Po více než roce trvání ruské speciální operace se počáteční nadšení z tlaku Západu na Rusko rozplynulo. Namísto toho se nálada změnila v existenciální strach, vtíravé podezření, že [západní] civilizace může zničit sama sebe
Nově odtajněné soubory britského ministerstva zahraničí přidaly znepokojivé detaily do historie operace Gladio. Tajná operace byla odhalena v roce 1990, kdy se veřejnost dozvěděla, že CIA, MI6 a NATO vycvičily a řídily podzemní armádu fašistických polovojenských jednotek po celé Evropě a nasadily své prostředky k podkopání politických oponentů, včetně teroristických útoků pod falešnou vlajkou.
Stanislav Novotný se ptá Jaroslava Štefce, jak probíhá červnová protiofenziva ukrajinských sil po více než roce trvajících dodávek zbraní, munice a výcviku.
Nehledě na politický, sociální a vojenský vývoj a dění v EU, Ukrajině a Rusku, nebylo pro mne těžké přijmout pozvání ní na Euroasijský kongres v Jekatěrinburgu, na master-class v Moskvě a četná setkání s přáteli a známými. Největší překážku představovala logistika cesty.
Ruská akademie přírodních věd (RAPV), jejímž jsem zahraničním členem, bude koncem června volit nové vedení včetně prezidenta. Předpokládám, že vím, kdo bude zvolen a jak se nové vedení akademie postaví ke spolupráci se zahraničními partnery a členy v představitelné budoucnosti. Dojde na slova Miguel de Cervantes y Saavedra, španělského vojáka, básníka, dramatika a spisovatele, jehož nejslavnějším dílem je román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha: Konat dobro hlupákům je jako vlévat vodu do moře.
Tak jsme se zase „proslavili“. Český prezident Petr Pavel tuto středu na ukrajinském vysílání rádia Svobodná Evropa prohlásil: „Všichni Rusové, žijící v západních zemích, by měli být monitorováni mnohem více než v minulosti, protože jsou občany národa, který vede agresivní válku… To je prostě daň za válku… Za druhé světové války byli potomci Japonců, žijící ve Spojených státech, také pod přísným monitorovacím režimem.“
Dovolte mi, abych se přiznal: dělám si starosti pokaždé, když se Max Boot nadšeně vyjadřuje o budoucí vojenské akci. Kdykoli se tento sloupkař Washington Postu optimisticky vyjádří o nějakém nadcházejícím krveprolití, obvykle následuje neštěstí. A jak už to tak bývá, je pozitivně naladěn na vyhlídku, že Ukrajina uštědří Rusku rozhodující porážku v její nadcházející, široce očekávané, jistě se uskutečnící jarní protiofenzívě.
Dnes je vnímán jako přechod od vnějškové demokracie k totalitě, připojení k sovětskému mocenskému bloku, počátek útlaku obyvatelstva, příčina ekonomického úpadku a obrovské emigrační vlny obyvatelstva, píše o něm česká Wikipedie. Opomeneme-li předchozí emigrační vlnu více než tří milionů Němců, třetiny obyvatel českých zemí, lze alespoň v posledním bodu souhlasit.
Česká televize už roky používá k posouzení objektivity zpravodajství analýzy od firmy Media Content Experts. Celkem za ně již utratila více než 66 milionů korun. V březnu 2023 se stejnou firmou uzavřela televize další smlouvu na 16 milionů korun. Uzavření smlouvy předcházelo zfixlované výběrové řízení. Proto Kverulant.org podává oznámení na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Bývalí nomenklatúrni komunisti a ich noví progresívni komsomolci budú v mene demokracie škrtiť každú diskusiu, a keď to nejde inak, pomôžu si Putinom. Nič ich to nestojí. Lenže ani o nich a ich aktivistické agitky nikto nestojí, rozprávajú sa sami so sebou a sú veľmi spokojní, ako to tým hlupákom naložili – a to je problém. Pretože môže priniesť veľmi zlé ovocie. Mráz prichádza…
Rozhovor s Jacquesem Baudem vede Thomas Kaiser (Zeitgeschehen im Fokus). Od června 2022 probíhá na Ukrajině již jedenáctá mobilizace vojsk. V našich médiích stále čteme, že Putinovým cílem bylo zničit Ukrajinu a převzít tam moc.
24. června 1942 nařídil protektorátní ministr vnitra Richart Bienert provedení soupisu českých a moravských Cikánů na základě soupisu „potulných cikánů“, provedeného již mezi 1. červencem 1928 a 15. srpnem 1929, a jejich deportaci do táborů v Letech a Hodoníně. Soupis a deportace proběhly v průběhu prvních dnů srpna 1942. Odsud vede jen cesta do nebe, vítal zde deportované Josef Janovský čtyři měsíce předtím, než se k fyzické likvidaci Romů rozhodla berlínská vláda.
Mám před sebou pěknou knížku, která vznikla v Brně a je z půli o Praze. A z půli o Moravském Slovácku, o Hodoníně, o Hroznové Lhotě. O Brně je tam jen pár vět. Brněnští radní i podnikatelé a intelektuální smetánka neprojevila totiž o francouzského sochaře Rodina zájem, bylať tehdy, koncem devatenáctého a z počátku dvacátého století z valné míry německy orientovaná, s německými, či rakouskými kruhy uměleckými spjatá. A návštěva Auguste Rodina byla ryze český politický tah, kterým pražský spolek Mánes, mladočesky naladěn, chtěl posílit svou nezávislost na německém politickém a uměleckém světě…
Prakticky ihned po metaforickém přestupu z lodi na bál, unaven z delší pracovní cesty v zahraničí, urgentního řešení privátní záležitosti po návratu a s potížemi se skype, rozhodl jsem se akceptovat rozhovor s Petrem Burešem (8.6.2023).
Z více stran se dovídáme, jaké problémy jsou na Západě s výukou o Dostojevském. Například na Univerzitě v Miláno-Bicocca a na některých dalších univerzitách. Konkrétně v Miláně zákaz kurzů „znepokojivě ruského Dostojevského“ přece jen nakonec odvolali. A čtyřsekční kurz, jehož jedna část pojednávala také o problematických Bratrech Karamazových, se za velkého zájmu veřejnosti konal. Při hlasování akademiků Dostojevskému prý nejvíce prospělo, že byl odsouzen k pobytu v sibiřském pracovním táboře za ruského carského režimu.
Když jsem v roce 2008 vyklízel byt po svých předcích, našel jsem tam kromě jiného v dutině polystyrenového obalu televize „mrtvou schránku“, kde můj otec a babička po celou normalizaci jako svátost skrývali dvě památky: podpis Alexandra Dubčeka a samizdatovou kopii projevu Františka Kriegela, po kterém byl v květnu 1969 vyloučen z Národního shromáždění. V dnešní době, o níž chartista Petr Uhl (za normalizace osm let vězněný) prohlásil, že Pražské jaro bylo všestranně svobodnější, je jméno Kriegel opět politikum. Dnešní ministryně obrany Jana Černochová jako starostka Prahy 2 hrdinu odmítla zařadit mezi čestné občany a smetla ze stolu žádost o pojmenování nově zřízené zastávky ve svém obvodu Kriegelovým jménem. Kdo byl vlastně muž, jehož jméno se po půl století znovu stává ohniskem politického boje?
Najväčším problémom je dnes pochopiť, čo sa deje so súčasným svetom a prečo. Ako sme sa ocitli na samom prahu globálneho vojnového konfliktu, v ktorom sa jeho aktéri uchýlia k použitiu nukleárnych zbraní? O apokalyptických dôsledkoch takéhoto použitia hádam netreba nikoho presviedčať. Samozrejme, mnohí sú ďaleko od toho, aby vôbec uverili, že čosi také tu veľmi reálne hrozí bez toho, aby sme vyvolávali strach a paniku. Okrem toho sú tu mnohí ďalší, ktorí vôbec nevedia, čo sa deje a čo hrozí, pretože žijú vo svojej súkromnej ulite, a nezaujímajú sa o nič mimo nej, pritom netušia, aká krehká tá ulita je.
Chytře to vymyslel ukrajinský velvyslanec ve Vídni Vasilij Chiminěc: pár hodin před „prodlouženým víkendem“ ve středu 7. června vyvinul tlak na rakouskou odborovou federaci ÖGB, aby stornovala příslib sálu pro jednání 10. června a 11. červnová vídeňská mírová konference bude zrušena. A vedení ÖGB pod Wolfgangem Katzianem jeho přání evidentně následovalo.
Pisálci ze Země amerických think-tanků nejsou zrovna obeznámeni s Montaignem: Na nejvyšším trůnu světa sedíme stále pořád jen na svém vlastním zadku. Pýcha je vede k domněnce, že jejich ochablé zadky stojí vysoko nad zadky kohokoli jiného. Výsledkem je, že typická směs arogance a ignorance vždy nakonec prokáže předvídavost jejich prognóz.
Tento víkend se ve Vídni má konat Mezinárodní konference o míru na Ukrajině. Jejím cílem je zveřejnit Naléhavou globální výzvu, nazvanou Vídeňská výzva k míru, adresovanou politickým vůdcům, aby jednali ve prospěch příměří a jednání. Dva dny před jejím zahájením však Rakouský odborový svaz na nátlak ukrajinského velvyslance stornoval pronájem kongresového sálu.
Na jednom verejnom zhromaždení sa známy funkcionár, ktorý študoval ešte za socializmu priznal, že nevie odlíšiť kapitalizmus od socializmu. Neuplynulo veľa času a túto neznalosť prejavil v mojej korešpondencii aj bývali redaktor Nového slova.
Zdá sa, že to nevedeli ani Gorbačov, Medvedev a Abalkin, keď likvidovali socializmus.
Eva Olmerová, nar. 21. ledna 1934 v Praze, zemřela 10. srpna 1993 rovněž v Praze.
V Česku vzbudil její podpis vír emocí. Jedni tvrdí, že je to vlastizrada a druzí, že významně napomůže bezpečí naší republiky. Ať tak či onak, obávám se, že dohoda stejně dlouhodobě nevydrží.
Rusové z Ukrajiny odejdou a Západ do ní nevkročí, navrhuje Vít Klíma jednoduché řešení. Není sám, s návrhy v podobném duchu se lze setkat častěji, zní logicky a spravedlivě. Teprve při bližším ohledání zjistíme, že to zas až tak jednoduché není.
Stanislav Novotný se ptá Petra Saka na vysoký výskyt deprivantů v politice, kritéria výběru a jejich skutečné úkoly.
Nekonečný hořký antagonismus vůči Putinovi a Rusku umožnil, aby se oddělila realita, kterou si sami představujeme, a nakonec se stala iluzí. Nedávný summit G7 je třeba chápat především jako utváření bojového prostoru ve „válce narativů“, jejíž hlavní „frontou“ je dnes Bidenův tým, který trvá na tom, že pouze jedna „realita“ – ideologie „pravidel“ vedená USA (a pouze ona) – může převládnout. A zadruhé, aby zdůraznil, že Západ v této válce proti druhé „realitě“ „neprohrává“. Touto druhou realitou je mnohoznačná „jinakost“, která samozřejmě získává stále větší podporu po celém světě.
Připoměla mi ho série pořadů Českého rozhlasu k 80. výročí jeho odsouzení. Posluchači se dozvěděli, jak ho Reinhard Heydrich hned po svém nástupu v Praze 27. září 1941 nechal zatknout a soud (český protektorátní taktně vynecháno) ho odsoudil k trestu smrti. Že jeho zatčení bylo důsledkem toho, že s londýnskou vládou odmítl dál spolupracovat, do skleníku ani po osmdesáti letech neproniklo.
Není třeba dodávat, že ti, co atentáty chválí a doprovází výkřiky radosti, otevírají nebo spolu otevírají dveře stupňujícímu se teroru… A pokud jde ještě o Trepovovou, překonává svojí vykořeněností i postavy z Dostojevského Běsů, odkud jako by přišla.
Ferdinand Peroutka v úvodníku Kdyby byla vypukla válka… v Přítomnosti ze 4. ledna 1939 popisuje šok a paralyzaci české společnosti, ochromené čtvrt roku starými událostmi. V lednu 1939 ovšem nemohl vědět, že předtím, v sobotu 16. září, vyslal prezident Edvard Beneš do Francie ministra Jaromíra Nečase se svým vlastním návrhem na odstoupení Němci obývaných území.
Rusové z Ukrajiny odejdou a Západ do ní nevkročí, tak jednoduché je základní východisko, na němž se obě strany mohou shodnout a usednout k jednacímu stolu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo materiál nazvaný: STRATEGIE VZDĚLÁVACÍ POLITIKY ČR DO ROKU 2030+.
Na první pohled se tento text tváří jako sumář těch nejlepších možných receptů. Takto byly ale v minulosti prezentovány různé ideologie, které však v praxi popíraly samy sebe. Již proto věnujme některým bodům předkládaného materiálu zvýšenou pozornost. Začněme pasáží, která na jedné straně nabádá k redukci vyučované látky – ale na straně druhé apeluje na hlubší porozumění problematice
Video, interview s Marií Leljanovou, ukrajinskou Ruskou, tlumočnicí a protiválečnou aktivistkou, o jejích zážitcích a zkušenostech z exkurze na Donbas.
Slovenské podtitulky
Historická zástavba žije vedle té moderní dál, dokonce intenzivnějším životem než dříve. Historickým jádrům našich měst zůstaly nejen tradiční funkce z doby předmoderní, ale jako magnet přitahují novou náplň vyplývající ze současného života. Moderní doprava se někdy těžko vyrovnává se spletitou sítí uliček i ulic, ale atmosféra jejich prostorů nám zřejmě stojí za námahu, protože je nám v nich dobře.
Nepřátelství k nekomunistickému Rusku Češi nikdy neprojevili, dnes je to zcela nový fenomén, který ovšem nevychází z českých zájmů ani z historického odkazu a je jen výsledkem zapojení do struktur Rusku nepřátelských.
Rozhodčí tribunál se sídlem v Londýně vydal 18. května 2022 rozhodnutí, podle kterého musí Česká republika zaplatit firmě Diag Human zhruba 16 miliard korun. Z toho činí 12 miliard jen úroky z prodlení. Stát se však stále tváří, že se nic neděje, a nepodniká nic, co by alespoň zastavilo růst úroků z prodlení. Ty tak rostou tempem 1,3 milionu Kč denně.
Nemáme dějiny. Velké dějiny zemí Koruny české nakladatelství Paseka končí rokem 1945. Dál už máme namísto Moderních dějin české státnosti jen krotké konsensuální monografie a hlavně lidovou tvořivost. Z několika svých textů, které zcela jistě konsensuální nejsou, jsem sestavil seriál věnovaný kritickým historickým epizodám. První díl představuje vzorce, které naše dějiny opakovaně formují.
Nejprve poznámka na okraj, nesouvisící s tématem: Nejsem „kněz“. Kněží mají katolíci, pravoslavní, anglikáni a další tradiční církve. Já jsem evangelikál, a my evangelikálové máme zpravidla „pastory“.
Sloboda slova na Západe je čoraz viac ohrozená. Ak takéto slová vyriekol počas uplynulých troch rokov niekto na Slovensku, tak najskôr bol označovaný za dezoláta, potom za homofóba a najnovšie za protivojnového štváča.
Ale táto veta nepochádza tentoraz zo slovenskej príčetnej verejnosti, ktorá vždy kritizovala obmedzovanie slobody prejavu a zavádzanie cenzúry. Či už blokovali weby, zakazovali ľuďom ísť na protestné zhromaždenia alebo sa vyhrážali ľuďom za ich názory.
Kněz a publicista, Dan Drápal, sepsal stať pod názvem „Nešlo mi to do hlavy“, v níž se pozastavuje nad smýšlením lidí, kteří odmítají odsoudit V. Putina jako nejhorší zlo světa. V podstatě ze všech kritiků války okamžitě dělá „putinofily“.
V posledních několika dnech došlo ke čtyřem samostatným událostem, z nichž každá signalizuje pro USA významný důvod ke znepokojení.
Nyní máme první kandidáty, kteří mohou založit „Klub 405“. A když tento režim padne, pak doufejme, že tyto oběti budeme za naše daně znovu odškodňovat a vyšetřovat, kdo a proč mohl za selhání justice.
Čínou zprostředkované opětovné sblížení mezi Saúdskou Arábií a Íránem nejspíš vstoupí do historie jako mezník v rozvoji Eurasijské integrace spojený s jejím prudkým urychlením, kdy v tom paradoxně významnou roli sehrály krátkozraké politiky právě těch aktérů, kteří proti této integraci už generace ze všech sil bojují, tj. washingtonských jestřábů, kteří se děsí z přesunu ekonomického těžiště světa do kooperující Eurasie provázané Novou Hedvábnou stezkou.
Architektura je kamenné paradigma své doby – charakterizuje ji beze slov, o to přesněji. Smyslem architektury je vymezovat našim smyslům dostupné prostory z nekonečného univerza, které našim smyslům uniká. Tímto způsobem architektura vytváří životní prostředí pro civilizovanou společnost. Architektura a civilizace vznikly současně a v těsném sepjetí se dále vyvíjejí: teprve na místě usedlá, bydlící společnost může vytvářet civilizaci. Kočovníci mohou mít vyspělou kulturu – hudbu i výtvarná umění – civilizace je pro ně nedostupná.
Dnes představíme švýcarský portál „Zeitgeschehen im fokus / Aktuální témata v centru pozornosti“, který se snaží podporovat mírové soužití ve světě, zažívajícím válečné konflikty a extrémní zbrojení, v němž se stále více propaguje násilí jako prostředek konfrontace a kde se často vyjednává pouze pro forma.
Více než rok po ruské invazi na Ukrajinu se zdá, že morálka Spojených států a jejich západních spojenců je vysoká. NATO, které Moskva svým agresivním činem podnítila k akci, se zdá být jednotnější, EU se zdánlivě stala významnějším geopolitickým aktérem a Ukrajina odolala a odrazila ruský nápor v míře, kterou původně považoval za možnou jen málokdo. Bidenova administrativa zatím chvályhodně dokázala zvýšit pomoc Kyjevu, aniž by se přímo postavila Moskvě.
Kabinet Petra Fialy schválil zprávu o extremismu a „předsudečné nenávisti“ v České republice za rok 2022. Skupina lidí nespokojených s vládou a situací v ČR je podle resortu vnitra „silně ovlivněna konspiračními teoriemi a představuje snadno manipulovatelný cíl pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro hybridní působení cizí moci“.
Tento článek byl napsán dne 21.2.2022, asi tři dny před invazí ruských vojsk na Ukrajinu a byl bych velmi rád, pokud bych jej mohl považovat za prorocký, tedy odhadující nejbližší budoucnost navzdory přesvědčením jiných osob nevěřícím ve válečný konflikt.
Když byla zavražděna dcera Alexandra Dugina Darja, česká média posměšně psala, jak Dugin lkal u její rakve, že její první slovo byla vlast. A znovu o něm mluvili jako o Putinově Rasputinovi a prý pohřeb zneužil ke kremelské propagandě. A ministryně Černochová napsala svůj slavný tweet: … toto jsou skuteční vrazi a váleční štváči. A není mi líto ani dcery, ani truchlícího otce.
Původní text: rozhovor Roberta Břešťana s Tomášem Kolocem, Hlídací pes 22. a 24. května 2018
HP: Skutečně se stává, že lidé, jejichž nejbližší příbuzní byli v exekuci a zemřeli, často své mrtvé nepohřbívají v obavě, aby exekuce nepřešly na ně?
Pane Běhunčíku: Poslední odstavec tesat do kamene.
Pan Rychlík u mne ztratil punc historika, když v televizním vystoupení o ukrajinských dějinách vynechal vyvraždění 70-ti tisíc Poláků ukrajinskými…
Cituji druhý odstavec projevu paní Lenky Procházkové : "Mnichovské trauma ale nelze vyléčit tím, že dnes budeme potomky Henleinovců objímat…
...připadne mi nemístné řešit tuto problematiku v kontextu nějakých 80 let soužití německých rodů s českou populací. Asi musíme počkat…
Jsem také pravoslavný a otce Fejsaka dobře znám. Je to jak píšete. Ale protože znám též zákulisí, mohu to doplnit.…