Ohlédnutí a prognóza (2023 a 2024)

Evropa volila raději zatajování ukrajinských reálií, jejich omlouvání a lhaní, než aby důsledně hájila svoje ideály lidských práv. Byl určitý pokus ve smyslu lidských práv zvaný Minské protokoly, který ovšem Zelenskij nakonec nesplnil a začal donbaské území obkličovat armádou. Morální úpadek Evropy se tím prohloubil, když nedodržují vlastní ideály. Jak známo, nespravedlnost a lež se dostanou pod kůži a nejvíc na to doplatí ten, kdo s nimi začal zacházet. To je zřetelnější právě v r. 2023 s odstupem od ruské invaze na Ukrajinu, když pravda (která se nakonec vždy prosadí) začala prosakovat na světlo a propaganda se stále více jevila jako dezinformace. To mělo největší význam v zemích, které nejsou zainteresované na konfliktu.

Rok 2023 v americké politice

OBSAH
– Úvodník Strategic Culture Foundation: 2023-rok-kdy svet uviděl amerického císaře nahého … a groteskního
– Kelley Beaucar Vlahos: Největší neúspěchy zahraniční politiky v roce 2023
– Patrick Lawrence: Zmatek, který v roce 2023 nadělali

Ukrajina očima vojenských analytiků

OBSAH
Štěpán Kotrba: Obsazení Oděsy a konec. Pochopí, jak je podvedli, 7. 12. 2023
Larry Johnson: Rozbor „analýzy“ Washington Post o neúspěšné ukrajinské protiofenzívě (část 1), 7. 12. 2023
Larry Johnson: Rozbor „analýzy“ Washington Post o neúspěšné ukrajinské protiofenzívě (část 2), 8. 12. 2023

3x Ukrajina z jiné strany

Na Ukrajině neustále propukají jazykové skandály a vyvolávají obrovské pobouření veřejnosti. Před několika týdny se probíral příběh rusky mluvícího taxikáře v Kyjevě. A v posledních dnech se rozhořel skandál kolem výroků Iriny Farion, která stigmatizovala ukrajinské rusky hovořící vojenské důstojníky. Skandály se nyní objevují téměř denně a protestní hlasy proti tlaku na rusky mluvící jsou stále hlasitější.

Kamiony – blokáda ukrajinské hranice

Protest polských dopravců, který probíhá na ukrajinských hranicích již tři týdny, nabírá na síle. Hlavním důvodem nespokojenosti Poláků je konkurence ze strany ukrajinských dopravců, kteří mají od začátku války povoleno působit na evropském dopravním trhu bez zvláštních povolení, zatímco polští dopravci mají na evropském trhu velmi silné pozice. Nyní jsou však vytlačováni nižšími cenami ukrajinských společností.

Rozměry konfliktu: Energetika

Obsah:
Evropa: M. H. Sweidan – Válka v Gaze znamená katastrofu pro energetickou bezpečnost Evropy
Česká republika: Parlamentní listy – Světový průšvih v Česku? Dle dat OECD „hoří“ v České republice ceny elektřiny a jiných energií už i v měřítku globálního srovnání

Rozměry konfliktu: Geopolitika

Editorial SCF: Ukrajinská zástupná válka a genocida v Gaze fatálně odhalují západní pokrytectví a morální bankrot
Alastair Crooke: Zamlčený slon v místnosti Netanjahuových záměrů v Gaze
Andrew J. Bacevich: Válka mezi Izraelem a Gazou skončí neúspěchem

Závěrečné prohlášení Mezinárodní mírové konference v Římě

Delegáti ze 40 organizací a jednotlivci z 25 zemí se sešli ve dnech 27. – 28. října 2023 v Římě, aby diskutovali o příčinách současné války na Ukrajině, o dopadu války na mezinárodní mír, o nebezpečích, kterým náš lid čelí a o úkolech hnutí za spravedlivý a trvalý mír.

Když se nedaří proti Putinovi, porazme aspoň „moskevské“ kněžíky

Připomeňme si, že před pár týdny Nejvyšší rada otevřela cestu ke zrušení Ukrajinské pravoslavné církve (UOC). Když došlo na hlasování a 267 poslanců z 301 schválilo v prvním čtení zákon číslo 8371, tak v poslaneckých lavicích zavládla euforie. Divoké výkřiky radosti se mísily s potleskem – přitom většina poslanců je křtěných právě v této církvi a je dosud jejími platnými členy.

Rusko, Izrael a válečné právo týkající se civilistů

Diskuse nevyhnutelně vede k pokusům srovnávat jednání Ruska ve zvláštní vojenské operaci s dosavadním jednáním Izraele ohledně Gazy. Konkrétní příklad Mariupolu je často uváděn jako předmět srovnání s probíhající izraelskou operací v Gaze. I když je příliš brzy, než aby bylo takové přímé srovnání dvou bitev možné, lze zkoumat základy mezinárodního práva, o které se při ospravedlnění svých vojenských operací jak Rusko, tak Izrael opírají. Bohužel je výsledkem, že Izrael ho nenaplňuje.

Putinův zpovědník jde na Kolymu

Tichon Ševkunov dokončí starý rok 2023 už na novém místě a v nové funkci. V Simferopolu, na Krymu, jako Metropolita krymský. Je to pro veřejnost nečekané a podle videa z posledních bohoslužeb v Pskovsko-pečerském monastyru, kde působil, zdál se být rozhodnutím Svatého synodu ruské pravoslavné církve překvapen i on sám.

Po debaklu neocons a směrem k míru na Ukrajině

Vstupujeme do konečné fáze 30letého amerického neokonzervativního debaklu na Ukrajině. Neokonzervativní plán NATO obklíčit Rusko v černomořské oblasti selhal. Rozhodnutí USA a Ruska budou mít obrovský význam pro mír, bezpečnost a blaho celého světa.
Čtyři události rozbily neokonzervativní naděje na rozšíření NATO na východ, na Ukrajinu, Gruzii a dále. První je přímočará. Ukrajina byla na bojišti zpustošena s tragickými a děsivými ztrátami. Rusko vyhrává opotřebovací válku, výsledek, který byl od začátku předvídatelný, ale neokonzervativci a mainstreamová média jej nadále popírají.

Mnichovské dohody vzor 2022-3 a jejich původ

Jako člověka, který se odjakživa zajímá o národnostní menšiny, mě kdysi potěšilo, když jsem v našem městě objevil příslušníka té naší řecké, už třetí generace. Původně učil v našem městě na hudební škole kytaru, ale poté, co ho po převratu jeho česká manželka donutila odejít do lákavě „západní“ staré vlasti, po pár letech se vrátil, místo na zušce bylo obsazené a on v jedné z našich staroměstských mosteckých věží začal prodávat gyros. Když jsem se mu jako muzikantovi svěřoval s tím, že jsem obdivovatelem řeckého hudebního skladatele Mikise Theodorakise, sdílel se mnou můj obdiv, ale zeptal se: „Víš ale, že byl komouš?“ A pro jistotu obratem hned vysvětlil: „To ale ve fašistickém Řecku neznamenalo to, co být soudruh v 70. letech tady u nás. Spíš odvahu chtít pod nebezpečím trestu lepší poměry pro chudý lidi. Něco jako tady Charta…“

Europa, dívka ze západní Asie, znovu znásilněná americkým býkem

Konečným cílem kremelské strategie je demilitarizace a rozbití NATO. Pomalu ale jistě se k němu blížíme.
Vždy můžeme snít o tom, že bychom se po Ariadnině nitce mohli, jenom mohli, dostat ze současného rozžhaveného geopolitického labyrintu použitím mimořádně přeceňované komodity: logiky.
Avšak kultura rušení[1] Západu nakonec zrušila i logiku.

NATO prohrává zástupnou válku na Ukrajině

Od konce února 2022 válka Ruska s Ukrajinou dominuje světovým novinovým titulkům, ale o možná nejdůležitějším incidentu v tomto konfliktu západní mainstreamová média informovala jen okrajově.
Před rokem (26. září 2022) zničila série mohutných podmořských výbuchů většinu rusko-německého plynovodu Nord Stream v hodnotě 30 miliard dolarů, pravděpodobně nejdůležitější evropské civilní energetické infrastruktury. Všichni pozorovatelé se brzy shodli na tom, že výbuchy byly úmyslné a pravděpodobně představovaly největší případ průmyslového terorismu v dějinách světa a zjevný válečný akt proti Německu, přednímu evropskému členu NATO. A pak téměř všechna západní média shodně prohlásila, že Rusové zničili své vlastní potrubí, což je další důkaz nebezpečného šílenství prezidenta Vladimira Putina, našeho ďábelského protivníka z Moskvy. Jen hrstka hlasů z disidentského okraje naznačovala opak.

Môžu za to komunisti a bicyklisti

To, čo zažívame, mi veľmi pripomína éru pred rozpadom starého sveta. Aj so senilnými starcami na čele vlád, aj s lžou, ktorá má byť jedinou pravdou. Rozdiel je, že nikto dnes nie je Gorbačov a nikde sa nečrtá nová perestrojka. Áno, skončila sa neslávne, ale i tak nám priniesla slobodu a desiatky rokov relatívneho mieru (lebo na Juhosláviu sa predsa len zabudnúť nedá).

Morálka ukrajinské války je velmi temná

Etické kalkulace jsou méně jasné, než si myslíte.
Jaký je morálně přijatelnější postup na Ukrajině? Na první pohled se to zdá zřejmé. Ukrajina je obětí protiprávní války, její území je okupováno, její občané vážně trpí rukou vetřelce a jejím protivníkem je autokratický režim s mnoha nepříjemnými vlastnostmi.
Jen kdyby byl morální kalkul tak jednoduchý.

Slované nejsou otroci!

(Jak husitství přišlo z Novgorodu, reformace z Bosny atd.)
Žijeme v době, která se začíná podobat minulému režimu – v tom, že člověk působící ve veřejném prostoru se prodírá džunglí více či méně nebezpečných tabu. Jedním z nich je slovo slovanství. U svého známého, „insidera v mainstreamu“, jsem tohle slovo viděl na interním seznamu slov v jejich periodiku nepublikovatelných. Slovanství dnes dráždí o to víc, že válka, která nám (zatím co do dodávek a ekonomických důsledků) začíná přerůstat ve válku světovou, je válkou Slovanů proti Slovanům.

Zabránit vzniku rivala

Když Helmut Kohl 9. února 1990 odlétal do Moskvy k rozhovorům o znovusjednocení Německa, měl v kapse dopis od ministra zahraničí USA Jamese Bakera, podle kterého měl přislíbit, že NATO nepostoupí ani o píď na východ. Těsně před odletem obdržel dopis amerického Národního bezpečnostního výboru, že má požadovat zvláštní (NATO-) status pro území DDR. Ze dvou protichůdných instrukcí zvolil první a získal tak Gorbačovův souhlas.
Tento obrat uprostřed všeobecné euforie konce studené války a perspektivy světového míru ilustruje zlom v zahraniční politice USA: namísto rozpuštění Varšavské smlouvy a NATO, jak mezi mnoha jinými požadoval i novopečený prezident Václav Havel, obdrželo NATO novou úlohu. O dva roky později ji podtajemník pro bezpečnostní politiku Paul Wolfowitz precizuje: Naším hlavním úkolem je zabránit vzniku nového rivala, představujícího hrozbu v rozsahu bývalého SSSR.

Předurčena k prohře

Ukrajinská protiofenziva byla k neúspěchu odsouzena od počátku. Pohled na složení sil na obou stranách a na to, o co se ukrajinská armáda snažila, spolu s pochopením historie konvenční pozemní války jasně ukazuje, že útočící ukrajinské síly neměly prakticky žádnou šanci ruské obranné síly porazit a svých politických cílů dosáhnout.

Co je na „agresivní neutralitě“ tak špatného?

Když Rusko v únoru loňského roku napadlo Ukrajinu, pákistánský premiér Imran Chán vzbudil svým rozhodnutím udržovat vztahy s Kremlem podezření Washingtonu. Krátce po začátku války také příznačně bezelstně navštívil Moskvu. Do Islámábádu se vrátil s kamenem na krku.
„Co si o nás myslíte? Že jsme vaši otroci a uděláme vše, co po nás budete chtít? Jsme přátelé Ruska a jsme přátelé Spojených států,“ řekl Chán davu svých příznivců. „Jsme přáteli Číny a Evropy, nejsme součástí žádné aliance.“
Chán netušil, že jeho slova nejspíše přispěla ke konci jeho politické kariéry.

Mohou sankce přispět k míru? Podle této zprávy spíše ne.

Podle zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Mezinárodní krizová skupina, mohou ekonomické sankce bránit mírovému úsilí.
Klíčové otázky, kdy sankce uvalit, jak je využít jako páku a kdy je zrušit, nebyly nikdy tak aktuální jako poté, když USA a Západ po napadení Ukrajiny v únoru 2022 uvalily na Rusko nejtvrdší globální embargo v historii – přesto jsou ukončení války, natož diplomatický kurs, stejně nepolapitelné jako kdykoli předtím.

Američtí představitelé se neustále chlubí, jak válka na Ukrajině slouží zájmům USA

Jednou z nejkřiklavějších mezer v oficiálním mainstreamovém vyprávění o Ukrajině je způsob, jakým se američtí představitelé neustále otevřeně chlubí, že tato údajně nevyprovokovaná válka, kterou USA podporují jen z dobrého srdce, náhodou nesmírně slouží zájmům USA.

Kauza metropolity Pavla

Pjotr Dmitrijevič Lebeď byl dlouhá léta rektorem a mluvčím Kyjevsko-pečerské lávry. A zůstal jím i jako metropolita Pavlo po roce 2011. Z pravoslavných hierarchů na Ukrajině je dnes ten nejviditelnější. A pokud jde o vymezování se kanonické Ukrajinské ortodoxní církve (UOC) vůči Zelenského režimu, je zřejmě i ten nejopovážlivější. Je uváděn na webu Peacemaker jako protiukrajinský aktivista. Být na černé listině Peacemakeru představuje riziko smrti.

Ukraina, NATO a polský problém

Polsko bylo jedním z nejvstřícnějších zastánců vstupu Ukrajiny do NATO a rostoucího zapojení NATO do války, od poskytování tanků až po stíhačky. Vzhledem k tomu, že šance Ukrajiny na rychlý vstup do NATO slábnou a její vyhlídky na vítězství ve válce se rozpadají, hovoří se o hrozbě, že by Polsko mohlo zasáhnout příměji, aby přivedlo Ukrajinu do NATO nebo NATO na Ukrajinu.

K budování a obraně (nové) ústavy – vždy připraven(i)!

Svůj komentář o změnách, které tento týden proběhly na Ústavním soudu ČR začnu asi netradičně: literárně-politickým exkursem. Díla spisovatele Michaila Bulgakova (1891 – 1940) byla po většinu jeho života zakázaná a on sám se dopustil předpovědi, že nikdy nenastane taková doba, kdy by byla povolena navždy. Skuteční umělci jsou většinou dobří proroci. Bulgakovův nejznámější román (který autor po jeho vzniku v roce 1930 pro jistotu spálil, načež ho znovu psal až do roku 1936) byl v Sovětském svazu ve zcenzurované verzi povolen až za třicet let (1966), necenzurovaná verze směla vyjít až za dalších třiadvacet let (1989), načež byl na Bulgakovově rodné Ukrajině dalších čtyřiatřicet let povolen – aby byl letos tamtéž vyškrtnut z učebnic a vyřazen z knihoven (i se svým autorem a většinou všech autorů píšících v ruském jazyce, v kterém byla shodou okolností vychována i dnešní hlava Ukrajiny Vladimir Zelenskyj…).

Ukrajinská protiofenzíva opakuje stále stejné “šílené” chyby

Bitva o Rabotino se dost možná zapíše do dějin rusko-ukrajinského konfliktu jako novodobá verze bitvy o Prochorovku, která se odehrála 12. července 1943 mezi německou a sovětskou armádou. U Prochorovky sovětská obrana zlomila páteř německému pancéřovému útoku. Vypadá to, že podobná situace se dnes odehrává v okolí vesnice Rabotino, kde ruští obránci bojují s ukrajinskými útočníky v obrněných vozidlech americké a německé výroby.

Odstraňování mlhy nevyprovokované války

Pro pořádek:
Narodil jsem se na Ukrajině, studoval v Rusku a pracoval v Americe jako výzkumník laserové fúze a profesor matematiky a fyziky. Ve všech třech zemích mám příbuzné a přátele a posledních 35 let se ze všech sil snažím, aby se stali mými přáteli, partnery, nebo dokonce spojenci. Místo toho jsou nyní všechny tři země ve válce, i když někteří nazývají válku USA pouze válkou „v zastoupení“.
Vypadá to jako naprosté selhání mého úsilí, ale doufám, že toto krátké shrnutí trochu rozptýlí mlhu války, což by mohlo pomoci při hledání cesty, jak se vyhnout nejhoršímu scénáři.

Cílem je Čína

Bidenova administrativa uskutečňuje plán, jak vtáhnout Tchaj-wan do přímé vojenské konfrontace s Čínskou lidovou republikou. Plán má mnoho podobností se strategií, která byla použita na Ukrajině, kde bylo Rusko podníceno k invazi v reakci na rostoucí ohrožení své národní bezpečnosti. V tomto případě očekává, že Peking bude reagovat na rostoucí problémy své územní celistvosti ze strany americké administrativy a jejích politických spojenců působících na Tchaj-wanu.

Polsko čeká na americké rozkazy a pomoc při zapojení do války

V Polsku se mnozí obávají, že země nevyhnutelně směřuje k přímému zapojení do války na Ukrajině, a to nejen kvůli tomu, že ji k tomu tlačí USA, ale také kvůli předvolebním zájmům vládnoucí koalice. Polský Niezależny dziennik polityczny tedy tvrdí, že Varšava čeká pouze na odpovídající objednávku z Ameriky. Z tohoto úhlu se publikace zabývá zejména nedávnou návštěvou ministra obrany Mariusze Blaszczaka ve Spojených státech.

Bez spolehlivé politiky neutrality nelze dosáhnout důvěryhodné neutrality

Od začátku války na Ukrajině se západní politici, včetně jednotlivých švýcarských spolkových radních, odvolávají na „přelom století“, který vymysleli PR poradci Olafa Scholze a o němž hojně informovala média, a  vtloukají ho lidem do hlavy. Ušetřeno nebylo ani švýcarské obyvatelstvo. Najednou jsme byli všichni Ukrajinci. V důsledku toho došlo k vývoji, který by člověk předtím jen stěží považoval za možný: k válečné hysterii jako na začátku první světové války a ke zbrojní výrobě nepředstavitelných rozměrů. Západ se shodl: my jsme dobří, Rusko je ztělesněním zla. Ale svět není tak jednoduchý, a už vůbec ne konflikt na Ukrajině.

Neuvěřitelně se scvrkávající NATO

Čekal jsem, až ten rozruch po konferenci NATO v litevském Vilniusu ve dnech 11. až 12. července 2023 utichne a čekám, až někdo – kdokoli – poukáže na zřejmý důvod, proč ukrajinský maskot šňupající kokain – prezident Zelenskij, který byl lionizován teprve před rokem, náhle u této organizace upadl v nemilost. Ano, Ukrajina může být ještě jednoho dne přizvána k zahájení dlouhého a namáhavého procesu vstupu do NATO, ale až poté, co se nějaký nedefinovaný počet členů NATO rozhodne, že udělala dost pro to, aby splnila normy NATO a různé další nejasné věci.

Střípky z Piavy

Výsledky summitu NATO dokazují, že Washington, EK, EU a NATO se nevzchopily ani předpovědět ukončení speciální vojenské operace na Ukrajině. Místo toho summit NATO vymyslel nový mýtus pro G7, neexistující právní subjekt, ale dobrovolné společenství, které nikdy nemělo a doposud nemá ve svých stanovách úkol nabízet bezpečnostní garance Ukrajině, státu v rozpadu, ve válce a tonoucímu v korupci a pokrytectví politiků. Summit nenabídl občanům ani náčrt odpovědi na otázku: Chceme mít tu válku pořád za zády a věřit politikům s právem lhát bez trestu, nebo válku před námi, s pravděpodobnými neutěšitelnými následky pro nás, pokud přežijeme?