Mezinárodní | Disput

Cesta k atomizácii spoločnosti a nihilizmu

Po úvodnom citáte mi prichodí bližšie predstaviť autora knihy, ktorý sa vďaka originalite a neošúchanosti svojich myšlienok môže zdať mnohým čitateľom názorovo kontroverzným, až extrémnym – aspoň tak sa ho usilujú prezentovať západné mocenské elity. Takže krátke curriculum vitae: EMMANUEL TODD (*16. máj 1951 Saint-Germain-en-Laye, Francúzsko), významný vedec, popredný pracovník Národného inštitútu pre demografické štúdiá v Paríži, sa narodil v známej intelektuálskej rodine, zrejme aj od tejto skutočnosti sa odvíja široká paleta jeho vedeckého záujmu v podobe histórie, antropológie, sociológie, politológie, demografie (výskum rodiny) a v konečnom dôsledku i pôvodu náboženstva. Ako lyceista sa stal členom komunistickej mládeže, vyštudoval politické vedy na Parížskom inštitúte politických vied a veľký doktorát z histórie získal na Univerzite v Cambridgei. V roku 1976 (vtedy mal 25 rokov) ho preslávila stať Konečný pád: esej o rozklade sovietskej sféry (vychádzal v nej predovšetkým z ekonomických a demografických údajov, z výšky úmrtnosti detí) – svetové uznanie mu však priniesla až vtedy, keď sa stal tento fakt skutočnosťou. V roku 1992 ostro vystúpil proti Maastrichtskej zmluve, no postavil sa za schválenie Zmluvy o Ústave pre Európu. Esejou Kto je Charlie? Sociológia náboženskej krízy (2015) vyvolal vo Francúzsku veľké kontroverzie. Vyjadril v nej názor, že pochody z 11. januára 2015 ako prejav solidarity so zamestnancami redakcie Charlie Hebdo, ktorých pred niekoľkými dňami zmasakrovali moslimskí teroristi, neboli vyjadrením francúzskych liberálnych hodnôt, ale rasistických a reakčných prúdov vo francúzskej spoločnosti. Prirodzene, v krajine galského kohúta spôsobili tieto myšlienky veľkú nevôľu.

Do nového týdne bitcoinové aféry

Témě po třech letech od podání začne v pondělí 19. května 2025 zlínská pobočka Krajského soudu Brno projednávat žádost bratrů Lebánkových o obnovu procesu, v němž je soud odsoudil za nezaplacení spotřební daně z tabáku, kterou zaplatili a za účast na výrobě padělků cigaret Marlboro, které se dle mého laického poznání neúčastnili.

Tříletá prodleva mezi podáním žádosti a zahájením projednávání není v tomto případě výsledkem nedbalosti nebo zlé vůle: dřívější zahájení nebylo možné pro nedostupnost spisu. Pikantní je okolnost, že v téže době se u téhož soudu jedná o povolání žadatelů k výkonu trestu odnětí svobody výměnou za nesplacený peněžitý trest.

Mír na Ukrajině – mír v Evropě

Ve věčných válkách se za strategii vydává fantastická představa, že vůle nepřítele nějakým způsobem vyprchá, což povede k jeho bezpodmínečné kapitulaci. Ale „my zvítězíme, oni prohrají“ je nesplnitelný sen, nikoli program. I vyčerpávající války vyžadují konkrétní cíle, na kterých se nakonec – byť neochotně – mohou obě strany dohodnout.
…
Evropa se nestala „jednotnou a svobodnou“. Místo toho vedly vojenské akce na Ukrajině k rozdělení Evropy, která se nyní nachází v procesu upouštění od svobody slova a liberální demokracie.

Těm, kdo prohrávají válku, lze odpustit sny o příměří, ale nikoli odmítání uznat, že nemohou vnutit příměří útočícímu nepříteli. Nemohou také klást ultimáta. Neústupný protivník bude předvídatelně trvat na podmínkách, které odpovídají jeho zájmům a vojenským cílům. Jak poznamenal římský státník Seneca, „mír je výhodný pro vítěze, ale pro poražené je prostě nezbytný“. Představovat si jinou možnost znamená prohlubovat katastrofu. Ukrajina není poražena, ale zlomena. Pokud nebude mír, hrozí jí další rozpad, nové utrpení a možná ztráta přístupu k moři.

Korejský vůdce Lee je pravděpodobně před srážkou s Trumpem.

Očekává se, že nově zvolený prezident vyrovná jihokorejskou diplomacii tak, aby zvýhodňovala vliv Číny a omezovala vliv USA.

Nový jihokorejský prezident I Če-mjong se v zahraniční politice označuje za „pragmatika“. Říká, že ho pohání spíše národní zájem Jižní Koreje než ideologie, a hovoří o své touze zlepšit vztahy s Čínou a Severní Koreou.

2x Spojené království, červen 2025

OBSAH

~~~~~~~~~~~~

Bezbrehý individualizmus nie je sloboda

„Moja sloboda mávať päsťou sa končí tam, kde sa začína tvoja tvár.“ Táto známa veta filozofa Johna Stuarta Milla dlho pôsobila ako memento, ktorým sa máme riadiť, no v súčasnej Európe, kde sa pojem slobody zredukoval na bezbrehý individualizmus, sa jej duch pomaly vytráca. Sloboda sa tu často chápe ako čisto osobná vec – ako niečo, čo si bránime pred inými. Ale čo ak je to práve naopak? Čo ak sa sloboda začína až tam, kde dokážeme byť v harmónii s ostatnými?
…
A tak sa stále viac ukazuje, že najväčšou hrozbou pre demokraciu nie je autorita, ale anarchia ega. Sloboda od všetkého – od záväzkov, od pravidiel, od spoločenských noriem – sa mení na bezbrehý individualizmus, kde sa vyhráva nie ohľaduplnosťou, ale bezohľadnosťou. Tento stav má svoje dôsledky. To, čo zažívame nielen na Slovensku, ale univerzálne v krajinách západného sveta, je silnejúci pocit spoločenskej prázdnoty, kríza dôvery v inštitúcie, mentálna a psychická vyčerpanosť, rozpad komunít a atomizácia sociálnych vzťahov.

Postup Ruska do Dněpropetrovsku staví Ukrajinu před dilema

Obsah:

Lavrov: Británie je v tom „na 100%“

Londýn pomáhá Kyjevu s teroristickými útoky proti Rusku, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruský ministr zahraničí toto prohlášení učinil na „Fóru budoucnosti – 2050“.

Poznamenal také, že stále více zemí snižuje svou závislost na Západě a vytváří nové mechanismy pro spolupráci a interakci v různých oblastech. Svou roli v tom sehrála i nová americká administrativa.

Nepokoje v Los Angeles, protože Kalifornie je severní Mexiko

Obsah:

Jednoho tichého rána v Pekingu sklouzla dolaru koruna

Snaha o novou studenou válku proti Číně se točí právě kolem obav USA – především strachu, že čínská výstavba digitální penežní „superdálnice“ se ukáže jako mnohem pokročilejší než vratká cesta, která je cestou amerického dolaru.

Dnes ještě tato superširoká dálnice možná není tak hojně využívána. To je teď. Ale už teď dochází k přechodu ze staré silnice na čínskou superdálnici.

Pro americký establishment představuje čínská „superdálnice“ „jasné a bezprostřední“ ohrožení jeho hegemonie. Obavy se ve skutečnosti netýkají čínského duševního vlastnictví ani „krádeže duševního vlastnictví“. Jde o strach, že USA nebudou schopny držet krok s novými finančními ekosystémy, které Čína buduje, ani se sofistikovaností digitálního jüanu.

Trump hrozí, že rozbombarduje Írán na padrť za to, že „hraje podle pravidel“

Prezident Donald Trump vyhrožuje leteckými údery na Írán za činnosti, které jsou podle podmínek íránských smluvních závazků schválené. O této věci by neměla být žádná debata. Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) výslovně přiznává všem smluvním stranám, včetně Íránu, „nezadatelné právo“ na vývoj, výzkum, výrobu a využívání jaderné energie pro mírové účely. Toto „nezadatelné právo“ zahrnuje i obohacování uranu.

Trump buď nechápe, co je to „smlouva“, nebo si myslí, že její podmínky by se na Írán neměly vztahovat. Pro jasnost: smlouva je formální, právně závazná dohoda mezi suverénními státy, která se řídí mezinárodním právem. Stanoví vzájemné povinnosti, práva nebo pravidla v oblastech, jako je obchod, bezpečnost, nešíření jaderných zbraní nebo ochrana životního prostředí. Smlouva není volitelná a nelze ji zrušit výkonným rozhodnutím. Státy, které ratifikují smlouvy, jsou právně zavázány dodržovat jejich podmínky v dobré víře. Od politických představitelů jako zástupců státu se očekává, že budou tyto závazky dodržovat.

Siberianizace a hledání nové civilizační platformy

Historické civilizace Ruska:
– Byzantské dědictví…
– Mongolské dědictví…
Pohanské kořeny a dědictví…
Sibiř a sibiřizace
Hledání nové civilizační platformy

Nedělní zamyšlení

V Den Ruska prezident v Kremlu tradičně uděluje státní ceny Ruské federace za přínos k rozvoji vědy a techniky, literatury a umění, jakož i za vynikající hospodářské výsledky. V Moskvě se oslavy obvykle konají také na Rudém náměstí. Jak tomu bude letos, nevím.

Vím ale, že v příspěvku Červené pondělí (13.04.2020) jsem se zmínil o židovských prorocích a jejich významu pro současný život včetně historické epizody pandemie strachu z koronaviru. Prorokování Ozeáše a Izajáše mají zvláštní charakter: jsou nekompromisní v pevnosti a mají hlubokou spiritualitu. Podobně je tomu s prorockými vědeckými pracemi mnoha Rusů, které moderní Západní výuka a rusofobové ignorují, podobně jako US State Department ignoroval ve svém pozdravení s Mezinárodním dnem kosmonautiky Jurije A. Gagarina (1934-1968) a tím i historii po staletí živenou lidskou a vědeckou zvědavostí.

Rusko-ukrajinská jednání se dostala do slepé uličky, kterou mohou prolomit pouze USA nebo hrubá síla

Trump je buď o konfliktu zlovolně dezinformován svými důvěryhodnými poradci (samozřejmě nepočítaje Witkoffa), nebo manipulativně vytváří záminku pro eskalaci ze strany USA.

Trumpův poslední rozzlobený příspěvek o Putinovi hodně odhalil o tom, jak ukrajinský konflikt vnímá. Podle Trumpa se „[Putin] naprosto ZBLÁZNIL! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a nemluvím jen o vojácích. Na města na Ukrajině jsou bezdůvodně odpalovány rakety a drony. Vždycky jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, ne jen její kus, a možná se to ukazuje jako správné, ale pokud to udělá, povede to k pádu Ruska!“

Když se Východ a Západ nemohou setkat

První trojstranný summit ASEAN-Čína-GCC, který se konal počátkem tohoto týdne v Malajsii a kterého se zúčastnilo 17 zemí globálního Jihu, byl fakticky oslavou ducha Nové hedvábné stezky.

Malajský premiér a současný předseda ASEAN Anwar Ibrahim to shrnul slovy: „Od starověké Hedvábné stezky přes rušné námořní sítě jihovýchodní Asie až po moderní obchodní koridory jsou naše národy již dlouho propojeny obchodem, kulturou a sdílením myšlenek.“
…
V průběhu vývoje Západu si konkurovaly tři stejně životaschopné institucionální formy: městské ligy, jako například Hanzovní liga, městské státy, zejména v Itálii, a národní státy, zejména ve Francii.
…
Čína se naopak vyznačovala unitárním státem, který prostřednictvím poměrně účinné správy prosazoval sociální řád na rozsáhlém území. Neexistovala žádná konkurence vůči centralizovanému státu vycházející z pozemkové aristokracie, žádná městská buržoazie ani žádná armáda, která by zpochybňovala císařský řád, jako tomu bylo v Evropě. To je hlavní rozdíl mezi Čínou a Západem.

82 % Izraelců chce vyhnat Palestince z pásma Gazy; 47 % chce zabít každého muže, ženu a dítě

Průzkum zjistil, že 82 % dospělých izraelských občanů si přeje vyhnání Palestinců z pásma Gazy. 47 % chce zabít každého muže, ženu a dítě. Bývalý premiér Ehud Olmert prohlásil, že Izrael vede „válku zničení“.

Podpora genocidy, masových vražd a etnických čistek je v Izraeli rozšířená.

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert připustil, že jeho země vede „válku vyhlazování: bezohledné, nekontrolované, kruté a zločinné zabíjení civilistů“.

Mezitím chce drtivá většina Izraelců vyhnat Palestince z pásma Gazy a zhruba polovina chce zabít každého muže, ženu a dítě v obléhaném pásmu.

Potřeba civilizačních spojenců v Evropě

Stanovisko ke stavu občanských práv v EU bylo publikováno na oficiálním Substacku Ministerstva zahraničních věcí USA.

Úzký vztah mezi Spojenými státy a Evropou přesahuje geografickou blízkost a transakční politiku. Představuje jedinečné pouto utkvělé ve společné kultuře, víře, rodinných vazbách, vzájemné pomoci v dobách sporů a především ve sdíleném západním civilizačním dědictví.

Spojené státy jsou i nadále odhodlány k silnému partnerství s Evropou a ke spolupráci na společných cílech zahraniční politiky. Toto partnerství však musí být založeno na našem společném dědictví, nikoli na globalistické konformitě. Náš vztah je příliš důležitý, naše historie příliš cenná a mezinárodní sázky příliš vysoké na to, abychom toto partnerství podkopali. Proto musíme na obou stranách Atlantiku zachovat bohatství naší společné kultury a zajistit, aby západní civilizace zůstala zdrojem ctnosti, svobody a lidského rozkvětu pro další generace.

7 těžkých otázek, které by si měl každý ohledně útoku na ruský „Pearl Harbor“ položit

Ve světě, kde se šíří klamání, je nesmírně důležité zpochybňovat narativy, které nám jsou vštěpovány. Ukrajinský útok na ruský „Pearl Harboru“ byl mimořádně působivý a zdá se, že způsobil nemalé škody. Máme ale také obrovské štěstí, že nevyvolal jadernou válku. Pokud by naše jaderné bombardéry na leteckých základnách Minot, Barksdale a Whiteman byly zasaženy překvapivým útokem, projevili bychom podobnou zdrženlivost? Jsme doslova blíž jaderné válce než kdykoli předtím v celé lidské historii a ti, kdo ukrajinskou bezohlednost bezmyšlenkovitě oslavují, zřejmě nemají ani tušení. Útok na ruská strategická jaderná aktiva je opravdu, ale opravdu špatný nápad. Vladimir Putin se nyní bude cítit nucen reagovat velmi rázně a Ukrajinci s tím velmi počítají. Následuje 7 těžkých otázek, které by si měl každý ohledně útoku na ruský „Pearl Harbor“ klást…

Trump sní o nerostných surovinách

Donald Trump od svého nástupu do úřadu na začátku roku 2025 opět nasměroval politiku USA zpět k ropě, plynu a uhlí. Trumpova administrativa však nemá o zajištění přístupu k nerostným surovinám o nic menší zájem. Koneckonců, stejné „kritické minerály“ nezbytné pro zelenou transformaci jsou žádané Pentagonem pro použití v téměř všech high-tech zbraňových systémech. Spojené státy jsou závislé na zahraničních zdrojích téměř všech těchto minerálních surovin. A zemí, která ovládá lví podíl těchto zdrojů – stejně jako jejich zpracování – je Čína. Pentagon je obzvláště znepokojen potenciálem Číny držet významné americké zbraňové systémy jako rukojmí.
…
Jako prezident i podnikatel využívá Donald Trump moc své společnosti (Spojených států) k tomu, aby slabší partnery donutil k uzavření jednostranných dohod. V případě Grónska dokonce zvažuje nepřátelské převzetí. Jak Dodds a Vlasiuk vysvětlili na webináři Global Just TransitionČesky počátkem května, politika USA má stejně co do činění s získáváním cenných nerostných surovin jako s úsilím USA o dosažení geopolitické převahy, především nad Čínou.

Osudová kauza pro začínající soudkyni

Případ trestně stíhané učitelky paní Martiny Bednářové se na příkaz Nejvyššího soudu, který zrušil osvobozující rozsudek, započal ve čtvrtek (29. 5. 2025) znovu projednávat u Obvodního soudu pro Prahu 6.

Původní soudkyně, která dvakrát dospěla k osvobozujícímu rozsudku (stvrzeném i odvolacím Městským soudem), byla nahrazena elévkou Mgr. Eliškou M. Státní zástupce vyměněn nebyl a i jeho verze obžaloby byla totožná, (zamrzla v nehybnosti a neakceptovala změny, ke kterým po nástupu Donalda Trumpa došlo v hodnocení ukrajinského konfliktu). Mladá soudkyně, donedávna asistentka soudců na jiném pražském obvodu, tak byla rovnou vržena do jámy lvové, když místo běžných rozkrádaček a podvodů „vyfasovala“ kauzu „odbojné“ učitelky k novém projednání (podle nápovědy Nejvyššího soudu). Obžalovaná si kromě osvědčeného JUDr. Josefa Kulhavého přibrala i dalšího obhájce JUDr. Jindřicha Rajchla.

Marx byl zastáncem volného trhu

Mnohé diváky možná překvapí, že věříme v klasický volný trh. Klasický volný trh však klasici chápali jako trh bez zájmových skupin, které si pro sebe vymezují příjmy, které nemají nic společného s výrobním procesem a brání úspěchu průmyslového kapitalismu.

Úlohou klasické politické ekonomie bylo vyvinout teorii hodnoty a ceny jako nástroj k izolaci ekonomického renty – nezaslouženého příjmu –, což bylo úkolem průmyslového kapitalismu, aby se Británie stala dílnou světa a aby se Francie, Německo a průmyslové mocnosti mohly stát průmyslovými mocnostmi, jakými se staly.

Klasická průmyslová strategie byla založena na klasické ekonomii a politické ekonomii. Právě to učinilo průmyslový kapitalismus tak revolučním v odstraňování pozůstatků feudalismu. A to je v jistém smyslu to, čemu dnes čelí země BRICS při pokusech o vypracování vlastního plánu pro své trhy. Jde o to osvobodit se od dědictví kolonialismu a od neoliberální politiky zaměřené na USA, která dominuje vládní politice po celém světě a je vnucována Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem a ekonomickým mainstreamem.

Eskalace vojenské pozice Německa: „Podceňování ruského medvěda“

Nedávný vývoj německé vojenské strategie vyvolal vážné obavy z možného katastrofického eskalování napětí v Evropě. Rozhodnutí německé vlády zakoupit od Švýcarska tanky Leopard 1 za účelem posílení své vojenské přítomnosti podél hranic s Ruskem představuje dramatický odklon od tradičně opatrné obranné politiky. Tato akvizice není pouhou rutinní modernizací armády, ale odráží asertivní přehodnocení role Německa v regionální bezpečnosti, které se zdá upřednostňovat konfrontaci před diplomacií.

Jak americké zpravodajství pohlíží na nový globální řád

Zpráva Obranné zpravodajské agentury USA (DIA) zveřejněná před několika dny předkládá novou geopolitickou konfiguraci, v níž Rusko, Čína, Írán a Severní Korea neutváří ani tak formální alianci, jako spíše systém založený na flexibilní síti s funkčním rozdělením rolí. To je zajímavé hledisko, které stojí za uvážení.

Nejdříve se především zamysleme nad tím, že DIA tuto zprávu publikuje, protože chce, aby země v ní zmíněné obdržely určitou zprávu. Podívejme se tedy na její obsah krok za krokem.

Afrika neklekne

Kapitán Ibrahim Traoré, od 30. září 2022 prezident Burkina Faso, ve svých 35 letech nejmladší hlava státu na světě, je nepochybně vycházející hvězdou africké politiky. Nicméně dva příspěvky, na které jsem v posledních dnech narazil, vzbuzují i jisté rozpaky: první, prezentovaný jako projev před Valným shromážděním OSN, jím rozhodně není – scéna není z VS OSN a na stránkách OSN se nic podobného nevyskytuje. U druhého, debaty v Oxfordu, je v popisu výslovně uvedeno, že je to zcela fiktivní příspěvek pro pobavení. To jsem si ale všiml, až když jsem obsah přepsal, přeložil, ověřil pravdivost všech tvrzení a doplnil odkazy.

Přesto oba příspěvky publikujeme, neboť přesvědčivě zprostředkovávají nejen narůstající sebevědomí Afriky a jednu z jejích nejvýraznějších osobností, ale zároveň i potřebu vyrovnat se s přetrvávajícími pocity submisivity vůči koloniálnímu Západu a potřebu spektakulární sebeprezentace.

Tváři v tvář panu profesoru Absolonovi

„Dobrý den pane profesore Absolone,“ povídá kolega novinář v. v. Jaroslav Štěpaník, „během svého života jste získal mnohá ocenění za svůj přínos vědám paleontologickým, geologickým a archeologickým, i za nové, byť razantní metody, jimiž jste doplnil speleologická bádání, ale setkal jste se někdy také s nepřízní či nepochopením kolegů nebo i širší veřejností?“

„Pane profesore Absolone, kdo jste…?“ zeptala se pak razantně mladá kolegyně z televize…

Rozpad se nevyhnutelně blíží

Obsah:

Historické ruské země. Národní identita a sebeurčení národů

Záznam z vystoupení Sergeje Lavrova na velvyslanecké konferenci „Historické ruské země. Národní identita a sebeurčení národů“ dne 23. 4. 2025.
…
Rusofobie je v Ukrajině hluboce zakořeněná a aktivně podporovaná západními stoupenci, a to i v historickém kontextu. Od poloviny 19. století kultivovaly úřady Rakousko-Uherské říše protiruské nálady v Haliči (na západě Ukrajiny) a poměrně aktivně začaly pronásledovat obyvatele tohoto území – Rusíny. Ale navzdory těmto pronásledováním zůstala značná část galicijsko-ruské inteligence a drtivá většina obyvatelstva oddaná duchovní spřízněnosti s naší zemí. Navzdory všem pokusům tyto pouta přetrhnout.
Během první světové války rakousko-uherské úřady rozpoutaly rozsáhlé represe proti Rusínům – desítky tisíc lidí bylo zabito v vyhlazovacích táborech „Talerhof“ a „Terezin“ – prvních masových vyhlazovacích táborech. Jedná se o výplod rakousko-uherské invence. Nyní se na místě „Taulerhofu“ nachází letiště rakouského města Graz. Tyto zločiny u nás nejsou zapomenuty. Probíhá práce na uznání vyhlazení ruského obyvatelstva Haličské Rusi a dalších ruských regionů Rakousko-Uherska jako prvního genocidia v novodobé historii Evropy. Tato činnost bude určitě pokračovat.

O neoconech a jejich tahu na příští velkou válku

Většina neokonů jsou v podstatě socialisti a skalní levičáci. Neokoni jsou chytřejší než běžní státisté v tom, že jsou schopni vidět, že socialismu selhává, nikde nefunguje. Takže se uchýlili k přijetí zjevně konzervativní ekonomické politiky, přičemž však ve všech ostatních pastech socialismu zůstávají.

Neokoni jsou univerzálními uctívači státu. V principu nevěří v principy. Mohli bychom říci, že základním myslitelem neokonů je Niccolo Machiavelli, který ve své knize Princ šíří myšlenku, že má vládce udělat vše, co funguje a přispívá k jeho cílům, takže přemýšlet v termínech správné, špatné nebo morální, je kontraproduktivní.

Kde sa berie narastajúca kritika Izraela?

Obsah:

Sokrata vždycky zabijí

Jediný okamžik v mém životě, kdy jsem se o náš svět bál ještě víc než v těch chaotických letech v Iráku, nastal jen o pár let později, když se naše Bidenova administrativa zapletla do tohoto posledního neštěstí, a to právě na Ukrajině. Samozřejmě, že to muselo být v srdci východní Evropy a že to bude zničení toho, čeho jsme se obávali jako nového ruského impéria, o kterém jsme říkali, že chce ovládnout svět. Ale kdo opravdu chtěl „ovládnout svět“? A řekl to, aniž by to mnohokrát opakoval – byly to USA (samozřejmě se svými zástupci NATO, EU a tak dále).

A sem jsme se dostali, pouhých 10 let po skončení irácké katastrofy, a vrhali se na Ukrajinu, jako bychom na pošetilost v Iráku a v Afghánistánu chtěli zapomenout. Tentokrát jsme byli chytří – bez přímé přítomnosti vojáků NATO, samozřejmě kromě trenérů, stratégů a zbrojních techniků, tedy všeho kromě samotného boje. A nakonec jsme do boje v roce 2016 vyslali obrovskou ukrajinskou armádu, která se o osm let později, v roce 2024, vrátila zdecimovaná. Stejně jako ve Vietnamu. Stejně jako v Afghánistánu. Stejně jako při každé americké intervenci.

Proč nesleduji kauzu Čapí hnízdo v soudní síni

Témě po třech letech od podání začne v pondělí 19. května 2025 zlínská pobočka Krajského soudu Brno projednávat žádost bratrů Lebánkových o obnovu procesu, v němž je soud odsoudil za nezaplacení spotřební daně z tabáku, kterou zaplatili a za účast na výrobě padělků cigaret Marlboro, které se dle mého laického poznání neúčastnili.

Tříletá prodleva mezi podáním žádosti a zahájením projednávání není v tomto případě výsledkem nedbalosti nebo zlé vůle: dřívější zahájení nebylo možné pro nedostupnost spisu. Pikantní je okolnost, že v téže době se u téhož soudu jedná o povolání žadatelů k výkonu trestu odnětí svobody výměnou za nesplacený peněžitý trest.

Trumpův nejnovější rozzlobený příspěvek o Putinovi je jeho dosud nejvýznamnější

Trump je buď o konfliktu zlovolně dezinformován svými důvěryhodnými poradci (samozřejmě nepočítaje Witkoffa), nebo manipulativně vytváří záminku pro eskalaci ze strany USA.

Trumpův poslední rozzlobený příspěvek o Putinovi hodně odhalil o tom, jak ukrajinský konflikt vnímá. Podle Trumpa se „[Putin] naprosto ZBLÁZNIL! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a nemluvím jen o vojácích. Na města na Ukrajině jsou bezdůvodně odpalovány rakety a drony. Vždycky jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, ne jen její kus, a možná se to ukazuje jako správné, ale pokud to udělá, povede to k pádu Ruska!“

Německé nacistické plány s Velkou Ukrajinou

Současná exploze rusofobie v západní polovině Evropy, jíž jsme od počátku devadesátých let 20. století součástí, připomíná meziválečnou atmosféru evropského Západu, v níž se formovaly síly, které se chtěly opět pustit do koaliční války proti Rusku (Sovětskému svazu). Nakonec se této úlohy chopil německý nacismus pod vedením Adolfa Hitlera.
…
… dokud Hitler anektoval země, hlavně slovanské, na východě a jihovýchodě Evropy nebo se k těmto výbojům chystal, zůstávaly západní demokracie téměř v klidu. Ono „téměř“ spočívalo pouze ve dvou věcech. Tou první byly obavy, aby se náhodou „vůdce“ nerozhodl zaútočit i na Západě. Druhým zdrojem jistého mírného nesouhlasu byl fakt, že poměrně brzy se jich Hitler přestal ptát na názor. To se Londýna a Paříže dotýkalo. Jinak v podstatě vůbec nic.

Vědci proti zbrojení

V souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině se nás politici snaží přesvědčit, že je nutné výrazně zvýšit náklady na zbrojení, navýšit podstatně početní stav naší armády, možná dokonce i obnovit povinnou vojenskou službu. Odůvodňují to tím, že právě to je údajně způsob, jak zajistit mír, protože silná armáda odradí případného agresora.

Domníváme se, že takový názor je zásadně chybný a že zvyšování prostředků vynakládaných na zbrojení je mrháním peněz nutně potřebných jinde (na zdravotnictví, školství, výzkum a vývoj, sociální bydlení). Za křiklavý příklad takového plýtvání považujeme např. bohužel již smluvně závazné pořizování mimořádně nákladných amerických stíhaček.

Jsme přesvědčeni, že daleko lepším způsobem zajištění bezpečnosti naší země je kvalitní diplomacie a důsledná snaha udržovat dobré vztahy se všemi státy světa. Myslíme si, že vyhlašované žádoucí sumy na vojenské výdaje ve výši několika procent HDP jsou absurdní a výhodné pouze pro zbrojaře.

Trumpova telefonická diplomacie s Putinem otřásá euro-atlantickým mentálním blokem

Trumpův telefonní hovor s Putinem z tohoto týdne měl značný dopad, takový, jaký má značný potenciál k nastolení míru. Dá se říci, že se praskliny v mentálním bloku Studené války protrhly dost hlouběji.

Jak praví staré pořekadlo, „mluvit spolu je dobré.“ Dobré je to pro nejrozumnější lidi, kteří chápou, že dialog je proces, který otvírá pozitivní možnosti, zvláště, pokud se vede s respektem a upřímností.

Tak pomíjí světská sláva

Neúprosný úpadek amerického impéria dospěl k imperiálnímu paradoxu. Buď musí vést válku a zemřít, nebo válku nevést a stejně zemřít. Zde jsou možnosti:

– Čína
– Írán
– Rusko
…

Záznamy z Konzervativního kempu 2025

Tabuizací politických témat a omezováním svobody projevu nelze najít řešení společenské a ekonomické krize. A bez uchování české suverenity nepůjde čelit cenzurním snahám mezinárodních organizací, odkud přicházejí největší hrozby. Proto jsme 9.-11. května uspořádali 2. Konzervativní kemp, kde vedle formou 5 přednášek a 3 tematických panelů diskutovalo 15 vystupujících návrhy na prioritní kroky, které doporučují pro příští vládu.

Akce se zúčastnilo celkem asi 220 hostů, mezi nimi přední konzervativní publicisté, podnikatelé, intelektuálové a politici zastupující nejméně 9 stran a hnutí včetně 8 poslanců, europoslanců a senátorů. Páteční a sobotní program pokračoval v neděli komentovanou prohlídkou zámku Žleby, kde jsme setkání symbolicky ukončili návštěvou národních kořenů.

O čem se nepíše: Kosovo

Kosovská prezidentka Vjosa Osmani-Sadriu je první hlavou kosovského státu, která vykonala oficiální státní návštěvu Švýcarska. Událo se to rok před jejím možným znovuzvolením v době, kdy od únorových parlamentních voleb Kosovo paralyzuje vládní krize.

Švýcarská prezidentka Karin Kellerová-Sutter a Spolková rada oficiálně chtějí ctít a prohlubovat úzké a rozmanité vztahy mezi Švýcarskem a Kosovem. Otázka: Chce něco podobného i Černínský palác a fialová vláda?

Co se vleče, neuteče

Titul článku představuje přísloví, které se používá jako uklidňující reakce na obavy způsobené například dlouhým čekáním na výsledek, rozhodnutí, včetně ukončení bojů na Ukrajině.

Čtenáři s pamětí si vzpomenou na stejnojmennou písničku sboru Lubomíra Pánka zpívanou nedávno zemřelým nekorunovaným králem české dechovky, Josefem Zímou (1932-2025). Nebo knihu Honzy Volfa, ve které je psáno: Je pravda, že co se vleče, nikam neuteče, a že lepší je bejt vzpřímenej než zůstat zasněnej a celej život vkleče.

Trumpova hazardní hra na Blízkém východě

Obsah:

Budoucnost české levice

Měl by být socialismus konzervativní? – Narušený technologický rozvoj – Progresivismu je dvojsečný pojem – Národní a nadnárodní oligarchie – Jaká řídící struktura? – Demokracie, silný prezident – Mandátní období bez možnosti kontroly. Potřeba široké samosprávy. – Utopie, referendum nemůže být hlavní, rozhoduje jedinec – Angažovat lidi do samosprávy, zaměstnanecké vlastnictví – Řízení státu je jiná úroveň – Samospráva a prezidentský systém – Demokratické rozhodování v ekonomice – Jak by měl být prezidentský systém nastolen? – Změna ústavy, společenská většina – Změna vlastnických vztahů? – Komunální a státní úroveň, odvolatelnost – Stačilo! a SPD – Migrace, rozvrat Evropy – Migrace a morálka – Strany: shody a rozdíly – Rozhovory a kandidátky, Stačilo! jediná skutečná levice – Francie, spojení levice s liberály – Česká levice a liberálové – Křesťanství a migrace – Vyhlídky

Cool?

„Mám velké obavy o [prezidentův] život. A James Comey by podle mého názoru měl být za to pohnán k odpovědnosti a poslán za mříže.“ — ředitelka Národních zpravodajských služeb Tulsi Gabbard.

„Cool formace mušlí na mé procházce po pláži,“ napsal na Instagramu Jim Comey, bývalý ředitel FBI, o zprávě „86 47“ složené z mušlí na písku, na kterou nic netuše narazil. Museli byste se sami sebe zeptat: co na tom přesně bylo „cool“ („super“)? Obzvlášť když pan Comey krátce nato na síti X prohlásil, že neví, co to znamená. Jsou věci, kterým nerozumíte, „cool“? Je „cool“ jen zjistit, že se něco dá napsat pomocí mušlí? (Kdo by to byl řekl?)

Proč Čína, Rusko a dokonce i Izrael odolávají vnějšímu tlaku – a co to znamená pro západní zahraniční politiku

Řada strategických faktorů nám pomůže vysvětlit, proč je Amerika předurčena k prohře v obchodní válce s Čínou, proč západní koalice nedokáže porazit Rusko na Ukrajině a proč vnější tlak pravděpodobně nedokáže zabránit izraelským zvěrstvům, pokud USA nezastaví svou podporu. Podívejme se na tyto faktory podrobněji.
– Suverenita vždy zvítězí nad kolektivním rozhodováním
– Klíčem jsou hluboké finanční rezervy
– Zvládání vnitropolitického tlaku je zásadní
– Co to znamená pro koalice?
– Jaké závěry můžeme vyvodit z našeho postoje vůči Číně, Rusku a Izraeli?

O mír třeba každodenně pečovat

Zkušenost z OSN, diplomacie i české politiky mě naučila, že mír nevzniká sám od sebe. Je třeba o něj každodenně pečovat. Nejen odmítat válku, ale aktivně vytvářet podmínky pro důvěru a spolupráci. Kultura míru není stav – je to proces. Neustálé hledání společného jazyka, i tam, kde se zdá nemožné se domluvit.
Potřebujeme občanskou společnost, veřejné intelektuály a politiky s odvahou myslet jinak. A dovolte mi teď shrnout klíčové principy, které považuji za zásadní.
…
Střední Evropa má jedinečnou zkušenost: zná cenu války, okupace i míru. Byla mostem i bitevním polem a mohla by i dnes navázat spolupráci měst, univerzit a občanských iniciativ v duchu Visegrádu. Visegrád nyní děsně skřípe, zvláště díky politice české vlády, která však na podzim skončí, a tak si myslím, že by šlo využít historie Visegrádu pro společnou diplomatickou iniciativu v OSN směřující k nové evropské bezpečnostní architektuře založené na rovnosti a spolupráci.

Rusko a Ukrajina připravují mír tím, že připravují válku

Obsah:

Ďábel je v detailech: Trump oznámil „okamžité“ rozhovory o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Poučení z Trumpova jemenského debaklu by mohlo ovlivnit jeho budoucí rozhodnutí ohledně Ukrajiny.

Pět novinářů deníku New York Times (NYT) spolupracovalo na vytvoření podrobné zprávy na téma „Proč Trump náhle vyhlásil vítězství nad Hútíovy milicí“. Pokud to čas dovolí, stojí za to si ji přečíst celou, ale tento článek shrne a analyzujeme její závěry. Nejprve náčelník CENTCOMu, generál Michael Kurilla, navrhl osmiměsíční až desetiměsíční kampaň na degradaci protivzdušné obrany Hútíů před provedením cílených atentátů podobných izraelským, ale Trump se místo toho rozhodl pro 30 dní. To je důležité.

„Jste úspěšní. A to ne díky Západu a neziskovkám.“ Trumpova slova, která se tu nehodí

47. prezident USA v rámci své cesty po Blízkém východě zavítal i do Saúdské Arábie. V Rijádu pronesl projev, v němž vykreslil zářnou budoucnost celého regionu. Nastínil, jak k ní lze dospět. Někdejší europoslanec ODS Jan Zahradil, který dnes spolupracuje s Motoristy, Trumpovi hlasitě zatleskal a upozornil, že jde o projev, který řada českých médií raději zamlčí, protože v něm padají slova, která jsou v rozporu s mnohokrát opakovanými klišé.

Istanbulské kabuki rozluštěno

Konečný výsledek je jasný: USA ztratí celý euroasijský kontinent. Ukrajina je v těchto obrovských geopolitických souvislostech pouze loutkou bez suverenity ve (velké) hře.
…
Je poučné vrátit se k velmistru Lavrovovi, který byl vždycky superrealista, a to v září 2024: „V dubnu 2022 dosáhli ruští a ukrajinští vyjednavači v Istanbulu dohody. Kdyby byla tato dohoda dodržena, Ukrajina by si zachovala část Donbasu. Ale pokaždé, když je porušena další dohoda, kterou Rusko vždy přijalo, Ukrajina se zmenšuje.“

Izraelské „konečné řešení“ pro Palestince

Obsah:

Trump a Netanyahu

Obsah:

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře