Moderní historie je plná událostí tak mimořádných, neobvyklých, pobuřujících a překvapivých, že má člověk chuť zvolat: jak je to možné!? Obvykle se tento výkřik jako obecný jev neobjevuje v okamžiku, kdy se takové události odehrávají, ale až o roky nebo století později: jak je to možné!?
…
– Proč se děje nemyslitelné
– Proč nevíme všechno
– Proč je dnes irelevantní myslet na nemyslitelné
…
Před týdnem zemřel v Dublinu rodilý Slovák ze židovské rodiny Joe Veselský, rozený Jozef Weiss (1918 – 2026), který jako 107 letý byl nejstarší rodilý Slovák i občan Irska, kam emigroval roku 1949.
A takhle to máte pořád, podívejte se do statistik věkových rekordů: narozen(a u nás, odsunut/a do Vídně, Neumarktu, Norimberka, Karlsruhe, Bernu, nebo narozen/a u nás, emigroval/a před nacisty nebo stalinisty do Buenos Aires, Londýna, státu Washington nebo Minnesota. Moje rodná země opakovaně rodí nejstarší občany států západu.
Recept na dlouhý život? Naroďte se u nás – ale včas zahněte kramle za kopečky!
Na začátku tohoto roku je jasnější než kdy jindy, že radost a naděje se od sebe vzdalují. Radost existuje, ale bez naděje trvá jen tak dlouho, jako hořící zápalka. Když nastane noc, radost musí vzít prášky na spaní, aby mohla usnout. Pokud se dobře podíváme, můžeme najít i naději, ale bez radosti vypadá naděje jako bezdomovec zabalený do smutných, starých hadrů.
Kdo způsobil rozvod mezi radostí a nadějí? Nevím, ale jsem si jistý dvěma věcmi. Za prvé, progresivní transformace světa musí být výsledkem vzájemného doplňování radosti a naděje. Za druhé, progresivní transformace světa nikdy nebude výsledkem nenávisti nebo zoufalství.
Dne 17. 12. (podle starých Rusů), respektive 30. 12. (podle moderních Evropanů) před 120 lety se narodil legendární ruský satirik Daniil Charms (1905 – 1942). Jeho osobnost se v dialogu snažil přiblížit překladatel jeho děl i děl o něm Bruno Solařík (jinak vedoucí oblíbené sobotní rubriky Krajských listů Pátrání B. S.).
Byl pátek. Třetí adventní Léta Páně 2025. Konec svatého roku…
Vstal jsem hned s prvním předranním nucením, abych ještě dodělal poslední korektury poslední knihy svého kamaráda Patrika. Tentokrát sbírky básní, opět lepší než té minulé. Patrik, kdysi v oboru vázaného verše považovaný za Žáčkova následovníka, se už dávno smířil s tím, že si své básně, historické knihy a pohádky musí vydat sám a pak je s jistou ztrátou prodat svým posluchačům ze seniorského klubu, v němž přednáší.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Ron Paul, libertariánsky orientovaný bývalý texaský kongresman a republikánský kandidát na prezidenta, vždy tvrdil, že sankce jsou válečnými akty. Časopis Lancet Global Health nedávno zveřejnil studii, která mu dává za pravdu.
Ekonomové Mark Weisbrot, Francisco Rodríguez a Silvio Rendón zjistili, že celkový roční počet nadbytečných lidských obětí spojený s ekonomickými sankcemi na celém světě je zhruba ekvivalentní ročnímu počtu lidských obětí v aktivních válkách a bojích. Výzkum dokonce ukazuje, že v průměru počet civilních úmrtí způsobených sankcemi každoročně převyšuje počet obětí souvisejících s bitvami v kinetických konfliktech.
Na příbězích operátorů válečných dronů vnímá Ivan Hoffman naprostou odlidštěnost dnešní války, kde čím dál více rozhodují o životě a smrti chladní roboti. A s novými možnostmi přestávají platit staré konvence.
K současné válce neodmyslitelně patří drony. Hodně pozornosti se věnuje jejich vývoji, schopnostem anebo ceně, protože kdo má lepší drony a má jich víc, ovládá bojiště. Řeší se, jak učinit drony dokonalejšími zabijáky a současně se hledá způsob, jak se těmto zabijákům bránit. Válka na Ukrajině ukazuje, že nejúčinnější obranou proti dronům, je likvidace jejich operátorů.
…
Tak či tak, žijeme ve světě, kde zákeřnost dostala zelenou. Děje se tak globálně, na všech stranách a v zákeřnosti nikdo nikomu nezůstává nic dlužen. V minulosti existovaly konvence, co je ve válce zapovězeno a i pro zabíjení existovalo nějaké fair play. S novými technologiemi stará pravidla postrádají smysl. Snad s výjimkou toho o hrubé záplatě na hrubý pytel. Operátor dronu se nikdy nepotká s nepřítelem tváří v tvář, aby v něm spatřil člověka. Nesetká se ale ani se svým vrahem, který by člověka mohl spatřit v něm.
Zemřel „můj“ pátý papež, první v době, kdy jsem katolík. To, že mě smrt papeže poprvé rozesmutnila, ale nijak nesouvisí s mým katolictvím. Papež František byl podle mě první, kdo si ve Vatikánu dovolil nebýt institucí, ale člověkem.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Co se rozumí pod pojmem „humanismus“? Jedná se o intelektuální hnutí 14. až 16. století, které zdůrazňovalo důstojnost lidské bytosti, inspirované dílem Giovanniho Pica della Mirandola „Discurso sobre la dignidad del hombre / Pojednání o důstojnosti člověka“ (1496). Tento směr vedl k lepšímu pochopení rozdílů mezi lidmi a hodnoty individuální existence a probudil potřebu stanovit omezení politické a náboženské moci.
Celé lidské dějiny jsou poznamenány koexistencí zrna a plev, humanismu a barbarství, rozumu a pudovosti. Kultura a vědomí, že ten druhý je také bytostí, která má svá práva a vyžaduje péči, jsou základními podmínkami existence, které brání tomu, aby lidé mezi sebou bojovali jako divoká zvěř.
Několik posledních dní zaměstnává média šikana hodonínské školačky. Je to jeden ze stále četnějších projevů sklonu dětí k násilnému jednání. Je hrůzný tím, že šikanování trvalo delší dobu a podílelo se na něm více osob. Když jsem byl ve věku hodonínských násilníků, rodiče nám vštěpovali zásadu „ženu neuhodíš ani květem“. Samozřejmě jsme nebyli andělé a docházelo k různým pranicím, ale hrubé násilí vůči dívkám bychom si nedovolili.
Dnes je všechno jinak a výše zmíněnou zásadu někdy nectí ani policisté a státní zástupci. Právě sleduji případ, podobný hodonínskému, jen jde o jednorázový projev surovosti s menším počtem účastníků.
Odpor USA a Izraele vůči Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě ukazuje nové dělicí linie světa po Trumpově nástupu, ale i neudržitelnost dosavadního konsensu světového společenství ve věci izraelsko-palestinského konfliktu.
Na oficiálních stránkách Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) lze shlédnout působivé video, ve kterém se představitelé členských států Rady bezpečnosti OSN vyslovují o nezastupitelném významu UNRWA pro poskytování humanitární pomoci Palestincům ve válkou zničené Gaze.
Představitelé všech zemí, jak stálých členů Francie, Velké Británie, Číny a Ruska, tak nestálých členů evropských (Dánsko, Řecko a Slovinsko), asijských (Jižní Korea, Pákistán), afrických (Alžírsko, Sierra Leone, Somálsko) i amerických (Guayna, Panama), tu jeden po druhém oceňují práci agentury a jejích zaměstnanců. Zástupci všech zemí, až na jednu. Spojené státy americké.
Nic neilustruje lépe situaci, kterou máme před sebou. Máme tu dlouhodobý celosvětový konsensus, přinejmenším na seriózní diplomatické úrovni, který je založen na dvou premisách — Palestinci mají nárok na své území a svůj stát, a zadruhé a ještě naléhavěji, mají nárok na život, na účinné poskytování humanitární pomoci, když byla infrastruktura jejich území zcela zničena.
Když český prezident mluvil o „táborech pro Rusy“, tak mi to v hlavě docvaklo: opustit Českou republiku.
Vitalij je Rus, jeho manželka Alena Eleonora je občankou České republiky. Začátkem května se i se svými dvěma malými dětmi přestěhovali do Kaliningradu poté, co se život Rusa v Česku stal nesnesitelným. „S Evropskou unií jsem navždy skončil,“ říká nyní Vitalij. Přestože ještě před několika lety se mu v Česku žilo docela dobře.
Obsah:
Pravomoc prezidenta republiky udělovat milost je obrovský dar. Prezident jím nabyl možnost mírnit křivdy, rozdávat štěstí. Prezidentská milost je nesystémové opatření, které otvírá prostor pro uplatnění odpuštění a soucitu, pro které v trestním řízení není místo.
Veřejnost při hodnocení prezidentů si mimo jiné všímá rozdílnosti způsobu, jímž jednotlivé hlavy státu svou pravomoc využívaly.
Ježíš Kristus poukazoval svým učedníkům, když se přeli kdo z nich je největší: „Nebudete-li jako děti, nevstoupíte do království nebeského…“, proč hovořil o dítěti? Protože i v dospělém člověku existuje ona původní kosmická část duše, nezatížená hříchy, omyly a zlem, pokud ji člověk hledá. Může se s ní spojit. Vlastně se spojuje s Kristem, neboť on je nový Adam, zakládá nové stvoření.
Severní Gaza rychle upadá do stavu úplného hladomoru. Podle zprávy podpořené OSN a zveřejněné v pondělí, hladomor zasáhne severní okresy Gazy počínaje dneškem až do května. Na severu Gazy dnes trpí akutní podvýživou jedna třetina dětí mladších dvou let, což je více než dvojnásobek oproti stavu před měsícem. Do dnešního dne zemřelo hladem a dehydratací nejméně 23 dětí.
Za nekompromisním postojem uzavřít přechod v Rafáhu se již skrývalo ospravedlnění projektu mořského mola v Gaze. Je to obvyklý americký okupační proces, který vždy doprovází izraelskou okupaci.
Americký prezident 7. března oznámil velkou humanitární operaci tím, že nařídil výstavbu „dočasného mola“ v Gaze, aby umožnil příchod masivní pomoci přes námořní koridor z Kypru vzdáleného asi 380 km, což by obešlo pozemní invazi amerických vojáků. Stalo se tak poté, co omezená letecká podpora skrze shoz pomoci se ukázala jako drahá, často marná, kvůli nepřesnosti dopadu a omezenému rozsahu a množství zásilek.
První, kdo se mi okamžitě po událostech 21. prosince začal ozývat, byli ti, kdo s tímto druhem traumatu mají vlastní zkušenosti – moji američtí přátelé. „Jsi v šoku? Bojíš se vyjít na ulici?“ ptali se. „Ne, nejsem v šoku,“ odpovídal jsem. „Alespoň ne v akutním.“ Moje šoky totiž přicházely postupně.
Text Adama Drdy přebíráme v reakci na námitku Jiřího Gruntoráda, že „zdá se, že někteří diskutující (causa Soukup) mají buď málo informací, nebo informace zavádějící. Nehladověl jsem kvůli Soukupově důchodu“. Jiří Gruntorád odkazuje na tento text, „který je psán s odstupem a bez emocí“, a žádá o zveřejnění odkazu. Text však dobře zapadá do našeho motta „Aby se tu dalo žít“, takže namísto odkazu ho publikujeme celý.
O Gaze a lidském svědomí — Gaslighting: Izraelští obhájci nás neúnavně manipulují a útočí na náš smysl pro realitu — + Galerie: Politické karikatury Carlose Latuffa
Vyhlazení těch, jejichž půdu krademe, jejichž zdroje drancujeme a jejichž práci využíváme, je zakódováno v naší DNA. Zeptejte se domorodých Američanů. Zeptejte se Indů. Zeptejte se Konžanů. Zeptejte se Kikuyu v Keni. Zeptejte se Hererů v Namibii, kteří byli stejně jako Palestinci v Gaze stříleni a zahnáni do pouštních koncentračních táborů, kde zemřeli hladem a nemocemi. Osmdesát tisíc z nich. Zeptejte se Iráčanů. Zeptejte se Afghánců. Zeptejte se Syřanů. Zeptejte se Kurdů. Zeptejte se Libyjců. Zeptejte se domorodých obyvatel po celém světě. Oni vědí, co jsme zač.
Ne naším jménem!: Mezinárodní právo skrze OSN poskytuje Palestincům právo na odboj proti okupaci
Karel Dolejší: Na okraj tragédie: Co zmůžeme a nezmůžeme
Znovu opakují slovo „nevyprovokovaný“, tentokrát na obranu Izraele
Obyvatelstvo, které nemá co ztratit
Za všechnu tu smrt může západní tisk
Na Západě se nesetkáme s velkým soucitem, když Izrael opět bombarduje obklíčené Palestince a nesmírné utrpení ospravedlňuje termínem „izraelská odveta“.
Současný příval soucitu s Izraelem by měl vyvolat lítost u každého, kdo má alespoň půlku srdce.
Protiproud TV vyzvala konzervativního spisovatele a publicistu Vlastimila Podrackého, aby spolu s Petrem Hájkem zamířil na hlubiny, v nichž se zrcadlí osud umírající euro-americké civilizace a nejasně se rýsuje budoucnost českého státu a národa.
24. června 1942 nařídil protektorátní ministr vnitra Richart Bienert provedení soupisu českých a moravských Cikánů na základě soupisu „potulných cikánů“, provedeného již mezi 1. červencem 1928 a 15. srpnem 1929, a jejich deportaci do táborů v Letech a Hodoníně. Soupis a deportace proběhly v průběhu prvních dnů srpna 1942. Odsud vede jen cesta do nebe, vítal zde deportované Josef Janovský čtyři měsíce předtím, než se k fyzické likvidaci Romů rozhodla berlínská vláda.
Video, interview s Marií Leljanovou, ukrajinskou Ruskou, tlumočnicí a protiválečnou aktivistkou, o jejích zážitcích a zkušenostech z exkurze na Donbas.
Slovenské podtitulky
Válka proti terorismu po 11. září mohla způsobit nejméně 4,5 milionu mrtvých v přibližně půl tuctu zemí, podle zprávy zveřejněné v pondělí přední akademickou institucí studující náklady, oběti a důsledky války, ve které USA bombardují a kulky stále zabíjejí a zraňují lidi v mnoha zemích.
Původní text: rozhovor Roberta Břešťana s Tomášem Kolocem, Hlídací pes 22. a 24. května 2018
HP: Skutečně se stává, že lidé, jejichž nejbližší příbuzní byli v exekuci a zemřeli, často své mrtvé nepohřbívají v obavě, aby exekuce nepřešly na ně?
"vybrat si nejlepšího hegemona a umět být pro hegemona prospěšným" není "národní otázkou", ale národním traumatem. Byli jsme "prospěšní" pro…
Silný stát se nemusí vázat na žádného hegemona. Jak správně píšete, Česká republika není silný stát - obsahuje vnitřní rozpory,…
Chyby tam jsou, to nelze vyvrátit, ale to, že se nemůžeme domluvit, svědčí oba předchozí diskusní příspěvky. Postoje v publikovaných…
Jakkoliv si pana docenta Petra Saka vážím a většinu jeho názorů sdílím, v tomto referátu ze semináře v Praze ve…
Sladkobolná nostalgie je neklamnou známkou chybějícího sebevědomí. Zkreslování reality, heroizace historických útržků a zatajování jiných, manipulace kontextů mohou navenek působit…