podvodníkem.
Po bezduchém a zlovolném prezidentství Joea Bidena jsem však nikdy nečekal, že Trump po svém zvolení v listopadu loňského roku srazí Bílý dům do ještě hlubších hlubin šílenství. Hrozně jsem se mýlil! Donald Trump není jen horší než Joe Biden, ale ve srovnání s ním Biden vypadá jako George Washington.

Ale vzhledem k tomu, jak se Trump chová na Blízkém východě i ve východní Evropě, možná se nemusíme obávat inflace, dlouhých front a prázdných regálů. Spojené státy, jak je známe, možná ani nebudou existovat, protože Donald Trump bezmyšlenkovitě, agresivně, bezohledně a hloupě provokuje Rusko (a Čínu, Severní Koreu, Indii, Írán a Pákistán?) k globální jaderné válce.

Obávám se, že při setkání s Putinem Trump jako obvykle vybuchne a kostky budou vrženy. Do setkání Trumpa s Putinem se vkládá velká naděje, nikdo si však neuvědomuje nebezpečí. Tam, kde ostatní vidí naději, já vidím nebezpečí.

Lovecká sezóna

22. září loňského roku hlavní čínská zpravodajská služba, Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS) zveřejnila na WeChatu, že málo známá hacktivistická skupina Anonymous 64 byla ve skutečnosti řízena tchajwanským kybernetickým velitelstvím. WeChat identifikoval tří osoby, o kterých tvrdí, že jsou zodpovědné za aktivity Anonymous 64. Nyní pozastavený účet X Anonymous 64 se přihlásil k odpovědnosti za ničení webové stránky konference o čínské městské železnici a hackování digitálních značek v Hong Kongu a dalších místech. Příspěvek uvádí, že úřady podaly žalobu proti třem lidem, ale nejsou uvedeny žádné další podrobnosti.

16. března MSS následovalo druhým příspěvkem na WeChatu o tchajwanském hackování, tentokrát s profilem tchajwanského kybernetického velitelství na vysoké úrovni. V příspěvku se uvádí, že ICEFCOM je jednotka kybernetické války, která provádí špionážní, sabotážní a propagandistické operace proti Číně. Zpráva se zaměřuje na propagandistické aktivity a tvrdí, že podporují akce nezávislosti orgánů DPP (Democratic Progressive Party of Taiwan). Identifikuje čtyři údajné členy ICEFCOM, kteří sdílejí svá jména, data narození a identifikační čísla, a kritizuje tchajwanskou vládu za plýtvání penězi a korupci mezi veliteli ICEFCOM.

Čína, Indie a USA: Složité vztahy

Čína a Indie, oba členové BRICS, se v některých otázkách shodují, ale jejich vztahy jsou velmi komplexní. Jejich ekonomické a bezpečnostní zájmy jsou často v rozporu a obě země soupeří o vedoucí postavení v globálním Jihu s odlišnými vizemi mezinárodního řádu. Směr, který Indie zvolí, by mohl ovlivnit rovnováhu globální moci, což činí tuto dynamiku kritickou pro strategii USA.

Ruské hranice: TRIPP a Moldavsko

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Koridor TRIPP ohrožuje širší regionální postavení Ruska
  2. Antonio Graceffo: Jak Trumpova mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem prospívá Americe: Strategické vítězství
  3. Andrew Korybko: Rumunsko-moldavský bok Ukrajiny by mohl být brzy použit NATO proti Rusku

Cla skrývají skutečný přínos pro Trumpa a západní oligarchie

Když společnost přestane přemýšlet o budoucím modelu, který si přeje, a nechá se unášet proudem, zůstanou jí jen rozhodnutí jiných.

Pokud si z tohoto amerického celního útoku můžeme něco odnést, pak je to potvrzení, že být „spojencem“ nebo „přítelem“ tohoto národa je ve skutečnosti extrémně nebezpečné. Kromě naprosto sebedestruktivních závazků, kterými jsou jeho spojenci vázáni – které se mohou pohybovat od vyhlášení války mocnostem, jako je Ruská federace, přes přijetí a normalizaci genocidy až po uvalení sebevražedných sankcí a cel proti ekonomickým blokům, jako je Čína, nemluvě o „sdílení“ nejlepších obchodních dohod a nejmodernějších technologií – je tato dynamika i v celních vztazích smrtelně nebezpečná.

Budování nové Eurasijské pevnosti

Po více než století utvářeli způsob, jakým velmoci vnímaly svět, dva mrtví rádci.

Na jedné straně jsme měli Alfreda Thayer Mahana, tj. amerického námořního důstojníka, který byl přesvědčen, že globální převahu určují námořní síly. Podle Mahana znamená kontrola oceánů kontrolu obchodu. Kontrolujete-li obchod, kontrolujete bohatství. Kontrolujete-li bohatství… no, doplňte si to.

Na druhé straně je Halford Mackinder, britský zeměpisec, která tvrdil pravý opak. Zapomeňte na moře, říkal. Kdo kontroluje „Ostrov světa“, tj. Eurasii, kontroluje svět. Tím, co se počítá, jsou železnice, řeky, potrubí a pevninská impéria. Ne fregaty a letadlové lodě.

Epsteinovy seznamy

„Seznam Epsteinových klientů leží přede mnou na stole“, prohlásila generální státní zástupkyně Pam Bondi 21. února. „Žádný seznam Epsteinových klientů neexistuje“, prohlásilo ministerstvo spravedlnosti a Trumpova tisková mluvčí Karoline Leavitt 7. července. „Jejich novým PODVODEM je to, čemu budeme navždy říkat podvod Jeffrey Epstein, a moji BÝVALÍ příznivci jim na ty ‚sračky‘ skočili“, napsal Trump na Truth Social 16. července a nazval je „slabochy“ a „blby“.

Jenomže zveřejnění Epsteinovy složky bylo nejen podstatným slibem Trumpovy volební kampaně, ale i letitou snahou Pam Bondi, šéfa FBI Kash Patela a jeho náměstka Dana Boningo, kteří jí za své jmenování do funkcí vděčili. Tenhle obrat o 180° obsahuje víc než jen zradu hnutí MAGA.

Izrael a Gaza – začátek srpna 2025

Obsah:
  1. Caitlin Johnstone, 3. 8. 2025: „Co měl Izrael dělat po 7. říjnu?“ je špatná otázka
  2. Caitlin Johnstone, 3. 8. 2025: Genocidní záměry Izraele byly zřejmé po celou dobu
  3. Philip Weiss: Mezinárodní izolace Izraele začala
  4. Michael Snyder: V OSN se právě stalo něco OPRAVDU VELKÉHO

Nejenom nad Tatrou sa blýská

Článek vzniká po návratu z kraje opředeného mnoha tajemnými legendami a mýty. Díky nim se v průběhu let podařilo vytvořit dojem kousku světa, kde magická tajemství mají zelenou. Není proto divu, že při hledání kořenů různých legend došlo i na místního rodáka z Terchové, loupežnického hejtmana horských chlapců, Juraja Jánošíka (1688–1713).

První zmínky o obec Terchová jsou staré již 445 let. Území, na kterém se nachází, však lidé znali již dříve. Za nejstarší doklad o osídlení Terchové člověkem lze považovat Bronzovou sekeru nalezenou na svahu kopce Úboč, nad kostelem obce, která byla objevena v roce 2010. Sekeru lze zařadit do starší fáze střední doby bronzové, tj. lužické kultury, cca 1500 př. n. l.

Článek vzniká v den prvního atomového bombardování na světě 6. srpna 1945 města Hirošima. Podle odhadů 80 000 z 350 000 obyvatel zemřelo okamžitě, desítky tisíc v následujících dnech a týdnech. O tři dny později další bomba svržená na Nagasaki okamžitě zničila 40 000 životů. Dodnes je proto více než 80 procent Japonců proti jadernému zbrojení. Oficiální postoj je však ambivalentnější.

Všichni jsme teď Palestinci

Obsah:

  1. Juan Cole: Všichni jsme teď Palestinci
  2. Emir Nader: Izraelské organizace pro lidská práva obviňují Izrael z genocidy
  3. Ron Kronish: Proč jsem podepsal dopis 1 000 rabínů adresovaný premiérovi Netanjahuovi
  4. Caitlin Johnstone: Po jejich ovoci je poznáte

Samoplatné impérium: Co Trump dělá s americkou mocí. A co nedělá

Chaos ve světové politice, který Donald Trump během prvních týdnů svého druhého prezidentského období způsobil (chaos v domácí politice zde nebudeme rozebírat), vyvolal dvě protichůdné spontánní reakce. Obě jsou spíše emocionální než reflexivní, což však nezabránilo, aby se okamžitě staly politickým faktem.

První reakce dokonale zapadá do sovětské propagandistické rétoriky: „Americký imperialismus odhodil masku a ukázal svou pravou tvář“ (nebo „zvířecí škleb“). Takto se interpretuje hrubá rétorika a nelegální vydírání řady suverénních států. Trump navíc velmi rychle přechází od slov k činům – a rychle dosahuje výsledků, alespoň některých. Právo a pravidla jsou odhozena; od nynějška bude vládnout síla – americká síla, jak upřímně varoval americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu na slyšení v Senátu ještě před Trumpovou inaugurací: „Že zahraniční politika, která sloužila národním zájmům, může být nyní nahrazena politikou, která slouží ‚liberálnímu světovému řádu‘… nebyla jen fantazií; byla to nebezpečná iluze.“

Zničíme Rusko. Nepovedlo? Žádný problém: zničme Čínu!

Nikdy nepodceňujte blížící se tsunami podvratných „analýz“ a prediktivního programování, které je v hybridní válce proti Číně – a v širší válce proti BRICS – již zakotveno.

Podívejte se na nejnovější 128stránkovou zprávu Hudsonova institutu ve Washingtonu, D.C. s prorockým názvem „Čína po komunismu: Příprava na postkomunistickou Čínu“.

Von der Leyen právě podřídila EU USA jako největší vazalský stát v historii

Tento výsledek staví USA na cestu obnovení unipolární hegemonie prostřednictvím postupných jednostranných obchodních dohod, jelikož se pravděpodobně zaměří na Ameriku, než se konečně utkají s Asií.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen souhlasila s rámcovou dohodou s USA, podle níž se na EU budou vztahovat 15 % cla na většinu dovozu, EU se zaváže k nákupu 750 miliard dolarů z amerického vývozu energie a investuje 600 miliard dolarů do americké ekonomiky, z čehož část půjde na vojenské nákupy. Americká cla na vývoz oceli a hliníku z EU zůstanou na 50 %, zatímco EU souhlasila, že na produkty z USA nebude cla vůbec uvalovat. Alternativou k tomuto jednostrannému uspořádání bylo, že by Trump do 1. srpna zavedl hrozící 30 % cla.

Končí Trumpův mýtus? Cítí se MAGA zrazená?

Epsteinův mrak metastázuje a stává se středobodem hluboce zakořeněného odcizení lidu od určitých vládnoucích vrstev. Veřejnost se neochotně smířila s tím, že její „vládci“ běžně lžou a kradou, ale přesto (zejména ve frakci MAGA) matně chápe, že v těle společnosti může existovat neřest, kterou považují za příliš odpornou, než aby se s ní mohli smířit. Lidé si uvědomili, že Trump byl tak či onak (i jako přihlížející) s celou touto degradovanou kulturou propojen.

Tohle pravděpodobně snadno neprojde – nebo možná vůbec. Trump byl zvolen, aby všechny takové spletité sítě propojené oligarchie, mocenských struktur a zpravodajských služeb jednajících ve skrytých zájmech vyčistil. To je to, co slíbil: Amerika na prvním místě.

Proč EU nemůže mít úspěch v jednání s Trumpem

Několik neočekávaných návštěv, žádostí o příspěvek a setkání oddálilo ukončení práce na příspěvku, jehož jedním z hlavních témat je napjatý a výhledově zhoršující se vztah Evropské unie a Spojených států, který povede k položení EU na lopatky. Otázkou bez odpovědí je, kdy?

V den plánovaného odesílání příspěvku jsem objevil na Seznamu článek s názory čtyř odborníků (Ital profesor Alberto Alemanno-Je čas nasadit unijní bazuku, amerikanista z Fakulty sociálních věd UK Jan Hornát-Výhrůžky by Trump mohl brát jako ponížení, francouzský politolog Zaki Laïdi-Evropa si na sebe nechala ušít Hlavu 22 a ředitel Geopolitics and Security Studies Centre Linas Kojala-Udržet kapitána u kormidla.

Něco se s Trumpem stalo

Temné komentáře o „podvodu“ s Epsteinem vedou příznivce k tomu, že se od MAGA odtrhli, a Trump říká: „Už nechci jejich podporu!“

V bizarní tirádě označuje prezident některé ze svých nejhorlivějších příznivců za „slabochy“, „hlupáky“ a „blázny“.

Chování prezidenta Donalda J. Trumpa se tento týden proměnilo z bláznivého v bizarní.

Jak Lindsey Graham manipuloval Trumpa proti Putinovi

Všechno to začalo tím, že Trumpa oklamali, aby si myslel, že Ukrajina má vzácné zeminy v hodnotě bilionů dolarů.

RT krátce poté, když Trump svůj nový trojí přístup k Ukrajině oznámil, zveřejnil dva kritické články o Lindsey Grahamovi: „Mastermind světové války: Tady je nejnebezpečnější osoba Ameriky“ a „Graham vyhrožuje Putinovi: Americký válečný jestřáb ve spolupráci s vojenskou lobby stupňuje rétoriku“. Již dřívější analýza zmínila, že byl Graham jedním z těch, kteří byli za manipulaci Trumpa proti Putinovi zodpovědní, zatímco nynější analýza se bude podrobněji zabývat tím, jak se mu tak významné role dostalo.

Nobelovu cenu míru pro Francescu Albanese a lékaře z Gazy

Obsah:

  1. Daniel McAdams: „Globální válka proti teroru“ skončila. Teror zvítězil.
  2. Craig Mokhiber: Trumpovy sankce vůči Francesce Albanese jsou nezákonné a představují další spoluúčast USA na genocidě
  3. Avaaz: Nobelovu cenu míru pro Francescu Albanese a lékaře z Gazy

Thierry de Montbrial a jeho myšlenky

OBSAH

  1. Kniha „Éra konfrontací“: Analýza geopolitických transformací ve světě po studené válce
  2. Kritika západního idealismu: Iluze míru a konec dějin
  3. Velké zvraty: Irák a Ukrajina jako příklady
  4. Čína a konec „třetího světa“: Změna světové rovnováhy sil
  5. K nové studené válce na „globálním Jihu“
  6. Kdy USA rozhodnou, že „hra skončila“?
  7. Mezi Pekingem a Washingtonem. Macron hraje na dvě strany
  8. 24. února 2025: „Hrozba vypuknutí třetí světové války je reálná“
  9. Thierry de Montbrial varuje: „Pravděpodobnost vypuknutí třetí světové války je třeba brát vážně“
  10. Realismus v napjatých časech
  11. Nebezpečné paralely s minulostí
  12. Selhání Západu po studené válce
  13. O Trumpovi a politické racionalitě
  14. K novému světovému řádu
  15. Evropa musí čelit svým strategickým a ekonomickým výzvám

Trump vyděšen strategickou hrozbou BRICS

Je to tady. Vládnoucí třídy Impéria chaosu a současný klaunský cirkusový principál si konečně uvědomili, že BRICS představuje vážnou strategickou hrozbu – a existenční výzvu – pro jejich jednostrannou dominanci v současném systému mezinárodních vztahů.

K tomuto závěru nedospěli pečlivým zkoumáním výročního summitu BRICS v Riu – ani loňského průlomového summitu v Kazani: základní domácí úkoly jim nejdou.

Spíše se zdá, že je probudilo z letargie to, že na vlastní kůži pocítili, jakým směrem – globálním – vane vítr, pokud jde o nejrůznější modely, které se testují s cílem obejít americký dolar a železnou kontrolu brettonwoodských institucí.

Trumpovo „důležité prohlášení“ o Rusku je neohrabaným pokusem navléknout nit do jehly

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Trumpovo „důležité prohlášení“ o Rusku je neohrabaným pokusem navléknout nit do jehly
  2. Alex Mark: Tohle je spíš o BRICS, ale o tom se nikdo nezmiňuje
  3. Parlamentní listy: Jásot nad „proukrajinským“ Trumpem končí. Je to prý jinak

Členství v NATO znamená ztrátu bezpečí, peněz i čistého štítu

Severoatlantická aliance (NATO) ztratila deklarovaný důvod vzniku a existence ihned po zániku bipolárního světa, k čemuž došlo rozpuštěním Sovětského svazu (SSSR) a stejně tak rozpuštěním Varšavské smlouvy, která vznikla v roce 1955 jako reakce SSSR a jeho satelitů na ustavení NATO, ke kterému došlo o šest let předtím, v roce 1949.

Severoatlantická aliance, jak je ostatně vidět zejména od roku 1999, od agrese NATO proti zbytkové Jugoslávii, po rozpuštění SSSR a zániku Varšavské smlouvy nezanikla. Pokud by si někdo počátkem devadesátých let minulého století snad položil otázku (západní média hlavního proudu něco takového ani nenapadlo), z jakého důvodu setrvala již nepotřebná NATO při své existenci, nedostalo by se mu pochopitelně pravdivé odpovědi, ale tvrzení, že se NATO osvědčilo jako ochránce bezpečí, což nemůže vadit ani v situaci, kdy nebezpečí pominulo. Co kdyby se zrodilo nové nebezpečí? Nezrušíme přece převoznictví přes řeku jen proto, že řeka nenávratně vyschla. Nepřestaneme chodit do kavárny jenom kvůli takové bezvýznamné maličkosti, že kavárnu zrušili a demoliční četa je již na cestě. To dá západní rozum, že? Tak nějak angažovaně by možná zněla argumentace ve prospěch zachování NATO, třebaže by k ní byla připojena i povinná doložka o demokracii, svobodě a dalších vznešených hodnotách, které byly už v těch časech tiše na ústupu. Pokud se vůbec stačily u NATO kdy ohřát.

Azerbajdžán, červenec 2025

OBSAH

  1. Michail Rostovskij: Putin čelí bezprecedentnímu zpochybnění své autority
  2. TG kanál South Front: Proč je Ázerbájdžán pěšákem Izraele a zástupcem britských zájmů na Kavkaze?
  3. Jan Campbell: Co čeká (staro)novou vládu

~~~~~~~~~~~~

Nejnovější problémy v rusko-ázerbájdžánských vztazích by mohly být součástí turecko-americké mocenské hry

Turecko vidí příležitost k posílení svého vzestupu jako euroasijské velmoci podél celého jižního okraje Ruska způsobem, který bude autonomně v souladu s americkými velkostrategickými zájmy.

Rusko-ázerbájdžánské vztahy jsou v důsledku dvou skandálů napjaté. První se týká nedávné policejní razie proti podezřelým ázerbájdžánským zločincům v Jekatěrinburgu, během níž dva z nich zemřeli za okolností, které jsou nyní vyšetřovány. To vedlo Baku k oficiální stížnosti Moskvě, načež byla na sociálních sítích a dokonce i v některých veřejně financovaných médiích zahájena zuřivá informační válka, v níž se tvrdilo, že Rusko je „islamofobní“, „imperialistické“ a „pronásleduje Ázerbájdžánce“.

Je naléhavé vystoupit z NATO

Zatímco se zdá, že konflikt mezi Izraelem a Íránem alespoň prozatím utichl, Donald Trump se choval jako obvykle, jako západní císař, a nařídil členským zemím NATO zvýšit vojenské rozpočty.

Přiznejme si, že evropské země pravděpodobně v posledních dvaceti letech příliš snížily své vojenské výdaje. Trumpovy požadavky jsou však naprosto šílené. Trump chce totiž zavést stejně arbitrární číslo jako limity deficitu podle maastrichtských kritérií, a to 5 % výdajů na zbrojení. Je třeba si uvědomit, že se jedná o úroveň výdajů, která je vyšší než ta, kterou jsme měli během studené války. To by znamenalo, že francouzský vojenský rozpočet by se dostal na úroveň, na které byl během války v Alžírsku. Přitom nejsme s nikým ve válce a ve skutečnosti nehrozí francouzské národní bezpečnosti žádná hrozba. Až na ty hrozby, které si americká diplomacie a armáda ráda vymýšlí.

Amerika rychle směřuje k bankrotu. Projevuje se i v Česku.

Amerika velmi rychle směřuje k bankrotu a splátky úroků přesáhly 1 bilion USD ročně a rozpočet Pentagonu! Trumpův likvidační “One Big Beautiful Bill” prošel Senátem rozdílem jediného hlasu JD Vance! Zákon o rozpočtu prohloubí zadlužení USA o další skoro 4 biliony! Trumpova “destrojka” USA běží naplno a projevuje se i v Česku, kde na vlastní nemovitost dosáhne jen pětina nejbohatších!

Nevyslovené aspekty íránského jaderného programu

Od pádu Iráku, pod údery Britů a Spojených států, Londýn a Washington popularizují mýtus o íránském vojenském jaderném programu, navazující na mýtus o iráckých zbraních hromadného ničení. Tento mýtus převzali izraelští „revizionističtí sionisté“ (nezaměňovat se „sionisty“ jako takovými) a jejich vůdce Benjamin Netanjahu. Západní veřejnost je již dvacet let zaplavována touto propagandou a uvěřila jí, ačkoli tvrzení, že Teherán bude mít „příští rok“ atomovou bombu, nedává žádný smysl.

Čína a Rusko opakovaně prohlásily, že Írán od roku 1988 nemá vojenský jaderný program. Na rozdíl od nás Rusko ví, o čem mluví: podílí se na íránském výzkumu. V mnoha íránských jaderných zařízeních pracují Rusové. Je samozřejmé, že Moskva se stejně jako my obává šíření jaderných zbraní. Na rozdíl od nás se však nejedná o civilní jadernou energii. Na základě práce Andreje Sacharova pokračují Rosatom a Ruská akademie věd ve výzkumu, zejména v rámci projektu Tokamak. Čína, Jižní Korea, Spojené království a Francie provádějí vlastní výzkum v této oblasti.

Zde je důkaz, že Izrael válku prohrál

Americkému lidu se neřekne, proč Izrael souhlasil s příměřím s Íránem. Ano, Izraeli rychle docházely protiletadlové střely (což ho činilo zranitelnějším vůči íránským útokům). Ale tato otázka je až druhořadá. Skutečným důvodem, proč příměří chtěl, bylo, že byl systematicky drcen na prach a potřebovali rychle zastavit krvácení. Proto „hodil ručník do ringu“ necelé 2 týdny po úvodní salvě, protože Írán decimoval jeden cíl za druhým bez konce v dohledu. Izrael tedy kapituloval.

To samozřejmě není příběh, který jsme četli v západních médiích, kde se nezmiňuje o rozsáhlém ničení izraelských strategických cílů (íránskými balistickými raketami); tyto zprávy byly z hlavního zpravodajství zcela vypuštěny. Ale právě proto Izrael přesvědčil Trumpa, aby našel diplomatickou cestu; protože ztráty začaly narůstat a Írán „nepolevoval“.

Chvíle uprostřed apokalypsy

Myslím si, že problém, s nímž se nyní potýkáme, má mnoho úrovní. Vysvětlení není lineární a situaci lze a je třeba nahlížet z různých úhlů pohledu. Především je třeba poznamenat, že útok USA na Írán ve skutečnosti znamená, že s velkou pravděpodobností – mnohem větší než 50 % – se nacházíme ve stavu třetí světové války. Tato válka již doutnala na Blízkém východě a na Ukrajině, propukala v konfliktech v Kašmíru mezi Indií a Pákistánem a také v dalších regionálních střetech, ale v podstatě se stávala stále nevyhnutelnější. Přímá účast USA na útoku na Írán a údery na jeho jaderná zařízení…
Tomu předcházelnevyprovokovaný útok Izraele na Írán bez vážných důvodů, jen aby zabránil Íránu ve výrobě jaderných zbraní. Izrael, který disponuje jadernými zbraněmi, prohlašuje: „Mám jaderné zbraně, ty je chceš vyrobit, proto na tebe zaútočím a zasáhnu tvé jaderné objekty.“ To nedává žádný smysl, zvláště když se za něco podobného, alespoň formálně, postavila Evropská unie a celý Západ proti Rusku. Domnívali se, že jsme jako první zaútočili na Ukrajinu, a proto je třeba nás zničit. Nyní, když Izrael bez jakýchkoli důvodů útočí na Írán a vědomě útočí na jeho jaderná zařízení a poté se k tomu přidávají USA, nikdo proti těmto zemím nevznáší žádné námitky.
To už nejsou jen dvojí standardy – to je něco, co přesahuje rámec. Ukázalo se, že na formální stránku věci se nemusíme vůbec dívat: kdo zaútočil první, proč, jaké byly argumenty, kdo to odsoudil, kdo je pro, kdo proti – to už nemá žádný význam.

Letní lekce mírotvorce

V Den Ruska prezident v Kremlu tradičně uděluje státní ceny Ruské federace za přínos k rozvoji vědy a techniky, literatury a umění, jakož i za vynikající hospodářské výsledky. V Moskvě se oslavy obvykle konají také na Rudém náměstí. Jak tomu bude letos, nevím.

Vím ale, že v příspěvku Červené pondělí (13.04.2020) jsem se zmínil o židovských prorocích a jejich významu pro současný život včetně historické epizody pandemie strachu z koronaviru. Prorokování Ozeáše a Izajáše mají zvláštní charakter: jsou nekompromisní v pevnosti a mají hlubokou spiritualitu. Podobně je tomu s prorockými vědeckými pracemi mnoha Rusů, které moderní Západní výuka a rusofobové ignorují, podobně jako US State Department ignoroval ve svém pozdravení s Mezinárodním dnem kosmonautiky Jurije A. Gagarina (1934-1968) a tím i historii po staletí živenou lidskou a vědeckou zvědavostí.

Pouze politické inženýrství může obnovit práva ruského jazyka na Ukrajině, jak si přeje Lavrov

Pouze USA jsou schopny to zvládnout, protože Rusko nemá na politické procesy na Ukrajině vliv.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov začátkem června v Den ruského jazyka slíbil, že „Rusko nenechá Rusy a rusky mluvící lidi v nesnázích a zajistí, aby jejich zákonná práva, včetně práva hovořit svým rodným jazykem, byla plně obnovena. O tomto naléhavém problému budeme i nadále hovořit na mezinárodních platformách. Budeme trvat na jeho vyřešení jakožto předpokladu pro trvalé mírové urovnání ukrajinského konfliktu.“

Trump ve válce

Překotný a chaotický průběh posledního týdne fakticky znemožňuje jeho vystižení několika překlady ze stovek a tisíců zdrojů. Namísto toho jsem sepsal vlastní shrnutí událostí od pátku 13. června do středy 25. června. Upustil jsem i od dokumentování jednotlivých fází odkazy na zdroje – na to už prostě nezbyl čas.

Írán je poslední ze sedmi rivalů Izraele, které se sionistická lobby v roce 2001 rozhodla v následujících pěti letech zničit: Irák, Sýrii, Libanon, Libyi, Somálsko, Súdán a závěrem Irán. Protáhlo se to, předposlední padla Sýrie, kde za podpory Izraele, USA a Turecka převzal moc Islámský stát až letos v květnu.

Zastavte Netanjahua, než nás všechny zabije

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už téměř 30 let žene Blízký východ do války a zkázy. Tento muž je sud střelného prachu a násilí. Ve všech válkách, které vedl, Netanjahu vždy snil o té velké: porazit a svrhnout íránskou vládu. Jeho dlouho očekávaná válka, která právě začala, by nás mohla všechny zabít v jaderném Armagedonu, pokud nebude Netanjahu zastaven.

Netanjahuova fixace na válku sahá až k jeho extremistickým mentorům, Ze’evovi Žabotinskému, Jicchaku Šamirovi a Menachemu Beginovi. Starší generace věřila, že by sionisté měli použít jakékoli násilí – války, atentátů, teroru – které je potřeba k dosažení jejich cílů, kterými je odstranění jakéhokoli palestinského nároku na vlast.

Rozpadá se projekt Trump?

Spor mezi Muskem a Trumpem (alespoň prozatím) má zřetelný charakter „televizní inscenace“. Nenechte se ale zmást zábavným obsahem. Tato hádka ilustruje zásadní rozpor v srdci koalice MAGA. Je docela možné, že v určitém okamžiku propukne a může  nakonec spustit pomalý rozpad Projektu Trump.

Zásadním momentem posledních amerických voleb byl přechod ultrabohatých technologických oligarchů ze Silicon Valley od podpory demokratů k Trumpovi. To přineslo jak peníze, tak potenciálně třpytivou cenu v podobě toho, že by Amerika mohla získat monopol na globální ukládání dat, umělou inteligenci a to, co Yanis Varoufakis nazývá „cloudovým kapitálem“.

Cesta k atomizácii spoločnosti a nihilizmu

Po úvodnom citáte mi prichodí bližšie predstaviť autora knihy, ktorý sa vďaka originalite a neošúchanosti svojich myšlienok môže zdať mnohým čitateľom názorovo kontroverzným, až extrémnym – aspoň tak sa ho usilujú prezentovať západné mocenské elity.
Takže krátke curriculum vitae: EMMANUEL TODD (*16. máj 1951 Saint-Germain-en-Laye, Francúzsko), významný vedec, popredný pracovník Národného inštitútu pre demografické štúdiá v Paríži, sa narodil v známej intelektuálskej rodine, zrejme aj od tejto skutočnosti sa odvíja široká paleta jeho vedeckého záujmu v podobe histórie, antropológie, sociológie, politológie, demografie (výskum rodiny) a v konečnom dôsledku i pôvodu náboženstva.
Ako lyceista sa stal členom komunistickej mládeže, vyštudoval politické vedy na Parížskom inštitúte politických vied a veľký doktorát z histórie získal na Univerzite v Cambridgei (UK). V roku 1976 (vtedy mal 25 rokov) ho preslávila stať Konečný pád: esej o rozklade sovietskej sféry (vychádzal v nej predovšetkým z ekonomických a demografických údajov, z výšky úmrtnosti detí) – svetové uznanie mu však priniesla až vtedy, keď sa stal tento fakt skutočnosťou.
V roku 1992 ostro vystúpil proti Maastrichtskej zmluve, no postavil sa za schválenie Zmluvy o Ústave pre Európu.
Esejou Kto je Charlie? Sociológia náboženskej krízy (2015) vyvolal vo Francúzsku veľké kontroverzie. Vyjadril v nej názor, že pochody z 11. januára 2015 ako prejav solidarity so zamestnancami redakcie Charlie Hebdo, ktorých pred niekoľkými dňami zmasakrovali moslimskí teroristi, neboli vyjadrením francúzskych liberálnych hodnôt, ale rasistických a reakčných prúdov vo francúzskej spoločnosti. Prirodzene, v krajine galského kohúta spôsobili tieto myšlienky veľkú nevôľu.

Korejský vůdce Lee je pravděpodobně před srážkou s Trumpem.

Očekává se, že nově zvolený prezident vyrovná jihokorejskou diplomacii tak, aby zvýhodňovala vliv Číny a omezovala vliv USA.

Nový jihokorejský prezident I Če-mjong se v zahraniční politice označuje za „pragmatika“. Říká, že ho pohání spíše národní zájem Jižní Koreje než ideologie, a hovoří o své touze zlepšit vztahy s Čínou a Severní Koreou.