Asie | Disput

Aktivity Číny ve střední Asii ve světle ruských zájmů

Čína je bezprostředním sousedem a hlavním hospodářským partnerem postsovětských zemí střední Asie. Jejich historické vazby sahají až do středověku. Současná hranice mezi Čínou a středoasijskými zeměmi vznikla v době ruského impéria a byla dotvořena v letech 1980-2000. Po rozpadu SSSR si Rusko zachovalo ve Střední Asii kulturní a ekonomickou dominanci, ale díky své ekonomické síle a geografické blízkosti se k němu jako hráč v regionu připojila Čína.

S posilováním pozice Číny a oslabováním pozice Ruska byly jejich překrývající se zájmy v bývalých sovětských republikách stále více vnímány jako zdroj budoucího soupeření. A přestože ruští představitelé opakovaně ujišťovali, že zájmy obou mocností v Eurasii se spíše sbližují než střetávají (Putin, 2023), je i nadále užitečné sledovat aktivity Číny v regionu. Eskalace ukrajinské krize v roce 2022 navíc pravděpodobně odradí bývalé sovětské republiky od dalšího sbližování s Ruskem, a umožní tak Číně rozšířit svůj vliv v regionu. V současné době je tento vliv nejsilnější ve Střední Asii, kde může být příkladem čínské aktivity obecně.

Optikou ruských zájmů analyzuje tento článek čínské aktivity ve Střední Asii: jejich kontext, obecné trendy a dynamiku v oblasti obchodu, investic, vzdělávání a vojenské spolupráce. Článek využívá širokou škálu statistických údajů a údajů o veřejném mínění. Zvláštní pozornost je věnována formátu Čína-Střední Asie, který byl zahájen v roce 2023 a který je zde označován jako Si-anský proces a který poskytuje materiál osvětlující postoj Číny k tomuto regionu.

Trump si vymyslel „celní podvod“, aby se „oddělil“ od Číny

Trumpova celní extravagance nikdy nebyla o obchodním deficitu, reindustrializaci nebo návratu pracovních míst do Ameriky. Vždy šlo o Čínu. Nyní, když Trump buď zmírnil, nebo zrušil cla na 90 dalších zemí, můžeme vidět, o co vlastně jde. Trump používá „kouřovou clonu“ v podobě cel k realizaci své politiky oddělování, strategie, jejímž cílem je izolovat, obklíčit a nakonec rozdrtit Čínskou lidovou republiku. To je motiv, který tuto politiku řídí. Cla jsou jen prostředkem k dosažení cíle.

Čína je terčem útoků, protože se díky svému raketovému vzestupu a explozivnímu růstu stala hrozbou pro americkou globální hegemonii. Proto se Čína dostala do hledáčku Washingtonu. Uvalením prohibitivních 125% cel na čínský vývoz Trump naznačuje, že éra integrovaných trhů v globalizovaném systému skončila. Svět je znovu rozdělen na válčící bloky bohatých kapitalistů na Západě, kteří nemohou konkurovat čínskému modelu řízenému vládou, která kontroluje kritická průmyslová odvětví země a recykluje obrovské zisky zpět do životně důležité infrastruktury, vzdělávání, výzkumu a vývoje a technologií.

Aktuality ze Střední Asie

OBSAH:

Peter Juza: Chudžand 2025 – nová architektúra partnerstva v Strednej Ázii

Peter Juza: Prvý summit Stredná Ázia – Európska únia

~~~~~~~~~~~~

Generální ředitel MAAE navštívil Čínu s cílem posílit spolupráci

Čína dosahuje v oblasti jaderné energetiky pozoruhodného pokroku a je silným podporovatelem mise MAAE, jejímž cílem je zajistit, aby jaderné technologie sloužily míru a rozvoji, uvedl generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi při setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem I v Pekingu. Vyměnili si rovněž názory na čínský závazek k multilateralismu a nešíření jaderných zbraní. Během týdenní návštěvy Číny se pan Grossi setkal s několika vysokými úředníky, podepsal dohody a navštívil jaderná a energetická zařízení a instituce, jakož i prestižní Pekingskou univerzitu.

Čína provozuje 58 civilních jaderných reaktorů a téměř 30 nových reaktorů se staví. To představuje téměř polovinu všech energetických reaktorů, které jsou v současné době ve výstavbě na celém světě.

Si Ťin-pching vrací Trumpovi úder 6 rozsáhlými protiopatřeními

Peking si už nehraje na obranu. Rukavice jsou pryč. Čína v reakci na eskalující cla Bílého domu připravuje šest vypočítaných protiopatření, která nejsou určena pouze k odvetě, ale také k úplnému přestavění šachovnice.

Podle příspěvku z účtu WeChat spojeného s čínskou státní tiskovou agenturou Xinhua se opatření čtou jako učebnice asymetrické ekonomické války. Nejsou to jen ekonomické plácnutí přes ruku. Jsou to chirurgické útoky na klíčová americká průmyslová odvětví a zranitelná místa.

Do Eurasie za intelektuální svobodou

Světem otřásá geopolitické a geoekonomické zemětřesení. Především díky Rusku končí staletá vojenská nadvláda Západu. Vznikají nové země a dříve potlačované civilizace se zotavují. Zatímco většina národů tento vývoj vítá, zoufalý protiútok Západu, který chce zvrátit přirozený běh dějin, představuje riziko konfliktu a dokonce světové války. Mezinárodní společenství by mělo usilovat o mírový přechod k novému světovému řádu posílením jaderného odstrašování a vytvořením nových institucí globálního řízení. Západ musí přijmout skromnější roli v tomto novém uspořádání, v němž bude hrát klíčovou roli Velká Eurasie. Nejdůležitějším úkolem eurasijských národů je dekolonizace vědomí – překonání zvyku dívat se na svět optikou západních perspektiv a jednostranných zastaralých teorií.
~~~~~~~~~
Dalším obrovským úkolem, který před námi a před celým světem stojí, je nalezení nového ekonomického modelu, který by nebyl zaměřen pouze a tolik na maximalizaci zisku, ale který by zlepšoval život člověka, jeho životní prostředí a jeho vlastní osobnost. Vím, že v naší zemi již existuje mnoho společností, které žijí a pracují podle těchto zásad.

Vladimir Putin se v Kremlu setkal s čínským ministrem zahraničí Wangem Yiem

ladimir Putin se v Kremlu setkal s členem politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Čínské lidové republiky, ředitelem Úřadu ústřední komise pro zahraniční věci a ministrem zahraničních věcí Wangem Yi.

Z ruské strany se jednání zúčastnili ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a poradce prezidenta Jurij Ušakov a z čínské strany mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Čínské lidové republiky v Ruské federaci Zhang Hanhui a náměstek ministra zahraničních věcí Liu Bin.

Včera, dnes, zítra (3)

Evropa top-na prvním místě, USA flop-propadák. Akcionáři nebo spekulanti s akciemi potvrdí, že vývoj akciových trhů od začátku letošního roku ukazuje neobvyklý obrázek. Evropský akciový index Stoxx-Europe-600 letos vzrostl o 7,7 procenta, zatímco americký referenční barometr S&P 500 klesl o 4,4 procenta.

Proto není divu, co prohlásil prezident Trump: Stephen Miran přinese velký ekonomický boom, který bude přínosem pro všechny Američany. Těmito slovy prezident oznámil jmenování do čela poradního sboru pro hospodářskou politiku osobnost, jehož nominaci schválil Senát tento týden. Miran byl zasypán chválou za prohlášení: Těmito volbami vysíláme jasný vzkaz: návrat pracovní síly začal.

Prakticky ve stejnou dobu viceprezident Vance řekl, že evropské země riskují spáchání civilizační sebevraždy.

Střípky z Číny

Obsah:

Jsou Indie a Čína připraveny na Jaltu 2.0?

Na internetových stránkách novin Nikkei Asia byl zveřejněn článek, v němž se uvádí, že čínský prezident Si Ťin-pching se hodlá zúčastnit Jalty 2.0, tedy plánované konference, která by měla definovat nový světový řád. To správně naznačuje, že hlavními hybateli tohoto konkláve budou americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin.
Číňané očekávají konec konfliktu na Ukrajině, který Rusko s podporou Washingtonu pravděpodobně vyhraje, a připravují se na využití nových příležitostí, které by měly přinést probíhající geopolitické nepokoje.

Navzdory brilantní myšlence se zdá, že situace je sotva zralá pro „Jaltu 2.0“. Začněme tím, že na rozdíl od druhé světové války, která vedla k bipolární rovnici – se Sovětským svazem a Spojenými státy jako dvěma soupeřícími pilíři poválečného světového řádu – je globální systém na konci konfliktu na Ukrajině zcela odlišný. Bipolární svět se zhroutil v roce 1991 s rozpadem Sovětského svazu. Nahradil jej unipolární svět v čele se Spojenými státy. Jak předpověděl americký myslitel Samuel Huntington, unipolární svět se postupně, ale definitivně mění ve svět multipolární. Indie, Čína, Rusko a Spojené státy, založené na civilizačních státech, se stanou nepostradatelnými součástmi nového světového řádu odrážejícího přechodnou multipolaritu.

Pozdě bycha honiti

Všichni víme, že rčení pozdě bycha honiti vypovídá o situaci, kdy je bohužel na některé věci v našem životě pozdě, kdy se události, které se již odehrály, nedají odestát, prostě vzít zpátky. Jinými slovy: Rčení vyjadřuje stav, kdy se již nedá napravit to, co se událo, kdy je již pozdě litovat toho, co se stalo. Nejstarší písemný doklad používání tohoto lidového rčení je podle Václava Flajšhanse z 15. století. Později se vyskytuje ve sbírce Přísloví česká od Jana Blahoslava. Připomínám, že úsloví znal i J. A. Komenský a vyskytuje se i v Rosově slovníku a Čelakovského knize: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích.

V knize Zákulisí slov do třetice je slovo bych výstižně přiblíženo: Ten bych, kterého podle našich jazykově vtipných předků honíme, je slůvko bych vyskytující se ve větách, jimiž litujeme svých minulých činů nebo naopak nečinností.

Trump a obchodní válka

Globální obchodní válka oficiálně začíná! Trudeau nazývá Trumpa „hloupým“ a Čína slibuje, že bude bojovat „do hořkého konce“

Nemůžu uvěřit, jak rychle se ekonomické události pohybují nyní. Globální obchodní válka, která právě propukla, bude nesmírně bolestivá. Pokud o tom pochybujete, přečtěte si celý článek až do konce. Existuje důvod, proč se index Dow Jones Industrial Average za poslední dva dny propadl o více než 1300 bodů. Vrcholné mozky na Wall Street jasně chápou, co přichází. Čína, Kanada, Mexiko a EU by mohly katastrofu odvrátit jednáním s prezidentem Trumpem, ale všechny se rozhodly tak neučinit. Všichni se vrhají do dlouhého boje a výsledek bude naprosto katastrofální. To vše se samozřejmě děje v době, kdy se zdá, že recese již začala. Máme mnohem větší potíže, než si většina lidí uvědomuje, a měsíce, které nás čekají, budou pravděpodobně velmi mučivé.

Aktivity ruské diplomacie

OBSAH

~~~~~~~~~~~~

Čína a USA: globální obchodní válka

Konfrontace mezi USA a Čínou je na globální scéně na předním místě a po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se celní bitva mezi Pekingem a Washingtonem rozhořela s novou silou.
Příčinami a důsledky konfrontace mezi oběma zeměmi se zabývaly dva články: „Turning Trump’s Tariffs Into China’s Opportunity / Obrácení Trumpových cel ve prospěch Číny“ od Kei Jinga a „Protecting U.S. Allies and Partners from Chinese Economic Coercion / Jak chránit americké spojence a partnery před čínským ekonomickým nátlakem“, pod nímž jsou podepsáni tři autoři – Elliott Abrams, Ezra Hess a Joshua Kurlantzick.
Oba články, navzdory rozdílům v tónu a podání, ilustrují stejný trend – měnící se rovnováhu sil na světové scéně.
…
Americký článek, stejně jako politika USA v současném kontextu, je vnímán jako připomínka: „Nejsme připraveni vzdát se vůdčího postavení“. Kej Ťing naproti tomu dává jasně najevo: „Děkujeme za výzvu, ale porazíme vás na vaší vlastní palubě“.

Jeden telefonát

Obsah:

Charta OSN a multipolární svět

Obsah:

Proč Trump pohrozil Indii změnou nebo odnětím výjimek pro íránský přístav Chabahar?

Ohrožením životaschopnosti severojižního dopravního koridoru tlačí jedním šmahem na Írán, Indii a Rusko diplomaticko-ekonomickým mistrovským tahem.

Trump 2.0 je považován za indofilního, z velké části protože jeho tým chápe, jak může Indie sloužit jako částečná ekonomicko-vojenská protiváha Číny v Eurasii, přesto právě podepsal výkonný příkaz ke „změnám nebo zrušení výjimek ze sankcí… včetně těch, které se týkají íránského přístavního projektu Chabahar“. Tento přístav je stěžejní pro severojižní dopravní koridor (NSTC), o který se Indie opírá, aby vyvážil Čínu ve Střední Asii a zabránil nepřiměřené závislosti Ruska na ní, což obojí je v souladu i s cíli USA.

Z USA vane pach strachu

DeepSeek, čínský startup s umělou inteligencí, vyslal minulý týden do amerického technologického průmyslu a Wall Street šokovou vlnu.

Jeho LLM R1, vyškolený za méně než 6 milionů dolarů a 2 měsíce, překonal nejnovější nabídky společností OpenAI, Meta, Google a Microsoft, které za své modely utratily desítky miliard a let.

Než přijde odměna

Je to několik měsíců, co jsem byl v Kroměříži na koncertu Havelky a Plachetky a příští ráno se sluncem v zádech navštívil muzeum Karla Kryla (1944-1994). Připomínám, že Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na hudební festival, který se konal na západoněmeckém hradě Waldecku, po dvou týdnech požádal o azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Připomínám také, že jsem nebyl jeho fanouškem z mnoha důvodů, přestože některé písně se mi líbily a líbí, protože jsou aktuální dnes a budou i zítra.

Jednou z nich je Demokracie. Píseň, o které řekl, že už žádnou asi nenapíšu. Je to spíš taková častuška, jedna z těch, které si nečiní nárok, aby byly brány jako píseň. Je to povzdech nad tím, co se momentálně vydává za demokracii. Píseň zazněla poprvé v pražské Redutě a někteří ji považují za vůbec nejdůležitější Krylovu skladbu, přestože posluchačsky neuspěla.

Zmiňuji se o Krylovi kvůli slovům: Děkuji za slabost, Jež pokoře mne učí, Pokoře, pokoře pro radost, Pokoře bez područí, Děkuji, za slzy děkuji: Ty naučí mne citu, K živým, jež, k živým, jež žalují A křičí po soucitu.

Amerika, Afghánistán a cena sebeklamu

Pád vlády podporované USA v Afghánistánu 15. srpna 2021 odhalil to málo, co si tam Američané za 20 let za životy a peníze koupili. Odhalil také zející rozpor mezi realitou a tím, co vysocí američtí představitelé Američanům po celá desetiletí tvrdili: že úspěch je hned za rohem.

Jako zvláštní generální inspektor pro obnovu Afghánistánu od roku 2012 jsme s mými zaměstnanci prováděli audit a prošetřovali americké programy a výdaje na obnovu Afghánistánu – misi, která, o které se doufalo, že promění teokratický, kmenově založený „Hřbitov říší“ na moderní liberální demokracii.

Čínská bomba DeepSeek otřásla Trumpovou 500 miliardovou černou dírou umělé inteligence

O budoucnosti lidstva se rozhoduje právě teď, když mluvíme. A nerozhoduje se na bitevním poli ve východní Evropě, na Středním východě nebo v Tchajwanském průlivu, ale v datových centrech a výzkumných zařízeních, kde technologičtí experti vytvářejí „fyzickou a virtuální infrastrukturu pro napájení nové generace umělé inteligence“.

Toto je pro všechny plnohodnotná, spálená země, která si již nasbírala řadu obětí, i když byste to nepoznali z titulků, které obvykle nedávný „kataklyzmatický“ vývoj ignorují. Když však prezident Trump v úterý oznámil zahájení projektu infrastruktury umělé inteligence (Stargate) v hodnotě 500 miliard dolarů, jen pár hodin poté, kdy Čína vydala svůj DeepSeek R1 – který „své soupeře překonal v pokročilém kódování, matematice a všeobecných znalostech“, bylo bolestně zřejmé. že bitva o budoucnost „probíhá“ ve velkém. A je to bitva, kterou si žádná ze stran nemůže dovolit prohrát.

Jaký dopad mohou mít nejnovější energetické sankce USA na vztahy Rusko-Indie?

Trumpova preference sankcí a jeho nejnovější hrozba zdvojnásobení těch sekundárních by mohly pečlivě vyvážené spojenectví Indie s USA a Ruskem vykolejit tím, že by ji donutilo si mezi nimi vybrat.

Média byla zaplavena zprávami spekulujícími, že by rusko-indické vztahy mohly v důsledku posledních energetických sankcí USA utrpět, protože se v poslední době orientovaly na rozsáhlý dovoz zlevněné ropy z Moskvy, který by mohl být nejnovějšími jednostrannými omezeními ohrožen. Nejmenovaný indický zdroj však médiím řekl, že „Rusko najde způsoby, jak se k nám dostat“.

Čínská vojenská síla versus asymetrické nástroje impéria Washingtonu

Pokud jde o vojenskou sílu, dosáhla Čína v posledních několika měsících několika zásadních úspěchů, a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně.

Důsledky mají dopad na pokračující pronikání USA do asijsko-pacifického regionu a na hrozící vyhlídku války ve stylu Ukrajiny, kterou USA zřejmě chtějí proti Číně zahájit. Stejně jako jinde však USA prokázaly, že to, co jim chybí ve vojenské a průmyslové síle, dohánějí politickým vlivem a asymetrickou schopností destabilizovat a ničit celé regiony planety.

Obyvatelé Tchaj-wanu byli přesvědčeni – přestože jsou etnicky, jazykově, historicky a mezinárodním právem uznáváni jako Číňané – že Číňané „nejsou“ a že Čína představuje existenční hrozbu, která musí ostrovní provincie militarizovat a postavit se proti ní v konfliktu, který bude předvídatelně ve stylu Ukrajiny.

Na prahu čínského nového roku

Elon Musk zachází s německým kancléřem a Němci, britským premiérem a Brity tak, jak se oni chovají ke zbytku světa. To bylo doposud německé a britské privilegium. Miliardář poskytuje nevyžádané rady, uráží zahraniční politiky a tím, že se spojil s nejmocnějším mužem světa, prezidentem Spojených států amerických, kohoutky bez páteře, Zuckerberg a spol., kteří skoncovali s woke kapitalismem krátce před inaugurací Donalda Trumpa. Téměř všichni dostali strach z nepředvídanosti budoucnosti. Toho využil Elon Musk ke zkomponování otevíracího akordu nové americké reality, který, když Bůh dá, otevře v pondělí 20. ledna oponu divadla, ve kterém se bude hrát staronová hra o vztazích uvnitř Spojených států amerických a o vztazích s jejich vazaly nejenom v Evropě a nepřáteli, především Ruskem a Čínou.

Mikročipy, moře, válka

Vyjděme z toho, že mikročipy jsou v dnešní době nepostradatelné. Téměř nic, co kolem sebe každý den vidíme, by nefungovalo. Doslova. Komunikace, medicína, průmyslová automatizace, automobily a zábava. Mikročipy jsou srdcem internetu, který změnil způsob, jakým lidé pracují, komunikují a přistupují k informacím. Jsou zásadní pro vývoj nových technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí (IoT) a blockchain. Tyto technologie utvářejí budoucnost, ať se nám to líbí nebo ne, a my všichni v ní 100% žijeme.

jakmile se dostatečný počet továren na mikročipy přemístí z Číny do Evropy, nebudou mít USA důvod déle čekat: na Tchaj-wanu bude válka.

Silvestrovské střípky

Silvestrovské střípky jsou ovlivněny především obsahem pobytu autora v Rakousku (vstup do EU 1.1.1995, do Schengenského prostoru 1997 a eurozóny 1999), seznámení se programem Novoročního koncertu 2025 včetně interview s dirigentem Riccardo Mutti, který poprvé představí Ferdinandus Walzer napsaný Straussovou současnicí Constanze Geiger (1835-1890), seznámením se se 100 nejpodivnějšími sportovními příběhy roku 2024, srovnáním vzpomínek na tsunami před 20 roky, a v neposlední řadě i s těžkým porodem rakouské vládní koalice po volbách v době neodkladné potřeby přiznat si antropologickou degeneraci, nemožnost plánování a konání po staru a předpovědi kam se dostane umělá inteligence během roku 2025.

Důvody pro zrušení mezinárodního řádu založeného na pravidlech

Takzvaný „mezinárodní řád založený na pravidlech“ má za cíl usnadnit hegemonii ve světě, což znamená vytěsnění mezinárodního práva. Zatímco mezinárodní právo je založeno na rovné suverenitě všech států, mezinárodní řád založený na pravidlech prosazuje hegemonii na principu suverénní nerovnosti.
…
Mezinárodní řád založený na pravidlech se neskládá z žádných konkrétních pravidel, není mezinárodně akceptován a nepřináší řád. Mezinárodní řád založený na pravidlech by měl být považován za neúspěšný experiment unipolárního světového řádu, který musí být odstraněn, aby bylo obnoveno mezinárodní právo jako podmínka stability a míru.

Azerbaijan Airlines J2-8243

Obsah:

Jak se lidé za Joe Bidenem snaží za každou cenu rozpoutat další velkou válku

Bidenova vláda chce novému americkému prezidentovi Trumpovi klást před změnou moci v USA co nejvíce překážek. Evidentně se snaží na několika místech rozpoutat velkou válku proti Rusku.

Řeknu to rovnou, protože je velmi důležité tomu porozumět: Není to Joe Biden, kdo rozhoduje ve Washingtonu, jak nyní uvedl i Wall Street Journal, aniž by to někdo zpochybňoval, ale podle deníku jsou rozhodnutí přijímána poradcem pro národní bezpečnost Bílého domu Jakem Sullivanem a americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.

Změna režimu v Sýrii: Další krok k „Většímu Izraeli“

Obsah:

Jak se diktatury na proamerickém Dálném východě neprosadily

Pokus jihokorejského prezidenta svrhnout 3. prosince demokracii nebyl improvizovaným nebo ojedinělým činem. Je třeba jej vnímat v kontextu květnové šarvátky v tchajwanském parlamentu a především jmenování militaristického premiéra popírajícího holocaust v Japonsku. Stejně jako na Ukrajině a v Izraeli se ti, kteří nostalgicky vzpomínají na druhou světovou válku, pokusili o převrat.
…
Když se na Ukrajině vrátili k moci úplní nacionalisté, neudělali jsme nic. Teď máme na krku jejich válku.
Neudělali jsme nic, když se v Izraeli vrátili k moci revizionističtí sionisté. Nyní máme na krku válku v Gaze, na Západním břehu Jordánu, v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu.
Budeme reagovat na návrat japonských militaristů k moci na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji a v Japonsku?

Orešnik a dedolarizace

OBSAH:
1) Pepe Escobar: Jak Rusko a Čína přetvářejí řeckou mytologii
2) David Dvořák: Důležité zprávy bývají často nezajímavé.

Tchaj-wan

OBSAH:
– Úvodem
– Historie Tchaj-wanu
– Káhirská deklarace a následná dohoda Spojenců na Postupimské deklaraci
– Čína ve válce s Japonskem – podpora USA a SSSR
– Občanská válka mezi čínskými nacionalisty Čankajškova Kuomitangu a Mao Ce-tungových komunistů
– Tchaj-wan pod vedením nacionalistů Čankajškova Kuomitangu
– Čína v OSN 1945 – 1979
– Smlouvy USA s Čínou Čankajškova Kuomitangu týkající se Tchaj-wanu
– Smlouvy USA s Čínou Mao Ce-tungových komunistů týkající se Tchaj-wanu
– Budoucnost Tchaj-wanu
– Jak dlouho bude trvat dočasný pobyt spřátelené armády Spojených států amerických v Japonsku?
…

USA vyzývají Tchaj-wan, aby přestal dodávat čipy podporující umělou inteligencí do Číny

Washington oficiálně požaduje, aby Taiwan Semiconductor Manufacturing Co (TSMC), jedna z největších světových společností vyrábějících polovodiče, přestala dodávat Číně čipy používané v oblasti umělé inteligence, informovala 10. listopadu agentura Reuters. Tlak Washingtonu na čínský polovodičový průmysl však zahrnuje i Tchaj-wan, jakmile se příští rok dostane k moci Donald Trump.
…
Přestože Washington a Peking vedou „čipovou válku“, neznamená to, že podpora USA dominantnímu postavení Tchaj-wanu v tomto odvětví je samozřejmostí.

V loňském roce Trump obvinil Tchaj-wan z toho, že bere USA jejich byznys, a zpochybnil, zda bude americká podpora Tchaj-wanu pokračovat, pokud se znovu stane prezidentem.

„Tchaj-wan by nám měl platit za obranu,“ řekl Trump a dodal: „Víte, nejsme nic jiného než pojišťovna. Tchaj-wan nám nic nedává. [Tchaj-wan] nám ale sebral asi 100 % našeho obchodu s čipy. To jsme neměli nikdy dopustit.“

Dosáhl poslední summit BRICS vůbec něčeho hmatatelného?

Obsah:

Spory v Jihočínském moři by mohly narušit obchodní cesty a vést k válce

Teritoriální konfrontace v Jihočínském moři, které staví několik asijských národů proti Číně, vstoupily do nebezpečné fáze, která by mohla vést k válce zahrnující USA, říkají odborníci.

Čína si po desetiletí nárokovala prakticky celé Jihočínské moře, ale asertivita země v regionu se v posledních několika letech neustále zvyšovala, což mělo za následek zvýšené napětí s národy včetně Filipín, Vietnamu, Tchaj-wanu a Bruneje.

Krista Wiegand, profesorka z University of Tennessee, uvedla, že USA nemají žádné přímé nároky na suverenitu nebo jedinečná námořní práva v Jihočínském moři, ale vodní cesta je přesto místem, kde by válka mezi USA a Čínou mohla vypuknout

Japonsko vydává naléhavé varování kvůli „šokujícímu“ nárůstu smrtelných onemocnění u očkovaných proti Covidu

Japonští vědci vydali mrazivé varování poté, když odhalili přímé souvislosti mezi „vakcínami“ mRNA Covid a „šokujícím“ nárůstem desítek smrtelných nemocí.

Japonští vědci vydali naléhavé varování, aby veřejnost varovali, že injekce mRNA Covid nyní „ovlivňují každý možný aspekt lidské patologie“.

Přední vědci v zemi bijí na poplach poté, kdy spojili vakcínu mRNA Covid s prudce rostoucími případy smrtelných onemocnění zaznamenávaných po celém světě.

BRICS a jak dále

V rozporu se všemi očekáváními na Západě ohledně případného oslabení skupiny členské země BRICS odhodlaně pracují na posílení spolupráce. Kritici BRICS dokázali, že jsou omylní. Výsledky summitu dokazují, že BRICS je cílově orientovaná formace s kontinuitou, konkrétními a taktickými akcemi, která zůstává věrná základnímu principu, na kterém byla založena: utváření mezinárodního řádu, který je spravedlivější, zahrnující a reprezentativní.

Globální jih je hlavní silou na globální scéně, protože představuje 85 procent celosvětové populace. Země politického Západu, zejména Spojené státy a Evropská unie, budou muset stále více přehodnocovat svůj model spolupráce a rozvoje s globálním Jihem, aby se vyhnuly ztrátě těchto zemí jako klíčových partnerů ve světovém řádu, který se rychle a kvalitně mění.

Svět se neřídí podle Ameriky

V posledních týdnech došlo v daleko od sebe vzdálených regionech k řadě posunů ve vztazích, které dále podtrhávají, že se svět neřídí americkou cestou.

Tři události mohou mít větší význam než pozornost, kterou jim věnovala mainstreamová média.

3x k jádru

BRICS vs. USA v Africe

Nová fronta nové studené války pravděpodobně povede k užší koordinaci čínsko-ruské dohody proti tamnímu Západu vedenému USA.

Kazaňská deklarace, která byla právě schválena během posledního summitu BRICS, hovoří o pomoci Africe a posílení jejího postavení během transformačního období, ale členské země – ať už jako celek nebo prostřednictvím minilaterálních[1] nebo bilaterálních vztahů – budou nevyhnutelně muset soupeřit s USA. Velká strategie posledně jmenovaného má několik podob, které budou v této analýze stručně popsány, ale celkově si klade za cíl bránit ostatním ve snaze z těchto procesů vzájemně těžit a zároveň Afriku co nejvíce využívat.

Čínská éra premiéra Si Ťin-pchinga

V posledních letech dominují diskuse o čínské velké strategii v mezinárodních bezpečnostních časopisech, think tancích a politických diskusích po celém světě. V souvislosti s prudkým vzestupem Číny si vědci a politici kladou otázku: Sleduje Čína strategii globálního prvenství, nebo se spíše zaměřuje na vyvažování mezinárodního systému?
…
Debata o čínské velké strategii zůstává otevřená a její budoucí směřování si vzájemně oponují. Zatímco Siova strategie se zdá být zaměřena na maximalizaci, systémové tlaky, ekonomická realita a domácí výzvy si mohou v blízké budoucnosti vynutit posun směrem k vyvažování. Zda se bude jednat o faktickou strategii, nebo o záměrný posun, bude záviset na tom, jak Čína zvládne svůj pokračující vzestup a jak na něj bude reagovat mezinárodní společenství.

BRICS signalizuje odklon od finančního systému ovládaného USA

Rusko označuje nedávno zahájený summit BRICS za největší zahraničně-politickou událost, která se kdy v Rusku konala, a za klíčovou událost pro ruské předsednictví v BRICS v roce 2024.

Vladimir Putin v úterý přivítal vedoucí představitele 24 zemí a delegace celkem 32 států. Šestnáctý summit BRICS, který se koná od 22. do 24. října, je prvním ve formátu BRICS+ a zahrnuje zástupce z Asie, Afriky, Blízkého východu a Latinské Ameriky.
…
Přestože není pravděpodobné, že by BRICS 2024 realizoval okamžitá řešení svých ekonomických a finančních návrhů, již nyní úspěšně vyvolal nadšení pro alternativní přístupy k uspořádání po druhé světové válce. Po několika desetiletích válek a škodlivých sankcí jsou země BRICS+ stále více nedůvěřivé vůči „řádu založenému na pravidlech“, který je veden Spojenými státy a který zvýhodňuje několik málo osob na úkor mnoha.

Izrael verzus OSN

Dňa 7. októbra uplynul rok od teroristického útoku Hamasu na území Izraela, ktorý eskaloval dlhotrvajúci konflikt medzi Izraelom a Palestíncami. Reakcia Izraela bola krutá, viedla k obrovskému množstvu obetí a zďaleka sa ešte neskončila. Naopak, konflikt môže prerásť do veľkej vojny so zapojením veľmocí. Mimoriadne aktuálnou témou je však snaha Izraela o elimináciu Agentúry OSN pre pomoc palestínskym utečencom (UNRWA) na územiach pod jeho kontrolou, na ktorú reagoval aj generálny tajomník OSN. Okrem tejto udalosti existujú aj ďalšie dôvody, z ktorých vyplýva, že medzi Izraelom a OSN eskaluje napätie.
Časti:
– Vojna v Palestíne a úloha OSN
– Utečenci a UNRWA
– Čo je cieľom Izraela?
– Vojna a reakcia sveta
– Problém pre Západ?

JE: Kazachstán – Atomové referendum, USA – Three Mile Island

Obsah:

Je budoucnost Maďarska na Západě? Nebo na východě?

Premiér Orbán inicioval debatu o tom, jak a kam by se mělo Maďarsko do budoucna rozvíjet a orientovat. Analýza maďarské „velké strategie“ na další desetiletí.

27. července 2024 pronesl maďarský premiér Viktor Orbán smysluplný projev. Analyzoval, jak se podle něj svět změní do roku 2050 a co to znamená pro Maďarsko. Země potřebuje „velkou strategii“ k řešení geopolitických změn tak zásadních, že představují největší výzvu pro západní svět – a také pro Maďarsko – za posledních 500 let, řekl. Dvě světové války byly pro Západ obrovskou výzvou. Nyní vzestup Asie, zejména Číny, ale také Indie a dalších zemí, poprvé západní dominanci zpochybňuje – a Maďarsko se musí rozhodnout, co chce v této situaci dělat. Orbán také řekl, že vývoj této strategie má na starosti jeho „politický ředitel“ Balázs Orbán (bez příbuzenského vztahu). Pro transparentnost: Balázs Orbán je mým nadřízeným na Mathias Corvinus Collegium v Budapešti. Přesto zde formuluji své osobní názory.

Trochu jiný pohled

Obsah:

Pro Čínu a Afriku je hegemonie USA společným terčem

Důsledky Fóra pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC) jsou jasné: ekonomický a diplomatický vliv Washingtonu na kontinentu bude ještě dále slábnout. Peking podpořil konsenzus, který má africkým státům pomoci zvýšit „jejich vliv a roli“ v globální správě věcí veřejných, a 30 projektů v oblasti čisté energie má v nadcházejících letech prohloubit rozvojovou spolupráci.

Naproti tomu Washington postrádá diplomatickou předvídavost, ekonomické síly i investiční potenciál, aby mohl takovému konsensu konkurovat. Místo toho trvá na tom, že Čína přes Sahel šíří dezinformace, aby takzvaný americký vliv „podkopala“. Ten byl ztracen již dávno v důsledku neoprávněných sankcí a diplomatického i vojenského vměšování. Současná úzkost Washingtonu bude narůstat s tím, jak Peking a africké státy zintenzívní spolupráci v celé řadě oblastí, bez ohledu na to, co si myslí USA.

Láska hory přenáší

Láska hory přenáší, není jenom česko-slovenská romantická komedie z roku 2022 režiséra Jakuba Machaly, o které nebude řeč v příspěvku, ale i jedno známé přísloví, týkající se nejenom partnerského vztahu, ale i situací, na které se můžeme dívat jako na tzv. nutné zlo, nebo jako na příležitost, jak do vztahu přinést respekt, vzájemnou úctu a docenění. A pokud se cítíme doceněni, jsme v jakémkoli vztahu – osobním, společenském, ale i ve vztahu ke státu a vládě mnohem více spokojenější. A o to jde. Pro mnohé z nás totiž spokojenost představuje deficit.

Válka bezpilotních letounů od Ukrajiny po Myanmar znamená změnu paradigmatu

10. září (2024) ukrajinské síly zahájily dosud největší útok dronů v této válce, když na Moskvu zaútočily 144 drony. Výsledkem útoku bylo 20 sestřelených dronů a několik několikapatrových obytných budov v blízkosti Moskvy bylo zapáleno. Lety z nejdůležitějších ruských letišť byly dočasně pozastaveny. V reakci na to Rusko podniklo odvetný úder s použitím 46 bezpilotních letounů.

Údery obou stran zdůrazňují nyní již neoddiskutovatelný fakt: válka s drony hraje ve válce na Ukrajině rozhodující roli.

S tím, jak se na bojišti stále častěji objevují drony, vzniká potřeba účinných technologií pro rušení dronů. Zatímco ruská, ukrajinská a další armády mají přístup k rušičkám, etnické armády v Myanmaru je téměř zcela postrádají.

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře